Darkness Within: The Dark Lineage Recenze Darkness Within 2: The Dark Lineage

Darkness Within 2: The Dark Lineage

Vilém Koubek

Vilém Koubek

9. 6. 2010 22:00 1
Reklama

Svět potřebuje víc her inspirovaných dílem Lovecrafta! Bohužel je tato látka tak zaprášená a náročná na čtení, že si málokteré velké studio troufne na jejím základě tvořit hru. Jako hráči jsme proto odkázáni na odvážná nezávislá budgetová studia, a to je v mnoha případech smrtelná kombinace. Přesto se čas od času objeví kvalitní titul, který sice díky svému zpracování neosloví široké publikum, ale my všichni, co umíme vyslovit slova jako Nyarlathotep, či Cthulhu, jsme za něj neskonale vděční. A v podobném duchu se dá mluvit i o prvním dílu Darkness Within, který před nějakou dobou spáchalo turecké studio Zoetrope Interactive.

Darkness Within 2.0

Tehdy jste se v kůži detektiva Howarda E. Loreida v rámci vyšetřování vraždy vydali po stopách Loatha Noldera a zapletli se přitom se silami, které se vymykají lidskému chápání. Není proto divu, že na konci skončíte v psychiatrické léčebně s diagnostikovanou schizofrenií. Jak už to tak ale bývá, posléze z ní unikáte a vydáváte se udělat si v životě pořádek.

A mezitím, co Howard má hlavu plnou pochybností a neobjasněných otázek, vy jako hráči si hned od jeho prvních krůčků všimnete pokroků oproti minulému dílu. Zatímco ten se hrál mystově, v Zoetrope zamakali na enginu a tentokrát vám dali absolutní volnost. Oproti rozhlížení se z ukotvených pozic tedy získáváte možnost volně se po lokacích také pohybovat. Pravda, komickou mimiku a celkově hodně podprůměrné zpracování všeho pohyblivého to sice neodstraňuje, ale vyniká díky tomu hra světel a stínů, která se v konečném důsledku na atmosféře podepisuje ze všeho nejvíc. A že i tentokrát je právě atmosféra nejsilnější stránkou hry, snad netřeba podotýkat.

Inspirace braná na správných místech

Ať už vám padne do oka městečko Arkhamend, kde se děj odehrává a které je nestoudně podobné Innsmouthu, nebo zapomenutá polorozpadlá samota uprostřed zasněžené země nikoho, vždy se nakonec přistihnete, jak je očima doslova hltáte. Ačkoliv grafický engine ani zdaleka nemá šanci konkurovat velkým tříáčkovým titulům, na zpracování Lovecraftovy reality plné skrytých hrůz a depresivních scenérií to bohatě stačí. Hloubku grafice dodává také lucernička, která se dá namísto baterky používat na svícení. Oproti soustředěnému kuželu je tak osvětlené celé okolí, což mu díky stínohře neskutečně vdechuje život.

Za skvělou atmosféru samozřejmě nemůže pouze grafika, ale i zvukový doprovod, který dokáže i z procházky chodbou v hospodě udělat mrazivý zážitek. Různé náhodně spouštěné zvuky nedají vaší představivosti ani na chvilku pokoj, a když na to přijde, dokáže situaci pořádně vygradovat také hudba. Škoda jen toho podprůměrného dabingu postav – obzvláště pak hlavního hrdiny. Pomyslným vrcholem je příběh, který v sobě kloubí spoustu odkazů na Lovecraftovo dílo a zároveň se vydává směrem, jenž musí udělat radost snad všem jeho milovníkům. Perfektně se mu daří vytvářet dojem onoho pro mysl neuchopitelného zla, které se skrývá všude okolo a nejen díky tomu v hráči vyvolává pocit beznaděje.

Nevyhnutelné zlo

Bohužel se i tentokrát dají ve hře najít háčky, jež mají potenciál znechutit i ty, kteří se smířili technickou rozpačitostí. A tím samozřejmě myslíme bugy. Během hraní se například stalo, že nám z inventáře zmizel předmět, který byl naprosto nutný k postupu hrou. A podobných situací, kdy se ve hře něco „sekne“ se bohužel může přihodit víc. Řešení je pouze jedno, a to nahrát si uloženou pozici. Občas se také stane, že vás v sobě hra uvězní některou ze svých podivných mechanik. To když třeba nemůžete použít viditelný předmět, dokud si díky vyřešení puzzlu od doktora neposlechnete, že použít jde. Nebo když se v obchodě dají koupit věci až poté, co se na ně podíváte a necháte postavu, aby je nějak stroze okomentovala. Pokud v takových momentech nesáhnete po letitých zkušenostech, nebo po návodu na internetu, může se pro vás Darkness Within 2 zvrhnout v neskutečně frustrující zážitek.

Není pro každého

A nic na tom nezmění ani široké nastavení obtížnosti, díky němuž si můžete zvolit množství pomoci, jakou vám hra poskytne. Na výběr dostanete vše od funkce nápovědy až po pomoc při zkoumání dokumentů. Konkrétně to je velmi zajímavé, jelikož má podobu podtrhávání přímo v textu. V praxi to vypadá tak, že si větu, která se vám zdá zajímavá, podtrhnete a zmáčknete tlačítko. Pokud jste trefili tu opravdu zajímavou pasáž, dočkáte se poznámky, která se dá kdykoliv opět přečíst ve vašem inventáři. Systém je to velmi pěkný a chtělo by se říct, že si díky němu budete muset texty opravdu pečlivě číst. Ale pravda je taková, že hledat pár vět v pětistránkovém hustě popsaném dokumentu není zrovna ideální zábava. Naštěstí na to autoři mysleli a do výběru obtížnosti umístili i tlačítko automatického podtrhávání. Je sice pravda, že díky němu pravděpodobně přestanete texty číst, ale furt lepší, než s hrou seknout úplně...

Darkness Whithin 2 zkrátka není hra pro každého. Milovníci Lovecrafta by jí každopádně měli dát výstřel a vy ostatní si udělejte jasno vyzkoušením dema.

Darkness Within: The Dark Lineage
Windows PC

Verdikt

Úžasná atmosféra a pokulhávající technické zpracování. Zajímavé nápady, které rozhodně nemusí sednout každému a docela fatální chyby. Doporučuje šest Prastarých z deseti.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama