Grow Up Recenze Grow Up

Grow Up

Zdeněk Princ

Zdeněk Princ

9. 9. 2016 11:15 5
Reklama

Mám rád lidi, kteří si umí hrát – je jedno, jestli se teď budu bavit o videohrách nebo sáhnu k legu, podstatné je, že tihle lidé dlabou na názory ostatních a s upřímnou radostí dělají věci, které je tak trochu vrací do dětství. Touhle optikou by se tedy dalo říct, že mám docela rád i sám sebe, ale než mě nařknete z toho, že jsem narcistní hobit ze Zličína, opravdu mluvím jen o tom umění hrát si. A proto mě i trochu mrzí, že mě téměř minula hra Grow Home, nad kterou se Jirka před rokem rozplýval úplně stejně jako já, když jsem v uplynulém týdnu hrál její pokračování Grow Up. S mírným zármutkem nicméně musím přiznat, že dělat věci větší a okázalejší nemusí vždycky automaticky znamenat úspěch.

OSTROV JE MÍŇ NEŽ PLANETA

Pokud jste hráli původní Grow Home – a já si rest alespoň částečně doplnil také – pak vás v pokračování Grow Up čeká všeho víc. Je to vlastně dost jednoduchá formule, protože tady se skutečně jen přifouknul obsah a hraní zůstalo takřka beze změn. Coby robot B.U.D. ztroskotáte se svou lodí M.O.M. na planetě a čeká vás obrovské dobrodružství v podobě sázení květin, pěstování hned tří Starplant, hledání částí lodi, krystalů a plnění nejrůznějších výzev. Všemu vévodí polygony spojená grafika a opravdu krásné barevné tóny oblohy i veškeré té flory kolem. K prozkoumání máte celou planetu, která sice není bůhvíjak velká (na kluzáku ji přeletíte v řádech minut), ale zase vyrostla do výšky, takže na ni strávíte opravdu hodně času.

Grow Up není hra, kterou budete hrát x hodin v kuse, jde spíš o oddechovku.

Jak už jsem naznačil výše, určitým středobodem vašeho snažení bude dodávání energie třem velkým hvězdokytkám alias Starplants, pomocí kterých se vyškrábete skutečně značně vysoko, až přijde ten správný čas. Možná už víte, kam přesně, ale nechci vám prozrazovat příliš, abyste měli alespoň nějaké překvapení. Na druhou stranu je ale trochu škoda, že vám k dokončení hry stačí posilovat pouze jeden ze tří velkých šlahounů a soustředit se na zbytek činností, které tvoří zejména časové výzvy. Když nad tím tak přemýšlím, já vlastně vůbec nemám rád časové challenge a k náladě téhle hry – která je rozvážná až pomalá – tak nějak nesedí. Abyste pochopili, Grow Up není hra, kterou budete hrát x hodin v kuse, jde spíš o oddechovku, ve které docela přesně plánujete, kudy necháte vyrůst další šlahoun k létajícímu šutru vysoko na obloze, abyste tam sebrali krystal, nebo našli další část lodi. Dělat něco na čas a hekticky může teoreticky poškodit vaší florachitekturu a navíc nejsou výzvy nijak odstupňované podle obtížnosti. Znamená to tedy, že ze začátku – bez patřičného vybavení – nedokončíte ani jednu, a až na ně přijde řada později, splníte je s prstem v nose...

KYTKY A JETPACKY

Abych si ale nestěžoval, velká část Grow Up je o samotném pohybu po planetě, která se navíc otáčí a mění se tak na ní cyklus noci a dne! Robot dokáže zlézt v podstatě jakoukoliv překážku, chce to jen trochu času a rytmické klikání levého a pravého tlačítka myši. Všechno si můžete samozřejmě urychlit sázením celé řady květin, které však nejdříve musíte v krajině najít a oskenovat. Ze začátku se zdá, že jich je opravdu hodně, později ale vyjde najevo, že se jejich funkce opakují, takže nemusíte nutně objevit každou, abyste se mohli nechat vystřelit do vzduchu, odrazit se výš, případně „vyrostli“ i s květinou do výšky, odkud se dá znovu pokračovat. Vše funguje naprosto bezchybně a vzhledem k tomu, že můžete květiny také sklízet, nestane se vám, že byste se někam zamotali a nemohli pokračovat.

V tomhle ohledu je rozhodně nutné pochválit vývojáře za propracovaný design, který nikde s ničím nekoliduje, a až na občasnou divokost kamery jde všechno jako po másle. V momentě, kdy však zapojíte do hry i upgrady zmiňovaného vybavení, kousek kouzla se vytratí. Těžko říct, jestli proběhl nějaký tlak ze strany Ubisoftu, aby hra byla přístupnější, ale třeba takový jetpack se stane vcelku obyčejnou součástí výbavy a v podstatě vám umožní ignorovat určitý typ pomocných květin. S upgrady, které přichází poměrně rychle, si můžete z B.U.D.a udělat v podstatě letadlo, což je sice na některých místech nezbytné, ale vše by se dalo vyřešit citlivěji tak, aby kvůli tomu netrpěly mnohem zajímavější mechanismy. Je určitě hezké klouzat pomocí křídla nad planetou, vidět všechna zákoutí a topit se v paprscích zapadajícího slunce, ale mělo by jít o něco výjimečného. Něco, co si můžete dopřát jednou dvakrát, abyste na to pak mohli i v hezkém vzpomínat. Bohužel, Grow Up vám takové scenérie umožní nasávat kdykoliv si zamanete a unikátnost zážitku rychle zevšední. Ve hře je dokonce i systém rychlého cestování z jednoho koutu mapy na jiný, což je opět v rozporu s tím, co byste ve hře jako je Grow Up měli a dost možná i chtěli dělat.

DVAKRÁT DO JEDNÉ ŘEKY…

Asi největší problém Grow Up nicméně nacházím v absenci jakýchkoliv obav z postupu směrem vzhůru. Spadnout sice můžete, ale chybu napravíte takřka okamžitě a nic vás netlačí k tomu, abyste hru skutečně žili. Je hodně zvláštní mluvit o originální, hezké a plně funkční hře jako o mírném zklamání, ale je to zkrátka tak. Původní koncept je skvělý, ovšem aplikování základních postupů pro pokračování úspěšných her mi jednoduše nesedí. Neznamená to, že byste si hru neužili, ale u podobných her je potřeba něco navíc, co vás pohání dál a zanechává ve vás určitý pocit. Ale i kdybyste teď propadali trudomyslnosti, nezapomeňte, že hra stojí čtyřikrát méně než No Man’s Sky a nabízí toho mnohem víc!

Grow Up
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Grow Up je jedna z mála her, která sama o sobě funguje skvěle, ale v kontextu hráče spíše zklame. Obcházení základních mechanismů pomocí větších a lepších věcí nemusí fungovat vždycky.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama