Darksiders III Recenze Darksiders III

Darksiders III

David Rozsíval

David Rozsíval

26. 11. 2018 11:00 12
Reklama

Máte rádi příběhy se šťastným koncem? Tak to máte štěstí! Jeden takový totiž máte před sebou právě teď. Když v lednu 2013 zkrachoval vydavatel THQ a pod vodu s sebou stáhl i Vigil Games, vypadalo to, že je se slibně se rozvíjející značkou Darksiders ámen. Naděje příliš nevzrostla ani ve chvíli, kdy ji získalo vydavatelství Nordic Games, jež bylo tou dobou proslulé spíše publikováním menších či ryze budgetových titulů. Nordic Games přichystali „remastery“ obou dílů série, což víc, než co jiného připomínalo snahu získanou sérii co nejvíce vytěžit.

Jenomže pak přišlo oznámení, ve které jsem upřímně už vůbec nedoufal – Darksiders III vzniknou. Radost z toho, že se dočkáme příběhu dalšího z jezdců apokalypsy však kalil fakt, že z materiálů uveřejněných vývojáři třetí díl působil – zvlášť ve srovnání s epickou dvojkou – lacině, stroze a béčkově. A ano, je třeba přiznat, že rozmáchlosti druhého dílu trojka nedosahuje ani náhodou, že se herní doba i plocha světa, který prozkoumáte, rapidně smrskla, že technická kvalita zůstala povšechně na úrovni minulé generace konzolí. Ale ani to všechno nic nemění na skutečnosti, že Darksiders III je náramná bžunda.

DARK SOULS SIDERS

Přitom samotný začátek hry zrovna velkou parádu neudělá. Rozvleklé, v podstatě statické, intro vystřídá podobně rozvleklá expozice a následně frustrující tunelové pasáže, tvořící úvod hry. Čím to? Pokud jste hráli předchozí díly, asi si vybavíte, že jednička se inspirovala zejména v sérii God of War či Devil May Cry a nabídla divokou řezničinu, ve které záleželo zejména na tom, jak dokážete ovládnout více či méně rafinovaná komba, jimiž Válka drtil zástupy svých protivníků. Dvojka k tomu pak přisypala zapeklité hádanky jako z Portalu či Prince of Persia, hromady předmětů, které mohly připomenout třeba Diablo a polootevřený svět, jenž svou estetiku načerpal mimo jiné třeba v Shadow of the Colossus.

Monstra jsou tužší, a i na padesáté úrovni vás, nedáte-li si pozor, základní protivník dokáže polechtat víc, než by bylo záhodno.

Ve třetím díle však tvůrci z nového studia Gunfire Games (tvořeného řadou bývalých zaměstnanců Vigil Games) zašli pro inspiraci k Dark Souls. Monstra jsou tužší, a i na padesáté úrovni vás, nedáte-li si pozor, základní protivník dokáže polechtat víc, než by bylo záhodno. Podaří-li se Vás protivníkům udolat, duše (ano, doslova duše), které jste doposud nashromáždili, zůstanou na místě Vašeho skonu. Přičtěte k tomu nutnost bezchybných úhybů, jež umožní silnější úder na oplátku a máme tu Soulsborne hru jako vyšitou.

Háček je v tom, že tohle od Darksiders nečekáte a chvilku zabere se s novým soubojovým systémem vyrovnat. Druhou komplikaci pak představuje fakt, že boje jsou pořád v duchu série poměrně chaotické, plné blýskavých efektů a rychlých komb, což se s opatrným postupem, typickým pro Souls-like hry, ani trochu nesnoubí. Když pak uvážíme, že hra je dost náročná i na druhou obtížnost z pěti (na níž jsem ji recenzoval) a že pouhých pár minut od začátku narazíte na prvního bosse, dovedu si představit, že leckterý hráč Darksiders III odloží záhy po startu.

METROIDVANIA SIDERS

I pokud prvního bosse překonáte, prvních pár hodin Vás nejspíš neuchvátí. Zaprvé je úvodní prostředí až příliš podobné tomu, co jsme už mohli vidět v prvním dílu a zadruhé též naplno odhaluje technologické rezervy. Ty se sice stále relativně daří zakrývat podařenou stylizací, ale některé modely – například budov v dálce – by neobstály snad ani na minulé generaci konzolí. Do třetice všeho zlého pak působí úvodní sekvence přísně lineárně, což je ve srovnání s opulentními výhledy, které brzy po začátku hry nabídl druhý díl, vyslovené zklamání.

Budete moci otevírat nové stezky, odhalovat dříve skrytá místa a sbírat tam užitečné předměty, což se skvěle snoubí se zmíněnou vyšší obtížností.

Kdo ale úvodní hodinku či dvě přetrpí, zjistí, že Darksiders je vynikajícím zástupcem žánru metroidvania – se ziskem každé nové schopnosti se Vám rozšíří možnosti prozkoumávání už dříve navštívených lokací. Budete moci otevírat nové stezky, odhalovat dříve skrytá místa a sbírat tam užitečné předměty, což se skvěle snoubí se zmíněnou vyšší obtížností. Máte problém porazit vypečeného bosse? Umíráte v nějaké lokaci víc, než by se Vám zamlouvalo? Můžete zkrátka vyrazit jinam – vrátit se do předchozích lokací, otevřít si zkratky, nasbírat nějaké ty duše a vylepšit svoji postavu. A toho by bohdá nebylo, abyste se jednou ke zmíněnému bossovi nevrátili a nepocuchali mu fasádu tak, že ho ani Stvořitel nepozná.

Darksiders III
i Zdroj: Hrej.cz

Postupem času také přijdete na chuť finesám přepracovaného soubojového systému, budete opatrnější, naučíte se využívat zničující protiútoky a prozkoumáte plný repertoár komb a úderů, jež má hlavní hrdinka k dispozici. A najednou zjistíte, že si Vás tvůrci omotali kolem prstu a že chcete hrát dál a za žádnou cenu nedat ovladač z ruky.

HOLLOW SIDERS

Hlavní hrdinku Fury máte samozřejmě možnost během hry rozvíjet. RPG systém je v Darksiders III velice spartánský, získané duše můžete kromě jednorázových předmětů investovat pouze do zdraví, základního útoku nebo magického útoku, který uplatníte při protiútocích a dalších speciálních příležitostech. Postupem hrou získáte i pětici nových zbraní, které lze také vylepšovat, a to s pomocí materiálů, jež můžete objevit v nejrůznějších temných zákoutích.

Jedna z forem kupříkladu umožní Fury kráčet po jezerním dně, zatímco jiná naopak po vodní hladině.

Hlavním trumf ale představují takzvané „Hollows“ (znovu zdravíme Hidetaka Mijazakiho). Ty umožňují hrdince nabývat postupně až čtyř speciálních podob, jejichž využívání je jedním z hlavních trumfů třetích Darksiders. Každá z podob Vám umožní podívat se do míst dříve zapovězených, provádět nové útoky, ale hlavně dokáže hratelnost nečekaným způsobem proměnit. Jedna z forem kupříkladu umožní Fury kráčet po jezerním dně, zatímco jiná naopak po vodní hladině. Vtipným detailem pak je, že ohnivou formu voda přirozeně uhasí. Schopnost správného využívání jednotlivých forem je nezbytná pro postup vpřed a pojí se s ní řešení různých hádanek v prostředí.

SIN SIDERS

Získávání nových „Hollows“ je podmíněno postupem v příběhu. Vzhledem k tomu, že jsem o něm dosud nenapsal ani čárku, je nejspíš jasné, že se žádný Shakespeare nekoná. Fury je zkrátka poslaná na Zemi, aby lapila sedm smrtelných hříchů. V průběhu hry se samozřejmě dějová vlákna drobet zamotají, ale rozhodně ne tak, aby se příběh stal tím, co Vás bude táhnout kupředu. Nepomáhá tomu ani samotná hlavní postava, která plní roli archetypální dominy a jejíž psychologický vývoj jí věříte jen s velkým skřípěním zubů.

Pokud Vás ale kupředu nežene příběh, co vlastně? Hnacím motorem Darksiders je smyčka výzva – neúspěch – zlepšení – úspěch. Kromě toho je lákadlem chuť vidět nová prostředí, která jsou po unylém úvodu překvapivě svěží a zajímavým způsobem propletená, a zejména nové nepřátele. Při tvorbě nepřátel se vývojáři vyřádili, potkáte celou řadu protivníků, kteří jsou výrazně odlišní, jak co se týče svého chování v boji, tak i výtvarného pojetí. Fury v průběhu hry pocuchá peří andělům, přerovná rohy démonům, zpočítá hnáty pavoukům, přiskřípne ocas gryfům a její bič pocítí řada dalších nepřátel.

Na základní PS4, kde jsem hru recenzoval, se při rušnějších scénách v otevřenějších prostředí framerate docela ochotně propadá.

Rád bych něco podobného pronesl i o soubojích s bossy, ale tady Darksiders III na svoji silnou strunu nehrají. Kromě sedmi hříchů vás čekají i další silní nepřátelé, včetně nepovinných, ale málokterý souboj s bossem se nějak výrazně vymyká svým pojetím. Rozhodně tím nechci říct, že by snad byly nezvládnuté, nebo dokonce nudné, ale přál bych si, aby tvůrci při jejich tvorbě přisypali ještě špetku originality navíc.

MORE SIDERS!

Jak již padlo, čistě technicky nejsou Darksiders III žádný skvost. Nízké rozlišení či opožděné doskakování textur je nepříjemné, ještě více ale zamrzí skutečnost, že alespoň na základní PS4, kde jsem hru recenzoval, se při rušnějších scénách v otevřenějších prostředí framerate docela ochotně propadá. Nezvládnutě působí také nahrávání při přechodu mezi některými lokacemi, které připomene nedávný Vampyr – hra si občas musí novou lokaci donačíst déle, než by bylo záhodno. Jednou se mi dokonce poroučela do dashboardu. Ale na druhou stranu, většinu času titul šlapal bezproblémově a jsem si jist, že drobné mušky ještě vývojáři lapnou s pomocí patchů.

Darksiders III
i Zdroj: Hrej.cz

Byla by totiž škoda, kdyby Darksiders III v nabité podzimní sezóně zapadli. Ano, oproti druhému dílu jde o výrazně skromnější produkci – třetí díl dosáhne zhruba na polovinu herní doby dvojky. Ale i přesto dokázali tvůrci z Gunfire Games přinést plnokrevný zážitek, který sérii rozhodně nedělá ostudu. Zážitek, u kterého se budete skvěle bavit, přijmete-li směr, kterým se vývojáři rozhodli vydat. A taky zážitek, který dokazuje, že Darksiders přežijí i Apokalypsu!

Hru si můžete zakoupit v e-shopu Xzone.cz

Darksiders III
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Darksiders III sice nedosahují kvalit epického druhého dílu, ale sérii ostudu ani v nejmenším nedělají. Zábavné souboje a slušná porce výzev čekají na každého, kdo se nenechá odradit nepovedeným úvodem.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama