DotA 2 Recenze DotA 2

DotA 2

Dan Kremser

Dan Kremser

12. 8. 2013 22:24 7
Reklama

Novinky v herním průmyslu přicházejí ve vlnách. Jednou jsou to převody všeho do 3D, jindy šílenství digitálního nakupování a zapomínat nesmíme ani na periodické přetlaky jednotlivých žánrů. Jednou všichni dělají střílečky z druhé světové, pak zase z budoucnosti ... No a tím zdaleka nejnovějším trendem je žánr MOBA her. Snad každý vydavatel, potažmo výrobce jeden takový titul chce mít. Nade vší pochybnost se ale všechny odvolávají k tomu asi prvnímu a minimálně nejznámějšímu. Ano, vedle všech těch League of Legends a Heroes of Newerth je stále ještě aktuální i jméno Defense of the Ancients, nebo zkráceně pouze DotA.

Mladá krasotinka

Už se ale dávno nebavíme o módu k Warcraftu 3. S tím by ostatně dneska už tvůrci neuspěli a určitě bychom nepřinášeli recenzi. Po dlouhém vývoji a ještě delší betě ale před nedávnem vyšlo pokračování s trošku „překvapivým“ názvem DotA 2 od Valve. A ačkoli se značka přesunula pod záštitu zámořského giganta, stále se jedná o tu samou hru. Stejní tvůrci v čele s IceFrogem, stejní hrdinové a dokonce i na chlup totožné principy. To je staro-nová DotA, která hodlá kralovat žánru. A našlápnuto k tomu má přímo výborně.

Ostatně už na první pohled je jasné, že Valve nedělají úplně obyčejné hry a minimálně audiovizuální prezentací druhá DotA nad své konkurenty značně vyčnívá. Zatímco zbylá MOBA sebranka sází na přestřelené barvičky, trošku krkolomné modely a celkově mnohem nižší kvalitu, kluci od Valve si vyhráli. Grafikou tak hra svoji konkurenci doslova válcuje a je jen radost pohledět na ty jakoby ručně malované modely, efektní a překrásně barevné schopnosti enginu, či velice důsledný a ucelený styl. V lecčem může druhá DotA připomínat třeba Diablo 3. Obě hry totiž zvolily podobnou základní filozofii a měkké odstíny barev působí mnohem hodnotnějším dojmem, než je tomu u převážně východních alternativ. Ať už se řadíte do tábora milovníků, nebo odpůrců, dotaženost audiovizuální prezentace prostě musíte uznat. Za všechno se ale platí a tak si hra za tu krásu pochopitelně řekne o slušnou porci výkonu.

Nedobytná netýkavka

Ani League of Legends, ba ani Defense of the Ancients si ale nezapnete primárně kvůli oslnivým efektům a povedeným texturám nastaveným na maximum. V tomto žánru hraje prim hratelnost a není překvapením, že ani tady nás IceFrog nezklamal. Pochopitelně se staví na fortelných základech prověřených zhruba osmi lety intenzivního hraní. Stejně jako v původním doplňku pro Warcraft, i v plnohodnotném druhém dílů se na mapě rozdělení na tři cesty střetává desítka hrdinů za jediným účelem, a sice ponížit ty druhé a zničit jejich základnu. Během toho ještě zabíjíte menší monstra a levelujete svého hrdinu. Na výběr přitom máte z mnoha rolí jako je tank chránící carry (hlavní síla týmu) nebo jungler (získává zkušenosti zabíjením monster v lese) zajišťující překvapivé útoky na trojici linek, kde mezitím svádí napínavé souboje zbylí hráči. Každý hrdina je tedy určen na něco jiného a při jejich výběru ještě musíte mít na paměti, že se navzájem neutralizují. Navíc jsou všichni hrdinové poměrně vybalancovaní a nestává se, že by za vítězství, nebo prohru mohla jen silná postava.

Než se to všechno naučíte, je to běh na dlouhou trať, a jako u každé multiplayerové hry vám to pak samotná komunita rozhodně neulehčí.

Ve zkratce to zní docela jednoduše, co říkáte? Ovšem DotA měla vždy oproti svým konkurentům jednu výraznou výhodu, nebo možná i handicap. Záleží na tom, z jakého konce to vezmete a vlastně do jisté míry i na vašich preferencích. Defense of the Ancients totiž ani s druhým dílem nenabízí mechanismy lepší než Smite, Heroes of Newerth, či League of Legends. A dokonce ani horší, jsou zkrátka jiné. Pokud hledáte relativně jednoduchou a náležitě akční mlátičku s hrdiny, která nabízí trošku toho taktizování, sáhnete po jiných alternativách. DotA 2 je totiž holka mnohem složitější - autoři šli v duchu předchůdce dále a vstup do světa IceFroga je o poznání těžší, než je tomu u konkurence.

Složitá osobnost

A co že to vlastně způsobuje? Namátkou můžeme zmínit například mnohem proměnlivější metagame (více možností jak hrát jednotlivé linky a jak se vypořádat s feednutým hrdinou), propracovanější farmení (likvidace protivníkových i vlastních creepů, věží...), výraznější skladbu hrdinů a především mnohem větší důrazu na taktiku. Co si budeme nalhávat, DotA je také hodně o samotných předmětech a jejich správném kombinování. Než se to všechno naučíte, je to běh na dlouhou trať, a jako u každé multiplayerové hry vám to pak samotná komunita rozhodně neulehčí. Nadávkám a posměškům se prvních pár desítek hodin jednoduše nevyhnete, takže prostoduchým nováčkům narozeným do kýble, zdar! Stále se však jedná pouze o malý neduh jinak návykové zábavy.

Pokud tedy je League of Legends králem rychlejší a jednodušší zábavy, pak je DotA jeho královnou a zároveň i protikladem. Ve svém žánru totiž nabízí zdaleka nejvíce propracované mechanismy a asi i nejvíce možností. Navíc se jedná o ukázkou dobrého řemesla, kterému není po formální stránce co vytknout. Bugy, chybky v game designu nebo otravný Pay to win model tady zkrátka nenajdete. Naopak vám místo toho Valve nabídne ještě workshop a integraci Steamu spolu s dobře vybalancovaným matchmakingem. Jediným problémem tak může být pouze nenávistná až elitářská komunita a relativně náročné začátky. Ale pokud máte rádi výzvy...

(Recenzi DotA 2 jsme psali už začátkem roku s veřejnou betaverzí, po vydání kompletní verze jsme ale usoudili, že si hodnocení zaslouží přehodnotit - pozn. red.)

DotA 2
Windows PC
Apple Mac

Verdikt

Dlouho dobýváte její srdce a dočkáte se mnoha odmítnutí. Jednou ale povolí a vy přijdete na chuť propracovaným mechanismům a široké škále komunitních možností. Vždycky si ale pamatujte, že je to alternativa, nikoli nejlepší hra žánru.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama