Death Stranding Recenze Death Stranding

Death Stranding

Pavel Makal

Pavel Makal

1. 11. 2019 07:01 215
Reklama

Death Stranding je podle mého názoru nejzásadnějším zážitkem této konzolové generace a dalším krokem v diskuzi o tom, zda videohry patří mezi formy umění. Pokud sis, milý čtenáři, za oněch pár let vytvořil k mému úsudku důvěru (a proč jinak bys tenhle text četl?), důrazně ti radím, abys po tomto odstavci přestal číst, nedíval se na žádná videa ani obrázky a zkrátka si Death Stranding šel koupit. A to i přesto, že jsem jednoznačně přesvědčen o tom, že se zdaleka nejedná o titul pro každého. Nedat mu šanci a nevkročit do něj s co nejčistší hlavou by ale byl hřích, tajemství patří mezi jeho nejsilnější zbraně.

Když jsem přemýšlel o tom, jak pojmu recenzi na nejnovější dílo Hidea Kodžimy a jeho týmu, skutečně jsem si pohrával s myšlenkou, že by recenze měla jen onen první odstavec. Já sám si totiž velmi vážím příležitosti hrát Death Stranding bez toho, aby byl ještě internet zaplněn množstvím návodů, tipů, vysvětlení a tak dále. Kodžima do své hry opět vetkl nesmírné množství filozofických i kulturních odkazů, po nichž je radost pátrat i mimo hru v encyklopediích a vědeckých článcích. Zkrátka a dobře, vyhraďte si na hraní dostatek času a trpělivosti, nechte se okouzlit zvláštním světem, který pro nás vývojáři připravili, a nechce jej k sobě promlouvat osobně, bez toho, aby vám jeho smysl někdo předžvýkal. Pro české hráče to bude o to snazší, že u nás Death Stranding vychází v kompletní textové lokalizaci. A zrovna tady je skutečně potřeba jako sůl.

Sam Bridges je kurýr. Práce je to nesmírně náročná, protože dopravní infrastruktura je prakticky pryč, po divočině se potulují skupinky banditů, teroristická organizace je schopna ničit celá města a do toho tu samozřejmě máme Timefall, déšť, který urychluje čas.

estože jsem se vás všechny v prvním odstavci pokusil varovat a inspirovat k tomu, abyste dál přestali číst, to, že teď vaše oči kloužou po téhle řádce značí, že si trochu toho tajemství přeci jen chcete uštípnout ještě před vydáním hry. Přesto se budu důrazně vyhýbat jakýmkoli spoilerům a nuance příběhu i jistých součástí hratelnosti úplně vynechám.

NUŽE DOBRÁ

Popsat Death Stranding stručně v několika větách je velmi obtížné, skoro až nemožné. S trochou sarkasmu by se snad opravdu dalo říct, že se jedná o jakýsi fururistický simulátor poštovního doručovatele, a nutno také přiznat, že jsem v úvodních několika hodinách zíral na obrazovku a kladl si otázku, zda si z nás Kodžima tropí legraci. Věc se má ovšem tak, že ve chvíli, kdy už jsem se skoro vzdával nadějí, to na mě otec série Metal Gear vybalil na plno a do konce hry už nepustil. A že do konce zbývalo pěkných pár desítek hodin. Pokud jste se, podobně jako třeba David, báli, že Death Stranding bude výrazně kratší hrou, než by se dalo očekávat, mohu vás zcela uklidnit, strávit zde můžete desítky až stovky hodin. Co tedy ale přitom budete dělat?

Sam Porter Bridges (Norman Reedus) je kurýr. V postapokalyptických Spojených státech po události, jež je zvána Death Stranding, zajišťuje spojení mezi jednotlivými přežívajícími enklávami. Práce je to nesmírně náročná, protože dopravní infrastruktura je prakticky pryč, po divočině se potulují skupinky banditů, teroristická organizace je schopna ničit celá města a do toho tu samozřejmě máme Timefall, déšť, který urychluje čas (takže mimo jiné efektivně ničí náklad) a hlavně se během přeháněk v našem světě manifestují bytosti, které tu rozhodně nemají co dělat. Sam má hned několik výhod, předně se z jistého důvodu umí vracet zpět do světa živých, a potom také trpí zvýšenou citlivostí na přítomnost oněch duší z jiného světa. Velmi brzy (a tady je třeba říct, že většina záběrů z trailerů opravdu pochází z prvních hodin hraní) se mu také do rukou dostane BB, pro mnohé jen běžný kus zařízení, pro lehce znepokojeného hráče miminko v umělé děloze, které vám výrazně pomůže vyhýbat se mrtvým.

MAKE AMERICA WHOLE AGAIN

Ačkoli je Sam samotář, který dává najevo, jak jsou mu jakékoli vyšší cíle ukradené, nakonec souhlasí s náročným úkolem spojit znovu Ameriku do jedné obří sítě, od čehož si aktuální prezidentka země slibuje naději na přežití národa. Tato síť umožňuje nejen sdílet informace a navzájem si tak pomáhat, ale nově zapojené “uzly” vybavuje i možností vyrábět vybavení. Měli byste vědět, že Sam nemá nic jako “stálé základní vybavení”, vše, o čem soudíte, že budete při další výpravě potřebovat, mu musíte pěkně naskládat na záda spolu s objednaným nákladem. Hra je skutečně velmi komplexní ve zdánlivých banalitách, jako je vyvažování rovnováhy, klouzání po strmých svazích, nebo hloubce překračované vody. Možná se vám to bude zdát bizarní, ale zábava tu z velké části opravdu sestává z toho, jak bezpečně přenést co nejvíce nákladu z místa A do místa B, po cestě jej co nejméně poničit a optimálně se vyhnout dešti a banditům. Death Stranding je z velké části velmi neakční, zpočátku si budete muset vystačit s plížením a útěky a i později se budete v drtivé většině případů spoléhat na nesmrtící taktiky. To totiž máte tak - v téhle hře opravdu nechcete někoho skutečně zabít, nese to totiž velké následky.

Zásilky se dělí na příběhové, které posouvají děj, a vedlejší, kterými si můžete vylepšit vztahy s obyvateli jednotlivých uzlů sítě.

To, v čem je ale Death Stranding skutečně unikátní, je multiplayerová složka hry. Ta totiž naprosto proměňuje herní svět a vaše zážitky v něm. Abyste mě pochopili správně - ve hře dostanete časem možnost budovat struktury. Počínaje jednoduchými, jako žebřík nebo kolík s lanem, až po celé mosty, nabíjecí stanice, lanovky a dokonce i dálnice. Vtip je v tom, že pokud budete hrát on-line, budete ve světě mít i struktury od jiných hráčů. Multiplayer vám tak dává slutečný pocit toho, že zachraňujete svět, že křesáte novou civilizaci. Cesty, které byly prakticky neschůdné, nebo jejich zdolání trvalo desítky minut, jsou najednou mnohem dostupnější. V horské oblasti, kde se potácíte sněhovými závějemi, jsme s ostatními hráči vybudovali síť lanovek, která průchod naprosto banalizovala. Sledovat, jak vám pod rukama roste nová dálnice, možnost postavit si v divočině bezpečný úkryt, nebo využit nějaký, který tam zanechal jiný hráč, dávat materiály a vybavení do společných schránek a pomáhat si tak navzájem, to je skutečný význam Kodžimova dávného prohlášení o provazech a klaccích, a je pro mě výrazně uspokojivější než honění fragů ve střílečkách. Je ale třeba vás uklidnit - stavby jiných hráčů vidíte až tehdy, když se vám podaří připojit oblast k síti. Není to tedy tak, že byste okamžitě všude prosvištěli jako dráha.

Zásilky se dělí na příběhové, které posouvají děj, a vedlejší, kterými si můžete vylepšit vztahy s obyvateli jednotlivých uzlů sítě. Odměnou jsou vám pak třeba nové kusy vybavení. Celou dobu také nebudete muset šlapat po svých, po čase vám hra dá možnost vyrobit si motorku nebo auto, případně za sebou vláčet soustavu vznášejících se vozíčků. K dopravním prostředkům ostatně směřuje má jediná výtka - ovládání v terénu je občas dost krkolomné, jízdní model by si zasloužil trochu vyladit, ale není to nic, co by mi vyloženě kazilo dojem ze hry nebo mě dostalo do zásadních potíží.

TAJEMNO NA DRUHOU

O příběhu jako takovém vám toho moc prozrazovat nechci, snad postačí, že i když především v závěru může působit lehce překombinovaně a Kodžima v některých ohledech zkrátka neodolal jisté intelektuální masturbaci, pořád to celé velmi dobře drží pohromadě a na konci budete vědět, co, jak a proč. Nebo si to aspoň budete myslet, ostatně Death Stranding je v řadě ohledů velmi osobní a intimní záležitostí, která chce v hráči vyvolat složité emoce. Nutno říct, že se jí to daři i díky ansámblu vynikajících postav a jejich představitelů. Mads Mikkelsen na scéně naprosto září, stejně jako Léa Seydoux nebo Margaret Qualley, vynikající roli má ale i Nicolas Winding Refn v podobě Heartmana. Každá postava přináší příběhu nový rozměr a animací si užijete víc než dost. Kodžima své režisérské ambice zkrátka nezapře, je ale zároveň vidět, jak pevně držel projekt po celou dobu v rukou a jak silnou kreativní vizi mu vetknul. Občas s lehkostí zboří čtvrtou stěnu, překvapí nějakým vtípkem nebo vás jen tak donutí k přečtení Kafkovy povídky Starost hlavy rodiny.

K filmovému dojmu přispívá i citlivě a vhodně zvolený soundtrack, který se objevuje v zásadních momentech hry. V tu chvíli hra dostává až klipovou atmosféru, kamera se oddálí, na obrazovce se objeví název sklady, jméno interpreta a nahrávací společnosti. Stylu má Death Stranding ostatně na rozdávání, i díky výtvarné vizi Jódžiho Šinkawy. To vše je navíc zabaleno do krásné grafiky enginu Decima, který tak silně zazářil v Horizon Zero Dawn. Divoká příroda, sněhem zaváté vrcholy hor, potůčky, mech i postavy a jejich tváře, to vše vypadá naprosto famózně. Po technické stránce nemám hře absolutně co vytknout, při hraní na PS4 Pro jsem nenarazil na sebemenší problém, hra běží čistě a navíc se téměř obejde bez nahrávacích časů.

Podobně jako v případě loňského Red Dead Redemption 2 nepochybuji o tom, že se do hry pustí množství lidí jen na základě reklamní masáže, aby nakonec zjistili, že dostali něco výrazně odlišného od svých očekávání.

Jak jsem nicméně uvedl na začátku, Death Stranding není ani náhodou hra pro každého. Relativně pomalé tempo, až na výjimečné případy absentující akce, množství poznámek, dokumentů a mailů, které vám dokreslí dojem o světě a jeho protagonistech. Podobně jako v případě loňského Red Dead Redemption 2 nepochybuji o tom, že se do hry pustí množství lidí jen na základě reklamní masáže, aby nakonec zjistili, že dostali něco výrazně odlišného od svých očekávání. Přesto ale doporučuji nedat se, najít si čas a náladu a ponořit se do hraní a prožívání. Jestli totiž podobně jako já občas trpíte smutkem nad tím, kolik vyloženě hloupých her na nás každoročně míří, bude pro vás Death Stranding ve své nekompromisní komplexnosti jako balzám na duši.

Death Stranding
Windows PC
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Čirá esence herního umění, z níž sálá silná kreativní vize a pedantský smysl pro detail. Nutnost pro každého, kdo u hraní taky rád přemýšlí.

Reklama
Reklama

Související články

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama