Game of Thrones: Episode 5 – A Nest of Vipers

Konec čtvrté epizody série Game of Thrones, kterou pro potěchu (zejména) filmovým fandům vydávají lidé z Telltale Games, byl samozřejmě náležitě dramatický. To proto, abyste mohli začít pětku přesně v ten moment, kdy se na Ironrath vrátil Ramsay Sníh. Tenhle zvrácený exot, který parazituje na pověsti svého otce a sám sebe považuje za právoplatného následovníka rodu Boltonů, si totiž usmyslel, že je nutné sjednat pořádek. Úvodní scénu proto odehrajete v kůži Rodricka, abyste byli svědky poměrně vypjatého dialogu, který nemusí skončit zrovna hezky. Upřímně musím také říci, že A Nest of Vipers drží tempo po celou dobu, dojde na jedno důležité odhalení a ten konec? Ten konec slibuje dramatické finále, u kterého nezůstane jedno oko suché.

VE SVÉ KŮŽI

Už dávno nebaštím vývojářům z Telltale jejich návnady s takovou lehkostí jako před lety, proto bývám poměrně ostražitý v momentě, začínám-li mít z hraní dobrý pocit. Nebudu ale nikterak lhát, když potvrdím, že nádech před posledním skokem do vody byl mohutný, a až na drobné výjimky drží hráčovu pozornost. O úvodní scéně jsem již mluvil, a byť se herecké výkony nedají ani vzdáleně srovnat například s nedávno vydaným Until Dawn, pořád jde o poměrně důležitou a důstojně zahranou scénu, ve které i Rodrick pochopí, že couvat Boltonům, potažmo vyšinutému Ramsaymu, se jednoduše nevyplatí, a jak by poznamenala teta Kateřina, na hrubý pytel bude muset (snad!) přijít i pořádně hrubá záplata.

Právě na tomto místě dochází k tomu, zda Mira, ale ve větší míře hráč sám, pochopí, jak se hraje ona hra o trůny.

Pokud v něčem hry od Telltale vynikají, pak to jsou právě úvodní a závěrečné pasáže, zbytek epizod ale bývá dosti mdlý a vůbec se nedivím tomu, kdybyste vybrané pasáže z portfolia zmiňovaných vývojářů procházeli s podepřenou hlavou a unaveným výrazem v obličeji. Tím, že se v rámci Game of Thrones blížíme do konce, by vás možná mohlo napadnout, že se něco změní, musím vás ale poprvé zklamat. Osobně považuji unylost a nelogičnost některých situací v A Nest of Vipers za zarážející a například s odhalením zrádce uvnitř rodu Forresterů jsem měl docela velký problém. Myšlenkově totiž jeho předchozí činy tak trochu neodpovídají tomu, z čeho byl obviněn a k čemu se nakonec sám přiznal, což mě mrzí, protože příběhy lidem z Telltale šly většinou dobře.

BÍLÍ CHODCI A TI DRUZÍ

Nejedná se však pouze o bezprostřední nebezpečí hrozící členům rodu na Ironrathu, do šlamastyky se namáčí i Mira v Králově přístavišti a snad poprvé za celou sérii jsem zalitoval, že nedostala extra času navíc. Prázdné pohledy z pasáže s Rodrickem bych klidně vyměnil za delší dialog, který vedla Mira postupně s Cersei a Tyrionem. Právě na tomto místě totiž dochází k tomu, zda Mira, ale ve větší míře hráč sám, pochopí, jak se hraje ona hra o trůny a musím uznat, že po prvním průchodu bylo vcelku příjemné volit jiné odpovědi a dostat se k jinému vyústění. Namlsán již zmiňovaným Until Dawn ale musím bohužel znovu podtrhnout, že je finální výsledek už dopředu nalinkován a zásahy, které do dění osudu provede hráč, jsou nicotné a mnohdy i falešné.

Samotná zápletka souboje dvou znepřátelených rodů, kteří si po pádu Robba Starka vjeli do vlasů, by v rámci Martinova univerza fungovala samostatně, na celou zápletku však byla nasazena i mystická pasáž, v níž hraje hlavní roli Gared. Už je sice za zdí, ale je to snad ještě větší moula, než byl v podobné situaci Jon Sníh. Ano, dostanete prostor mačkat jako diví tlačítka zahrnutá do quick-time eventu (proč jsou už několik let tyto pasáže úplně stejné?), případně rychle reagovat na pohyb nepřátel, jenže tuhle věc dokončíte za pár minut a uvědomíte si, že se příběh nikam neposunul. Měl jsem za to, že série příštím dílem končí, k nalezení North Grove je však Gared stejně daleko, jako tomu bylo v průběhu čtvrté epizody a mám obavy, že jeho linka bude ukončena příliš zbrkle a bez patřičného vysvětlení.

ZA RODINU!

Dostávám se tím ale k poslednímu aktérovi téhle rozkošatělé hry – Asherovi. Pokud jste ho až dosud neměli rádi, nechápali jste Beshku a celkově vám prostě východní část přišla špatná, pokouší se vám vývojáři v páté epizodě všechno vysvětlit. A zažehnout sympatie, samozřejmě. Asher se projeví jako dobrý vůdce a bojovník, zas a znovu se nás ale vývojáři snaží opít rohlíkem, a tak nějak doufají, že vrstvené klišé je přesně ten druh zákusku, pro který si hráči přišli. Nechci vám nic zásadního prozrazovat, ale už nyní si můžete začít pokládat otázku, zda u vás vyhraje racionální myšlení, anebo hloupoučká ctnost. Úplný závěr hraje na citlivou strunu a konečně budete mít pocit, že Forresterové netahají stále jen za ten kratší konec. Celkově hodnotím epizodu pozitivně, pořád je ale nutné držet se v mantinelech toho, jak fungovaly předchozí díly a nesrovnávat s jinými tituly od jiných vývojářů. Doba totiž pádí jako splašená a to, co fungovalo u The Walking Dead… No, však vy víte.