Gran Turismo 6

Prý v ní má být přes 1200 aut, asi 30 okruhů, možná jste zaslechli i něco o ježdění na Měsíci. I tak vám ale z Gran Turismo 6 po prvních několika hodinách zůstane v ústech lehce nahořklá chuť. Čekali jste zkrátka víc, čekali jste větší změny a namísto toho jezdíte stále po těch samých tratích v těch samých autech a v rámci stejných šampionátů. Tohle má být to důstojné uzavření generace PlayStationu 3? Šest vozidel na trati, kterou si tvůrci vymysleli už v roce 1998? Čím více času však uplyne od prvního vložení disku do mechaniky, tím se bude váš názor měnit a vyvíjet, až se nakonec úplně obrátí. Změn je zde sice hodně, ale abyste se k nim dostali a náležitě si je užili, budete muset investovat poměrně hodně času do něčeho, co se zpočátku skutečně tváří jen jako obří DLC pro pátý díl. Sice obří, ale pořád DLC. To není moc dobrá pozvánka pro další čtení recenze hry, na kterou jste čekali několik let, že? Zatněte zuby, vyplatí se to.

LÁSKA K AUTŮM

Po krásném intru, které musí chytnout za srdce každého automobilového fanouška, vás přivítá hlavní menu. Už tady lze pozorovat určité změny, které jsou dle našeho názoru výrazně k lepšímu. Za prvé – všechny herní volby jsou nyní k dispozici v přehledné mřížce. Kariéra, garáž, tuning aut, myčka, album fotografií, arkádový režim, závody... To vše je nyní komfortně seřazeno vedle sebe s malými rozestupy dle kategorií a orientace je díky tomu daleko snazší, než tomu bylo například v sice hezkém, ale nepříliš funkčním pátém dílu. Pokud by vám i přesto cokoliv nebylo jasné, vše se dozvíte v přehledném tutorialu.

Ten vás provede přes koupi vozu až po první vavříny v Sunday Cupu. Když však poprvé dostanete relativní volnost a zkusmo například kliknete na ikonu multiplayeru, zjistíte, že se do něj lze připojit až poté, co absolvujete několik (vítězných) závodů v singleplayer kariéře a získáte dvojici licencí. Naplno se tedy ponoříte se svou Hondou Civic (nebo jiným „našlapaným“ bourákem) do kariéry a začnete vydělávat první směšné částky. Průběh je v podstatě totožný, jako v předchozích dílech, což nemusí úplně všem závodníkům vyhovovat, obzvlášť pokud je tím podmíněn i postup v ne-kariérních režimech.

i Zdroj: Hrej.cz

Relativní novinkou je systém hvězdiček, které vedle peněz získáváte za vyhrané závody. V podstatě jde o přepracovaný model získávání zkušeností z minula. Až tedy na to, že není třeba vyhrát úplně všechno, abyste poskočili o úroveň výš, což je zcela ideální na osahání vozů v dané kategorii a rychlý přesun o volant dál. Po dosažení určitého počtu v každé kategorii se vám odemknou speciální typy závodů (posrážej X kuželů, dojeď s plnou nádrží co nejdál, atd.) a také obligátní licenční testy. Jejich obtížnost od minule notně poklesla. Až na takovou míru, že pro relativně zkušeného GT závodníka není žádný problém zajet zlatý čas. Nebereme to však jako kritiku, naopak je super, že se daleko větší procento hráčů nyní dostane k odměnám, které byly dříve určeny pouze pro vybranou smetánku.

GARÁŽOVÝ ROCK

Ve hře nalezneme přes 1200 aut, a byť číslo opět lehce zkresluje (zahrnuje i barevné varianty), jedná se o velmi impresivní sbírku vozů. Navíc jsou všechny dostupné už od samotného začátku v jedné kategorii. Už se tedy neopakuje situace, kdy jste potřebovali určitý typ vozu na konkrétní závod, ale museli jste sledovat online tabulku, za kolik že týdnů se onen vůz objeví ve výčtu ojetin. Teď jdete jednoduše do autosalonu a pokud na něj máte, tak si ho také koupíte. Stále zde sice existuje rozdělení na standardní a prémiové vozy, ale už se naštěstí nekoná nucené rozdělení do dvou kategorií, z něhož se většině hráčů jen točila hlava. Ano, některým autům stále chybí vymodelovaný kokpit a zejména u některých dražších vozů jeho absence zamrzí opravdu dost, ale v tuto chvíli se nedá dělat nic jiného, než čekat na případné updaty.

Opakované záběry působí téměř jako skutečné a kdyby v PS3 zbyla nějaká ta procenta výkonu, určitě by přišlo ke slovu i oživení okolí tratí.

V šestce je naštěstí vskutku elegantně vyřešen problém z minula, kdy jste museli prakticky od začátku do konce trávit čas ve dvou, maximálně třech autech, pokud pravidla závodu neřekla jinak. Jednak díky zmíněným speciálním závodům, kdy jste pokaždé usazeni do jiného vozu, a také díky tomu, že jednotlivé disciplíny nejsou jenom o dojetí z bodu A do bodu B. Zmínit musíme i pravidelně aktualizované online výzvy, v nichž soupeříte nejen s časem, ale také tabulkami, v nichž se pravidelně aktualizují časy vašich přátel, doplněné o hráče z celého světa.

SEJDEME SE V LOBBY

Nic z výše zmíněného ale neplatí z pochopitelných důvodů pro multiplayer, jehož výraznou předností je vyšší stabilita a přehlednější systém vyhledávání mezi jednotlivými závodními místnostmi. Ty se okamžitě po vydání zaplavily nadšenými hráči, kteří zakládají různé disciplíny na všemožných tratích, z nichž si alespoň jednu určitě vyberete. A pokud ne, tak si prostě založíte vlastní. Při vzpomínce na velmi často vypadávající spojení v pátém dílu nelze nic menšího, než udělit Polyphony velký palec nahoru, že se právě toto povedlo vychytat už během launche šestky. Připočtěte si k tomu obrovskou kopu nastavení, které lze zapnout/vypnout pro každý závod, od mechanického poškození přes penalizaci za ulité starty a nucené zajíždění do boxů a rázem zjistíte, že multiplayer v GT6 se hraje o dost jinak, než kariéra pro jednoho hráče. Zde se skutečně zúročí všemožné nastavování jednotlivých parametrů vašeho auta a to, zda závodíte na ovladači nebo máte po ruce jeden z mnoha podporovaných volantů, jehož připojení je díky vestavěnému menu otázkou několika vteřin.

i Zdroj: Hrej.cz

Technická stránka by možná vystačila na samostatnou recenzi. Vezmeme to tedy popořadě. Grafika možná na první pohled nezaznamenala takový skok kupředu, ale čím déle budete hrát, tím více si začnete užívat možnosti sledovat hru na stávající generaci v rozlišení 1080p při šedesáti snímcích za vteřinu. Schválně si zkuste zajet jeden okruh v pátém díle poté, co odkroužíte X koleček v šestce, už nikdy se nebudete chtít vrátit. Opakované záběry působí téměř jako skutečné a kdyby v PS3 zbyla nějaká ta procenta výkonu, určitě by přišlo ke slovu i oživení okolí tratí. Navíc je třeba brát v potaz i možnost střídání dne a noci + počasí přímo v průběhu závodu. Ano, konečně si užijete jízdu za zapadajícího slunce, které plynule přechází v soumrak a hlubokou noc nebo naopak rozbřesk, kdy se některé části tratí stanou přes ostré slunce enormně náročnými, zatímco jiné se budou ještě chladit v ranním stínu. Výhody, které z tohoto plynou, si jistě můžete domyslet sami. Každý delší závod nepostrádá dynamiku a vzhledem k tomu, že u některých může ještě k tomu začít v průběhu pršet, se konečně povedlo zahnat do kouta (alespoň částečně) profesorskou chladnost předchozích dílů. Bravo, potlesk ve stoje.

EFEKT ODLETUJÍCÍHO ŠTĚRKU

Tak super už ale nejsou detaily, které se musely podřídit vyššímu celku, případně se na ně zřejmě jednoduše nemyslelo. Kupříkladu poškození vozů, které je znázorněno velmi abstraktními škrábanci po i maličkém kontaktu, ale i když dojedete do cíle s kapotou ve stavu parta mladistvých dostala nové klíče a jala se je zkoušet na místním parkovišti, další závod jedete znovu s čistým štítem, aniž byste cokoliv komukoliv platili za opravu. Škoda, příště už by toto nemělo chybět. A stejně tak doufáme, že se zlepší ambientní zvuky. Hudební doprovod nám sice tentokrát udělal velkou radost, jenže žduch, které se ozve při každém nárazu v jakékoliv rychlosti v kterémkoliv autě, už nemá v Gran Turismu co dělat. Stejně tak zvuk sekačky, který doprovází řev motoru u některých aut. Plus ještě jeden nešvar. Na dlouhé nahrávací časy jsme si u GT už tak nějak zvykli, ale na regulérní zasekávání hry (zhruba vteřinové) pokaždé, když se z nějakého menu přesouváte přímo na závodní okruh, si tedy nově zvykat nehodláme.

i Zdroj: Hrej.cz

Tím se dostáváme k další nepříjemnosti, ve hře chybí její dvě mimořádně důležité součásti. Generování okruhů pomocí GPS v reálném životě a B-spec kariéra počítačem řízeného jezdce. Obě dvě se mají objevit v rámci bezplatného updatu, ale od Polyphony je jejich nezahrnutí trochu podivným rozhodnutím. Zejména v případě „druhé“ kariéry B-spec režimu, která slibovala být něčím daleko promyšlenějším, než jen lupičem času z pátého dílu, její nepřítomnost zamrzí, neboť pro maximální využití bude nutné v podstatě začít hru znova. Navíc neznáme ani přibližnou časovou osu, kdy se obě aktualizace objeví, tudíž je klidně možné, že přijdou až za tři měsíce. Gran Turismo 6 bez nich nicméně nepůsobí nedodělaným dojmem, aby v tomto nevznikla mýlka. Naopak se může stát, že jejich pozdější datum vydání může vlít hře do žil novou krev.

Gran Turismo 6 ale není jenom o slepém vypisování toho, která část v ní je a která není. Ani těch 1200 aut a 30+ okruhů by nebylo podstatných, pokud byste ze hry necítili radost z obyčejné jízdy. Ať už si vezmete nejposlednější kombík nebo utratíte pár milionů za závodní speciál, pokaždé je to obrovský zážitek. Sžívat se s tím, kdy je nutné přibržďovat v zatáčkách, nacházet ten správný točivý moment, projet si pro radost Nürburgring a stlačit čas pod sedm minut, kupovat si auta jen tak, protože se vám líbí. O tomhle je závodní hra, ne o tupém vyjmenování toho, že v ní můžete dělat tohle a onohle. Ano, GT6 má pestrý výběr módů a závodů, jezdíte v ní dokonce na Měsíci v lunárním vozíku. Čekali byste ale po enormně nabité pětce něco jiného? Všechny papírové výsady této hry by byly k ničemu, pokud byste se u ní královsky nebavili. Chyby se tu najdou a není jich málo, ale tahle hra má srdce, které bije jako zvon.