Dead Horde

Ať si říká, kdo chce, co chce, krvežíznivé zombíky hráči prostě žerou. Což je ten pravý důvod k tomu, aby tituly s touto tématikou opakovaně vznikaly a my mohli stále znovu a znovu s čistým svědomím tato postradatelná těla s mozkem velkým jako angrešt likvidovat po stovkách a šibalsky se pousmívat nad tím, jak bílou čáru uprostřed silnice hbitě přebarvují vlastními stříkanci krve. Morbidní? Možná trochu. Jenomže my už si na toto podání zábavy zvykli a očekáváme víc než jen to. Hra Dead Horde je však názornou ukázkou toho, jak zaspat dobu a ocitnout se na scéně ve chvíli, kdy na publikum působí jako totální klišé.

Jako na jatkách

Autoři si v rámci přísunu nových myšlenek počínali naprosto bezzubě, o to více zamrzí, že o jakoukoli inovaci neprojevili ani špetku snahy. Selským rozumem lze za těchto okolností následně vydedukovat neoblomný fakt – dostanete typickou rubanici s náplavou zombií, která nemůže svým obsahem nikoho překvapit. To však naštěstí stále nevyvrací možnost nenáročně se bavit, což hře Dead Horde jakoby hodilo záchranný kruh a dostává se na mělčinu, byť pokrytou ne zrovna příjemnými oblázky.

Ve snaze nic velkého nevymýšlet svědčí již laciný příběh o rozšíření viru po celém okolí, přičemž vy jím dosud nepostižený se vydáte do neohroženého boje s infikovanými, kteří lační po vaší krvi a vylézají odevšad. Tolik k příběhu, který je nadále rozvíjen prostým posunem vpřed za dalšími zombií do dalších lokací. A tolik k vyprávění jako takovému, protože dále už tu bude jenom akce, akce a zase akce, v níž se kropí náboji o sto šest.

Meleme, meleme… zombií!

Přestože se hra Dead Horde popisuje jako střílečka viděná z ptačí perspektivy a tím pádem se ne zcela ideálně dokážete vžít do role hlavního hrdiny, je trochu škoda prohospodařit tento námět jednotvárným zaměřením. Vykreslené prostředí totiž jedním okem pokukuje po slibně působící hutné atmosféře, ale pak ji trochu nepochopitelně odsune do ústraní za krvavou řežbou, jíž neustálým opakováním také pomalu ale jistě dochází šťáva. O rozumném naporcování zábavy do menších, ale o to vydatnějších balíčků si ale můžeme, my hráči, jenom zdát.

Je škoda, že potenciál, který by mohl mít o dost širší využití, autoři vyčerpali na až přespříliš adrenalinové akci a pranic jiného téměř nedostalo prostor na vyžití. Dění pak budí až laciný dojem a hlavně tím autoři zdůrazňují svoji bezradnost, z čehož v celkovém součtu vyúsťuje chudost po obsahové stránce. Vkročíte do trochu otevřenějšího exteriéru, ze stran se na vás po skupinkách začnou sápat zombií, vy před nimi utíkáte a přitom držíte prst na spoušti. Vše se pak drží jednoduchých nepsaných pravidel, kvůli nimž nelze opustit vymezený prostor bez zanechání byť jediného pochodujícího nepřítele, neboť se při jejich kompletním nevyhubení neotevře brána vedoucí do dalších lokací.

Ve dvou se to lépe táhne

Krom klasických ručních zbraní se vám sem tam dostane pod ruku i ovládání vozidel, mnohdy s osazenými kulomety na střechách, a myslím, že si dovedete představit, jaký nepořádek toto spojení dokáže natropit - nic vhodného pro oči malého dítěte. Ve většině případů si ale musíte poradit s vlastní ruční výbavou, kterou lze měnit a modifikovat. Zbraním tak můžete za nastřádané body získané za zmasakrování zombíků upravovat třeba velikost zásobníků či kadenci. Detailnější ladění však nečekejte.

Velkým plusem a také jedním z důvodů, proč hře Dead Horde nenáleží místo v popelnici, je jednoznačně možnost kooperativního multiplayeru, ať už lokálního nebo přes internetové servery. Procházení kampaně ve dvou totiž zvedá herní zážitek na novou úroveň a zdvojnásobit už sám o sobě úctyhodný masakr, z toho se nejenže točí hlava kolem, avšak slabším povahám i převrací žaludek naruby. Máme ale za to, že pouhá rubanice nepřesvědčí kde koho ke koupi, v čemž je zakopaný pes a také největší problém Dead Horde. Klišé! To slovo nejméně dvakrát podtrhnout, dát do kroužku a při bití autorů po hlavě ho neustále opakovat.