Návrat na Ostrov pokladů Recenze Destination: Treasure Island

Destination: Treasure Island

Petr Bulíř

Petr Bulíř

16. 4. 2007 22:52
Reklama

Většina z nás určitě někdy četla dobrodružný román R.L. Stevensona Ostrov pokladů, který dnes patří již mezi klasická díla dětské literatury. Většina z nás viděla i stejnojmenný film a nyní zřejmě nadešel ten správný čas doplnit trojlístek interaktivní počítačovou hrou. Než si ale začnete přiopile pobrukovat pirátskou odvrhovačku a hledat ve sklepě zakopanou truhlici ve snaze připomenout si atmosféru hledání zlatých pokladů, je třeba říci, že podobně jako kniha a film je i hra určena spíše dětskému publiku. Ne že by nás to nebavilo, nicméně až na dvě tři hádanky je obtížnost dimenzována pro mozek průměrně inteligentního školáka, 8-12 let. To samozřejmě nemůžeme mít hře za zlé. Naopak, je dobré vidět, že když se chce, můžete se bavit, aniž by tekla krev proudem. Vývojáři z Kheops Studios mají ostatně s adventurkami panoramatického typu zkušenosti a Treasure Island představuje přesně to, co tihle hoši umí. Na několika statických obrazovkách, kde se můžete otáčet kolem dokola, najdete pár celkem pěkných hádanek, desítky různých předmětů a jednoduchou interakci s okolím. Po technické stránce je to už sice téměř prehistorie, ale zas tak zle to zase nevypadá.

Johny dřevěná noha

Hra začíná rovné čtyři roky po konci knihy, kde John Silver s papouškem a člunem plným zlata odvesloval za horizont a mladý pirát Jim Hawkins si odnesl do život dospělých lidí neocenitelné zkušenosti. Nyní, coby kapitán, dostává od Silverova papouška zprávu v podobě tradiční mapy se zakřížkovaným pokladem, takže stačí jen posbírat pár maličkostí v kajutě a hurá na Emerald Island. Celé pátrání po pokladu probíhá za asistence několika vodítek, která v podobě různých básniček napovídají, co kde máte udělat. Vzhledem k tomu, že se stejně nemůžete ztratit, promění se hra po pár minutách v elementární záležitost a pokud máte zkušenosti s předchozím Return to Mysterious Island, nezaskočí vás ani možnost rozebírání různých předmětů, jejichž části pak můžete použít pro složení nové věci. Díky tomu je řada puzzlů čistě záležitostí správné kombinace několika předmětů, ze kterých složíte to, co právě potřebujete. Několikrát budete ve hře například rozebírat kolečko do kladky, jehož vnitřnosti nejprve použijete jiným způsobem, abyste ho pak zase složili dohromady a vytáhli domorodou kamarádku ze studny. Je to celkem zábavné a nápadité, ale vždy dost přímočaré a jednoduché. Navíc, pokud si náhodou opravdu nevíte rady, metodou pokus-omyl vždy zaručeně dojdete k cíli (nebo vám napoví ukecaný papoušek). Některé předměty budete ve hře používat skoro pořád, jako třeba válečnou helmici. Ze začátku ji použijete jako kotlík na vaření mořské vody, ze které získáte sůl, potom v ní ukuchtíte rumovou polévku s banánem pro papouška a nakonec ji použijete jako obyčejný kýbl na vodu. Používání předmětů a řešení všech hádanek je vždy poměrně logické a díky nenáročnosti myšlenkových pochodů scénáristy prolétnete hru jako vichřice. Je tu ještě jakýsi podivný systém vázaní různých uzlů, kdykoliv potřebujete něco provazem spojit nebo upevnit, nicméně je tak trapně primitivní, že by ho odklikal i Stevie Wonder.

Regálová vata

Při vší úctě, podobné hry se už jednoduše nedělají. Slavná éra Atlantis je už nenávratně pryč a v dnešní době příběhově mnohem silnějších adventur, které jsou čím dál více mixovány s akčními či RPG prvky, je něco podobného už dost nuda. Navíc, po několika minutách hry je zřejmé, že rozpočet byl opravdu malý. Kdo by očekával vizuální velkorysost a rozmáchlou interakci, ten by hořce splakal nad výdělkem. Slušně řečeno, hra vypadá jako série pohlednic, které vám poslala tchýně z dovolené na jednom ze sterilních ostrovů pro bohaté chudáky. Nebe je modré, pláž je žlutá, džungle je zelená… a všechno je to kýč. Skoro nulová interakce budí silný dojem nesmírné opuštěnosti, takže je možná dobře, že se za jedno delší odpoledne v klidu dostanete do závěrečné jeskyně. Teprve zde může nastat problém, protože poslední puzzle je o několik řádů obtížnější, než na co jste byli až dosud zvyklí. No co, alespoň nějaká výzva na závěr. Grafická nemohoucnost je pak ještě na samém konci hry dokumentována amatérskou montáží několika snímků a malých animací, takže to vypadá, že si na závěrečném filmečku nějaký studentík zkoušel práci s grafickým programem.

Přes všechno to lamentování a drobné posměšky musíme uznat, že jako celek je hledání pokladu docela zábavné a pokud si distributor dá záležet na českém překladu a nasadí dobrou cenu, určitě sklidí v mnoha rodinách úspěch. Dobrodružné hledání truhly plné zlata a lehce vyčpělá pirátská atmosféra mají totiž své kouzlo nezávisle na okolnostech.

Návrat na Ostrov pokladů
Windows PC

Verdikt

Tak to máme za sebou. Další nalezený poklad, pár jednoduchý hádanek a můžeme sfouknout svíčku. Nuda to ale naštěstí nebyla. Jen dost naivní a zbytečně jednoduché.

Co se nám líbí a nelíbí?

Hádanky jsou sice jednoduché, ale velmi nápadité a výtvarně dobře řešené. Rozkládání a skládání předmětů je docela dobrý nápad.
Velmi zastaralý koncept, který v dnešní konkurenci uspěje pouze u skalních fanoušků adventur nebo u nenáročného zákazníka, který bere všechno. Hra je krátká i pro průměrného hráče.
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama