God of War III Remastered

Kdo nezná Kratose, jako by nebyl. S touhle postavou musel přijít do styku každý, kdo o hry v posledních deseti letech byť jen lehce zavadil. Postrach bohů olympských se zároveň stal symbolem nejlepší hry svého žánru a to proti sobě měl vcelku zajímavou konkurenci, která v době uvedení třetího dílu na trh rozhodně nebyla špatná. Tak například Ninja Gaiden, Heavenly Sword, Devil May Cry, Bayonetta a nebo třeba absolutní kopírka Dante's Inferno. Jenže žádná z těchto her zřejmě nedokázala skloubit tolik dobrých vlastností, jako právě God of War.

Už jen zajímavý svět bájného Řecka se všemi bohy a polobohy, mýty, nestvůrami i legendami opředenými lokacemi. Tedy vše, co jsme si všichni jako děti jen uměli představit. Hlavní postava – Kratos - navíc rozhodně není hrdina, je to čisto čistý anti-hrdina, ze kterého nenávist doslova odkapává. Třetím faktorem úspěchu je dokonalá vizuální prezentace, která právě ve třetím dílu předvádí svůj naprostý vrchol snoubící extrémně pompézní zážitek a nepopřenou brutalitu už od prvních vteřin hraní, kdy se titáni derou na horu Olymp.

Považme, že to tu bylo už v roce 2010, ale od té doby, jako by chyběl nástupce. Série Darksiders je jen jakýsi slabý odvar a kde nic, tu nic. Povedený byl sice i flashback v podobě God of War: Ascesion, ale ani ten nedosahoval kvalit trojky. Takže, co s tím? Majitelé PS4 už samozřejmě mají vyřešeno, protože vyšla remasterovaná verze, ostatní mohou maximálně smutně koukat, protože takto kvalitní arkádovou rubačku prostě nikde jinde než na konzolích od Sony nenajdete.

Hned zkraje budete muset porazit Poseidona v pravděpodobně nejepičtějším začátku dosavadní herní historie.

ZEUS MUSÍ ZEMŘÍT!

Kratosův nenáviděný otec Zeus, to je hlavní cíl našeho hrdiny v završení jeho dlouholeté cesty za pomstou, ke které vedl spletenec vzájemných vztahů mezi bohy, pro jejichž řešení spartského hrdinu využívali. Jenže Kratos prozřel poté, co ve válečném běsnění pod velením samotného boha války zabil svoje dítě i manželku. To nastartovalo uvědomění si vlastního zatracení a hlavně touhu po hlavách všech zkažených bohů počínaje Arem a konče právě Diem. To vše v příběhové zkratce, která ovšem doputovala až do třetího dílu, kde vám v cestě za kýženým skalpem stojí ještě pár dalších božských osobností.

Hned zkraje tak budete muset porazit Poseidona v pravděpodobně nejepičtějším začátku dosavadní herní historie. Následovat bude Hádes, Helios... a každý takový souboj či cesta k němu bude stát skutečně za to. Nehledě na to, kolik mýtických potvor během cesty ztrestáte svými řetězovými meči, případně dalšími zbraněmi, které cestou získáte. Zbraní rozhodně není málo a navíc s možností vylepšovat jejich vlastnosti, komba a speciální útoky. Hra si proto vcelku razantně říká také o znovu-hraní, přesto, že se jedná o jasně lineární záležitost.

Důležitou složkou třetího dílu je detail a dynamika, kdy je téměř každá chvilka hry nějakým způsobem vyplněna, ať už bojem, hádankou či kombinací obojího zároveň, kdy až do pokročilých fází hry neustále něco objevujete (herní mechanismy, potvory, lokace atp.), odemykáte nové vlastnosti nebo odhalujete věci na místech, kde jste předtím neměli šanci.

Jedinou drobnou vadou na kráse jsou mimobojové aktivity, kdy hádankové pasáže zbytečně rozsekávají herní tempo. A pak tu jsou quick-time eventy, na které se mi lehce tříští názor - v soubojích s klasickými potvorami je můžete a nemusíte spustit v závislosti na tom, jak moc chcete daného nepřítele ponížit. Tudíž mají své opodstatnění. Horší už je to v různých cut-scénách, kde jedna chyba vrátí vaše počínání na start a musíte začít znovu, což atmosféru lehce kazí, pokud nejste přesní. A garantuji vám, že se to bude stávat. Nicméně, jde skutečně asi o jedinou pihu na kráse.

KRÁSNĚ NALEŠTĚNO

Pokud se totiž budeme bavit o vizuální prezentaci, není třeba si lámat hlavu s tím, jak moc se hra povedla - i přes svůj nezanedbatelný věk vypadá skvěle . Autorům se povedlo ji krásně vyleštit (1080p v 60fps), takže ačkoliv je na ní patrný zub času (ale to spíše proto, že jsem hru hrál již na PS3), je tak neznatelný, že vám rozhodně nebude bránit v tom si God of War pořádně užít i dnes.

Stejně jako u PS3 verze se v posledních fázích hry občas někam propadnete nebo musíte úroveň restartovat.

Navíc oproti svému předchůdci naprosto zapomeňte na dlouhé loadingy, tady se na nic nečeká a hra je zcela plynulá, což je velký plus oproti starší verzi. Trochu proto zamrzí, že přes všechno to pozlátko není hra bez chyb. Stejně jako u PS3 verze se v posledních fázích hry občas někam propadnete nebo musíte restartovat, protože se hra zasekne, jako by to ke konci autoři trochu uspěchali. Sice se to nestává často, maximálně dvakrát až třikrát, ale u remasteru by se tohle dít nemělo vůbec. Není ale proč brečet, stále jde o předělávku nadstandartní, i proto, že se konverze starých her se často vůbec nepovedou, což byl případ třeba remasterů Devil May Cry na konzole minulé generace. GoW je z tohohle pohledu úplně jiná písnička.

Novinkami se ale šetřilo, GoW3 Remaster je jednoduše čistá předělávka s jednou jedinou věcí navíc, kterou je v podstatě naprosto zbytečný fotomód. Zbytečný proto, že nemůžete speciálně komponovat záběry nebo hýbat s kamerou, jak se vám zlíbí. I tento prvek využívá pro hru typický systém statických kamer, a tudíž se zrovna nevyřádíte a v klidu si můžete stejně kvalitní fotky fotit rovnou bez zdržování se nějaký polovičatým štelováním.

MÁ TO SMYSL

To není otázka, to je odpověď na palčivou otázku toho, zdali se hráčům vyplatí do této hry jít. Odpověď pro sortu těch, kteří sérii nebo jen tento díl nikdy nehráli - ano, berte všemi deseti, je to ikonická záležitost a zároveň nejlepší hra tohoto žánru na trhu. Pro hráče, kteří mají trojku na PS3 je odpověď trochu složitější. Na PS4 dostanete jednoduše vylepšenou, naleštěnější, nicméně stejnou hru, takže roli může hrát snížená cena, případně míra vašeho fanouškovství.