FlatOut 2

Netradiční závody amerických bouráků, odehrávající se na rozličných tratích (štěrk, šotolina, asfalt, led, sníh), prosluly především díky excelentnímu fyzikálnímu a destrukčnímu modelu. Mohli jste zničit prakticky cokoli na trati (a že toho bylo), závodních vozů nevyjímaje. Ragdoll efekt dal zrodit úchylnému nápadu s vystřelováním řidiče předním oknem, což bylo při závodech trochu na obtíž, ale stavěla na tom celá řada bizardních disciplín jako hod řidičem do terče, do dálky, do výšky, bowling... Nyní je FlatOut zpět se svým druhým dílem a my o něm rádi můžeme prohlásit, že je větší, lepší, zábavnější! Ačkoliv ne se na první pohled zdá něco úplně něco jiného.

Nová auta, prostředí a interface

Závody jsou strukturovány do třech kategorií, kde každá obsahuje zhruba deset událostí, rozdělených do tří a více etap na různých tratích a jednotlivá vítězství odemykají jednu bonusovou disciplínu. Těch je celá řada, od známých, leč vylepšených kousků jako destruction derby (v aréně se střetne skupina protivníků a poslední pojízdný vyhrává) či závody na speciálních okruzích, až po rozličné soutěže založené na vystřelování řidiče oknem. Tady taktéž najdeme staré známé úchylárny, ale i zcela nové nápady, například bazén, ohnivé kruhy, poker, rugby nebo basketball. Proboha co přijde příště?

Velikého rozšíření doznal vozový park. Opět se skládá výhradně z nelicencovaných modelů, ačkoliv některé dost okatě připomínají své reálné předlohy. K americkým gétéčkům přibyly sporťáky a offroady, přičemž se všechno dělí ještě na oprýskané a pomlácené piksly pro derby a krásné nablýskané káry pro normální závody. Konečně taky máte možnost vlastnit více vozů současně, a všechny je vytuningovat podobně jako minule.

To, co přišlo s auty, bohužel odešlo s tratěmi. Dvě nová prostředí, tedy město (obchodní centrum, předměstí, dálnice, staveniště, protipovodňové kanály) a poušť (kaňony, hřbitov starých letadel), doplněné obdobou známého asfaltového a lesního závodiště, vypadají sice úchvatně, vybraly si však daň v podobě zrušení zasněžených cest, které nic podobně hardcorového nenahradilo. Tratě se navíc často opakují, hlavně v počátcích hry.

Matematickofyziologická arkáda ano, simulace ne.

Milujete-li Flatout kvůli drsné simulaci, těžko zvladatelným auťákům a adrenalinovým situacím, hořce zapláčete. Ani my jsme se zpočátku nemohli smířit s tím, že se z hutného simulátoru stala arkáda. Dokonce nám připadalo, že se vozy vznášejí na nějakém vzduchovém polštáři, a bylo to vážně otřesné. Naštěstí jsme si na to rychle zvykli, stačilo na to pár katapultovaných řidičů a pomačkaných plechů. Přesto už to není to pravé ořechové, za což můžou mimo jiné i jednodušší tratě bez složitých technických úseků, kde jste u prvního dílu museli rozmýšlet každé pohlazení pedálu a stržení volantu do prudké zatáčky. Na druhou stranu, těch skokánků...

Zjednodušena byla i fyzika objektů. Ať vrazíte do čehokoliv, jedno jestli je to balvan, pneumatika, betonový sloup nebo bagr, často se to chová jako kus polystyrenu: kolize vás ani nezpomalí, natož aby vás nějak rozhodila. Při jízdě tak nemáte žádný důvod se něčemu vyhýbat. Jestli je tato změna něčím prospěšná, pak odstraněním nepříjemných bugů, které v jedničce způsobovaly třeba to, že jste po najetí na zcela bezvýznamné prkýnko vyletěli pět metrů do vzduchu a závod byl v trapu.

Pozor pozor! Vrak na dráze!

Model poškození lze těžko hodnotit jako vylepšený. Mezi inovace patří fakt, že můžete během závodu vyřadit soupeře z provozu, málokdy se to však povede. Mnohem víc oceňujeme odměny za různě silné kolize, které vás motivují k agresivní a zákeřné jízdě, stejně jako vaše oponenty. To je potom radosti, když se podaří někoho ve stopadesátce narvat do stromu a ujet. Taky jsme zjistili, že se dá docela dobře jezdit s ulomeným kolem, ale to je asi tak všechno. Spíše nás mrzí, že poškození má pramalý vliv na jízdu. Nestane-li se něco fatálního, jedete pořád stejně, jedno jestli máte ohnutou poloosu, což vás dříve táhlo na stranu a omezovalo v zatáčení, nebo úplně urvané nápravy, což bylo opravdu hardcore v posledním závodě prvního dílu.

Technologický koutek

Dvojka vypadá stejně úžasně jako jednička, ne-li o něco víc. Venkovská prostředí jsou úchvatná: spousta pestrých a barevných textur, vysoká tráva a křoví, skály, zemědělské budovy, obří elektrické sloupy, vraky letadel, apod. Města už tak výrazná nejsou, ale vypadají taky dobře. Zvláštní pochvalu si zaslouží nádherně zpracovaná obloha plná mraků, červánků a oslňujícího sluníčka, které vás přímo vybízí k nasazení slunečních brýlí. Ani modelům vozidel není co vytknout. Polorozpadlé otřískané bouráky dokonale kontrastují s nablýskanými kárami, a všechno je vypiplané do nejmenšího detailu. Obzvlášť působivé jsou dlouhé výfuky táhnoucí se podél boků a chrlící plameny nitráku vysoko nad střechu.

Ani zvukové stránce není co vytknout. Burácení motoru, praskání dřeva, skřípání plechů a všechno to ostatní, co k podobným závodům patří, tam je, stejně jako licencovaný soundtrack, na němž se podepsali formáti typu Megadeth, Rob Zombie, Nickelback, Papa Roach a další. Jste-li příznivci tvrdé muziky, jistě vás tento výběr potěší stejně jako nás. Přesto nám však připadalo, že soubor méně známých kapel z prvního dílu se k Flatoutu hodí víc. Zřejmě jsme se přesunuli z herního undergroundu do mírně komerčního mainstreamu.

Rozpačitý souhrn

Flatout 2 se nám hodnotil vskutku obtížně, protože první dojem, navzdory pozdějšímu prozření, byl dosti otřesný. Během hraní jsme však radikálně změnili názor, přivykli arkádovému pojetí, zjednodušené fyzice vozidel, jaksi utlumenému zvuku a dalším podivnostem, a zjistili jsme, že jde o čistokrevnou zábavu, na což se dá říct jediné: nedejte na první dojem!