Name: Freak Out - Extreme Freeride
Item: Freak Out - Extreme Freeride
Rating: 6
Author: Tomáš Nadrchal

Reklama

Při pohledu z okna je jasné, že královna zima letos dostala asi tak silný mandát, jako naše nová koaliční vláda premiéra Mirka Topolánka. Příznivcům zimních sportů tedy nezbývá než sledovat předpověď počasí a doufat v mrazivou změnu. A protože ani ty nejoptimističtější vyhlídky nenaznačují zlepšení stavu, mnoho sněžných mužů zasedá ke svým počítačům s cílem zahnat dlouhou chvíli. S tím by jim mohl pomoci nový titul vývojářského studia Coldwood Interactive s názvem Freak Out: Extreme Freeride. Autoři slibovali adrenalinovou sportovní hru v Tony Hawk’s Proskater stylu, pojďme se tedy podívat, nakolik bylo jejich snažení úspěšné.

Pohodová alpská atmosféra

Již od samotného spuštění je jasné, že tvůrci nemají k Alpám daleko. Hlavní menu je totiž ztvárněno do podoby horského srubu, v němž panuje doslova a do písmene uvolněná nálada. Lyžaři posedávají na gauči či u baru, v krbu plápolá oheň, ze sterea se line uvolněná rocková muzika. Kdybych mohl, tak se tam okamžitě i s přáteli přemístím, vypiji si hrnek horkého čaje a budu relaxovat. To bohužel nejde, a tak se musím spokojit s virtuálním posezením.

Po nasátí té správné atmosféry následuje spuštění buď volné jízdy, anebo kariéry a s tím spojený výběr postavy, za kterou budete závodit. Je jich k dispozici rovných šest, půl na půl muži a ženy, přičemž každý má v rukávu speciální trik, jímž vyčnívá nad ostatními. A protože správný freestylista musí být in, musí se také správně obléci. Šatna bohužel čítá pouze čtyři bundy, popř. kalhoty a po deseti kusech pokrývek hlavy a brýlí, které se postupně otevírají po splnění určitých úkolů. Možná jsem zhýčkaný megalomanskými hrami typu GTA San Andreas, ale obsah skříně mi připomíná spíše výprodej v obchodním domě U snědeného krámu než plnohodnotnou šatnu.

Zběsilá jízda

Po výběru oblečení a lyžařského náčiní již není proč otálet, kouzelné tlačítko Go ski již netrpělivě čeká. Zpočátku je k dispozici pouze jedna z celkových čtyř hor, konkrétně jedna její část. Obecně platí, že každá hora obsahuje dvě části, na nichž se jezdí po dvou disciplínách, plus dvě trati speciální. Celkově tak dostáváme osm tratí a osm speciálních, což v porovnání třebas s již zmiňovanými hrami z Tony Hawk´s série není dvakrát mnoho.

Svahy, na nichž se jezdí, jsou ale velmi precizně zpracovány a každý je něčím specifický. Pouze poslední dva jsou si ve spodní pasáži podobné jako vejce vejci, ale to ať už si vyřídí pánové z Coolwood Interactive se svým svědomím. Nečekejte žádné upravené sjezdovky, toto je svět milovníků freestyle, a tak zde vedle hlubokého sněhu a ostrých skal nechybí ani extrémně hluboké propasti, padlé stromy či rovnou celý les. Jednoduše něco, co by se dalo bez nadsázky nazvat freestylistův ráj.

První disciplínou je volná jízda s plněním předem stanovených úkolů – skoky na krásu, lety do dáli, sbírání hvězdiček či sjíždění hran spadlých stromů či kusů ledu. Do výčtu nesmím zapomenout uvést ani nutnost získat určitý počet bodů a předvést předem zadaný trik. Dále se pak na každém svahu nachází pět zatoulaných bernardýnů, jež je třeba zachránit, než se opijí rumem ze svého soudku. A … a to je vše. Autoři si očividně nedali s jejich vymýšlením moc práce, což v důsledku znamená, že se hraní postupem času stává velmi stereotypním. Po řádném prozkoumání svahu se můžeme pustit do druhé, kompletně freestyle disciplíny, kterou je Cup. Úkolem najít co nejrychlejší cestu dolů, přitom jet co nejriskantnějším způsobem a být co nejvíce „cool“. Přeloženo do češtiny – úspěch zaručuje pouze jízda bez chybičky, je třeba držet se u skály a jízdu prokládat obloučky, které lépe vypadají. Úspěšnost snažení signalizují dva budíky v dolních rozích obrazovky, čím více se zaplní, tím lépe, a časomíra. Tu bych osobně vypustil, snaha dostat se dolů co nejrychleji je kontraproduktivní s freestyle vyžitím. Jízda na čas vytváří z této disciplíny solidní paskvil.

Extrémní triky

Již jsem zmínil, že hra obsahuje také speciální disciplíny. Za jejich úspěšné dokončení získá hráč zkušenostní body v určité dovednosti. Tyto jakési RPG prvky sou pouze tři, každá obsahuje jen čtyři stupně vylepšení. To není málo, to je hodně málo. Nicméně jejich získání není žádná procházka růžovým sadem, nýbrž naprosto pekelná záležitost. Kupříkladu pro bodík v položce Balance musíte do půl minuty projet lesní trať, ve které jsou rozmístěny zkřížené hnáty. Jakákoliv sebemenší chybička znamená konec snažení a návrat na start, ale toto se ještě dá zvládnout.

Horší je to, pokud dostanete chuť zlepšit si akrobacii, pro níž je třeba předvést na stadionu plném lidí trik za určitý počet bodů. První dva se dají uhrát vcelku v pohodě, další dva již chtějí hodně cviku a, co je důležité, spoustu trpělivosti. Anebo také mazanosti. Ono udělat tríček za 3000000, respektive 5000000 bodů, není žádný med, a tak přišla na řadu česká chytrost. Pokusil jsem se před cílem zastavit, vyjet zpět na vrchol a své konto rozšířit o další trik. Světe, div se, povedlo se! Nejen že je možné udělat více skoků, to by ničemu nevadilo, ale vyjet na lyžích černou sjezdovku?! Pánové, nezlobte se na mě, ale to je trochu moc.

Třpytivý sníh, dunící basy

Naštěstí je podobných nedotažení ve hře jen minimum, vedle tohoto bych uvedl ještě občasný zásek lyžaře po pádu. Ten je sice automaticky v několika vteřinách vrácen na nohy, nicméně nikoho už nezajímá, kde se nachází, a tak jsem se několikrát stal svědkem situace, že můj jezdec trčel beznadějně mezi velkými kameny čekajíc, co bude. Jinak je ale hratelnost v naprostém pořádku, ovládání je velmi přehledné a lehce vstřebatelné. Autoři kladli velký důraz na moment odrazu a dopadu – přistane-li lyžař ideálně, násobí se počet získaných bodů. Pokud však má při dopadu váhu třeba na předních špičkách, pak se body dělí dvěma, což dodává hře šmrnc.

Titul jako Freak Out si přímo říká o to vyzkoušet jej ve více hráčích. Tato možnost tady je, a to buď prostřednictvím internetu, anebo využitím funkce split screen, známé již ze stařičkých závodních simulátorů. Vřele doporučuji – poté, co si zvyknete na poměr obrazu, se skvěle pobavíte.

Největším kladem celého dílka je bezesporu grafické zpracování, jež je jedním slovem parádní. Slunce svítí, sníh se třpytí a odlétává od lyží, paráda. To celé ještě podtrhává vynikající soundtrack, který se nese v rockových melodiích a skvěle tak doplňuje atmosféru zasněžených alpských vrcholků. Dalším kladem jsou bezesporu nízké hardwarové nároky, na mém Pentiu 4 2GHz s pamětí 768MB RAM a grafickou kartou GeForce 6600GT 128MB běžel Freak Out v rozlišení 1024*768 na plné detaily bez známky trhání.

Dlouho jsem přemýšlel, jaké udělit hodnocení. Freak Out: Extreme Freeride je rozporuplný titul – na jedné straně máme dobrou hratelnost podpořenou skvělou grafikou, na druhé několik opravdu nepříjemných chyb, málo tratí a umělé natahování doby hraní přetěžkými, místy až frustrujícími úkoly. Je mi líto, ale nemůžu jinak. I když je to prakticky jediná freestyle lyžovačka na PC, tak jednoduše chci hodně tratí a herní zážitek na spoustu dní.

Verdikt

Freak Out: Extreme Freeride je dobrá hra, které ale hází klacky pod nohy malá variabilita úkolů a nízký počet tratí. Každopádně jako občasné odreagování poslouží více než skvěle.