Gateways Recenze Gateways

Gateways

Vladislav Burian

Vladislav Burian

24. 7. 2012 22:32
Reklama

Zatímco dobré logické tituly aby člověk na velké scéně pohledal, nezávisláci jimi mohou přehrabovat vidlemi. Z toho nejlepšího jsme vám za poslední měsíce přinesli třeba English Country Tune, Tiny and Big: Grandpa’s Leftovers či Splice. Na druhou stranu takový valveovský Portal si pozornost rozhodně také zaslouží, vždyť druhý díl u nás získal od Ondry Hrabce absolutní hodnocení. Vůbec od lesa na to však šel David Johnston z týmu Smuged Cat Games, když se rozhodl ze žánrově obdobných titulů vyzobat to nejlepší jako rozinky. Gateways tak částečně využívá ověřeného modelu hádanek z Portalu a z nezávislých výtvorů si pak bere hravost, neotřelost a v neposlední řadě taky líbivou low-res grafiku, jež dává vzpomenout na roky dávno minulé.

Ne upír, ale věděc!

Smuged Cat Games neboli David Johnston má na svém kontě již několik zajímavých puzzle výtvorů. Pokud jste snad některý z nich - například A Bomb’s Way, Growing Pains nebo The Adventures of Shuggy - hráli, můžete si udělat docela dobrou představu, jakým směrem se Gateways vydává. David vlastně zúročuje to, co se naučil už dřív. Využité prvky tak již tradičně nejsou pouze efektní, ale také efektivní. Zato hlavní hrdina se od minula změnil k nepoznání – nejde o mladého upíra Shuggyho, ale o poznání postaršího, světem protřelého vědce jménem Ed. Z jeho laboratoře se namísto pro vědu zasvěceného kutlochu stal nebezpečný labyrint, v jehož útrobách musíte Edovi pomoct. Nebude to ale žádná brnkačka, překážek jsou zde totiž kvanta, přičemž mnohé z nich dají zabrat i ostříleným řešitelům rébusů.

V dosahu koumáka Eda se naštěstí nacházejí nástroje, díky nimž může vyvádět hotové psí kusy. Hlavně mu však dávají šanci na záchranu, neboť bez jejich pomoci by většinu nástrah nepřekonal. Přemýšlet budete muset skoro na každém kroku - tak časté jsou překážky, jež vám brání v postupu. Zpočátku to ještě jde, po ruce máte pouze jeden, po chvilce dva druhy pomocného vercajku, jak jeho počet ale roste, zvyšuje se exponenciální křivkou také obtížnost. O daném rébusu pak přemýšlíte nejen v rovině jak ho vyřešit, ale i za pomoci čeho. Gateways naštěstí obsahuje fíčuru, kdy se před hádankami nachází aktivní bod, který vám za deset modrých gemů ukáže, zda překážku rozřešíte se současnými nástroji, či ne. A pokud snad budete v koncích, za dalších třicet gemů vám hra odhalí kompletní řešení. David Johnston tak vymyslel docela elegantní způsob, díky němuž eliminuje zákysové situace, přestože to nijak neubírá na obtížnosti. Je totiž pouze na vás, zda této možnosti využijete.

Abyste si nemysleli, počet zdejšího modrého platidla je značně omezen, a tedy i možného použití nápověd. Drahokamy jsou navíc roztroušeny na špatně dostupných místech a mnohdy se k nim nedostanete bez pomoci svých nástrojů. I zde proto najde nezastupitelné místo třeba jakási mechanická ruka na způsob Aperture Science Handheld Portal Device, jež vyvolává dva portály, přičemž projdete-li jedním, objevíte se na místě druhého. Nedokážete doskočit na kýžené místo? Přesně v tu chvíli sáhněte po portálové hračce. Davidova fantazie ale byla ještě důmyslněší. Do rukou se vám tak dostane i zvětšovadlo a zmenšovadlo, to abyste se dostali třeba do malinkých škvírek, zrcadlo, jímž odrážíte laserové paprsky na čidla dveří, či kupříkladu baterka, která najde uplatnění zase u čidel na elektromagnetické záření. Vůbec nejzajímavější je ale nástroj, co vyvolává časovou smyčku, případně měnič gravitace. Výběr je skutečně velmi pestrý.

Nepřátelé na obtíž

Dříve nebo později vás začne dožírat, že stěžejní hádanky, co otevírají cestu dál, se často nacházejí na místech, kde jste už dávno byli. Vývojářům nedělá problém zasadit jeden rébus k levému okraji laboratoře a druhý na opačnou stranu. Další však leží znovu nalevo, proto musíte kmitat přes již objevené prostory nazpátek. A poté odznova. Už tak slušná herní doba nabírá tímhle stylem sice na dalším objemu, bohužel ale nepříliš šťastně. Díkybohu jde pouze o jednu z mála výtek, jež lze na adresu Gateways vynést. Z těch zásadnějších je to ještě mizerný pocit z nepřátel. Ti se pohybují jen v naskriptovaných cestičkách, a navíc mají nicotný charakter. Jakýchsi opiček ve skafandrech si proto člověk nevšímá a bere je pouze za další z mnoha překážek.

Pokud logickým hrám holdujete, budete se náramně bavit. Z Gateways máte na každém rohu pocit, že hádanky nevznikaly nahodile a vůbec, že si s nimi dal David Johnston dost práce. Zkrátka nejde o nic odfláknutého. A podobně lze chválit i další aspekty. Třeba grafika se pyšní slušivým pixel-artovým kabátkem, jenž dává vzpomenout na dobu, kdy hry bývaly ještě na disketách. A i přesto je prostředí detailní - tuhle poblikává utržená zářivka, onde visí plakát, stojí mikroskop, sošky a podobně. Rozhodně neurazí ani pestrobarevnost či ladění jednotlivých částí laboratoře do různých odstínů. Díky tomu na každém místě zhruba víte, kde se zrovna nacházíte. Snad jen hudební doprovod paběrkuje. Opakující se skladby ve stylu pověstných midi melodií rozhodně nevytrhnou.

Pocit z nezávislého počinu Gateways je poměrně pozitivní – precizně zvládnuté hádanky jsou šikovně skloubeny s příjemnou atmosférou a líbivým (především grafickým) zpracováním. Opakující se cestování přes celou mapu však dokáže notně naprudit. Holdujete-li ale podobným hrám či snad logickému žánru obecně, není co řešit. Za zhruba 250 korun dostanete nadprůměrný zážitek, jenž vám na nějakou tu hodinku vydrží, zvlášť pokud nejste mezi rébusy úplně silní v kramflecích. Titul navíc brzy vyjde vedle PC také na Xbox LIVE.

Gateways
Windows PC

Verdikt

Gateways se řadí k tomu lepšímu z logických plošinovek. Otravné designerské chyby však znemožňují udělit víc jak sedmičku.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama