Fade to Silence Recenze Fade to Silence

Fade to Silence

Vojta Dřevíkovský

Vojta Dřevíkovský

10. 5. 2019 09:00 3
Reklama

Tak co, zaujal vás úvodní obrázek recenze? Koukli jste do galerie na screenshoty? Přijde vám, že Fade to Silence vypadá vlastně docela zajímavě? Tak to vám ušetřím čas i peníze jednoduchou radou - nehrajte ho. Nehrajte Fade to Silence. Pravděpodobně jste Fade to Silence už hráli v několika jiných, lepších hrách. Fade to Silence je totiž hra, která chce být jako její vzory, a tak si vypůjčuje známé prvky post-apo survival roguelitů, cthulhu univerza, RPGéček a base builderů. Tyto části samy o sobě nejsou úplně špatné, ale dohromady je nic nedrží.

Fade to Silence totiž nedokáže motivovat k dlouhodobému hraní. Monotónní opakování stále stejných aktivit by měl obhajovat příběh, který v ideálním případě hráče táhne skrz pomalejší pasáže a ve správných chvílích ho odměňuje. Ne však ve Fade to Silence. Zde hra jen na začátku nahodí zajímavou návnadu, za kterou v následujících hodinách ani jednou neškubne a nechá tak hráče ráchat ve tisíckrát ohrané mdlosti. 

LET IT GO, LET IT GO!

Přitom ta návnada vypadá šťavnatě! Svět je ponořen do ukrutné zimy, krajinou se courají mutanto-zombie-démoni, k hlavní postavě promlouvá zlomyslná kouřová entita a po obloze pluje chapadlatý měsíc složený z trosek mrakodrapů. Co se stalo? Kdo je ten divný hlas, co jsou zač ty příšery a proč dokážeme očistit zakekelené chapadlové oltáře rozeseté po okolí? Na tyto otázky ale Fade to Silence zarputile neodpovídá, protože není lineární RPG, ale survival roguelite, který počítá s hráčovou častou smrtí a opakovaný hraním od samotného začátku. Proto jen náhodně při odpočinku odhaluje viněty z minulosti, které postupně odkrývají minulost hlavního hrdiny Ashe, jeho dcery i celé mrazivé kalamity. Čím víc člověk hraje, tím více se dozvídá.

A to by asi fungovalo, kdyby příběh nemusel být tím pojítkem zbytku hry. Takový roguelite Dead Cells takhle rozhodně funguje - každý run odhalí něco nového o loru hry. Ale Dead Cells se hrají kvůli boji, kvůli odemykání nových zbraní, kvůli překonávání náročných bossů. Nic takového zábavného však Fade to Silence nemá. A když nelze následovat ani "příběh", zbývá jen zabírání míst pro těžbu surovin, očišťování chapadlatých oltářů za odměnu v podobě vzácných magických střepin, hledání roztroušených přeživších, kteří se mohou přidat do vašeho tábora a pomoci s jeho údržbou a rozšiřováním a nakonec obligátní zabírání věží, které poté fungují jako teleporty.

HERNÍ OBSAH K ODŠKRTNUTÍ

To všechno je prošpikované jednak starostí o hlad a teplotu, takže čas od času musíte něco sníst a ohřát se v přístřešku u zapáleného barelu, druhak souboji s příšerami. Někdo o nich mluví jako o darksoulsovských soubojích, ale to je taková ta nesmyslná zkratka, která má říct, že probíhají převážně 1 na 1, bloky a úhybné kotrmelce vyčerpávají staminu a vy můžete útočit lehkým nebo těžkým výpadem. Nepřátel je několik druhů, někteří plivou, někteří se sápají, někteří se schovávají a útočí ze země a někteří se na vás útočí v rychlém výpadu. Žádný ale moc inteligence nepobral, takže stačí příjít na to, jak counterovat jejich jediný gimmick a pak je pomalu urubat k smrti.

Hra, která hráče svoji podstatou vede k neúspěchu, není zábavná.

Jednotlivé součástky Fade to Silence se tak nějak v tom celém soukolí otáčejí, ale samy hru v chodu neutáhnou, protože jim chybí jistá dotaženost, ze které byste měli při hraní radost. Příkladem může být budování základny, které by mělo stát v centru celého snažení. Jen díky novým budovám si totiž můžete přijít na lepší výzbroj a výbavu jako je pevnější brnění nebo saně s vlčím spřežením, které urychlují pohyb po mapě. Ale sami si nic nevybudujete - a proto je třeba najít pomocníky. Ti sbírají suroviny, staví nové budovy, vyrábějí pokročilé materiály a udržují vaši osadu v chodu. Ale příkazy jim musíte zadat v osadě, oni pak několik in-game hodin pracují, zatímco vy se touláte po světě. A za chvíli je třeba se zase vrátit a zadat jim nový úkol. Hra tak vyžaduje jak cestování daleko od základny, tak zároveň častou přítomnost v táboře.

RADŠI ULOŽIT K LEDU

Tohle tahání za vodítko kolem vašeho krku omezuje postup ve světě a společně se snižováním maximálního zdraví kdykoliv očistíte zakekelený oltář, teleportační věž či padlého pomocníka vás při hraní naviguje do spirály zmaru. Na jejím konci je finální smrt a restart celé hry s nějakými bonusy do začátku, které si během hry nasbíráte. To ale nestačí, neboť hra, která hráče svoji podstatou vede k neúspěchu, není zábavná a nedokáže motivovat k opakovanému hraní.

Co na tom, že Fade to Silence lze hrát v co-opu s kamarádem nebo si na začátku můžete zvolit casual režim bez permadeath. Opět to jsou jen takové okopírované mechanismy z jiných her, kde možná fungují, ale ve Fade to Silence jsou jen halabala naházené na hromadu bez ohledu na to, jestli do hry sedí či zda úplně nerozbourávají její podstatu. Co víc, tyhle survival roguelity byly populární před několika lety a Fade to Silence by skutečně působil lépe, kdyby vyšel před dvěma třemi lety. Takhle toho nabízí trochu málo a trochu pozdě.

Fade to Silence
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Z tohoto nezajímavého a neoriginálního spletence nápadů z populárních žánru se v roce 2019 nikdo na zadek neposadí.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama