Donkey Kong Jungle Beat

Donkey Kong je pro fanoušky Nintenda známé jméno. Za slavným instalatérem Mariem sice v popularitě zaostává, přesto se objevuje v mnoha hrách, a to i po jeho boku. Vzpomeňme si třeba na řádění oblíbených postaviček v Super Smash Bros. Brawl nebo v Mario Power Tennis. Na Wiičku už vzniknul i titul, kde měl opičák hlavni roli. Avšak Donkey Kong: Jet Race nabídl pouze lehce podprůměrnou závodní zábavu. V červnu roku 2009 pak přichází Donkey Kong Jungle Beat. Jde o další produkt řady New Play Control, jejímž úkolem je převádět úspěšné tituly z GameCube na Wii. Donkey Kong před čtyřmi roky vynikal už na GameCube. Ovládal se totiž pomocí speciálních bongo bubnů, které si rychle získaly popularitu. Podařilo se vývojářům přizpůsobit ovládání také speciálním ovladačům Wiička, aniž by utrpěla hratelnost?

Chlupatý král džungle

Donkey Kong Jungle Beat je téměř klasická 2D arkáda. Jako mocný vládce džungle musíte zachránit různá království s poetickými názvy (třeba Jahodové, Ananasové, Citrónové apod.), která uchvátili zlotřilí nepřátelé. Prostě skáčete, běháte, houpete se na liánách, točíte se na stromech, likvidujete roztodivné protivníky a sbíráte banány. No jasně, opičák banány zbožňuje, takže jich budete sklízet opravdu hodně. Klidně po stovkách za level. Jejich počet se násobí různými komby (stačí jich sebrat více najednou bez dotyku země). Celkový počet banánů, které se sčítají vždy po třech úrovních, vám může zpřístupnit speciální tajné mise. Jinak jsou levely rozděleny vždy po třech do zmiňovaných království. Dvě mise jsou klasické, třetí je samotný souboj s bossem. Právě v nich můžete banány ztratit, ve finální bitvě totiž slouží jako opičákova energie (jinak máte klasické tři životy). Souboje s úhlavními nepřáteli jsou příjemným oživením. Uvedení nádhernou 3D animací solidně nažhaví do souboje se silným protivníkem. Všichni jsou ale překonatelní, stačí zjistit jejich slabiny a ve vhodnou chvíli správně zaútočit.

Honba za banány

Příliš náročné nejsou ani klasické lokace. Dostáváme se tak k hlavnímu záporu celé hry, jímž je nízká obtížnost a herní doba. Projet základní levely se dá za několik hodin. Výzvou je teprve jejich dokončování na co nejvyšší počet získaných banánů a následné sbírání truhel, jež odemknou speciální levely. S nimi je celkový počet lokací včetně soubojů s bossy kolem padesátky. Design levelů je opravdu znamenitý. Nástrahy na sebe častokrát navazují, takže některé mise jde zvládnout pouhým poskakováním po překážkách. Velmi příjemné jsou různé změny základního konceptu a četná oživení. Někdy osedláte býka, jindy se proletíte na ptáčkovi či v mýdlové bublině, občas si zase zaplavete anebo se povozíte na velrybě. Autoři skutečně zakomponovali slušnou řádku různých vylepšení, díky nimž hraní nesklouzne do nudného stereotypu.

Opičí boxer

Jak dopadlo ovládání – alfa a omega her pro tuto nintendovskou konzoli? Jeho využití není nikterak převratné a extra chytlavé, jako tomu bylo u bongo bubnů v původní GameCube verzi. Nunchuk a Wiimote prostě padnou do ruky a působí úplně přirozeně. Švihnutím Wiimote opičák utvoří jakousi tlakovou vlnu, což je jeho hlavní útok. Nunchukem pak určujete jeho směr. Jinak hojně využijete i analogové zmáčknutí tlačítka pro skok. I zde jsou ale četná oživení – třeba při sbírání banánů, kdy musíte ovladači naznačovat samotné sbírání (co nejrychleji) nebo v některých soubojích, kdy rány ovladači simulují rány pěstí. Člověk si pak při zběsilém máchání připadá jako skutečná opice. I tohle roztomilé zvířátko asi občas při dovádění v džungli začne bolet zápěstí.

Hezká podívaná

K dobrému dojmu přispívá luxusní zpracování. Skutečně, takhle detailní a pohlednou grafiku vidíme na Wiičku málokdy. Je důkazem, že i po této stránce odepisovaná konzole má možnosti na vytvoření skvělého audiovizuálního zážitku. Lokace jsou souborem různých prostředí. Tu se ocitáte v tropickém ráji, jinde jste v pekelné výhni nebo naopak mezi záplavami sněhu. Příšery jsou skvěle rozanimovány, kupříkladu před souboji s bossy si můžete nepřítele prohlédnout hezky ve 3D. Vše dohromady přidává 3D pocit do dvou rozměrů. Navíc se nestává, že by herní pole bylo nepřehledné. Donkey Konga máte vždy pod kontrolou. Na své si přijdou i milovníci muziky. Příjemné tropické tóny se v náročnějších pasážích rychle změní na atmosférické skladby. Audiovizuální dojem je tak vynikající.

New Play Control Donkey Kong Jungle Beat musím tedy hodnotit velmi vysoko. Hráčům z GameCube možná bude chybět efekt bongo bubnů. I nové ovládání ale má co nabídnout. Vše funguje bezproblémově, hráč se dostatečně vyřádí díky skvělému designu levelů. Ty potěší nováčky i hardcore hráče, kteří mohou slušný počet úrovní projíždět ve snaze o co nejvyšší počet získaných banánů. Potěší taktéž vydařené audiovizuální zpracování. Vzhledem k slušné ceně a nedostatku kvalitních her na Wii je toto dobrodružství sympatického Donkey Konga povinností pro všechny fanoušky plošinovek.