God of War: Chains of Olympus

Dnešní doba je plná nejednoznačných charakterů, které by se někdo nebál označit za morálně diskutabilní, ne-li dokonce za psychopatické bezskrupulozní vrahy. Ano, pan Lynch na mne významně pomrkává. Nechejme stranou co nám na těchto nepříliš dušínovských individuích imponuje a podívejme se na zoubek jednomu z nich, brutálnímu spartskému válečníkovi a vojevůdci Kratovi, který se probil z PS2 až na naše milované malé displaye. Kratos není žádný beránek, ale přiznejme si to, je tím, kdo dělá sérii God of War výjimečnou. Co to vypovídá o nás samých nechme na analýzu někomu jinému.

Předem musím zklamat ty, kteří se těšili na Kratova dobrodružství v roli boha války. Našeho milého svalovce s výstředním tetováním nacházíme v okamžiku, kdy stále slouží bohům Olympu a doufá, že když sprovodí ze světa dost nepřátel, dočká se zasloužené amnézie. Pro ty, kdo jeho cestu nesledovali již dříve. Ono asociální individuum sloužilo Areovi, bohu války tak dobře, že jej obdařil mimo skvělých zbraní i bojovým šílenstvím, v němž Kratos zabil i svou ženu a potomka. Poté se stal žoldákem bohů od nichž chce jediné - zapomenout na tuto vraždu. Ti jeho zoufalství využívají a napravují s ním všechny problémy, které jde vyřešit hrubou silou. Což jsou v Kratově podání de facto úplně všechny problémy. Bohužel Chains of Olympus si vzaly za cíl pouze doplnit chybějící střípky Kratovy cesty za zapomněním, a tak my můžeme zapomenout na překvapivé zvraty. Tady se bude prostě jen bojovat a veškeré krveprolití a slizoprolití bude pospojováno vachrlatými dějovými můstky a titánskou postavou neodolatelného hlavního antihrdiny.

Kratosmilné činnosti

S nějakými dlouhými úvody si tedy nikdo neláme hlavu a vy se rovnou ocitnete tváří v tvář perské invazi do Řecka. Taste své čepele chaosu, protáhněte na nich řetězy a vzhůru za zabíjením. To je navýsost zábavné. Kratos umí všechny triky co dřív, takže své protivníky kouskuje dvěma druhy útoků z nichž umí poskládat působivá komba. Zbraně sviští, ohnivé stopy po nich vykreslují impresionistické obrazce a kolem Krata se vše noří do rudého odstínu čerstvě prolité krve. Upřímně, kdo by nepropadl bojovému šílenství spolu se svým svěřencem? Pokud by se vám nelíbilo šíření zkázy čepelkami, máte možnost sem tam vyvolat nějaké to kouzlo (dle mne spartského válečníka nehodné, ale účel světí prostředky) a časem se vám dostane do ruky... no spíše na ruku... Diova rukavice, s níž můžete šířit tělesné tekutiny svých protivníků do okolí. Sympatický je taktéž systém miniher, který přichází na pořad dne v soubojích s bossy, případně i s některými druhy protivníků. U těch prvních jde často o jedinou možnost jak je sprovodit ze světa, u těch druhých možnost vydělat nějaké ty rudé, zelené a modré esence navíc. Nad daným protivníkem naskočí znak, který musíte včas zmáčknout a pak pomocí dalších tlačítek, případně pomocí kroužení analogu váš krvežíznivý svalovec většinou způsobí krásně brutální „fatalitku“.

Nobody fuck with Kratos

Jak je snad z předchozích řádků patrno, Kratos je prostě tahounem téhle hry, která by bez něj nejspíše zapadla ve vlnách slabého nadprůměru. Většinou kašle na jakékoliv konvence, vůči světu včetně bohů chová různé stupně nenávisti a nějaké věci jako slitování nepatří do jeho slovníku. Padlých spolubojovníků nijak neželí a když přemůže padoušského perského vladaře, místo milosrdně rychlé smrti mu rozmlátí hlavu truhlou na kaši. Ne, tahle hra není pro nejmenší. Ostatně poté co vkráčíte s kousky mozku onoho panovníka na obličeji do pokladnice, náš rek se činí a zprzní jeho vilné konkubíny. Tedy pokud budete správně mačkat tlačítka (doufejme, že tato hra nevychová generaci, která si k sexu bude nosit gamepad a před vyděšenou dívčinou začne freneticky bušit do čudlíků – protože tady už GoW vyměkl a sexu v explicitním záběru se nedočkáme, holt zabíjet na tisíc způsobů se může, ale z reprodukce by byl oheň na střeše). Nejvíce mne ale Kratos potěšil ve chvíli, kdy přihlížel brutálnímu zabití jedné spoluobčanky. S tělem šlo manipulovat a říkám si „Ejhle, teď tělo odnese na oltář a s dostatečnou dávkou patosu bude slíbena pomsta!“. Kdepak. Kratos je prostě chlapík pragmatický a oním tělem prostě potřebuje zatížit plošinku, aby se mu otevřely dveře dál. To je pane postava!

Powered by Krat OS

Ano, postava to je úctyhodná a vypadá opravdu skvěle. Celé grafické prostředí po mírných počátečních rozpacích nabízí asi to nejlepší co jde z PSP vymáčknout a ve chvíli, kdy kolem sebe rozjedete složitější komba a kouzla, popřípadě během likvidací fakt velkých bossů, vaše srdéčko zaplesá. Podobně pak na tom je hudební doprovod, který perfektně doplňuje onu syrovou atmosféru. A ve finále chválení se dostanu k level designu, který je dobře zpracován a většinou nenarazíte na hluché místo. Nepřátelé se na vás nehrnou v nějakých obrovských počtech, když už je toho zabíjení moc, většinou přijde nějaká mezihra či jednodušší puzzle (nebojte, víc jak minutu nad nimi nestrávíte) ve stylu ostřelování balistou loďstva apod. Stejně tak se nestane, že by byl nedostatek save pointů, většinou přijdou právě ve chvíli, kdy si říkáte, že už by bylo načase.

Jenže teď jsme uzavřeli chválení a přistoupíme ke slabinám, které závěrečné hodnocení výrazně srážejí. Pravdou je, že inovací je naprosté minimum. Autoři věděli čím uspěli v předchozích dílech a tak to jen zopakovali. I to by šlo překousnout, ale když se před vámi znenadání objeví závěrečná sekvence, zůstáváte jen stát s otevřenou pusou. Protože hru jste začali hrát před cca šesti hodinami, a to je sakra málo. Navíc i přes onen příjemný design úrovní se občas vkrádá nepříjemný stereotyp a to je ve spojení s opravdu krátkou herní dobou smrtící kombinace. Sice si můžete odemknout nové „oblečky“ pro Krata, otevřít nový mód, ale to je jen uměle nastavovaná kaše a působí leností vyrobit hru delší. Když se pak podíváme na opravdu inovativní tituly, jde tahle sice zábavná, ale prvoplánová („co na tom, že je to krátké, s dostatečným hypem to skoupí víc než dost nadšenců“) řežba, která nepřináší absolutně nic nového. Takže ta osmička v závěrečném hodnocení je hodně slabá. God of War: Chains of Olympus zabaví, ale bohužel jen na chvíli.