Dark Souls III: The Ringed City Recenze Dark Souls III - The Ringed City

Dark Souls III - The Ringed City

Pavel Makal

Pavel Makal

3. 4. 2017 09:00 12
Reklama

„Na konci Věku ohně, když svět končí a všechny země se sbíhají v jednu, musí osamělý hrdina sestoupit do hlubin a odhalit tajemství minulosti. Neboj se temnoty, Popelavý. Putuj na kraj světa a najdi Prstencové město. Bude to tvé nejdůležitější a poslední poslání…“

DATADISK, KTERÝ MÁ CO DOKAZOVAT

Jak zpívá Nelly Furtado, všechny dobré věci jednou končí. Dokonce měla dost duchapřítomnosti na to, aby ve své písni zmínila i proměnu plamenů na popel. Série Dark Souls po šesti letech taktéž dosáhla svého závěru a ten je popelem přímo zavátý. Na rozšíření s názvem The Ringed City jsem čekal s velkou nadějí, ale zrovna tak s velkými obavami. A nebyl jsem sám. Předchozí kvalitní, ale nepříliš obsáhlá jednohubka Ashes of Ariandel se s dřívějšími expanzemi z produkce FromSoftware mohla jen těžko měřit, nalepená cenovka naznačovala opět spíše menší porci a hlavně - uzavřít ságu, jakou Dark Souls jsou, tomu se už panečku říká oříšek. Těžko říct, zda bylo předchozí DLC mazanou kličkou, jak nás ukolébat, nebo jestli si Hidetaka Mijazaki prostě jen ty nejdrtivější trumfy schovával na velké finále. Pravdou, kterou se vám nestydím odhalit již v prvním odstavci, je totiž to, že to opět dokázal.

Až se poprvé objevíte v lokaci Dreg Heap a spatříte před sebou bizarní, surrealisticky se tyčící a padající věže nesčetných království, sami poznáte, že From do toho hned od prvních momentů šlape na plné obrátky.

Do nového rozšíření se můžete dostat dvěma způsoby. Jestliže vlastníte pouze základní hru, je třeba doputovat až na samý závěr a ve Výhni Prvního plamene najít zcela nové ohniště. Majitelé Ashes of Ariandel mohou jen navštívit bývalé působiště sestry Friede a na místě, nad jehož smyslem si řada z nás lámala hlavu, naleznou svou cestu dál. Až se poprvé objevíte v lokaci Dreg Heap a spatříte před sebou bizarní, surrealisticky se tyčící a padající věže nesčetných království, sami poznáte, že From do toho hned od prvních momentů šlape na plné obrátky. A dobrou zprávou je, že mu to vydrží po celou dobu. Jeden rychlý rozhovor s poutnicí z Londoru, která si zvídavě prohlíží horizont, sníc o tom, že takhle zřejmě vidí svět bohové, a pak rychle dolů…

POCHUTNÁNÍČKO PRO FANOUŠKY

Sestup do hloubky je jedním z ústředních motivů The Ringed City. V úvodní půl hodině absolvujete hned několik pádů, které by vás za normálních okolností bez milosti zabily, tady vám ale přistání usnadní příhodně umístěná závěj popela. Nutno podotknout, že už oněch prvních třicet minut je neuvěřitelnou službou dlouholetým fanouškům. V rychlém sledu navštívíte hned dvě místa z předchozích dílů hry, na kochání ale z počátku nebude čas. Na vině jsou, jak jinak, noví nepřátelé, kteří konečně zas srší nápady a je radost pouštět se s nimi do křížku. Anděl, který vás místo laskavé náruče počastuje salvou magických projektilů, se bez okolků okamžitě počal úspěšně ucházet o některou z prvních příček žebříčku nejvíce nenáviděných protivníků všech dob. Všechno ale zvládnete, potkáte nějaké ty nové známé, buď si s nimi popovídáte, nebo jim proženete tělem chladnou ocel, prostě idyla. Pak ale přijde první test ohněm. Doslova.

Jestliže Ashes of Ariandel oplývá jen dvěma bossy a z toho jen jeden je pamětihodný, The Ringed City se se svými hráči nemaže a hned první větší souboj bych bez větších okolků zařadil mezi ty nejlepší, které série nabídla. Netuším, jak je to s obtížností na běžný první průchod, na NG +3 byl ale průběh následující: První pokus – samozřejmě nic. Druhý pokus – ááá, takže takhle na vás, holenkové. Třetí pokus – ha, smrádci, sice jsem vypotřeboval všechny lektvary, ale je po vás…hele, hele, koukej ležet, co se zvedáš, nech toho…ach jo. A takhle ještě několikrát dokola. Pocit zadostiučinění, který po úspěšném souboji zalije vaše tělo, už nemá posté smysl zmiňovat. Mnohem důležitější je přece to, co přijde pak.

ZÚROČENÍ NABYTÝCH ZKUŠENOSTÍ

Když se konečně dostanete do ulic Prstencového města, Mijazaki už naplno počítá s tím, že jste ošlehaným dobrodruhem, kterého jen tak něco nerozhodí. Hned na začátku vám tedy pošle do cesty pořádně drsné lučištníky, jejichž salvy prostě nerozchodíte. A kdyby vám to bylo málo, klidně se vám za zády může objevit jejich kamarád s palcátem o velikosti slušně vzrostlého doubku. Ten největší očistec vás ale teprve čeká. The Ringed City obsahuje jednu ze subjektivně nejpekelnějších cest od jednoho ohniště k druhému. V rámci ní si budete muset poradit s několika vyzáblíky, oplývajícími bleskovou magií, několika Prstencovými rytíři, tedy pány se skutečným ZÁPALEM pro věc a potkáte i několik opravdu extrémně otravných kleriků, jejichž kouzla vás budou pronásledovat ještě dlouho poté, co jim zmizíte z dohledu. A když tohle všechno překonáte, je dost možné, že se vám ve hře najednou objeví starý známý Alva se svým masivním mečem Murakumo a…no, však vy víte.

Je sice pravda, že z grafického hlediska už Dark Souls III nejsou zrovna pastvou pro oči, plně to ale vynahrazuje výtvarný styl, a hlavně již zmíněný učebnicový level design, kterým The Ringed City opájí své hráče.

Už vám toho nechci moc prozrazovat, asi jsem i tak řekl více, než by bylo zdrávo, takže nyní už jen obecněji. The Ringed City mě naprosto nadchlo svou architekturou, samozřejmě vám vývojáři zase poskytnou dostatek míst, z nichž budete moci sledovat vzdálené kouty, kam se podíváte až někdy časem. Je sice pravda, že z grafického hlediska už Dark Souls III nejsou zrovna pastvou pro oči, plně to ale vynahrazuje výtvarný styl, a hlavně již zmíněný učebnicový level design, kterým The Ringed City opájí své hráče. S radostí také musím zmínit, že na PS4 Pro hra běží když ne v 60 FPS, tak ve frameratu, který se této hodnotě velmi přibližuje. Vašemu celkovému zážitku to výrazně prospěje a některé obzvlášť líté holomajzny se takhle dají přežít o něco snáz. V celém rozšíření je mnoho pamětihodných momentů, které se mi vryly pod kůži a připomněly mi, proč mám tuhle sérii tolik rád. Po celou dobu vás žene jednak vaše poslání, ale samozřejmě také touha po objevování dalších kusů mytologie. Nebojte se, přijdete si na své, já sám mám nyní před sebou ještě spoustu pátrání, porovnávání svých objevů s ostatními členy komunity a radosti z toho, jak to všechno hezky zapadá do sebe.

NOVÉHO OBSAHU NENÍ MÁLO

Samozřejmě tu naleznete několik nových zbrojí, zbraní a kouzel. Líbilo se mi, že hned několik předmětů odkazuje na poměrně opomíjený druhý díl série. Součástí The Ringed City je však rovněž nový covenant, který je úzce spjat s jedním z bossů. Detaily si nechám pro sebe, naznačím však, že se zde FromSoft znovu pokouší zopakovat mechanismus ze souboje s Looking Glass Knightem z druhého dílu a funguje to skvěle. Bossové obecně jsou velice povedení, kromě těch v typických arénách narazíte i na jednoho starého známého v otevřeném prostoru. Sice s sebou nemá svého otylého kamaráda, ale i tak je ho dost. Finální střet v jedné z nejpůsobivějších lokací celé série je na samostatnou kapitolu, tu si ale odpustíme. Tohle prostě musíte prožít na vlastní kůži. V The Ringed City také samozřejmě najdete slušnou řádku tajných míst, jednu velmi povedenou hádanku a několik okamžiků, kdy nebudete vědět, zda se smát vlastní naivitě, nebo plakat nad ztrátou života. Až budete prchat před plameny obrovského draka, naleznete tunel, do nějž by se dalo schovat, ale do cesty se vám postaví shrbený mužík, jehož jediným smyslem je vystrčit vás zpět, vstříc žhavé smrti. Pak pochopíte, o čem mluvím. The Ringed City přináší také dvě nové arény pro PVP klání a ačkoli zrovna tato kratochvíle není v Dark Souls mým šálkem Estusu, zejména Grand Roof se mi moc líbí a věřím, že ti z vás, kteří rádi obírají ostatní nemrtvé o skalpy, si zde přijdou na své.

Dark Souls III - The Ringed City
i Zdroj: Hrej.cz

Nejlepší vizitkou pro toto rozšíření je fakt, že mě každý další okamžik, sebevíc frustrující, poháněl dál, byl jsem zvědavý, co přijde za následujícím rohem a jako důvěřivá rybka jsem zabíral na každou Mijazakiho udičku. A povím vám ještě něco. Finále je naprosto grandiózní, nechalo mě zírat s otevřenou pusou na to, co pro nás vývojáři připravili a přesvědčilo mě o tom, na co jsem myslel skoro celých osm hodin hraní – The Ringed City je nejlepším rozšířením, které kdy sérii Dark Souls poctilo. Předčilo i mistrovský kousek Artorias of the Abyss k prvnímu dílu, poradilo si s trojicí expanzí pro dvojku a pokud bychom si měli odskočit o kousek vedle, líbilo se mi ještě o kus víc než báječní The Old Hunters pro Bloodborne. Jaké lepší vysvědčení mohu dát?

Dark Souls končí a ve mně se mísí pocity smutku, nostalgie i radosti. Ta radost pramení především z toho, že milovaná série neodchází s rozpačitou úklonou, ale s pořádným rachotem a za potlesku ve stoje. Doufám, že ji vývojáři skutečně nechají spát a už se nemůžu dočkat, co nám přinesou příště!

Dark Souls III: The Ringed City
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Nejlepší rozšíření, jaké kdy série Dark Souls nabídla. Bohaté, náležitě tuhé a s úchvatným závěrem. Lepší rozloučení si pro nás FromSoftware připravit nemohl. Děkuju.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama