Gravity Rush Remastered Recenze Gravity Rush Remastered

Gravity Rush Remastered

Pavel Makal

Pavel Makal

4. 2. 2016 11:00 4
Reklama

Lákavě vyhlížející jablko už stálo na počátku nejedné šlamastyky. Namátkou vyberme neposednou Evu, kvůli které tuhle recenzi teď nepíšu v Rajské zahradě, nebo třeba neopatrnou Sněhurku, která kvůli jablíčku strávila nějaký čas u ledu ve skleněné rakvi. Cvrnkáním do nádherně červené malvice začíná i náš dnešní příběh, který se z roztomilé banality brzy vyvine v drama, které by ani sira Isaaca Newtona nenapadlo.

OD DUCHAŘINY K POHÁDCE

Původní Gravity Rush pro PlayStation Vita vyšel před více než třemi lety, v prvním roce života zmiňovaného handheldu, kdy ještě bylo možné věřit v zářnou budoucnost tohoto sexy herního přístroje na cesty. Hra se okamžitě stala hitem, z části pro své nesporné kvality, z části kvůli zoufalému nedostatku konkurence na domovské platformě. Pokud máte Vitu doma, patrně Gravity Rush vlastníte. Je to jeden z mála povinných titulů pro tuhle Bohem a Sony zapomenutou chuděru. Bez zajímavosti určitě není fakt, že hru vyvinulo studio Project Siren, které se v minulosti podepsalo na naší psychice hororovou sérií Siren. Roztomilý Gravity Rush ale nemůže být od jejich starší práce odlišnější.

Jak vidno, vše, na co sáhli, je etalonem kvalitních remasterů.

Úspěch a potenciál Gravity Rush samozřejmě zažehl přípravy pokračování. Toho bychom se měli dočkat někdy v druhé polovině letošního roku exkluzivně na PlayStation 4. A vzhledem k tomu, že ne každý majitel PS4 má doma i Vitu a Sony evidentně miluje remastery svých starších úspěšných produktů, bylo převedení prvního dílu na současnou vlajkovou loď japonského herního giganta jen otázkou času. Práce na remasterované verzi byla svěřena studiu Bluepoint Games, které se v nedávné době blýsklo například nesmírně povedeným přeleštěním kolekce Uncharted, v minulosti ale také do vysokého rozlišení převedlo klasiky Ico nebo Shadow of the Colossus. Jak vidno, vše, na co sáhli, je etalonem kvalitních remasterů. Volba těchto zkušených matadorů v oblasti digitálního restaurování byla sázkou na jistotu.

BALÍČEK KINEDRYLU S SEBOU

A teď se vrátíme k tomu jablíčku. To se po chvíli vašeho ťukání do dotykové plošky DualShocku samozřejmě urve a kutálí se ulicemi, dokud nenarazí na spící dívku s poměrně odvážným stylem oblékání. Jmenuje se Kat, má zvláštní kočku, které říká Dusty, a kromě toho vládne schopností na chvíli změnit směr gravitace dle libosti. Jo, a taky má totální amnézii, neví, co je zač, kde se vzala ona i její schopnosti a co má vlastně dělat. Takže otěže nad jejím životem převezmete vy, a aby toho nebylo na začátek moc, pomůžete jí zařídit si útulný domov v kanalizačním potrubí. Už při shánění těch několika kousků nábytku si všimnete, že prostředí, po kterém se budete pohybovat, je dost zvláštní. Město Hekseville, dějiště příběhu, se skládá z několika propojených ostrůvků plujících prostorem a obklopených nicotou. Město navíc sužují bytosti nazývané Nevi, entity roztodivných tvarů a síly, se kterými se chtě nechtě při svém putování budete muset utkat. Příběh vám zabere zhruba deset hodin, obsahuje roztomile banální úkoly, které ve zvláštním prostředí působí až nemístně civilně, ale také velkolepé souboje s bossy. Čeká na vás cestování mezi dimenzemi, řešení jednoduchých prostorových hádanek a spoustu, spoustu plachtění.

Jak jste patrně pochopili z názvu hry, hrátky s gravitací jsou tu alfou a omegou. Gravity Rush je akční adventura s RPG prvky a trochou toho platformingu. Kat si za pomoci svých schopností může z vertikály udělat horizontálu během stisknutí jednoho tlačítka. Ovládání je i na DualShocku 4 velmi jednoduché a příjemné, rychle přejde do krve a brzy budete neomylně svištět vzduchem a sbírat jeden krystal za druhým. Krystaly tu fungují jako měna, za kterou si vylepšujete své schopnosti. Jednou si můžete prodloužit ukazatel zdraví, jindy zas sílu vašeho kopání do protivníků. Soubojový systém samotný je také v zásadě dost primitivní, vystačíte s jediným tlačítkem pro běžný útok a další tlačítko vám umožní spustit lítou gravitační holomajznu, při které rozsekáte nepřítele na cucky a ještě u toho vypadáte cool. Se vším tím létáním a plachtěním jsem měl jediný problém, který ale berte jako čistě osobní – dělalo se mi při tom po chvíli dost šoufl. Ono totiž vědomí, že se nacházíte na pokraji nekonečn´ho prostoru, často nevíte, kde je nahoře a dole a horizont tvoří podivná hlubina s rudou září, to je na mě silná káva. I z tohoto důvodu jsem si hraní Gravity Rush dávkoval po soustech, je však možné, že podobný pocit při hraní mít nebudete.

I VLÁDKYNI GRAVITACE LZE STÁHNOUT K ZEMI

Daleko závažnějším problémem pro mě byla samotná hratelnost. Zkoumat půvaby města i jiných míst, kam vás příběh zavede, je zážitek sám pro sebe, ale zvláště ke konci budete mít pocit, že děláte to samé stále dokola. Zhruba od poloviny jsem měl pocit, že autorům došel dech, a tak vás ženou od jednoho stejného souboje k druhému. To, co z počátku vypadalo jako osvěžení ve všem tom létání a přenášení předmětů za pomoci stázového pole, se ke konci zvrhne v repetitivní a otravnou povinnost. Nepřátelé mají naštěstí alespoň poměrně originální podoby a každý nový typ vás překvapí. Brzy se ale i tyhle potvory okoukají a vzhledem k tomu, že souboje vlastně nepřinášejí žádnou zásadní výzvu, jsou jednoduché a jen velmi obtížně při nich můžete zemřít, je jejich přemíra ke konci spíše kontraproduktivní.

Bohužel, poté, co padne poslední úder a finální boss se odporoučí na odpočinek, hra bez větších cavyků uzavře oponu a nedá vám příliš silný pocit satisfakce z dobře odvedené práce.

Druhou zásadní výtku mám k samotnému příběhu, nebo spíše k pocitu po dohrání. Celé vypravování provází dost bizarní momenty, které ale dobře zapadají k celkovému pojetí. Je příjemné nechat se unášet fantazií tvůrců, objevovat nová prostředí, potkávat nové, zvláštní postavy a čím více se blížíte konci, tak i očekávat nějaký zásadní zvrat, který to celé vysvětlí, nebo aspoň postaví do pochopitelnější perspektivy. Bohužel, poté, co padne poslední úder a finální boss se odporoučí na odpočinek, hra bez větších cavyků uzavře oponu a nedá vám příliš silný pocit satisfakce z dobře odvedené práce. Jako by mělo vyjít pokračování příběhu příští týden, ale původní verze pro Vitu letos oslaví už čtvrté narozeniny. Těžko říct, zda nadcházející druhý díl tu pachuť spláchne a příběh vysvětlí. V případě Gravity Rush však jasně platí omleté klišé, že cesta je lepší než cíl. Kromě základní dějové linie hra obsahuje i všechna vydaná DLC, sestávající z vedlejších misí. Jejich největší devizou je, že v každém získáte pro Kat nový kostým. A přiznejme si, že létat po městě v převleku za francouzskou služtičku s vlající sukní je potěšení samo o sobě. Zároveň na mapě najdete i výzvy, ve kterých si můžete vyzkoušet svůj um v rozličných disciplínách a nechat se odměnit kýženými krystaly.

VÝLET DO OBLAK PRO VAŠE SMYSLY

Krystalicky čistá je i práce mistrů z Bluepoint Games. Znovu dokázali, že k opětovnému vydávání starších her se dá přistupovat i zodpovědně a s přidanou hodnotou. Gravity Rush Remastered je překrásná hra. Od prvopočátku zaútočí na vaše smyslové vjemy kobercovým náletem půvabu a ladnosti. Skutečně nejsem milovníkem japonské školy umění, anime i manga mě velkým obloukem obcházejí, ale tady mi téměř na každém kroku sjížděl prst k tlačítku Share, abych zachytil zvláštní krásu Hekseville a jeho čtvrtí. To, co původní autoři mistrovsky navrhli, dotahuje remaster svým full HD rozlišením a 60 snímky za vteřinu k dokonalosti. Hra se famózně pohybuje, dá vám skutečný pocit beztíže a lehkosti, NPC postavy jako by si do kulis města odskočili z kresleného filmu a příběhové sekvence jsou vyprávěny za pomoci dokonale zpracovaných komiksových okének. Cesta, kterou dílo urazilo od svého původního vydání je neuvěřitelná a pokud se podíváte na srovnávací videa, jistě mi dáte za pravdu. Hudba navozuje skoro až pohádkovou atmosféru, dabing však tradičně chybí, až na typické výkřiky nebo kňourání hrdinů. Jak již bylo zmíněno výše, i ovládání bylo z handheldu převedeno velmi dobře, uchovává si pohybové atributy, které umí DualShock 4 skvěle simulovat. Jisté výhrady bych měl k práci kamery, která je někdy dost chaotická. Lze to připsat na vrub samému jádru hry, které si s přírodními zákony neláme hlavu, bohužel vaší orientaci v prostoru to neprospěje. Během zápasení s kamerou se mi také několikrát povedlo propadnout se mezi texturami do vnitřku objektů, odkud mi pomohlo jen potupné nahrávání pozice.

Gravity Rush Remastered
i Zdroj: Hrej.cz

Po sečtení všech pro a proti mi tedy z Gravity Rush Remastered vychází technicky špičkově odvedená práce, která vychází na trh přesně v ten pravý čas. Pokud momentálně trpíte nedostatkem vycházejících titulů nebo byste si rádi odpočinuli u nenáročné, krásně vypadající hry, neváhejte a dejte Kat a jejímu dobrodružství šanci. Je evidentní, že hra znovu těží z nedostatku konkurence, tentokrát daného spíše obdobím vydání. V soutěživějším prostředí by možná více vyplavaly na povrch její nedostatky, plynoucí z jednoduchosti, repetitivnosti a slabého zakončení. I tak se ale na další setkání s královnou gravitace těším a doufám, že bude mít v rukávu připraveno více trumfů.

Nezapomeňte si prohlédnout obrázky přímo ze hry a přesvědčte se sami, jak krásně se remaster povedl.

Gravity Rush Remastered
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Nadpozemsky přitažlivé, technicky výtečně zvládnuté, ale v hratelnosti pokulhávající dílo. Přesto lze Gravity Rush Remastered doporučit, protože na něj jen tak nezapomenete.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama