Reklama

Bylo by už asi opravdu laciné opakovaně poukazovat na fakt, že Guild Wars jsou profesionálně vyvíjenou a komerčně šířenou MMORPG, u níž neplatíte měsíční poplatky. Jsou. Neplatíte. Nyní se k datadiskům Factions a Nightfall přidává třetí rozšíření této úspěšné onlinovky, Eye of the North. Poté, co jsme z pseudoEvropy (Prophecies) zavítali do pseudoJaponska (Factions) a pseudoMaghrebu (Nightfall) se obloukem vracíme na počátek, do Tyrie, abychom celou ságu prvních Gildovních válek uzavřeli.

Eye of the North (familiérně zvané GWEN) se od svých datadiskových předchůdců liší hned několika věcmi. Kupříkladu zde nenajdete žádná nová povolání. Zatímco obě předchozí rozšíření přinesla každé po dvou směrech, v nichž jste mohli likvidovat své bližní na jiný způsob, GWEN již s inovacemi v tomto směru nepřichází a je to nejspíše dobře. Přiznejme si, že kdyby ArenaNet chrlili nové profese jak na běžícím páse, studnice nápadů by brzy vyschla a vytvářet stále dostatečně se odlišující styly hraní je zhola nemožné. Další novinkou je fakt, že tenhle datadisk není samostatně hratelný. Abyste totiž vstoupili do nádherných nových lokací severských pustin, musíte disponovat dvacátým levelem, čímž vám chtěli autoři naznačit, že tentokrát se s vámi nikdo mazat nebude. Pokud začínáte s Guild Wars, GWEN pro vás rozhodně ještě není. A pokud nemáte ještě u své postavy onu magickou číslovku, s koupí klidně posečkejte, protože dívat se doma na krabici a teprve dodělávat potřebné levely jsou skutečná muka.

Zachraň roztleskávačku, zachraň svět. Pardon, stačí svět.

Co se týče příběhu, odpovídá dnešním tendencím rozmáchlého onlinového fantasy stylu. Bohužel. Světy se rozestoupily, země puká, lidé si zoufají a na svět se řítí další hrozba, která má za úmysl jej zničit. A monstra páchající malou expanzivní genocidu se jmenují Destroyers. Ne, za příběh se moc kladných bodů dát nedá, ale řekněme, že u tohoto typu hry to jde ještě akceptovat. Zvláště když se v rámci děje velmi rychle seznámíte se svou starou známou Gwen a na nějaké nimrání v té pompéznosti už nemáte chuť. Pokud si ji pamatujete jako malou z Prophecies, budete zřejmě překvapeni jaká štramanda z ní vyrostla. Nu a na bedrech vašeho hrdiny/ hrdinky bude spočívat záchrana světa. Pro ni budete muset spojit znesvářené rasy (jistě, když je konec světa, co je lepší než se pohádat mezi sebou?) - trpaslíky, Asurany a Norny. Osobně jsem si oblíbil nejvíce třetí jmenované, jejich přístup k životu je sympaticky...fatalistický a přímočarý. Ostatně GWEN jsou jakýmsi předskokanem Guild Wars 2, kde by měly být hratelnými účastníky právě tyto rasy. To, že Eye of the North je jakýmsi sentimentálním rozloučením s první sérií této hry ukazuje i fakt, že se setkáte mimo Gwen i s dalšími „starými známými“. Kým nebudu prozrazovat, užijte si ty dojemné chvíle shledání sami.

Když vběhnete do severského světa Eye of the North, jste okouzleni. Grafika je stále nádherná, úžasná, slzopudná, neodolatelná. Máte chuť rozběhnout se do zasněžených plání, prolézat mezi stromy zatíženými bílou pokrývkou, opalovat se v zimním slunci a sledovat jak kolem vás pobíhají bílí králíčci a útočí sněhuláci... Jednoduše řečeno, i když nám doba nezadržitelně postupuje, Guild Wars si stále udržují svůj kredit vizuálně strhující hry. Když už vás omrzí exteriéry, ať už zasněžené nebo oblevou se zelenající, zalezte si do dungeonu a kochejte se nádhernými kobkami, jeskyněmi a celým podzemním ekosystémem. Ano, dočkáte se skutečných dungeonů, které vám navíc dají docela zabrat. Musíte se probít poměrně rozsáhlým komplexem, což samo o sobě není jednoduché a nepomáhá tomu ani velmi obtížná orientace skrz všechna podlaží propojená schodišti. Na konci každého dungeonu vás pak čeká většinou poměrně vytuhlý boss a tak tahle část rozhodně není určena pro ty, kteří hrají třeba po hodince denně.

Ress me, RESS ME YOU NOOB. I leave, mom serve dinner.

Navíc na příkladu dungeonů se ukazuje stále jistá nevyzrálost online herní komunity, která zde ale bude zřejmě přítomna vždy. Dlouhou dobu se probíjíte obtížnou jeskyní, jste těsně před cílem a zjistíte, že tři členové party beze slova vysvětlení odešli a to i přes upozorňování, že tahle mise chvíli trvá a ať se nepřidávají pokud nemají čas. Stane se vám to poprvé, podruhé a potřetí nenávidíte celý svět. V začátcích Nightfallu jsem proklínal nové příchozí hrdiny, protože herní svět byl plný lidí, kteří si chtěli vyexpit svoje hrdiny, z nichž se stalo jakési „vybavení“ a sehnat dost spoluhráčů na plnění misí bylo takřka nemožné. Nyní musím konstatovat, že pro absolovování dungeonů je nejlepší skupinka přibližně čtyř prověřených hráčů a k nim několik hrdinů. Živí hráči kompenzují tupost umělé inteligence a nehrozí, že budete po vzoru kamikadze napadat bosse ve třech zoufalých lidech, kteří vědí, že nemají šanci, ale po té době prostě nejde nepokusit se o zázrak (který se nestane).

Na GWEN je sympatické, že mimo mnoha nových skillů, zbrojí a titulů (za chvíli bude každý otitulovaný jak vánoční stromeček) přináší i určitá oživení v podobě miniher. Zřejmě nejzábavnější je trpasličí pěstní souboj, ale porci zábavy nabídne i Polymock, takový asurský Pokémon. Co ovšem zamrzí je prakticky absence nových nápadů pro PvP. Je jasné, že je GWEN orientován primárně PvE stylem, nicméně právě PvP by zasloužilo oživit, protože upřímně, bojovat kupříkladu už rok stále neměnné Aliance Battles zamrzí a ti, kteří se orientují primárně právě na tento typ hraní se mohou oprávněně cítit upozaděni. Bylo by ještě hříchem nezmínit skvělou hudbu Jeremyho Soula, který opět odvedl kvalitní práci. Už jen titulní skladba vás vyzývá k hrdinským činům, vyprávění o nich a popíjení medoviny v prohřáté hospodě uprostřed zuřící vánice. Celkově jde GWEN označit za povedený datadisk, který přinesl mnoho hodin zábavy pro ty, které baví PvE a chtějí si ještě naposledy oprášit tento svět než dojde k transformaci na Guild Wars 2. Mimochodem skrze Hall of Monuments dostanete možnost převést si do GW2 nějaké ty předměty. Možná maličko vydírání proč si GWEN pořídit, ale upřímně, každý kdo v GW žije si tento datadisk stejně pořídí.