Frostpunk Recenze Frostpunk

Frostpunk

Tomáš Tureček

Tomáš Tureček

14. 5. 2018 11:25 9
Reklama

Téměř každému dítku se rozzáří oči, když ráno vstane, podívá se z okna a spatří, jak se ulice přikryly třpytivým bílým závojem a z nebe padají krásné, velké sněhové vločky. Asi každý z nás si jako malý užíval neustálé opakování výšlapu do kopce, ze kterého se pak beze strachu a brzd pustil dolů na sáňkách, stavění bunkrů a vyrábění ledovek při koulovačkách, či bruslení na zamrzlé řece, rybníce, nebo hřišti, které obětaví dospělí pomocí zahradní hadice přetvářeli v místo konání našich prvních zážitků s hokejkami a puky. Zimu má prostě většina dětí ráda. Čeho je však moc, toho je příliš a pokud takové děti pošlete při -40°C do půlmetrových závějí sbírat uhlí, nejspíš začne brzy nenávidět každou tu zatracenou, studenou sněhovou vločku, která mu při sběru spadne na nos a před očima nebude mít celý den nic jiného, než vidinu příchodu jara. Jara, které už nikdy nepřijde.

DOBŘE UŽ BYLO

Frostpunk vás hned svým úvodem ujistí, že tahle zima bude dlouhá. Svět se ponořil do ledové apokalypsy a přeživší se vydali na sever za vidinou lepších zítřků. Co k tomu všemu vedlo, nikdo neví a nejspíš ani nikoho moc nezajímá, jediným zájmem zbytků lidského druhu se stane snaha přežít. Uprostřed malé kotliny tak postaví velký uhelný generátor a vás, jako jejich vůdce, čeká důležitý úkol. Zachránit jich co nejvíc. Nečekejte však, že to bude procházka růžovým sadem. Nakonec, ty už také dávno zmrzly. Cesta za přežitím bude brázděná spoustou nelehkých rozhodnutí a činů, za které na sebe dvakrát pyšní nebudete. Každému se však člověk jen těžko zavděčí a kompromisy mezi špatnou a horší cestou se ve Frostpunku stanou vaším denním chlebem. Nebo polévkou. S pilinovou zásmažkou.

Frostpunk nutností voleb nastavuje laťku na úplně jinou úroveň. Každé rozhodnutí, které ve hře učiníte, bude mít na vaši kolonii nějaký dopad a věřte, že z mnohých z nich vám po lidské stránce nebude dvakrát nejlíp.

Hra je ve své povaze strategií, jak je na první pohled zřejmé. Pojetím je to ale strategie velice odlišná od těch, na které jsme byli dosud zvyklí. Ano, pořád je to strategie, pořád v ní stavíte a najdete v ní i technologický strom pro vývoj nových budov a vylepšení, mnohem víc bych hru ale zaškatulkoval jako survival. S podobným konceptem přišla již v roce 2014 hra Banished a loni vydané Life is Feudal: Forest Village, Frostpunk však přidává něco, co zatím žádná taková hra neměla – zákony a morální volby. V obou výše jmenovaných předchůdcích šlo pouze o stavění a přerozdělování pracovních sil s důrazem na maximální efektivitu chodu celé vesnice. Frostpunk nutností voleb nastavuje laťku na úplně jinou úroveň. Každé rozhodnutí, které ve hře učiníte, bude mít na vaši kolonii nějaký dopad a věřte, že z mnohých z nich vám po lidské stránce nebude dvakrát nejlíp. Velice brzy však pochopíte, že bez nich to prostě nejde a někdy i to větší zlo může zachránit životy mnohých. Připravte se, že lidé z kolonie budou brblat skoro vždy, když se jim nějaký nový zákon znelíbí. Nechcete obohatit jejích jídlo pilinami, abyste ušetřili jejich zdraví? Na talíř teplé polévky se rozhodně s velkým nadšením nevrhnou. Spustíte kvůli strachu o nedostatek uhlí možnost 24-hodinových směn? No ten starosta se musel zbláznit! To, že bez podobných opatření je brzy čeká ne zrovna teplé místečko v jámě na mrtvoly kousek za kolonií, a dotáhnou to tak maximálně na hnojivo pro kytky, je už pranic nezajímá. S trochou nadsázky by se vlastně Frostpunk dal nazvat takovým simulátorem dilemat a silných morálních rozhodnutí.

A že takových rozhodnutí budete nuceni učinit za dobu hraní opravdu velké množství. Každé z nich jistým způsobem ovlivní dva velmi důležité ukazatele hry – naději a nespokojenost. Pokud vám tyto klesnou na nulu, hra skončí. Nespokojení obyvatelé vám v jeden moment hry začnou vyhrožovat úprkem do ledové pustiny vstříc Londýnu a postupně se vaše vize spokojené kolonie začnou velmi rychle hroutit jako domeček z karet ve sněhové vánici, protože ačkoliv se vám dosud docela dařilo, jediná událost zahýbe s ukazatelem naděje takovým způsobem, že slabším jedincům hrozí riziko migrény. Vzhledem k tomu, že Frostpunk není hrou z nejlehčích a velký důraz klade na správný balanc mnoha aspektů, předčasných konců a restartů hry si užijete minimálně ze začátku do sytosti. Nedá se ale říct, že by tím hra nějak frustrovala. Touha dostat se dál a přivést svůj lid ke spokojenému přežití vás bude hnát kupředu a donutí učit se z vlastních chyb, brzy se tak i zákony, které vás s jistotou budou stát životy svých svěřenců, naučíte přijímat s naprosto chladnou hlavou. Vždyť život jedince ve snaze o přežití většiny znamená tak málo… a člověk bez nohy už vpravdě mnoho práce nezastane, proč ho tedy živit, když tím odtrhnete sousto od úst dítěte, které má ráno nastoupit na směnu, že.

KRŮČEK PO KRŮČKU K VÍTĚZSTVÍ

Vzhledem k tomu, že jednotlivé kapitoly hry ani události v nich nejsou nijak náhodně generované, každý nový začátek bude o něco rychlejší a vždy se dostanete o kousek dál k vysněnému vítězství. Přiznám se, že tento aspekt hry mě ze začátku trochu mrzel a byl jsem toho názoru, že různým generováním událostí by hru bylo zábavnější hrát opakovaně, postupem jsem byl za lineárnější chod věcí spíše rád, protože jsem tak dostal možnost více se soustředit na hraní samotné. Další velice příjemnou a vítanou možností je změna rychlosti toku herního času, včetně jeho úplného zastavení. Chvílemi jsem si ze hry dělal tak trochu strategii tahovou, kdy jsem pečlivě rozmýšlel další kroky, pak na chvíli roztočil ručičky pomyslných hodin na maximální obrátky a s kurzorem na tlačítku pauzy čekal na výsledek svého snažení. Pravda, převíjení zpět v čase by se občas také po čertech hodilo, ale Frostpunk běží vždy pouze kupředu, zpátky ni krok.

Ve hře nic není zadarmo, to se naučíte opravdu brzy. A že vám pod nohami přistane pěkných pár dobře mířených klacků, vám dojde jen o malou chvíli později. Prvním nepříjemným milníkem je, když teplota z poměrně „hřejivých“ -20°C začne postupně klesat. Můžete si být jistí, že tím veškerá zábava prakticky teprve začíná. Honba za teplem vám tak postupně odhalí všechna zákoutí hry v celé své kráse, a že je co ukazovat. Budov, které je možné postavit, je slušné množství, není však dobrou volbou snažit se mít v kolonii všechny. Jelikož lidské zdroje jsou omezené, a i když časem budete vysíláním expedičních výprav moct získat další pracovní sílu, lidé vám čas od času budou umírat, to je nevyhnutelné. Budete tedy neustále kalkulovat, kde je čeho kolik potřeba a jestli je jedna již postavená budova nutná a dostatečně efektivní, nebo ji raději zbouráte a ze získaných zdrojů postavíte jinou. Občas vaše výprava objeví v pustině další přeživší. Vezmete je k sobě s vidinou další pracovní síly, nebo je ponecháte na pospas mrazu, abyste nemuseli živit a zahřívat další hladové krky? Přehazování lidí z jednoho místa na druhé a neustálé nervozní sledování ukazatelů uhlí, dřeva, jídla nebo oceli, vás budou doprovázet na každém kroku.

Jelikož lidské zdroje jsou omezené a i když časem budete vysíláním expedičních výprav moct získat další pracovní sílu, lidé vám čas od času budou umírat, to je nevyhnutelné.

Postupem času, jak se budete pomocí svých expedičních týmů prokousávat mrazivou pustinou, nenarazíte jen na další přeživší. Sem tam na vás budou čekat opuštěné osady se zásobou cenných surovin, dozvíte se něco o osudu světa mimo vaši kolonii, nebo získáte cenného automatona, obřího robota, který, na rozdíl od vašich svěřenců bez stížností pracuje 24 hodin denně. Pokud vám tedy nedojde uhlí, i takový automaton musí na něco fungovat, že. Časem s pomocí výzkumu budete moct stavět vylepšené budovy na těžbu surovin, což je samozřejmě velmi žádoucí, jelikož z těch pár hromádek, které vám vaše kotlina pro začátek nabídne k sesbírání, opravdu dlouho nevystačí. Hra vás navíc po celou dobu zásobí různými úkoly na základě potřeb vašeho lidu, na jejichž splnění budete mít vždy vymezený časový limit. Jejich nesplnění v tomto limitu bude znamenat pokles naděje a nárůst nespokojenosti, což, obzvlášť později, i v málém množství značně zabolí a může vaši kolonii přivést k hořkému konci.

VŠE JEDNOU KONČÍ

Celkově má Frostpunk ráz opravdu vážně laděné hry, pokud byste tedy raději nějakou oddychovou, barvičkami oplývající hru na stavění, zřejmě to nebude volba, po které chcete sáhnout. Všem ostatním ale nemohu jinak, než všemi deseti hru doporučit. Ano, laťka obtížnosti není zrovna nízko, potřeba neustálého micromanagementu a hlídání všeho, co na obrazovce je, může být občas poněkud únavné, ne-li frustrující, pakliže ale máte rádi výzvy, rozhodně si přijdete na své. Co trochu zamrzí, je takříkajíc absence znovuhratelnosti. V současné chvíli Frostpunk obsahuje tři scénáře, které, jakmile si hru oťukáte a přijdete na to, jak ji hrát, se dají dohrát za nějakých zhruba 10-15 hodin. Vzhledem k linearitě hry je potom jen málo důvodů zkoušet kampaň znovu, pokud vás vyloženě nebaví zkoušet nové postupy, jak hru pokořit. Vývojáři si ale nechávají zadní dvířka pootevřená, takže je velmi pravděpodobné, že brzy přibude další obsah v podobě nových scénářů a kdo ví, třeba se dočkáme i endless modu. Popravdě řečeno si ale prozatím nedokážu představit, jestli a jak dobře by právě tady fungoval.

Frostpunk
i Zdroj: Hrej.cz

Po grafické a technické stránce Frostpunku nemám absolutně co vytknout. Drtivou většinu času jsem hrál na nejvyšší nastavení, ze zvědavosti jsem však vyzkoušel i nízké a hra stále vypadala velmi dobře. Co je rozhodně třeba v tomto ohledu vyzdvihnout, je cit pro detaily, kterými vývojáři ani trochu nešetřili. Obyvatelé kolonie za sebou nechávají cestičky ve sněhu, po zapnutí či zvýšení výkonu generátoru sníh postupně odtává a jak klesá teplota, okraje obrazovky pomalu zamrzají. Kolonie v noci vypadá ještě lépe a jediné, co mi trochu chybělo, byla možnost přiblížit kameru ještě trochu víc, než hra dovolí. Skvělá je taktéž ponurá, klidná hudba, která vás v průběhu hraní doprovází a skvěle dokresluje bezútěšnou atmosféru. Prostředí herních nabídek je stylově vyvedeno tak, jak byste od hry s nádechem steampunku nejspíš očekávali. Ze začátku jsem v nabídkách trochu plaval a musel si zvykat na to, kde co najít, v tom mi však dopomohly ve hře přítomné tutorialy. Celkově do sebe všechny tyto aspekty hry parádně zapadají a vytváří skvěle fungující celek. Co se týče technických nedostatků, nevybavuji si, že bych v průběhu hraní narazil na něco víc, než občasný, mírný pokles frame rate, to ale ve velké míře bude záležet na tom, jak výkonné je vaše PC. Na bug jsem za celou dobu nenarazil, pád hry se taktéž nekonal, ani zde tedy nemůžu Frostpunku nic vytýkat.

Vývojáři z 11bit Studios si pro nás po vynikajícím This War of Mine přinesli další silně atmosferický, na city a základní hodnoty lidskosti hrající titul, který si rozhodně zaslouží vaši pozornost. Nebojím se říct, že takovou strategii jsme tu zatím ještě neměli a i přes těch pár drobností, které hráčům možná nebudou příliš po chuti, se jedná o vynikající zážitek, ze kterého si odnesete nejednu vzpomínku. Frostpunk je stále ve své podstatě nezávislým herním titulem, čemuž odpovídá i jeho cenovka. Pokud jste fanoušci strategií a rádi se při hraní trochu potrápíte nutností neustálého přemýšlení a přehodnocování situace, rozhodně neváhejte a hru vyzkoušejte.

Frostpunk
Xbox Xbox One
Linux Linux
Windows PC
iOS iOS
Android Android
Apple Mac
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Frostpunk je unikátní zážitek nabitý emocemi a jedinečnou atmosférou, který by vás rozhodně neměl nechat chladným. Být herním starostou už dlouho nebylo tak zábavné a přitom vážně laděné.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama