Divinity: Original Sin 2 Recenze Divinity: Original Sin 2

Divinity: Original Sin 2

Adam Zámečník

Adam Zámečník

29. 9. 2017 11:00 24
Reklama

Kouzelnému světu plného elfů, nemrtvých a jiným roztodivným bytostem hrozí zkáza zlovolných sil Nicoty. Tak by se dalo shrnout až příliš mnoho fantasy RPG titulů. Divinity: Original Sin 2 ale rozhodně není takovým titulem. Kouzelný svět Rivellon plný magických stvoření sice také čelí zkáze, jen elfové tu požírají kusy mrtvol, domácí mazlíčci mluví a jedna z hlavních postav si dělá škrabošky z tváří svých nepřátel.

PARTA HIC

Způsob, kterým Divinity: Original Sin 2 kombinuje klasickou atmosféru a hratelnost teamových RPG s až zarážející volností a nesmírně kreativními nápady mě nepřestává udivovat.  Toto je zjevné hned při úvodní tvorbě postavy, kde si hráč může buď vytvořit vlastní postavu, nebo vybrat jednu z předem připravených. V případě tvorby vlastní postavy se hráči meze nekladou, krom obvyklé fantasy trojice “člověk, elf, trpaslík” tu jsou i přešlechtění ještěři či nemrtvé verze každé z ras. Svět Rivellon ale není oním obvyklým fantasy světem plným klišé – z elfů studio Larian udělalo podivné kanibaly vysávající vzpomínky z mrtvých těl, z trpaslíků pro změnu matriarchální společnost uctívající svojí “včelí královnu”. K pěti rasám se dále přidává čtrnáct různých tříd a nesčetné množství “tagů”, speciálních ozvláštňujících schopností. Je libo hrát za nemrtvého ještěřího polymorfa, měnícího lidi ve slepice? Máte to mít! Co takhle za klasického lidského válečníka, který je zároveň zaříkávačem všemožné zvěřiny? Ano, i to je možné. Není třeba se bát permanentní volby, hru sice můžete začít jako čaroděj měnící lidi v slepice, ale skončit jako hrdinný bijec s obouručním kladivem.

Je libo hrát za nemrtvého ještěřího polymorfa, měnícího svou podivnou magií lidi v slepice? Máte to mít! Co takhle za klasického lidského válečníka, který je ale zároveň zaříkávačem všemožné zvěřiny? Ano, i to je možné!

Kouzlo se skrývá právě v předpřipravených postavách, které k hlavní příběhové lince přidávají svůj vlastní sáhodlouhý příběh. Z honby za záchranou světa a odhalení tajemství zlých sil se tudíž stává i příběh o pomstě bývalé elfí otrokyně Sebille či výprava k dalekému pohřebišti nemrtvého čaroděje Fanea. Zbylé unikátní postavy lze také nabrat jako další členy vaší družiny, není třeba se tudíž bát ochuzení o roztodivné příběhy, přestože hra za postavy samotné nabízí hlubší náhled do jejich podivuhodného osudu. Skvělým příkladem je právě elfí otrokyně Sebille, která se jako pouhý člen družiny může zdát jako pomatená masová vražedkyně, jež se žene za opravdu krvavou pomstou. Při hře za postavu samotnou však hráč pochopí tragédii její minulosti. Do osobních příběhu se dále přidávají i rasové schopnosti jednotlivých postav. Jako každý elf i Sebille přebírá schopnosti a vzpomínky mrtvých, lov dalších obětí se tudíž mění v detektivku spočívající v požírání kusů zavražděných soků. Toto vskutku morbidní požírání se však nemusí líbit zbylým členům družiny. Po necelých třech hodinách hry jsem byl donucen zabít jednu ze svých oblíbených postav, takzvaného Rudého prince, ještěra toužícího po návratu na trůn svého království, protože mu vadilo vykuchání jednoho z jeho ještěřích kompliců, který údajně ukřivdil Sibille. O to intenzivnější je hra v kooperativním režimu s dalšími třemi hráči, kde každému záleží hlavně na vlastním úspěchu. Z normálního teamového RPG s důrazem na vztahy mezi postavami se stává hra plná intrik a zneužití ostatních postav ku vlastnímu prospěchu. Dosti morbidní telenovela, že?

SVOBODA V KRÁSNÉM SVĚTĚ

Komplexní změti osobních příběhů, vedlejších questů a boje proti Nicotě samozřejmě dopomáhá kouzelné grafické zpracování, jež vtáhne hráče svojí pohádkovou atmosférou. Pečlivost, se kterou vývojáři vytvořili různorodé prostředí, hráče dále motivuje k hledání skrytých zákoutí a postav. Ne, Divinity: Original Sin 2 není zrovna tou nejjednodušší hrou a hráč tu opravdu není veden za ručičku. Postavám s vedlejšími questy se nevznášejí křiklavě žluté vykřičníky nad hlavami, stejně tak s vámi vůbec nemusí promluvit, pokud nemáte vhodné tagy. Právě vedlejší úkoly dělají z Divinity: Original Sin 2 zcela unikátní zážitek. Již jsem zmínil zdánlivě nedůležitou schopnost mluvení se zvířaty, která se hned v prvních dvou hodinách projeví jako pomalu klíčový prvek. Při svém útěku z vězeňského ostrova Fort Joy jsem naprostou náhodou potkal toulavého psa a ze srandy s ním promluvil. Namísto štěkání nebo malého vtipu mi pověděl o své milované ztracené fence, a přinesl mi záhadný klíč. Bez tohoto klíče by má cesta nebezpečnou pevností byla o hodně těžší, fenka totiž sloužila jednomu z hlavních pohlavárů vězení a tento klíč vedl do jeho komnat plných pokladů a zásob.

Vrstvení jednotlivých prvků se dále pojí s různými řešeními jednotlivých questů. Narozdíl od jiných RPG si Divinity: Original Sin 2 nehraje na černobílé volby mezi dobrem a zlem nebo snad na volby menšího zla, jak tomu je například v sérii Dragon Age. Ne, v této hře žádný systém dobra/zla opravdu není, je pouze na vás, jak se v jednotlivých situacích zachováte. Z úvodního ostrova vede hned několik cest, ať už se jedná o krvavý masakr posádky, osvobození prastarého ducha a kdo-ví co ještě. Sandboxová hratelnost ani nebrání vraždě důležitých postav, stačí pouze najít další cestu nebo uspořádat elfí hostinu. Jediný soud nad vámi možná vznesou společníci, pokud jim to brání v dosažení jejich vlastních cílů. Jinými slovy, nemrtvému čaroději Fanovi je opravdu putna, že jste se zbavil otravné postavy, jen mu hlavně nebraňte v jeho sbírání obličejů mrtvých těl.

ELEMENTY V AKCI

Ne všechno se dá v Divinity: Original Sin 2 vyřešit vtipnými rozhovory, občas tudíž dojde i na lité boje. Přestože je bojový systém veskrze tradiční, nudných tahových bitek se nebojte. Krom taktického využití několika mála akčních bodů, jež postavy mají, tu záleží především na interaktivním prostředí. Ať už to jsou malé městské uličky nebo zatuchlé kobky, lokace překypují různými barely, krápníky a jiným haraburdím. Zde přichází do hry propracovaný systém různých druhů magie. Při takové hospodské bitce tudíž stačí rozbít sud s pivem, polít jím protivníky a následně je osmahnout elektřinou nebo rovnou zmrazit ledovou magií. Interakce s prostředím se sice může zprvu zdát trochu zbytečná, ale po chvíli se z ní stává klíčový prvek v bojích. I sebevětší monstrum lze hravě zničit, pokud tedy máte po ruce vodu či zápalný olej. Pomyslnou třešničkou na dortu malých detailů je systém léčení nemrtvých postav, kterým naopak prospívá otrava jedem a škodí normální léčivá magie.

Divinity: Original Sin 2
i Zdroj: Hrej.cz

Opravdu málo RPG z posledních pár let dokázalo skloubit spletitý příběh se zábavným bojovým systémem a svéráznými postavami. Divinity: Original Sin 2 v základu sice může být poctou klasickým RPG staré školy jako Baldur’s Gate nebo Icewind Dale, ale přesto je něčím mnohem větším a unikátnějším, než pouhou poklonou. Mnoho titulů se chlubí svou znovuhratelností, v případě Divinity: Original Sin 2 tomu tak opravdu je. Kooperativní režim a režim Dračího doupěte Game Master tuto znovuhratelnost dále prohlubují a umocňují. Když se k tomu připočte velmi dobré technické zpracování, pohotová oprava prvotních nedostatků a přehršel dodatečného obsahu, tak opravdu není co řešit. Klobouk dolů.

Divinity: Original Sin 2
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Fascinující, násilné a vtipné, takové je nové Divinity: Original Sin 2. Nesmírná míra volnosti dělá z této hry opravdu unikátní zážitek. Bravo

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama