Tom Clancy's Ghost Recon Wildlands Recenze Tom Clancy's Ghost Recon Wildlands

Tom Clancy's Ghost Recon Wildlands

konfrst.jan@gmail.com

konfrst.jan@gmail.com

10. 3. 2017 13:30 49
Reklama

Pod rouškou noci a během řádící bouře se dostávám do Bolívie, jakou ji pravděpodobně neznáte. Dlouholetá válka mezi vládními institucemi a drogovými kartely vedla k celkové destabilizaci země, takže zásah zvenčí již není pouze doporučený, ale zcela nevyhnutelný. Z Bolívie se stala drogová velmoc s ambicemi otravovat okolní svět tou nejhorší možnou rakovinou. Vysílat do tamní bezvládní divočiny armádu je ovšem nejen z politického hlediska čirý nesmysl. Na řadu tedy přicházejí speciální a oficiálně neexistující jednotky Ghosts, začíná Operace Královrah a já se pouštím do dosud neprozkoumaných vod jednoho z neočekávanějších titulů letošního jara.

VELKÝ ŠÉF VLÁDNE VŠEM

Bolívie je přitom zemí hráči obecně nepolíbenou a nepomohly ani formální protesty vznesené současnou vládou – volba scenáristů padla právě na tento stát a fikce zde navržená se odehrává v celé šíři obrovského vnitrozemí této pro našince exotické krajiny. Ta by přitom mohla být zemí zaslíbenou, bohužel tomu tak není a tamní podnebí i zpočátku laxní přístup politiků a bezpečnostních složek státu zapříčinily, že se země ocitla v hledáčku tajných služeb Spojených států.

V Bolívii řádí drogové kartely a jejich hlavu, kápa El Sueña, je zapotřebí sestřelit.

Důvod je přitom nám všem díky PR oddělení Ubisoftu známý již velmi dlouho – v Bolívii řádí drogové kartely a jejich hlavu, kápa El Sueña, je zapotřebí sestřelit. Zapomeňte však na prostý pokus o atentát, jako tomu bylo například v rámci série Call of Duty a jedné historické repliky z Kuby. Zde je zapotřebí propracovat se ze samotného dna až na vrchol. To v praxi znamená pečlivý postup pavoukem kartelu Santa Blanca, a než se propracujete k oné špici kokainového ledovce, tak se budete muset zaměřit na pracanty a velitele, kteří se nacházejí v jedné ze čtyř částí kartelu. Postupně (či snad potupně) tedy budete muset El Sueña odříznout od možnosti pašovat drogy, od vlastních bezpečnostních složek, od výroby i od možnosti uplatňovat svůj vliv.

MISE, KAM SE PODÍVÁŠ

Charismatický antagonista sice od počátku prostoupí veškeré nitky příběhu, prim však na jednu stranu nehraje. Ústřední roli totiž ve Wildlands sehrává samotná Bolívie a pískoviště, jež hra poskytuje. Svět je tu rozdělen do více než dvaceti plynule průchozích regionů, každý přitom přináší odlišný biotop a často tedy i zcela rozdílnou krajinu.

Každá z představených provincií vám následně vedle odlišného charakteru poskytuje kromě množství herního vyžití v podobě misí hlavních i vedlejších také sběratelské drobnosti, jako jsou třeba bonusové zkušenostní body, medaile a třeba i dodatečné prvky výbavy. Ovšem o to v první řadě přeci jen nejde, neboť stejně tak se na území každé z provincií nachází i jedna z klíčových postav příběhu a pevná součást onoho pavouka vlivu kartelu Santa Blanca. A pochopitelně, ovládnout danou provincii neznamená nic menšího, než z daného regionu onoho protivníka dostat, a to pokud možno nohami napřed a bez dalších protestů.

SVĚT PLNÝ MOŽNOSTÍ

Zapomeňte ovšem na to, že by to bylo kdovíjak jednoduché. Než se propracujete k danému generálovi určité operace (spadající pod jednu ze zmíněných čtyř oblastí), tak budete muset zpravidla splnit řadu dodatečných úkolů. Někdy sice hra nabídne zvrat v podobně neočekávané mise vedoucí k rychlému dopadení bosse jiného či dokonce rovnou nadřízeného, recept však povětšinou zůstává stejný a splnit je zapotřebí řada dalších misí.

Cestování i získávání misí je absolutně plynulé a není nikterak přerušované, například příběhovými předěly.

K těm se zpravidla dostáváte skrze průzkum mapy, (důležité či jakkoli zajímavé body přitom hra označuje automaticky) a kromě samotného lovu hlav se můžete specializovat i na mnoho jiných činností. Kromě vyhledávání oněch sběratelských předmětů vás přitom budou určitě zajímat i mise pro rebely (sběr dat, surovin, shazování podpory, likvidace protiletadlových baterií a tak dále), kteří vám mohou následně dost zásadním způsobem pomoci. K tomu se navíc sluší podotknout, že nejen cestování, ale i získávání misí je absolutně plynulé a není nikterak přerušované, například dlouhými příběhovými předěly.

BYLO NÁS PĚT

Důvod je přitom nasnadě – Ubisoft sliboval Wildlands všestranné, v kooperaci se však přeci jen jedná o výrazně odlišný titul. Neříkám nutně lepší ve všech ohledech, rozdíl je však cítit již od první chvíle. A v ten moment (a s možností on-line složku hry kdykoli spustit či opustit) oceníte fakt, že hra je neustále plynulá a nikdy nepřerušuje zážitek. S kamarády se tedy kdykoli můžete pustit do kterékoli mise (stačí, aby ji alespoň jeden z party měl již přístupnou) a nepřátele vesele likvidovat společnými silami.

Tom Clancy's Ghost Recon Wildlands
i Zdroj: Hrej.cz

V tu chvíli také oceníte minimální přítomnost skriptů v misích a možnost vytvářet si vlastní strategii – Wildlands vám jednoduše nic vnucovat nebudou. O to je hra ale pochopitelně také náchylnější k tomu, že vám zážitek může pokazit banda náhodně vybraných výrostků, když zrovna vaši obvyklí spolubojovníci nejsou dostupní.

TAK TROCHU JINÁ INKARNACE ZNAČKY

Ať už ale hrajete s kýmkoli, velmi záhy vám může dojít jedna zcela zásadní věc – o charakteru hry mnohem více vypovídá její podtitul, neboť toto zkrátka není pokračování série Ghost Recon takové, jak ji znáte z let minulých. Taktická složka šla maximálně stranou, nastoupil moderní sandbox i prim hrající akce a celé je to (alespoň pro pamětníky) náhle nestandardně svižné a živé. To pochopitelně není nutně na škodu –  na jednu stranu tím Ubisoft hbitě reaguje na potřeby trhu,  na straně druhé se zde však objevuje nebezpečný potenciál rozhořčit skalní fandy léta zažité značky taktických akcí.

Změna je ze hry cítit již od prvních chvil a již z těch nejmenších drobností je okamžitě patrný menší důraz na stealth.

Z taktického hlediska se určitě nejedná vyloženě o brak, a i do dneška ve hře zůstala řada prvků v běžných akcích neviděných (možnost označovat nepřátele za pomocí dronu či dalekohledu, anebo například funkční nápad synchronizovat střelbu umělou inteligencí ovládaných spolubojovníků), celkově jde ale o úkrok stranou. Určitě ne nutně nazpět, ale změna je zkrátka ze hry cítit již od prvních chvil a již z těch nejmenších drobností (například efekty střelby jasně signalizující trefu na cíl) je okamžitě patrný menší důraz na stealth. Ten nově v sérii příliš nefunguje a minimálně v případě spolubojovníků ovládaných UI působí přinejlepším nepřesvědčivě.

HRA NA PLOCHÉ HRDINY

Vedle důrazu na akci pak dnešní doba stejně tak ráda vzpomíná na nutnost představení RPG prvků, a i pro ty se tvůrci hry rozhodli. Za každý splněný úkol tak lze získat zkušenosti (jež je možno nalézt i v rámci průzkumu prostředí) a následně je rozdělovat ve stromu dovedností. Ten je však překvapivě dost prázdný, a ačkoli má dopad na hratelnost a mění pravidla, přesto mu chybí nějaký významný tahák a silnější motivace v podobě důmyslnějších finálních dovedností.

Tom Clancy's Ghost Recon Wildlands
i Zdroj: Hrej.cz

Všechny ty schopnosti a speciální dovednosti zkrátka působí nezáživně a osobně jsem se k díky tomu k aktualizaci schopností své postavy dostával zpravidla až zpětně a jen dle volného času i chuti. Ten pravý wow efekt zde jednoduše schází.

ČÍM VÍC MISÍ ZNÁŠ, TÍM VÍC JSI GHOSTEM

Což se ovšem nedá celkově říci o zbytku hry, i když i ta je z určitého pohledu plná kontroverze. Na jednu stranu tu máme jméno značky stealth akcí, na straně druhé tu je podtitul lákající na adrenalinovou jízdu střemhlav v hořícím vrtulníku vstříc obrovské propasti plné kokainu. A za další tu máme úchvatný herní svět, který bohužel mírně podkovápá jeho celková neuvěřitelnost. Umně vystavěné příběhové pozadí tak kupříkladu dostává nečekaně na frak kvůli dialogům mezi čtveřicí postav jednotky Ghosts i volbě rádia. To se možná snaží svým způsobem inspirovat tím nejlepším ze série Grand Theft Auto, zapůsobit však dokáže jen na největší fanoušky a věřte mi, že jej budete většinu času raději zcela ignorovat.

K tomu se ve hře brzy projeví nebezpečně nízká variabilita herní náplně a zejména misí, jež by sice nemusela být tak palčivá, ovšem při velikosti daného světa hry se dříve či později přeci jen projeví. A projeví se o to více při sólovém hraní, neustále se motajícího okolo stále stejného receptu – dojdi, znič a zabij. To samé se navíc dotýká i typů nepřátel, nebude trvat dlouho a objevíte všechny – standardní řezníky, jejich velitele, obrněnce i snajpry.

UI BEZ NÁPADU A ODVAHY

Na druhou stranu ale máte k dispozici obrovskou míru úprav vlastního avatara a alespoň tam se omezenost obsahu určitě neprojevuje. Vaše postava se navíc objevuje ve všech enginem poháněných předělech, a to už je ve své podstatě pouhým podtrhnutím dnes neméně důležité technické stránky hry. Z pohledu enginu bych si na jednu stranu mohl rýpnout do nepřesvědčivého ovládání vozidel (a zejména helikoptér, kolikrát já v nich bídně zhynul!), na druhou stranu musím Ubisoft pochválit za to, že Wildlands jsou snad první podobně velkou sandboxovou hrou, jež hráče za pomocí chování vozidel vyloženě trestá za vyjetí ze silnice.

Umělou inteligencí ovládaní spolubojovníci vás sice umí oživit a vyloženě potěší synchronizovanou střelbou, na druhou stranu jsou tyto schopnosti zřejmě jedinými kladnými aspekty jejich přítomnosti.

Jenže užívat si to budete zejména v kooperaci, neboť ta nejzásadnější výtka, týkající se technického charakteru hry, míří právě na umělou inteligenci spolubojovníků v sólo režimu hry. Pokud se totiž nerozhodnete pro kooperaci, čekají vás celkem náročné chvilky, neboť většinu času budete na všechno sami. Umělou inteligencí ovládaní spolubojovníci vás sice umí oživit a vyloženě potěší synchronizovanou střelbou, na druhou stranu jsou tyto schopnosti zřejmě jedinými kladnými aspekty jejich přítomnosti. Jindy tam zkrátka „prostě jsou“ a příliš opřít se o ně nemůžete.

KONEC DOBRÝ, VŠECHNO DOBRÉ

Blížíme se ke konci a ani výtka směřující k umělé inteligenci nemohla nijak zastínit můj celkový dojem ze hry. Ano, Wildlands nejsou bez chyb a některé, například v čele s opakujícím se obsahem, jsou na jednu stranu dost závažné, na straně druhé jsem před sebou již dlouhou dobu neměl nic natolik ambiciózního a pohlcujícího zároveň. Z těch pár otravných chyb a přešlapů některé určitě napravit půjdou, jiné už méně, nic to však nemění na tom, že jsou Wildlands na každý pád výjimečnou hrou a mně nezbývá než je nejenom ocenit, ale především doporučit.

Tom Clancy's Ghost Recon Wildlands
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Těžko dnes můžete pohledat větší, ambicióznější i akčnější titul. Bez kompromisů se to však neobešlo ani tentokrát.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama