Destruction AllStars Recenze Destruction AllStars

Destruction AllStars

Jakub Štěpánek

Jakub Štěpánek

5. 2. 2021 18:35 2
Reklama

Pokud patříte mezi těch pár šťastlivců, na které se dostala nová konzole od Sony, možná jste zaregistrovali, že se v poslední době často mluvilo o Destruction Allstars. Exkluzivita pro PlayStation 5 je zároveň největším projektem studia Lucid Games. Ve spolupráci s týmem Sony xDev se vývojáři snažili navázat na odkaz stařičkého Destruction Derby z roku 1995, ale hezky v moderním stylu, což znamená pastelové barvy, šílené tempo a ještě šílenější postavičky, které v bourácích tahají za volant.

Hra měla původně vyjít už v listopadu, autoři se ale po konzultaci se Sony rozhodli pro odklad na únor. Destrukční derby navíc zamířilo rovnou do nabídky PlayStation Plus, což bylo vysvětleno tím, že je pro multiplayerově laděnou hru klíčové, aby se do ní pustilo co nejvíc hráčů. Ten pravý důvod může být ve skutečnosti trochu jiný, to bych ale předbíhal.

Destruction Allstars vzbuzovaly naděje na slušnou akci, už jen proto, že se na hře podíleli lidé, kteří stáli u vývoje F1, WipeOut, MotorStorm, Project Gotham a dalších závodních titulů. Podařilo se jim bohaté zkušenosti zúročit?

PLYN NA PODLAZE

Princip hry je jednoduchý. Spolu s dalšími hráči vtrhnete do malé arény, kde doslova skočíte za volant jednoho z připravených žihadel a s plynem na podlaze vyrazíte hledat první oběť. Zdemolováním cizího vozu nicméně nikoho nevyřadíte, konkurenční jezdec musí akorát přesunout zadnici do jiného. Válečné koráby naštěstí organizátoři dodávají velmi ochotně, takže je vždy z čeho vybírat. Cílem je většinou nasbírat co nejvíce bodů.

Autoři si ale usmysleli, že by samotná jízda působila nudně, takže přidali nadstavbu v podobě různých plošin a stěn, po nichž s postavičkou můžete pobíhat. Po nasbírání určitého počtu krystalů se vám zpřístupní zamčená schopnost, v lepším případě pak unikátní vozidlo, s nímž můžete napáchat mnohem více škody.

Chvíle za volantem by se daly označit jako kvalitně strávený čas. Jízdní model nijak neuráží, jde o standardní arkádu. Vozidla se od sebe liší na základě své hmotnosti. K dispozici máte agilní autíčka, rychlá žihadla ale také těžkotonážní kolosy, s nimiž nárazy bolí o něco více. K sestřelení soupeře se pak hodí krátkodobý boost. A to je zhruba vše, co si se základní károu můžete dovolit. Sranda začíná až v momentě, kdy se odemkne posunovadlo, do něhož můžete vstoupit pouze vy sami. Jeho unikátní schopnosti by měly definovat herní styl, o tom ale nejsem příliš přesvědčen. Například Shyft zvládne vozidlo zneviditelnit, takže by měl mít možnost na poslední chvíli překvapit nečekaným nárazem. Vždy jde ale pouze o sestřelení jiných vozidel, základní strategie se nijak nemění, pro pokročilé manévry zde mnoho prostoru není.

Dobrý pocit z jízdy umocňuje chování gamepadu, vibrace reagují na zatáčky a zdařile reflektují veškeré dění na obrazovce. Triggery zase kladou lehký odpor, například když ve velké rychlosti brzdíte, nebo pokud během jízdy vzad šlápnete na plyn. Povedené jsou i zvuky, motor každého vozu zní odpovídajícím způsobem, což potěší. Pochválit musím i model poškození, stačí jeden náraz a plechy vlají na všechny strany, mnohem více pak zamrzí, když přijdete o kolo.

SALTA, PIRUETY A BĚHÁNÍ PO ZDECH

Trochu horší už je zmíněné pobíhání okolo. V první řadě si myslím, že je úplně zbytečné. Sice můžete sbírat body tím, že skočíte soupeři na střechu a pokusíte se ho o vůz okrást, případně můžete provést sabotáž a rovnou nabrat body. To ale není kdovíjaká zábava. Mám pocit, že se hráči stejně většinou snaží co nejrychleji dostat zpátky za volant. Sbírání krystalů je otravné, protože se musíte vypořádat s nedokonalým ovládáním postavy, u níž si nikdy nemůžete být jisti tím, kam se odrazí a jestli se skutečně chytí za danou hranu. Nezdařilé pokusy samozřejmě ukrajují čas, čímž přicházíte o body které lze pohodlně nahnat za volantem. Demolice dalších jezdců navíc dříve či později taktéž odemkne možnost přivolat si speciální auťák, proč se tedy stresovat poskakováním po plošinách?

Asi už sami tušíte, že ve hře příliš obsahu není. Stále se opakuje to samé, až překvapivě brzy si uvědomíte, že už jste prozkoumali vše, co Destruction Allstars nabízí.

Dovedl bych si představit, že by se tento prvek úplně škrtnul. Po případném výbuchu by se postava jednoduše rovnou objevila za volantem náhodně vygenerovaného vozidla, žádné zdržování procházkami.

Všemožné plošiny by se pak mohly využít nápaditějším způsobem. Dostupné arény jsou si totiž velmi podobné, ani jedna nedisponuje ničím, kvůli čemuž byste chtěli právě v ní jezdit. A přitom se nabízí tolik možných prvků, třeba skokánky, vyvýšené dráhy, prohlubně a tak dále. Například GTA Online přece s něčím takovým pracuje už roky, proč se neinspirovat?

JEZDÍME V KRUHU

Hra nabízí celkem čtyři multiplayerové režimy. Mě osobně nejvíce vyhovovala variace na deathmatch, což je prostě ultimátní řežba. Zajímavý je i Gridfall, v němž se postupně propadává podlaha, čímž se smršťuje herní prostor. Pád se rovná vyřazení, místo rychlosti tedy přichází na řadu trocha té taktiky. Pak jsou zde i dva týmově laděné módy, v těch je potřeba sbírat a odevzdávat body, případně skrze ně zabírat konkrétní území. Ty mi přišly nejméně zábavné.

Autoři však zřejmě cítili, že mají málo obsahu, takže do hry naroubovali něco jako singleplayerovou kampaň. Minipříběhy jsou navázány na konkrétní postavu, s níž vždy někdo soupeří. Design se však velmi často spoléhá na parkourovou složku hry, je zde vidět snaha ozvláštnit klasickou hratelnost, což ale moc dobře nefunguje. Mnohdy jde o časové zkoušky, vyhýbání se minám a podobné úkoly. To si snad vývojáři mohli odpustit a místo toho hru profilovat jako čistě multiplayerovou záležitost. Singleplayer je navíc rozsekaný na několik částí, které se zpřístupní až poté, co za ně zaplatíte speciální měnou. Tu si ale musíte koupit hezky za skutečné peníze. První ochutnávka je naštěstí zdarma, takže brzy zjistíte, že utrácet za něco takového rozhodně nemá smysl.

Asi už sami tušíte, že ve hře příliš obsahu není. Stále se opakuje to samé, až překvapivě brzy si uvědomíte, že už jste prozkoumali vše, co Destruction Allstars nabízí. Kouzlo objevování zajišťuje především početný zástup hrdinů. Těch je 16 a tak trochu si myslím, že skrze ně autoři kompenzují nedostatečnou herní náplň. Řekl bych ale, že hráči stejně budou točit dvě až tři oblíbené postavy a na zbytek zapomenou.

Jedinou motivací jsou nyní peníze, za něž si můžete pořídit jiné barvičky pro vybranou postavu, případně nějaký ten taneček nebo vítězné gesto. A to je podle mě sakra málo. Bohužel si nemyslím, že má destrukční derby stejný potenciál, jako třeba Rocket League, spíš mi svou podstatou připomíná Onrush, tedy závody, v nichž o samotné "závodění" vůbec nešlo. Sice nabídly neotřelý nápad, hráče ale velmi rychle přestaly zajímat. Pár měsíců po vydání se hra spoléhala na druhou vlnu závodníků z PS Plus.

PROJÍŽĎKA S KAMARÁDY

Samozřejmě se nabízí, že si v destrukčním derby zařádíte s kamarády. Rovnou řeknu, že z hlediska kooperace Destruction Allstars absolutně nefungují. V partě se můžete pustit pouze do dvou týmových režimů (Carnado, Stockpile), nikam jinam vás hra nepustí.

Když si představím, že bych za hru utratil dva tisíce korun, byl bych asi trochu naštvaný.

Nemůžete si ani vytvořit soukromou místnost, kde byste si svých spoluhráčů možná všimli. V režimu 8v8 bohužel většinou ani nezaregistrujete, že kolem vás parťáci krouží, jsou totiž k nerozeznání od ostatních hráčů. K jejich identifikaci mnohdy nepomůže ani to, že prozradí, za jakou hrají postavu, není totiž nic zvláštního, že se na mapě prohání hned tři stejné.

Abych byl upřímný, dvakrát se nám stalo, že se David s Markem do hry kvůli chybě nepřipojili, já jsem si toho ale následně ani nevšiml. Zdá se mi, že se nad kooperací nikdo nezamyslel. V tomto stavu je nepřehledná, nedotažená a naprosto zbytečná.

JEŠTĚ NENÍ POZDĚ

Abych hře jenom nekřivdil, dodám, že až na nepříjemné lagy netrpí na žádný technický problém. Vše je plynulé, matchmaking poměrně rychlý, stejně jako nahrávací časy. Vizuální stránka nijak neurazí, nepůsobí na mě ale next-gen dojmem.

Trochu mě irituje ztvárnění konkrétních jezdců. Některé postavičky na mě působí jako oživlé stereotypy, jakési bláznivé karikatury. Všiml jsem si ale, že v podobně laděných hrách jde o podivný trend, takže se s tím asi budeme muset smířit.

Destruction AllStars
i Zdroj: Hrej.cz

Od Destruction Allstars jsem čekal trochu víc. Je mi jasné, že si autoři šetří nápady na chystané obsahové updaty, základní hra je ale tím pádem poměrně chudá. A nezachrání to ani Bruce Buffer, jehož hlas se snaží rozpumpovat krev před každou jízdou. Když si představím, že bych za hru utratil dva tisíce korun, byl bych asi trochu naštvaný. Zatím na mě spíše působí jako free-to-play záležitost, což je podle mě i ten pravý důvod, proč šla rovnou do nabídky PlayStation Plus.

Přesto si myslím, že mohou vývojáři s celkovým dojmem výrazně zahýbat. Sami se nechali slyšet, že je hra dostatečně modulární, což jim umožňuje rychle přivést k životu nové koncepty. Stačí se zamyslet a dodat zajímavější herní režimy, možností mají autoři nespočet. Ke změně by měli přistoupit co nejdříve, než první závodníky omrzí opakující se hratelnost. V opačném případě by se jim totiž už nemuselo podařit znovu nastartovat.

Destruction AllStars
PlayStation PlayStation 5

Verdikt

Destrukční derby by potřebovalo trochu lepší nápady a mnohem více obsahu. Zatím nabízí průměrný zážitek, který až překvapivě brzy omrzí.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama