Front Mission Evolved Recenze Front Mission Evolved

Front Mission Evolved

Erik Omar

Erik Omar

14. 10. 2010 22:36 11
Reklama

Značka Front Mission okupuje různé herní mašiny již od roku 1995. Právě v tento rok vyšel první takticko-strategický titul, v němž lidé válčili v obrovských robotech - tzv. Wanzerech. Nápad zrozený v hlavě japonského vývojáře Toshira Tuschida měl úspěch a velmi zvýšil Tuschidovu prestiž. Proto také později dostal práci „Battle Directora“ na projektu Final Fantasy X, kde využil svých zkušeností, odstranil starý bojový systém a nahradil ho tahovým systémem CTB, ale to je jiný příběh. V tom našem musíme popojet o 15 let do budoucnosti, kdy pod značkou oblíbenou především na dálném východě vychází první next-gen (nebo spíš už current-gen) titul, který zvysoka kašle na jakékoliv přemýšlení nad taktikou nebo strategií, on vlastně kašle na veškeré přemýšlení jako takové a vrhá hráče v obrovském bezduchém robotovi do bezduché third-person akce s podtitulem Evolved.

Poprvé v konzervě

Já osobně jsem až doposud ke značce Front Mission neměl žádný vztah, a tak budu psát z pohledu hráče, kterému je změna žánru docela putna. Vývojáři z Double Helix Games přede mne postavili third-person akci a také k ní tak budu přistupovat. Ale než přejdeme k samotné kritice herních mechanizmů, pojďme si říct něco o příběhu. Ten byl zasazen do 22. století, kdy se lidstvo naprosto neprakticky rozdělilo do mnoha, mnoha, mnoha a mnoha frakcí, které mají nejrůznější nezapamatovatelné zkratky, a tak vůbec neulehčují orientaci v herním světě. V tom mezi sebou válčí o orbit, ovšem ne ve vesmíru, ale na zemi, kde jsou rozmístěny orbitální výtahy. Na začátku hry je jeden takový výtah v New Yorku zničen.

Mladý inženýr Dylan Ramsey pracující na novém Wanzerovi vše sleduje, načež si uvědomí, že v jedné z právě ničených budov je i jeho otec - významný vědec a vynálezce čas zpomalujícího systému E.D.G.E.. Ramsey tedy ve Wanzerovi vybaveném revolučním systémem uniká z laboratoří a vydává se zachránit svého otce. Potká několik vojáků, slovo dá slovo a hle, z našeho vědce je najednou voják, který stále prahne po nalezení tatíka, přičemž do všeho se ještě zapletou další divné frakce s ještě divnějšími zkratkami a neuvěřitelně trapnými hláškami. Jak vidíte, scénář opravdu Jetixovských rozměrů - se všemi plusy (mohou to hrát vaše děti, ale bavit se stejně nebudou, protože neumí anglicky) i minusy (naprosto debilní dialogy, patetické hlášky, klišovité charaktery) - není nejsilnější stránkou hry, ale tou vlastně není ani hratelnost.

Prášky na spaní

Ta ne že by pokulhávala, spíš se sápe po zemi jako kamarád, který na oslavě narozenin přebral a jak se slušně říká „dělá biologa“ (má ústa zabořená v trávě a nesmyslně žvatlá). Ne ani tak z důvodů technických, všechno totiž víceméně funguje a i přes grafiku, která je ehm… dobrá (pro vysvětlení: Rambo I je výborný, Rambo III je… dobrý) se hra dá bez větších nervových zhroucení dohrát. Ovšem ta nuda! Ta strašlivá, hrozná, zdrcující nuda zapříčiněná malou škálou nepřátel, absencí motivace (ne, páni vývojáři - pocit, že si budu moci svého obrovského mužného robota obarvit na růžovo - mě opravdu ze židle nezvedá), NUDNÝMI boss fighty (vážně, kdy naposledy jsme museli přes 15 minut neustálým bezhlavým střílením zkracovat červenou čárku nad bossovou hlavou?!) a opakujícími se úkoly, vás neustále nutí hru vypínat a už se k ní víckrát nevracet.

Ale abych nebyl tak krutý, musím říct, že kdybych ztroskotal na opuštěném ostrově a musel si vybrat mezi hraním Front Mission Evolved a posloucháním  Jacka Shepharda, vybral bych si Evolved. Místy totiž lze detekovat něco jako zábavu. Například když jde na Ramseyho opravdu mnoho nepřátel a on je ve svém Wanzerovi musí kanóny na ramenech v rychlosti zaměřovat, pomocí rychlobruslí (ano, tihle roboti bruslí!) uhýbat střelám nepřátel, E.D.G.E systémem zpomalovat čas a brokovnicí nebo boxerem odhánět ty, co se dostali moc blízko; pak můžete opravdu nabýt zdání, že se bavíte. Ale zdání klame, v čemž vás utvrdí mise, kdy mladý inženýr/voják Ramsey ze své plechovky vyleze a vydá se do akce po vlastních. V tom momentě padá zábavnost rychleji než Milan Baroš, čehož si nejspíš všiml i nějaký producent ze Square Enix - pěších misí je tak minimum.

Vedle všeho zmíněného hra nabízí klasické konzolové sbíraní maličkostí, úpravu Wanzerů, která však nějak neovlivňuje další postup hrou (jde prakticky pouze o výběr mezi lehkou a těžkou výzbrojí) a multiplayer. Ten by mohl být přece jen zábavnější, jelikož AI oponentů v singleplayeru překoná i můj pes, který denně tři hodiny štěká na záchodovou mísu (mimochodem: jestli jste někdo veterinář, opravdu by mě zajímalo, proč to dělá).

Front Mission Evolved je netradiční spin-off tradiční série, který není strašný, ale není ani dobrý. Prostě takový Rambo III žánru stříleček s obrovskými mechy (ano, opravdu existují i další: Armored Core, MechWarrior). Jestli jste ovšem zrovna ve věku, kdy hltáte levné anime seriály na stanicích, jako býval Jetix, budete se bavit a vaše socializace nebude negativně ovlivněna, jelikož ve hře není ani kapka krve.

Front Mission Evolved
Windows PC
PlayStation PlayStation 3
Xbox Xbox 360

Verdikt

Průměrná third-person akce, která za koupi nestojí. Lidé na tripu a hráči v předpubertálním věku se možná budou bavit, avšak ostatní spíš pojdou nudou.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama