Divinity: Original Sin Enhanced Edition

Belgičtí Larian se s hráči nikterak nemazali a jejich izometrické RPG Divinity: Original Sin bylo pro mnohé nic nečekající hráče hotovým šokem. Za skořápkou fantaskního světa, pod slupkou pohádkové grafické stylizace a za bariérou žádné servítky si neberoucího smyslu pro humor se ukrývalo v mnoha ohledech nečekaně hardcore RPG. Původní Original Sin se s nikým nemazlil, a hráči tak museli bolestivou cestou pokusu a omylu zjišťovat, jak se dá přežit souboj. Ani samotné questy nebyly jednoduché – hra prakticky v ničem nedávala nápovědu a vodění za ručičku se na žádný pád nekonalo.

NADMÍRU POVEDENÁ GAUČOVKA

Toliko k nutnému představení této novodobé klasiky hardcore RPG žánru, nyní máme konečně v rukách dlouho vyhlíženou rozšířenou edici Divinity: Original Sin a měli jsme možnost se jí podívat blíže na zoubek. A to jak v notoricky známé sólo edici, tak i v rámci nově přidané kooperace. A byly to již první krůčky, jež daly odhalit tomu, že čekání na pořádnou edici rozhodně stálo za to.

Používání ovladače svědčí také fakt, že mnohá menu byla přepracována a GUI jako takové obecně je nyní s analogovými páčkami pod palci skvěle ovladatelné.

Až nyní je totiž jasné, že to Divinity skutečně nejvíce sedí v pohodlí gauče – ovladač nijak nelimituje a až na opravdu malicherné detaily umožňuje skutečně plnou kontrolu nad tím, co se ve hře odehrává. Zamrzet tak může pouze nově příchozí hráče systém nápovědy – odklepnutí nového tipu by mohlo jít vyřešit rychleji, neboť, věřte nám, držet tlačítko pro potvrzení tři vteřiny v kuse je jednou v pořádku, ale posté může tento detail nováčka vcelku kvalitně otrávit. Jinak ale používání ovladače svědčí také fakt, že mnohá menu byla přepracována a GUI jako takové obecně je nyní s analogovými páčkami pod palci skvěle ovladatelné.

OPRAVDU NÁROČNÉ SOUSTO

S tím souvisí také jeden příjemný fakt – náročnější JRPG hry nemusí nutně sednout každému a na nových konzolích nebylo vždy jednoduché nalézt RPG západního stylu, které by hráčům nemazalo med okolo pusy a zároveň takové, které vás naopak nechá rádo ve škarpě a až po krk v bahně vykrvácet.

Tedy až doposud. Divinity: Original Sin Enhanced Edition se toho nebojí a předhazuje před často možná nic netušící konzolisty opravdu náročné sousto. To samozřejmě nemusí sednout každému, jako výtka se to však brát rozhodně nedá – Original Sin je určen určitému okruhu videoherního publika a jako takové dělá čest svému žánru. Zde navíc se třemi obtížnostními stupni navíc – pokud byste však čekali zjednodušení, neblbněte. Hra sice nabízí ještě jeden jednodušší stupeň obtížnosti (i ten však může být pro mnohé hráče nečekaně náročný), vedle toho se však Larian chlubí především dvěma ještě náročnějšími úrovněmi. U těch už opravdu nejde hrát jinak než s rozmyslem a procházet všemožné tabulky a statistiky jen proto, abyste získali kýženou výhodu na bojišti. Jediné rozhodnutí, jediný přešlap, pak může opět znamenat to jediné – potupnou smrt, jako již tisíckrát předtím.

NEZÁVISLÁ KOOPERACE DVOU BOJOVNÍKŮ

Porce novinek se však nezastavuje u nových možností obtížnosti, Larian šli podstatně dále a z masivní reklamní kampaně, jež vydání hry předcházela, již dávno víme, že tou hlavní novinkou je vydání na PlayStationu 4 a na Xbox One a především možnost kooperace. Ta nadále neplatí pouze pro konzole, ale i pro PC. V případě hry dvou hráčů se hra rozdělí na dvě samostatné obrazovky kdykoli, kdy se hráči odpojí, a hra tak může plynule pokračovat. Kooperativní multiplayer má navíc tu vlastnost, že se hráči mohou kdykoli připojit či odpojit. Kooperace navíc umí fungovat zcela nezávisle – nikdo neříká, že dva hráči musejí vůbec existovat ve stejné lokaci, či že snad musejí plnit ten stejný úkol. A to kooperačnímu režimu slouží na výbornou a činí tak ze hry něco relativně odlišného od konkurence. Ani tím ale novinky zdaleka nekončí.

i Zdroj: Hrej.cz

V případě hry dvou hráčů je navíc radost místy vést duální dialogy, do kterých vstupují obě postavy naráz – někdy to je vtipné, jindy to může trochu narušovat plynulost hry. Bez debat se však jedná o originální prvek a oba současně hrající hráče pak bez debat potěší plynulejší a především rychlejší systém ukládání hry.

MAMUTÍ KUS ODVEDENÉ PRÁCE

Ruku na srdce, Divinity: Original Sin bylo už v původní edici obrovským RPG samo o sobě a práce odvedená na Enhanced Edition je jedním slovem obrovská. Jedná se v podstatě o tak markantní opravy a předělávky, jako tomu bylo kupříkladu v případě opětovné návštěvy ruského metra, a Larian tak ušli obrovskou cestu a značně tím zpříjemnili čekání na druhý díl. Enhanced Edition nově obsahuje kompletně nadabované veškeré NPC – není třeba se tedy probírat kvanty textu a mnohem lépe na povrch vypluje často vydařený smysl pro humor (obzvláště, pokud má některá z vašich postav schopnost mluvit se zvířaty) a také příběh. Ten se v rozšířené edici dočkal rozšíření, změn, ale kupříkladu i nového konce v zájmu toho, aby Larian nalákali i veterány. A opět, zadařilo se.

Kolem a kolem nelze než Enhanced Edition doporučit, a to i hráčům stávajícím.

Ke slovu se v novém vyprávění dostane nová třída inkvizitora, speciálně vycvičená pro magii v kombinaci s aplikací novinky v podobě držení dvojice zbraní najednou. Dále potěší také možnost zkoumat své nepřátele – hodíte na ně oko, zjistíte, co jsou zač a hle, seznam slabin už je na světě. Pak už se stačí jen zaměřit na boj, který je v Original Sin orientovaný tradičně na zápas za pomocí jednotlivých živlů. Nově pak do soubojů vstupují například také granáty. Kolem a kolem nelze než Enhanced Edition doporučit, a to i hráčům stávajícím – PC verze dostane upgrade zdarma, přechod na konzole stojí za zvážení díky pohodlí gauče a optimalizace pro ovladač odvedla také svoji práci. Vedle toho Enhanced Edition stále ještě nabízí perfektní pohled na to, že i dnes se dá udělat líbivé izometrické RPG, které se nebojí jít proti proudu a vyžadovat po hráčích pozornost a důvtip. Nemluvě o faktu, že se Larian ještě měli chuť ke svému dílu navrátit a přednést jej hráčům ku prospěchu v podstatně vylepšené edici.