Depth Hunter Recenze Depth Hunter

Depth Hunter

Lukáš Kunce

Lukáš Kunce

10. 4. 2012 22:00
Reklama

Pécéčkovou herní scénu hyzdí už pěkně dlouhá řada úsměvných simulátorů. Můžeme si zahrát na německého strejdu traktoristu, povozit se v luxusním bagru a vrcholem toho všeho je simulace vysokozdvižného vozíku. Ačkoliv lze nového Depth Huntera jen těžko označit za simulátor, každá další škatulka ho velice sveřepě odmítala. Ale díky bohu, na rozdíl od výše zmíněných legrací má alespoň něco do sebe.

No story, bro

Prostě ne. Ani náznak. Nekoncentrovaná arkáda. Jakéhokoli náznaku příběhu se zkrátka nedočkáte. Získáváte totiž roli absolutně bezcharakterního potápěče, který.. má hezký neoprenový obleček (lze vidět v odrazu hladiny). Jak se jeho lodička dostala desítky metrů od pobřeží, nebo jak se vlastně dopracoval k tomu pobřeží a jak se ten chlap vůbec stal potápěčem?! To podle všeho neví ani on sám, chudinka němá. Jen se tak prodírá hektolitry slané vody a hraje si s mírumilovnýma rybkama. Ten má život.

Trošku mu ho znepříjemňuje repetitivní úkolníček – říkejme mu Honza. Honza si evidentně myslí, že vy aka záhadný potápěč bez osobnosti byste pouhým zíráním na oceánské krásy rychle zpohodlněli a ten mizera má bohužel pravdu. A tak se lovení ryb mění ze zábavy na práci a později přechází v rutinu. Ještě později v ukrutnou nudu. "Chyť co nejvíc ryb za 10 minut", řekl Honza. A vy holt poslušně poplavete, protože šéfovi nedokážete říct ne. Ale po hodince byste Honzu nejraději utopili. V kyselině. A proč? Protože opakovaný úkol není úkolem.

Mořská ukolébavka

Základem toho všeho je tedy lákavý rybolov, ovšem bez udice a jakékoliv návnady. Přestože nejlepší kamarádkou pana potápěče je stylová harpuna, na jakákoliv jatka a krev je snad lepší zapomenout. Tahle maličká harpunka bohužel umí probodnout jen menší rybky, takže ani na nemilosrdné setkání s milými žraloky vůbec nedojde, přestože ve hře jich několik je. A když už se obzoru objeví gigantická potvora s ploutvemi, která si vyloženě říká o brutální rvačku, náš oblíbený Honza zakřičí, že do ní si vystřelit nemůžete. A ono to opravdu nejde.

Najednou vás popadne chuť vrhnout své ostří po nevinném stvoření, které silně nutí k popěvku "měl bys plavat, měl bys plavat" a hele, taháte. A kolečkem myši točíte tak vehementně, že se vychytralá ryba utrhne. Potenciální úlovek je samozřejmě potřeba přitahovat k sobě s ohledem na indikátor napětí šňůry, v červených hodnotách je lepší ji povolit, ještě více vhod to přichází ve chvíli, kdy ryba "utíká" do strany, nikoliv rovnou směrem od vás. Bohužel se styl lovu nijak nemění, a tak pocit nudy přichází o mnoho dřív, než by měl. Navíc mu velice obratně nahrává fakt, že většinu času strávíte pouhým plaváním od jednoho cíle k druhému.

Aby hráč alespoň na chvilku odbočil od nevyhnutelného stereotypu, náš milý Honza si sem tam umane, že by vás v určené oblasti rád sledoval, jak v písku hledáte nejrůznější poklady. Starobylé vázy, talíře nebo třeba parádní revolver. Zprvu příšerně znechucující požadavek, ale přežít se to snad dá. O něco málo příjemnější je režim fotografování, kdy opět musíme poslušně naslouchat rozakazům nekompromisního Honzy, který má rád vysoce kvalitní fotky nejen všudypřítomných ryb a paryb, ale také rozmanitých útesů.

Oči jásají, hráči ne

Když by vás na "Hlubinném lovci" nezaujala velice strohá herní náplň, pak alespoň vizuálně by širší publikum oslovit mohl. Ne snad, že by šlo o nějaký technický zázrak či dokonce benchmark pro dnešní stroje, ale velice pečlivé navržení podvodního světa je očím moc příjemné. Nejde ale o svět, kde byste dokázali strávit víc, než těch pár hodin – zas tak moc k vidění toho není. Zařazení jakéhosi průzkumného režimu, který by nabídl skutečně pestrou škálu živočichů a rostlin, by rozhodně zvýšilo hodnotu celé hry.

Depth Hunter určitě není hrou, kvůli které byste měli důvod se rozplývat na sociálních sítích a herních diskuzích. Typický herní koncept mu příliš nesvědčí a mnohem větší úspěch by jistě sklidil, kdyby se jeho autoři více zaměřili na maximálně realistické zpracování oceánských hlubin, protože právě nezapomenutelný vizuální dojem je tím nejpozitivnějším, co by v uživateli mohla hra vyvolat. Třeba to za pár měsíců či let bude lepší, ale tentokrát směřuje doporučení jen k absolutním aquafilům.

Depth Hunter
Windows PC

Verdikt

Hezky vypadá, nehraje se úplně zle, ale vydrží sotva pár hodin, ne-li desítek minut. Jako příslib do budoucna ale slouží velmi dobře.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama