Farpoint Recenze Farpoint

Farpoint

David Plecháček

David Plecháček

31. 5. 2017 13:30 5
Reklama

Ačkoliv si o mně leckdo myslí, že jsem typický zástupce generace Z, která celý svůj život prožívá on-line, není to pravda. Jako malý jsem spoustu času strávil na venkově, odříznutý od civilizace. Bez mobilu, pravda s televizí, na které jsem sledoval pár vybraných seriálů, ale jinak kompletně bez výdobytků moderní doby. Věřte mi, že pro takového ignoranta, jakým jsem byl, se nebylo snadné zabavit. Čtení byla nuda. Pro všudypřítomné okolní lesy, a také díky tomu, že jsem nebyl jedináček, bylo největší zábavou sebrat nějakou zahnutou větev a předstírat, že jste vojáci, kteří za předstíraných zvuků „bum“ a „prásk“ se svou starší sestrou střílejí po čemkoliv, co se hne. Později by leccos vyřešily kuličkovky, ale ty já nerad. Asi jsem se příliš bál, že bych to koupil. O patnáct, dvacet let později tyto problémy řeší virtuální realita. Ale opravdu je lepší nasadit si na oči brýle a ponořit se do virtuálního světa Farpointu, než vyběhnout zpátky na louku a zavzpomínat na dávné časy?

OJEDINĚLÝ EXEMPLÁŘ

Hodnotit cokoliv na VR je jako pomalu otevírat Pandořinu skříňku. Jakákoliv věta či soud může vyústit v bezbřehou nenávist fanoušků či odpůrců nového zařízení. Na jakýkoliv argument existuje hned několik protiargumentů, na které není co říct a není jak reagovat. Je-li recenze subjektivním výplodem našich myslí, recenze VR titulu je v tomto ohledu ještě individuálnější. Právě proto považuji za důležité, aby čtenář pochopil, kdo jsem já, a jaký zaujímám k virtuální realitě postoj, jaké jsou mé názory a co si brýlích coby o dveřích do dalších dimenzí vůbec myslím. Nebude to dlouhé povídání, protože jsem v tomto ohledu dost rigidní hráč, který by dvakrát přemýšlel i nad sebelepší nabídkou a sebelepší technologií. Rozumím tomu, proč někteří sveřepě VR brání a proč s monitorem přicucnutým na obličeji dobrovolně tráví svůj volný čas, ale tyto svody si rád nechám ujít. I proto, že jsem citlivější tvor, na něhož se po krátkém úseku projeví kinetóza.

První vlna VR her odezněla a Farpoint je první vracející se vlaštovka druhého sledu, která by se mohla poučit z chyb svých předchůdců. 

A takového člověka má přesvědčit Farpoint. Ale zapomínáte, že jsem duší hráč a fanoušek videoher, který je zvědavější, než mu velí rozum, a často pak musí platit daň v podobě rozbouřeného žaludku. Nejinak tomu bylo i u této střílečky. První vlna VR her odezněla a Farpoint je první vracející se vlaštovka druhého sledu, která by se mohla poučit z chyb svých předchůdců. Jedna z největších, ne-li největší hra pro PlayStation VR, která dosud vyšla. To je lákadlo, kvůli kterému jsem ochotný strávit i větší než malé množství času nalačno. A navíc si konečně vnitřně zodpovím svou otázku, kterou jsem nastínil už v úvodu: Je jakákoliv hra na VR schopná přesvědčivě replikovat naše vzpomínky z mládí? Hry máme rádi, ale pokud je něco víc, než být obyčejným pasivním příjemcem zážitku, je to být tam – být tím rytířem, být tím řidičem závodního supersportu, být tím kosmonautem, který všechno okolo rozstřílí na hadry. V tom by měla tkvět největší síla VR, pokud hovoříme o využití ve hrách. A Farpointu to jde nadmíru dobře. Jenže na to není sám.

RAMBO VE VESMÍRU

Sony spolu se hrou představuje nový ovladač, který nápadně připomíná ramínko na košile, jakých máte doma desítky. Někdo by také řekl, že jde o plastovou blbost zahnutého tvaru, jejíž výrobní náklady jsou s ramínkem srovnatelné a ergonomicky připomíná onen klacek, se kterým jsem si před lety v okolí jedné malebné vesnické chaloupky jako malý hrával. Měl by pravdu, ale i neměl. Výrobní náklady plastového zařízení, na nějž se vám bude následující roky prášit, totiž nejsou tak malé, jak se může zdát. Může za to fakt, že se nejedná jen o kostru s Move ovladači, nýbrž o plnohodnotný „gamepad“, s nímž můžete ovládat prakticky cokoliv. Asi byste si připadali hloupě, závodit s ním na okruhu v Driveclubu, ale jde to. Tvarově funkční, byť jednoduchý design ale opravdu připomíná lacinou atrapu pro pětileté kluky. Jenže pak to přijde. Pak si nasadíte ďábelské brýle a vydáte se na neznámou planetu kosit všechen šmejd, který vám přijde pod ruku. A ten pocit je vážně super.

Může za to obojí. Nebo spíše všechny tři prvky, které využijete. Může za to PlayStation VR, helma, kterou máte bezprostředně před očima. Na tomto místě bych možná chtěl hovořit o grafice, protože byť je to něco, co náleží ke hře jako takové, grafika je typicky VR-ovská. Farpoint je spolu s Resident Evilem 7 nejambicióznější titul pro PS VR, a i když logika věci říká, že VR exkluzivita z helmy vyždímá ještě o něco víc, není to pravda. Headset pro virtuální realitu má určité limity a ty žádná z her v současnosti nijak nepřekročí. Pokud vám přijdou podařenější (a plnohodnotné) hry pro virtuální realitu ošklivé, asi vás neoslní ani Farpoint. Pokud jste s nimi spokojeni, Farpoint vás třeba i překvapí. PlayStation jako takový se snaží, seč mu síly stačí, ale bude trvat nějaký čas, než se vývojáři se systémem naučí první poslední. Vezměte si, jak dlouho je tu s námi nynější generace, a až po kolika letech pozorujeme skvosty, jako je Horizon Zero Dawn. Zarazil mě ale minimální rozdíl mezi verzí pro PS4 a PS4 Pro. Je otázkou, jestli zklamalo PS4 Pro, nebo jestli mne potěšil výkon klasického PlayStationu. Možná obojí. Jenže grafika je to nejmenší.

Všechno podstatné se odehrává vždycky jenom před vámi.

I když vizuální stránka nepřekvapí, překvapí samotný Farpoint. Žánrově by střílečka zapadla někam ke kolejnicovým hrám, které byly v minulosti především na automatech populární. Nutno říct, že to není na škodu a že to ve skutečnosti funguje. Vývojáři, studio Impulse Gear, totiž i přes primitivní koncept nad svou hrou opravdu přemýšleli. Koridorová střílečka se rozprostírá pouze před vámi – zjednodušeně řečeno, pořád jdete rovně a úkrok stranou se po vás chce minimálně. Pokud za sebou máte zážitek z VR a stejně jako já jste třasořitky, kterým se dělá z VR efektu mdlo, asi víte, že nejhorší je otáčení za pomocí analogu kolem vlastní osy. Logickým řešením, jak ulevit od potenciálních problémů, je toto otáčení v základu zamknout. A to jde právě jenom proto, že se všechno podstatné odehrává vždycky jenom před vámi. Čas od času vznikají paradoxní situace, jako třeba ve chvíli, kdy vás předbíhá brouk, aby po vás mohl – ze předu, pochopitelně – opět skočit. Ale čert vem to, že je to hloupé, hlavně když to funguje. A ono to díky tomu funguje prostě dobře.

SURVIVORS KEEP MOVING

To, proč jsem se ve svém popisu zatím ještě nedostal k tomu, jaký je příběh, kde se hra odehrává a o co v ní jde, je ten, že jako klíčový prvek hry považuji to, jak působí na své hráče. Řeknu to jinak – Robinson: The Journey by mohla být sebelepší hra, ale já bych jí po deseti minutách spláchnul do záchodu, spolu s obsahem vlastního žaludku. Kruté, pro někoho nechutné, ale je to tak. Farpoint by mohl být revolučním titulem, mohl by mít příběh lepší jak od nejlepších filmových scénáristů, mohl by obsahovat perfektní herecké výkony… ale ve chvíli, kdy by jej člověk nemohl vůbec hrát, by si to autoři mohli strčit za klobouk. Proto je nejdůležitější a absolutně klíčové říct, že Farpoint si může zahrát úplně každý, i když vám VR nedělá dobře. A pokud máte zájem, tak se můžeme pustit do toho, o čem vlastně je.

Na své pouti budete střílet brouky, pavouky, nebo také jinou ohavnou verbež, kterou byste mezi skalisky uprostřed písečných dun asi nečekali. Ale hra funguje tak, jak má, a mnohem víc než důvod vás bude zajímat způsob.

Příběh začíná na oběžné dráze neznámé planety u vesmírné stanice Pilgrim. Záhy se ale „něco“ zvrtne a stanice se rozpadá a dopadá na planetu. Prakticky okamžitě se příběhová linka rozvětví na dvě části. Jedna z nich sleduje osud dvou kosmonautů, kteří ztroskotali spolu s vámi, ale podařilo se jim vyváznout živí a nyní hledají další přeživší a trosky stanice. Druhá sleduje vás, jak následujete jejich stopy a cestou střílíte po všem, co se hne. Nic revolučního, ale zajeté klišé čekat nemusíte. Nebudu říkat víc, protože nic není tak jednoduché, jak se zdá, ale to nejlepší, co lze o příběhu říct, je, že vás překvapí. Na své pouti budete střílet brouky, pavouky, nebo také jinou ohavnou verbež, kterou byste mezi skalisky uprostřed písečných dun asi nečekali. Ale hra funguje tak, jak má, a mnohem víc než důvod vás bude zajímat způsob. A tak se dostáváme ke třetí položce, která ovlivňuje výsledný zážitek. Ke zbrani.

PS VR Aim Controller bude sloužit jako maketa pro útočnou pušku, brokovnici, odstřelovací pušku a další dvě futuristické zbraně. U sebe můžete mít maximálně dvě najednou. Na ovládání zbraně se vývojáři vyblbli nejvíce – výměna zbraně sáhnutím si na záda, zaměřovač v podobě reflexního pole, ve kterém jsou mířidla vidět jen zpříma… Vše funguje tak, jak má. Všechno najdete tam, kde byste čekali. Ovládání je jednoduché a intuitivní. Míření funguje na výbornou a opravdu si budete připadat jako člověk bojující o přežití. Nezřídka se vám stane, že budete mířit s jedním okem zavřeným. U jaké jiné hry to můžete říct? Kombinace VR, hry a bílé plastové zbraně vás přesvědčí o tom, že nesedíte doma v křesle a že nedržíte plastovou cetku pochybného tvaru, ale budete tam a budete střílet skutečnou zbraní. No dobře, to jsou asi silná slova, ale minimálně na leckteré problémy zapomenete. Bude vám vážně jedno, co držíte v ruce, stejně jako mě to bylo před lety jedno u svých prarodičů.

TUČNÁ ZÁBAVA

Jenže trio PS VR, hra a PS VR Aim Contoller je poněkud drahá. PlayStation VR vás vyjde na nějakých dvanáct tisíc, hra s ovladačem na dalších dva a půl. A ačkoliv jsem zážitek popsal jako „věrohodný“, rozhodně se nejedná o investici, kterou bych chtěl podstoupit. Ptáte-li se, jestli je Farpoint hrou, kvůli které se VR se vším okolo vyplatí pořídit, tak odpověď je jednoduchá a především jednoznačná – ne, nevyplatí. Farpoint není systém seller, Farpoint není hrou, která by člověka přesvědčila o koupi nového zařízení. Jakmile si headset pořídíte (nebo jestliže už ho máte), střílečku od Impulse Gear si rozhodně pořiďte, protože se stále jedná o to nejlepší, co na něm lze hrát. Navíc i režim v kooperaci. 

Farpoint
i Zdroj: Hrej.cz

Nemusíte si kvůli ní výhradně pořizovat i plastovou zbraň, protože jí může vcelku obstojně nahradit i klasický Dualshock, který díky světélku na přední straně taktéž funguje jako pohybový ovladač. Zážitek nebude takový, nebude stoprocentní, odpadne ten pocit, že máte zbraň a jste to vy, kdo střílí emzáky. Ale bude stále plnohodnotný. Pokud nenarazíte na výhodnou nabídku, rozhodně bych Farpoint pořizoval nejprve bez ovladače, a až pokud by se vám Dualshock zajídal, sáhl bych hlouběji do kapsy.

KDE JE KONKURENCE?

Ale je tu ještě jeden problém, o kterém jsem celou dobu nehovořil a který tvoří nedílnou součást odnesených dojmů ze hry. Celou dobu totiž Farpoint zasazujeme do určitého kontextu VR her, mezi kterými se výjímá. Je ale potřeba zdůraznit, že je to takový jednooký král mezi slepými. Všechny projekty pro virtuální realitu jsou ještě v plenkách a Farpoint není z ničeho nic dospělou hrou. Optikou hráče, který raději sedí ve skutečném světě obklopen čerstvým vzduchem a dobrým jídlem, je Farpoint primitivní hra, po které by obyčejný hráč sotva štěkl. Bezduché střílení po všem co má nohy nebo křídla není úplně něco, co bychom na současných hrách obdivovali a co bychom chválili. A především co bychom vyhledávali. Je v pořádku vypnout a oddat se hrám, které ostatní považují za primitivní, je to v pořádku i ve VR, ale... musíte vědět, že nedostanete něco jiného. A to je prostý fakt. Proto si jedni Farpoint užijí a řeknou, že s ním prožili hezkých pět, šest hodin, ale proto ti druzí namítnou, že to je ztráta času a že si raději půjdou zaběhat. Třeba se zahnutou větví v ruce. Nebo si nedej bože zajdou na zastřílet z airsoftových nebo paintballových zbraní. Výsledek bude podobný a vyjde vás dokonce levněji. A uděláte tím něco také pro sebe.

Farpoint
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Optikou jiných VR her působí Farpoint skoro jako klenot. Jenže před mnoha sty lety lidem připadalo jako klenot cokoliv ze železa nebo oceli. Až čas ukázal, že tyto materiály jsou vlastně úplně obyčejné, a Farpoint čeká ten samý osud.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama