The History Channel: Battle for the Pacific Recenze History Channel: Battle for the Pacific

History Channel: Battle for the Pacific

taltos

taltos

29. 1. 2008 23:00 6
Reklama

Soldier of Fortune Payback přesunutý do druhé světové války. Touto větou by se dala hra Battle for the Pacific jednoduše popsat a nebyli bychom daleko od pravdy. Slovenští tvůrci vzali hotový engine ze SoF a jednoduše hru přesunuli do minulého století. Zarostlá džungle mohla zůstat zachována. Díky detailnímu prostředí tak hra vypadá na první pohled velmi atraktivně. První desetiminutovka ale odhalí, že vše není tolik povedené jako grafická stránka.

Normandie se naštěstí nekoná

Z přízviska Battle for the Pacific je zřejmé, kde se bude bojovat. Ano, s jedním z řadových amerických vojáků se zúčastníte války proti Japoncům v Pacifiku, avšak na samotný Pearl Harbor se nepodíváte. Budete odvracet tvrdé útoky při vylodění Japonců na Wake Islandu, získávat ztracená území zpět na Filipínách, obsadíte strategický ostrov Guadalcanal a skončíte slavnou scénou šesti amerických vojáků zdvihajících americkou vlajku na vrcholku kopce Suribachi, který byl za války bezesporu nejdůležitějším bodem ostrova Iwo Jima.

Celá kampaň nabízí pouze pohled za Spojence, přičemž autoři připravili celkem deset kratších misí. To rozhodně není žádný nátřesk a jeden takový úsek bez problémů projedete za 15 až 20 minut, z čehož se dá lehce odvodit celková hrací doba nepřesahující tři hodiny.

Prostředí, ve kterém se jednotlivé mise odehrávají, se velmi často opakuje a tak i pokud se ve zdraví dostanete z frustrujících těsných zákopů, nemáte vyhráno. Nečeká vás totiž nic lepšího než hustá a nepřehledná (i když hezky zpracovaná) džungle, ve které budete často po nepřátelích pátrat pouze podle červeného křížku. Dalším zpestřením by pak měly být podzemní chodby a základny, které Japonci pod povrchem ostrovů vybudovali. I přes opravdu krásné efekty, kdy se jeskyně vždy při střelbě ostře rozsvítí, není ani v této fázi hratelnost o mnoho lepší. V daných mapách se navíc velmi okatě opakují stejné prvky jako místnosti, sruby nebo jeskynní průrvy. Tento malý podvod je viditelný i v jiných titulech, zde  nicméně přímo bije do očí.

Po hlavě do akce

Základní stavebním kamenem hry je samozřejmě čistokrevná akce z pohledu vlastních očí. Na začátku jste vhozeni rovnou do zákopu při obraně proti Japonské ofenzívě. Než se stačíte rozkoukat, už sháníte chybějící části do rozbitého rádia. Tento dynamický styl si hra drží po celou dobu, a tak i když na začátku mise zní primární úkol velmi stroze, zjistíte, že se v průběhu setkáte i s dalšími vedlejšími (ale povinnými) úkoly. Jednou je to právě hledání částí nějakého stroje, jindy zase bránění zákopu pomocí těžkého kulometu, sundávání útočících letadel pomocí děla, odstraňování min nebo eliminování sniperů na kopcích. I přes tyto ojedinělé aktivity se však nezbavíte pocitu, že tyto činnosti jsou do hry přidány „jen tak ze zvyku“, ale opravdový význam pro vás nemají.

Tento fakt je také daný až neskutečně přísnou linearitou hry. Ta se snaží schovat pod sukni boje ve skupině, nicméně každý rozumný hráč tuto zástěrku brzy prohlédne. I když s vámi vždy jde jeden nebo více spolubojovníků, jejich hlavní úkol je jasný. Udržet vás na uzdě tak, abyste se nikde zbytečně nepoflakovali, nezkoumali, kam se jít dá a kam ne, běželi rovnou za nosem a stříleli všechno živé. Nevíme, jestli se tvůrci báli problémů se skripty, kterých je ve hře požehnané množství, v každém případě je linearita právě jedním z nejhorších faktorů celé hry. Jakmile se totiž jen na chvíli zastavíte, abyste obrali protivníka o zbraň, nadřízený na vás již křičí, že neplníte rozkaz a pokud rychle nenaklušete, uvidíte dokonce obrazovku s Mission Failed! A věřte, že ji z toho důvodu uvidíte vícekrát, než z důvodu vaší smrti. Tento otřesný styl navíc ještě zkracuje herní dobu.

Někdy se setkáte i s druhým extrémem, kdy doběhnete za vaším nadřízeným, ale ten ne a ne se hnout. Uděláte kolem něj pár koleček, odběhnete, přiběhnete; a třeba budete mít štěstí a voják se pohne kupředu. Sami totiž dál jít nemůžete, jinak co? Ano, neuposlechnete rozkaz a mise končí. 

Umělá demence

V History Channel se nesetkáme s jakoukoliv inteligencí, natož pak umělou nebo automatickou. Tento smutný fakt platí jak pro spolubojovníky, tak i nepřátele. Ti mají v popisu práce maximálně doběhnout na danou pozici a spustit palbu, samozřejmě převážně na vaši osobu. Kolikrát se tak v zákopech stalo i to, že moji spolubojovníci a nepřátelé stáli jen několik metrů od sebe, ale protože jsem zůstal pár kroků vzadu, jedni druhých si nevšímali. Abych spřáteleným vojákům zase jen nekřivdil, v nepřehledné džungli byli schopni vyřídit úctyhodné množství protivníků, které jsem já sám ani neviděl.

Nabídka zbraní je ve hře velmi neoriginální. Základem je americká puška M1 Garand, kterou doplňuje samopal Thomson a pistole. Výjimečně padnete i na brokovnici nebo těžký kulomet. Využívat můžete i japonské zbraně, v jejichž nabídce najdete pušku Type 38, samopal Type 100 nebo revolver.

Marná sláva…

Nedá se říci, že by Battle for Pacific neměl jistý potenciál. Hra je zajímavá, historická videa jsou hezká, stejně jako zpracování okolního prostředí. Decentní a akční hudba střídaná v pozadí velmi dobře doplňuje atmosféru a zahanbit se nenechaly (až na opakující se hlášky spolubojovníků) ani zvuky. Výslednou atmosféru však velmi tvrdě sráží na kolena zbytečná linearita, zapříčiňující bugy, ve kterých běháte okolo svého velitele a snažíte se ho rozpohybovat. A pak si jako na opravdovém bojišti rozhodně nepřipadáte.

History Channel: Battle for the Pacific rozhodně není hrou pro hard-core fandy FPS her, ale několik málo fanoušků tohoto střetu, kteří ocení přesnou dráhu letu všech kulek, absenci rozptylu a zpětného nárazu, by mohl na těch pár hodin zabavit. I tak je to veliká škoda. Stačilo jen málo a hra by se z podprůměru vyhoupla do zajímavých výšin. Kdyby, kdyby…

The History Channel: Battle for the Pacific
Windows PC

Verdikt

Střílečka popisující ne tolik profláknutý boj v Pacifiku. Jistý potenciál tu byl, nicméně s takto zpackanou linearitou a umělou inteligencí hra nemůže pomýšlet na jakýkoliv úspěch.

Co se nám líbí a nelíbí?

pěkné okolní prostředí, několik světlých chvil v misích s dobrou atmosférou, slušná hudba a zvuky v pozadí
otřesná AI, málo zbraní a druhů nepřátel, opakující se prvky okolního prostředí, striktní linearita, krátká hrací doba, stejná náplň misí, bugy ve skriptech
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama