Driveclub Recenze Driveclub

Driveclub

Zdeněk Princ

Zdeněk Princ

8. 10. 2014 17:21 58
Reklama

Recenzovat hry bývá v poslední době čím dál tím složitější. Ne proto, že by autorům textů docházela inspirace, nebo že by ztráceli svůj um, to sami vývojáři často předvádí psí kusy a jeden vlastně neví, na co je ještě vhodné poukazovat, a co přehlédnout s vědomím, že se to za pár měsíců nějak samo opraví. Jistě, updaty a patche vycházely i před deseti lety a každý, kdo tvrdí, že se dřív nevyskytovaly tak trochu nedokončené hry, lže si do kapsy, poslední dobou ale takových her začíná být nezdravě moc. Ano, tenhle rozmáchlý úvod popisuje i aktuální stav závodní hry Driveclub, která měla pro své vlastní dobro vyjít už loni coby launchový titul a dnes bychom se o ni už nestarali. Jenže vývojáři z Evolution Studios mají smůlu, Driveclub vychází po sérii odkladů až v těchto dnech a staví se tak do přímého souboje s mnohem těžšími kalibry.

Abyste v tom měli jasno, studio Evolution není na poli arkádových závodů nováčkem. O sérii Motorstorm jste přinejmenším slyšeli a klidně se vsadím, že drtivá většina z vás si tuhle zběsilost i zahrála. Byla to paráda, vzpomínáte? Arkáda, až to burácelo, odletující auta, motorky, lidi... Nikdo si na nic nehrál, nikdo nic neřešil. Jenže Driveclub je jiný a několikrát jsem se během hraní přistihl při vzpomínce na staré dobré přísloví o ševci, který by se měl držet svého kopyta. Ale budiž, lidé z Evolution chtěli plnohodnotnou závodní hru se spoustou aut, různorodými tratěmi a silným sociálním prvkem. Chtěli možná vyplnit díru po absentujícím Need for Speed... Ptám se proto - kde je ta hra?!

ANI RYBA ANI RAK

Je to na úvod možná trochu kruté, ale promíjet Driveclubu - připomínám, první velké závodní hře pro PlayStation 4 - cokoliv, co bychom možná promíjeli dalšímu dílu Need for Speed, je jednoduše nefér vůči vám, hráčům. Nemám vývojářům za zlé, že chtěli vytvořit závodní hru, ale nemuseli se zrovna inspirovat prvky a postupy, o kterých jsem si upřímně myslel, že jsou nenávratně pryč. Na mysli mám v první řadě vlastní ježdění a chování umělé inteligence, které potírá všechno, o co se moderní závodní hry snaží. Nebo vám snad přijde normální, aby byla obtížnost nastavována tím, že totožné auto vašeho soupeře jede na rovince o desítky kilometrů v hodině rychleji nežli to vaše? Že by jediným použitelným způsobem, jak někoho předjet, bylo o mnoho pozdější brzdění do zatáček a následná tlačenice v nich? Jistě, můžete teď vytáhnout na světlo, že recenzent je ňouma a neumí řídit (ano, trofej za poslední Legend závod mám), ale to by vás tahle nerealistická arkáda (což není myšleno ve zlém) nesměla trestat jako v F1 od Codies.

Žádný tuning, žádná možnost jak pohodlně porovnávat výkon jednotlivých vozů v garáži mezi sebou, a ani tu barvu si nezměníte.

Uznávám, že postih za vrážení do protivníků je na místě a občas jsem nad svým uměním sám zakroutil hlavou, ale když vás hra penalizuje i v momentě, kdy do vás zcela nekontrolovatelně vletí někdo ze soupeřů, je to zkrátka na pováženou. V tu chvíli navíc nemůžete akcelerovat a ze slibného závodu se rázem stává úpěnlivá snaha dohnat ujíždějící pole závodníků. Obvykle tedy následuje restart celého závodu, protože vývojáři jsou moc velcí staromilci na to, aby dali hráči k ruce nějakou formu flashbacku. Vrátit se o pár vteřin zpět by se přitom hodilo i v momentě, kdy vás hra trestá zcela nekontrolovatelně a bez možnosti se chybě dopředu vyhnout. Kromě penalizace za vrážení do ostatních totiž bude plynový pedál na pár vteřin zablokován i v momentě, kdy si zkrátíte cestu v zatáčce. Jednou stačí, abyste koly vyjeli za obrubník byť jen o pár centimetrů, ale pak tu jsou i takové tratě, kde můžete zvesela sekat trávu a hra vás nechá v klidu jet. Je proto velice těžké rozpoznat, zda se hra bere jako arkáda a kdy jako nebo simulace a budete se během závodění ptát třeba i na to, proč vás nechají vývojář projíždět driftem ostré zatáčky, když po letmém vyjetí z trati už bliká třísekundový odpočet do vrácení vozu na trať, samozřejmě s penalizací v podobě značného zpomalení?

MECHANICKÁ PRÁCE

Dobrému pocitu a zábavě nepomáhá ani fakt, že vaši soupeři jezdí zcela mechanicky po optimální možné stopě. Jako vláček se drží u sebe a ten největší problém nastává v momentě, kdy se mezi ně dostanete vy. I za cenu té největší možné kolize a velkého zpomalení se budou všemi koňskými silami snažit dostat zpět, vás vystrčit, anebo se sami nechat penalizovat za zkracování trati či větší bouračky. Je to sice akce, ale ve výsledku nuda a v kombinaci s vaším autem, přilepeným hodně silným lepidlem k jakémukoliv povrchu, po kterém se budete prohánět, u hry pravděpodobně dlouho nevydržíte. A samozřejmě, není to jen kvůli mdlému pocitu z jízdy, která se často mění v naprostý chaos a otázku štěstí, hře toho totiž chybí mnohem víc.

Už jste přemýšleli nad tím, jak se dostanete k jednotlivým autům? Zapomeňte na kupování, nebo jakýkoliv váš vlastní výběr, auta se jednoduše odemykají tím, jak postupně roste vaše úroveň, resp. úroveň klubu, pro který jezdíte. Ohodnoceno je téměř vše, tedy kromě bodů za umístění v závodě se do skóre připočítávají i výzvy v podobě nutnosti projet určitý úsek v optimální stopě, anebo udržet průměrnou rychlost v pasáži zatáček co nejvýše. Musím nechat, že progres je hodně rychlý a během chvíle se vám odemknou silné vozy, jenže dál už s nimi nic nesvedete. Žádný tuning, žádná možnost jak pohodlně porovnávat výkon jednotlivých vozů v garáži mezi sebou, a ani tu barvu si nezměníte. Vážně, tovární vzhled je jen jeden a pak následují variace klubových barev, který za vás dopředu vybral váš kapitán. To samé platí také o jakýchkoliv pomocnících, díky kterým byste si mohli ježdění přizpůsobit - nic takového tu nenajdete a jedinou změnu můžete provést ve výběru automatické či manuální převodovky.

OBSAHU POSKROVNU

Co se týče herních módů, singleplayerovou část zastupuje režim Tour, v rámci kterého se prokousáváte jednotlivými závody stále dál. Během vašeho snažení získáváte hvězdy, skrze které se otevírají předělové závody mezi jednotlivými stupni a je vcelku příjemné zaobírat se předešlými nezdary ve stavu, kdy už disponujete mnohem silnějšími vozy daných kategorií. Bohužel, nabídka není zrovna oslnivá a padesátka vozů převážně evropských značek nikoho příliš nenadchne. S tratěmi se to má o trochu lépe, jsou po 11 rozděleny do pěti regionů a opravdu bude chvíli trvat, než si je pořádně zapamatujete. V tomhle ohledu Driveclub problém nemá, ale pořád je to trochu málo.

Servery nezvládají nápor lidí a v momentě, kdy nejste připojeni, myslí si hra, že úroveň vašeho klubu je nula, přitom jezdeckou úroveň vede hra v patrnosti i v offline režimu.

Druhou části hry je samozřejmě multiplayer, v rámci kterého můžete závodit až ve dvanácti hráčích, jezdit po známých okruzích a stoupat na celosvětových žebříčcích. Určitou roli tu pak samozřejmě hraje i vaše klubová příslušnost, ale dle mého názoru je tato část hry nevyužitá. Jednotlivé kluby totiž mezi sebou soupeří jen ve výzvách, na trati se ale zpravidla vůbec nepotkávají a mají své vlastní počítání úrovně. Na tom je nicméně závislé i závodění v singleplayerové tour, když potřebujete vůz, jenž se odemkne až s určitou úrovní vašeho klubu, a to je během launche hry docela problém. Servery totiž nezvládají nápor lidí a v momentě, kdy nejste připojeni, myslí si hra, že úroveň vašeho klubu je nula, přitom jezdeckou úroveň vede hra v patrnosti i v offline režimu. Co se týče zmiňovaných výzev, můžete je přijímat a vytvářet pro ostatní, a to jak v jezdecké tak i ve zmíněné klubové úrovni. Sami pak určíte, jak dlouho bude výzva trvat a snažit se, abyste po odpočtu času zůstali v žebříčku první. Získáte tím extra bonus, zkušenosti a další postup.

NĚCO DOBRÉHO?

Poslední věcí hodnou zmínky je samozřejmě grafické zpracování, na které se pěly ódy už od prvních obrázků. Nelze říct, že by hra v tomto směru zklamala všechny, kdo se na ni těšili, ale ruku na srdce, že by šlo o bůhvíjakou revoluci, to se tak jednoduše říct nedá. V porovnání se zářivou a pro někoho snad možná i odpudivou Forzou, působí Driveclub trochu šedě, ale to by sám o sobě problém nebyl. Vozidla se lesknou dostatečně, jsou detailní (což bohužel neplatí o poškození vozu) a všechny mají pohled z kokpitu. Jen ty tratě podtrhují řeči o sterilitě a až na drobné výjimky v podobě konfetek a hloučku postávajících fandů nenabízí nic dynamického. Hra dokonce přichází s neviditelnými bariérami a z trati vás pustí jen na hodně kraťoučký výlet. Scenérie jsou nicméně pohledné a celkově hra postrádá k vizuálnímu uspokojení jen 60 fps, (zatím?) běží totiž pouze v polovičním počtu snímků za vteřinu.

Úplně nakonec tu je počasí a změna denního cyklu, což je jen posledním důvodem myslet si, že tahle hra není dokončená. Den a noc se mění a vlastně bych možná stál o to, aby se jezdilo jen v noci (vypadá to opravdu moc hezky), ale počasí, kterým se vývojáři tak chlubili, do hry nestačili nacpat. V tomhle duchu bychom pak mohli komentovat téměř každý prvek ve hře a došli bychom k závěru, že kolem Driveclub bylo mnoho povyku pro nic. Je nám líto, ale tahle konzole musí na svoji závodní hru čekat dál...

Driveclub
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

PlayStation 4 čekal na svůj velký závodní titul a musí čekat dál. Driveclub je zcela sterilní a ne po všech směrech dokončená hra, ve které se valíte korytem a doufáte, že cílovou pásku protnete jako první. Zábavu v tomhle snažení ale najdete jen stěží...

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama