Elemental: War of Magic

Některé hry nemohou uspět. A to ze třech důvodů. Jednak spadají do žánrů, které si dlouhodobě oblíbila pouze úzká skupina lidí, jednak na nich pracují studia bez peněz či schopnosti zajistit kvalitní marketing a jednak jsou jejich kladné a orginální vlastnosti stahovány do bahna zbytečných chyb a nedodělků. A právě tenhle děsuplný mix nešťastných okolností postihl jednu nadějnou strategii jménem Elemental: War of Magic. Duchovního nástupce kvalitní, leč již sedmnáct let staré tahovky Master of Magic - zapomenutého konkurenta Civilization. A zdá se, že ani tentokrát omlazená magická hra ze souboje s Meierovou ságou nevyjde vítězně. Je to smutnější o to víc, že se Civilization V vlastně ani nemusí moc snažit. Natolik je War of Magic mimo.

Ta hra přese všechny naděje a také jisté kvality troubí do světa, že ještě v žádném případě neměla vyjít. Na doladění by potřebovala minimálně pár týdnů, ideálně půlrok. Co třeba necelý měsíc po finálním releasu říci na hlášení o multiplayeru, který je stále „currently not available“? Co si pomyslet o obstarožním technickém zpracování s neoptimalizovanými nároky na úrovni zasekaného Total War? Jak reagovat na chybějící tutorial, na kamsi schovanou mapu hotkeyů, na umělou inteligenci bez inteligence, na všudypřítomné bugy, na necitlivý interface a bohužel i na výjimečnou nestabilitu systému? Ve hře, kde celou věčnost přemýšlíte, jak nalodit jednotky a kde si nejste jisti, jestli po prohrané bitvě bude následovat další pád do Windows, se nikdo nemůže dobře bavit, a pokud autoři ze Stardock přeci jen něco utrží na aktuálních prodejích, bude to bohapustý loot z kapes nepříjemně překvapených hráčů. Není divu, že se vývojářský tým za aktuální polofunkčnost Elemental: War of Magic omlouvá svým přílišným vyčerpáním. Už skoro měsíc totiž pracuje na jednom patchi za druhým, aby hru platícím zákazníkům alespoň přijatelně zprovoznil.

Tápání místo zábavy

Na začátek velmi, velmi studená sprcha, že? Přitom se vůbec nemuselo otáčet modrým kohoutkem. Pro War of Magic totiž stejně jako pro jeho nepřímého předchůdce platí ono známé pořekadlo o atraktivitě díky koncepčnímu smíchání Civilizace s Heroes of Might and Magic. Tedy vemte budovatelskou tahovou 4X strategii (zkoumej, rozvíjej se, saj zdroje a bojuj), dochuťte špetkou mytologie (v tomto případě dračí) a ozdobte výraznými RPG prvky hlavních avatarů, kteří magickými a diplomatickými schopnostmi výrazně promlouvají do gameplaye.

Kdyby povídání o zajímavé herní náplni končilo právě s předchozím odstavcem, bylo by War of Magic hrou, která nebude trhat prodejní rekordy snad jen kvůli horší reklamě. Bude prostě „jen“ nedoceněná. Jenže je nutné pokračovat dál. War of Magic je především docela složitá strategie a ekonomická a politická soukolí v ní nefungují s žádnou samozřejmostí. Je nutné bádat a zkoušet. Není třeba možné hned po prvních pěti minutách přijít na to, proč otevřená obchodní stezka stále nedává žádný zisk, není možné okamžitě zajistit přísun potravin, pokud v širokém okolí chybí úrodné políčko a ostatní civilizace kdovíproč s chlebem nekšeftují a těžko lze také například rychle překonat problém s herní mapou přeplněnou draky o síle padesátinásobně převyšující nejlepší domácí pluky.

Budete se divit, ale z těchto těžkotonážních souvislostí neexistuje adekvátní pomoc. Bez ohledu na to, že v komplikované a v některých ohledech zprvu snad až nesmyslně nastavené hře, by se setsakra hodil tutorial, zůstává hráč na všechno sám. War of Magic umí neustále ohýbat vaz i člověku, co má za sebou většinu děl z portfolia Paradoxu, ale na základní vysvětlivky kašle. Je to tristní. Zatímco úvodní výuka chybí zcela, přiložená „magicopedie“ se zabývá naprostými triviálnosti. Vývojářský fail par excellence.

Frustrace od A do Z

Bohužel, složitý koncept bez úvodní nápovědy je ke všemu špikován kilogramy nesmyslů a bugů. Opravdu je něco špatně, když AI i po tisíci tazích slavnostně tvrdí, že se jednotlivé civilizace mezi sebou dosud vůbec neznají (nemají vyměněné kontakty), ale přítom se již několik národů prokazatelně stihlo ve vzájemných válkách pomlátit. WoM je prostě plné hloupostí. Co říci na bitvy končící bez ohlášení výsledku, co říci na náhodnou nemožnost vybírat loot z cenných míst v mapě i po splnění všech podmínek.

A to je jenom opravdová špetka v ďábelském guláši chyb. Elemental War of Magic totiž dokonale přivádí k šílenství hlavně interfacem, který je definitivně špatný. Jednotky se čas od času nechtějí seskupovat, hráč je nedokáže probudit z hradeb naráz, a rouškou nevysvětlitelného tajemna je mu dokonce zahalen i tradiční obdélník, se kterým se obvykle ve strategiích označuje větší množství jednotek, ale ne zde. Nebo ano, ale za podmínek, jaké autoři jaksi nikomu neprozradili. Celková práce s vojsky je na interfacu skutečně to nejhorší. Nejenže žoldáci na mapě kvůli neustálému tahovému počítání kol zapomínají přikázanou cestu, ale někdy jim je nutné dávat stejné povely i několikrát za sebou, aby je splnili. A že po probuzení nezůstanou automaticky kurzorově aktivní k dalšímu povelu? To se dnes už moc nevidí ani ve freewaru.

Dobrý základ

S přibývajícímí zkušenostmi lze u Elemental: War of Magic přeci jen vzít výrazné prohřešky proti zákonům strategie částečně na milost. To, když se hráč především rozhodne ignorovat příběhovou kampaň (která nabízí skutečně primitivní a krátký RPG příběh) a pozná atraktivní prvky sandboxové části, tolik podobné zmíněné Civilizaci. Nebo spíš Alphě Centauri. Té je poplatný hlavně svobodný design jednotek a výzkum. Zatímco lze po částech skládat jednotlivé pluky a tvořit unikátní bojová a průzkumná uskupení, věda se typicky orientuje na několik základních oblastí vývoje od civilzačního pokroku až po válku a v každém sektoru hráč pravidelně může pravidelně získávat nová a nová vylepšení. Příjemná část hry.

Elemental: War of Magic vlastně docela hezky umožňuje epický růst národa s chutí ovládnout zajímavý fantasy svět. Jenže jsou to spíše pohřbené devízy, než skutečné perly. Pro Elemental: War of Magic by bylo nejlepší udělat ještě jednu recenzi. Asi tak kolem letošních Vánoc. Tahle hra totiž v jádru opravdu není špatná, jen se musí počkat, až z ní bude dospělejší titul. A není pochyb, že se tak stane. Snad žádný kaz, až na trhanou a zastaralou grafiku, totiž není definitivně neřešitelný. Ostatně, studia jako právě Stardock či Paradox Ent. proslula tím, že svá díla před prvním vydáním moc nekontrolují, protože si betatestery udělala z vlastních fanoušků. Teprve jejich feedback po několika měsících určí, jak má hra vlastně fungovat. Jenže je tohle správná cesta? Zajisté nikoliv a musí se to projevit v hodnocení. Vaše nové auto také určitě mělo už po vyjetí prodejny volant a všechna čtyři kola.