Reklama

Pod značkou FlatOut si valná spousta hráčů představí velice chytlavou závodní arkádu, která si široké publikum získala nejen výtečným zvládnutím žánru, ale také obrovskou porcí černého humoru. Nabídka na recenzi třetího dílu s přízviskem Chaos & Destruction se díky tomu mohla zdát jako sázka na jistotu, takže jsem s vidinou krásně strávených zimních večerů po blyštivé placce sáhnul a nový FlatOut radostně nainstaloval. Ó, jak já byl bláhový!

Přišlo to z Nizozemí

Nezjistil jsem si totiž, že za pokračováním nestojí finské studio Bugbear, které mělo na triku předchozí díly, ale holandský vývojářský tým Team 6 Games. Vidina rychlého zisku, jakkoli může být ze strategického hlediska krátkozraká, tentokrát patrně producenty zaslepila. FlatOut se přece bude dobře prodávat, ať už bude kvalita jakákoliv, že ano. Vezmeme tedy tým, který pro nás udělal konverzi na Wii (jež byla kritikou přijata hrůzostrašně), a necháme je zpracovat nové pokračování. Moc peněz jim sice nedáme, ale horší než minule to přece být nemůže. Inu, může…

Co jsem komu udělal?!

Na hře je špatné prakticky všechno. Od jízdního modelu přes umělou inteligenci protivníků až po ohyzdnou grafiku, z níž se slabším jedincům udělá během pár minut nevolno. FlatOut 3: Chaops & Destruction přináší hned devítku herních režimů, konkrétně Race, Challenge, Off Road, Night Shift, Speed, Monster Trucks, Battle Arena, Big Battle a Stunt Man. Podíváme-li se blíže, zjistíme, že režimy jsou doopravdy pouze tři – závod, demolition derby a klasický Stunt Man, kdy se hráč snaží strefit terč řidičem vystřeleným z jedoucího vozidla. Nehledejte žádnou kariéru, ostatně – i kdyby tu byla, nikdo by ji nedokončil. Hned start do prvního závodu totiž napoví, že zde něco není v pořádku. Že protivníci vystřelí jako šílení a neberou ohledy na ostatní, budiž – řidiči jsou prasata odnepaměti i v reálném světě. Že jich polovička nevybere první zatáčku a skončí ve zdi, budiž – prvotní adrenalin v krvi může poněkud zaslepit smysly a touha po vedení odvede pozornost od blížícího se nárazu do betonového kolosu. Že se ale mezi ně dost možná zařadíte taky, protože v novém FlatOutu prostě NELZE zatočit jen trochu (?!!), to už je poněkud na pováženou.

AI = Absolutní imbecil

Může za to příšerný jízdní model – vozidla se na tratích chovají jako neřízené střely, kterým se někdo pokusil přimontovat volant, ze čtyř potřebných šroubů ale namontoval pouze jeden. Nebo žádný. Během prolétávání okruhu, ať už ve venkovské nebo městské zástavbě, je dost umění se udržet na silnici, velký počet okolních objektů je naštěstí zničitelný. Naneštěstí ne všechen, takže se tu a tam zarazíte o betonovou lavičku (nebo co to bylo) doslova na místě, zatímco zabetonovaný plot se rozletí na kousíčky, super. A když už se někomu podaří vehikl ukočírovat, při dobržďování do zatáčky to do vás někdo napálí zezadu, takže marná snaha, opět se rozmáznete o zeď proklínaje vše holandské. Ostatně, jak známo, v Nizozemí není problém sehnat nějakou tu omamnou látku, takže už možná víme, odkud vítr vane. Prachmizerná umělá inteligence (nebo spíš demence?) se nejvíce projevuje v takzvaném demoličním derby. Zorientovat se na bojišti je úkol z kategorie neřešitelných, na nějaké taktizování také zapomeňte. Tvůrci moc dobře věděli, proč třetímu FlatOutu přiřadili přízvisko Chaos & Destruction – chaos na obrazovce totiž zcela zaručeně zdemoluje vaší nervovou soustavu.

Rozpatlaný chaos

Dost možná se budete ptát, zda FlatOut 3 přeci jen nenabízí něco, cokoli, kvůli čemu by bylo dobré si jej pořídit? Co třeba grafické zpracování? Na tom přeci v dnešní době kdekdo staví. Kdekdo možná, v Team 6 Games však určitě ne. Ohyzdně hranatá pixelovitá grafika jak z období před deseti lety sice běží i na starším hardwaru, to je ale asi jediné plus. Autoři se pokusili zakamuflovat svou neschopnost vytvořit vizuálně kvalitní titul obrovským počtem zbytečných efektů – při jen trochu zvýšené rychlosti se prakticky celé prostředí rozplyne v nechutném motion bluru, což prakticky znemožní orientaci na trati a vede k mnoha karambolům. Vedle toho létají všude jakési žlutooranžové blesky, jejichž smyslem pravděpodobně bylo vytvořit iluzi závratné rychlosti. Místo toho, v kombinaci s blurem, vytváří dokonale nepřehledný chaos. Chaos, toto slovíčko se prolíná nejen celým textem, ale i samotnou hrou. Naprosto nepřehledný, odfláknutý paskvil, který nestojí ani za ty budgetové dvě stovky, kam se během pár měsíců určitě dostane.