Dark Sector Recenze Dark Sector

Dark Sector

Dalibor Franta

Dalibor Franta

15. 5. 2008 22:00 13
Reklama

Po cestě potkává spoustu lidí. Nejsou právě přátelští. Střílí bez vyzvání a mluví rusky. Tak to budu asi v Rusku, říká si agent Jarda. Schovává se za překážky a střelbu opětuje. Netrvá to ani deset minut a proopětuje se až ke svázanému muži. „To je tvůj Cíl,“ říká hlas ve sluchátku a říká to vilně. Cíl nevypadá zdravě. Vypadá nezdravě. Infikovaně vypadá!! Agent Jarda s Cílem mluví, Cíl vykládá o smrtícím viru, zmutovaných lidech a muži jménem Mezner. Agent Jarda mu nerozumí ani slovo. Agent Jarda ho zastřelí. Kulkou do hlavy ho zastřelí, ani při tom nemrkne. Hlas ve sluchátku vilně šeptá: „Jdi a zabij Meznera.“ Hlas ve sluchátku snad ví co říká. Inu Jarda jde.

Rasputin a bumerang

Netrvá to dlouho a potká Meznera. Mezner vypadá jako Rasputin. Rasputin s Jardou mluví jako by se znali. Říká spoustu věcí, kterým Jarda nerozumí. Odkazuje na události, které si Jarda nepamatuje. Jarda je nesvůj. Připadá si jako by mu někdo něco důležitého zatajil. Jako by se ocitl v půlce knihy. V pokračování filmu. V závěrečné epizodě seriálu! A Rasputin je ďábel. Ďábelsky se směje, ďábelsky se tváří a ďábelsky Jardu infikuje smrtícím mutačním virem. A Jarda zmutuje. Paže mu zčerná a předloktí mu zčerná a na zápěstí vyroste ostrá hvězdice. Ostrá jako… jako břitva. A může ji tu hvězdici házet a vrhat a po lidech a mutantech metat a ona se mu ta hvězdice vrátí. Vrátí jako… jako bumerang. Budu jí říkat Glaive, myslí si Jarda a raduje se ze své nové ruky. Myslí na všechny ty konzervy, do kterých se dřív nedostal.

Odpoledne v kanále

A tak je agent Jarda zpátky v akci. Prokousává se deštivým městem mdlých barev a smutných filtrů. A je mu v té nehostinné krajině docela fajn. Ani mu nevadí, že všechny ty filtry vlastně maskují průměrný vzhled. Připadá si jako v post-apokalyptickém filmu. Obdivuje místní vybydlené památky a opuštěné loděnice. Hřbitovy a nemocnice. Občas pravda tráví příliš mnoho času v kanálech a chodbách nudných jak jen to kanály a chodby dovedou. Ale náladu mu to nezkazí, protože i pod zemí se šíří ta příjemně hororová atmosféra nedělního odpoledne. Když už Jardu něco mrzí, je to jeho svázanost. Tuhle by chtěl prozkoumat malebně nahnilou barabiznu, onde pročesat vedlejší ulici, levou chodbu místo pravé, zamčené dveře namísto odemčených. A vždycky mu v tom něco brání, vždycky ho něco nasměruje. Chudák Jarda připadá si jako křeček v kolečku. Takové mrhání atmoškou, říká si.

Ja chcem len stehienko

Aspoň že zmutovaná ruka dělá Jardovi radost. Je krásně černá a leskne se na sluníčku, když už se náhodou nad deštivým městem ukáže. Jako z latexu, myslí si Jarda a potlačí nejednu neřestnou myšlenku. S Glaive si užije spoustu legrace i bez neřestí. Pistoli už skoro nepoužívá a rochní se v dálkové dekapitaci vyděšených lidských nepřátel. Krve hojnost, násilí mraky, snad jen rozumu mohly tyhle bezbranně se krčící uzlíčky nervů (a střev a tepen a krví nacucaných artérií) pobrat trochu víc. A přece… vždy když už ho hojná setkání s nepřáteli začnou nudit, naučí se jeho zmutovaná pravačka novému triku.A zase ho ta dekapitace nějakou dobu baví. Zesílený úder třeba, který se prořeže tkání s lehkostí Leksellova gama nože. Nebo schopnost ovládat Glaive za letu a porcovat nepřátele za rohem, hromadně, od krku dolů, napříč, podélně i jen tak skrz naskrz. Umí se i zneviditelnit, což je vůbec užitečná věc. Myslí na všechno to efektní lámání vazu, kterého si užil. Na všechny ty dámské sprchy, které ho ještě čekají. Stejně se ale nemůže vyhnout dojmu, že vlastně dělá pořád to samé. Snad jen že pokaždé jinak. Má pocit, že by si tím víckrát projít nechtěl. Že mu to jednou stačilo. Že by si příští víkend, až toho Rasputina jakože zabije, zajel radši do Disney Landu.

Lepší než drátem do oka

V Disney Landu by určitě nemusel ztrácet čas v těch nepřehledných bojích tělo na tělo, ke kterým občas dojde při setkání s mutanty. Ostatně kdo kdy slyšel o mutantech v zábavním parku. Tady v ex-Rusku jsou jich ale spousty a jsou extrémně otravní. Mačkají se k Jardovi jako klíšťata a nejsou pořádně vidět, protože má chudák Jarda oči někde vysoko za hlavou. A mít oči za hlavou není zrovna praktické, zvlášť když ty oči často nic nevidí. Navíc latexové Glaive je v pěstním souboji celé neohrabané, a tak musí Jarda často a nerad sáhnout po nějaké té zbrani, co si koupil od překupníka. Upgradované nejlépe. V protilátce máčené kulky třeba. Máčené kulky jsou fajn. Poradí si s mutantem raz dva a člověk se hned může věnovat důležitějším věcem. Třeba těmhle elementům, co jich tady kolem poletuje. Elektřina a oheň a led. A tak. Glaive je na tyhlety elementy náramně citlivé, jak Jarda zjistil. Umí je přenášet a prorážet s nimi cestu. Ohněm v divných zmutovaných blánách, ledem v ohni a elektřinou v… elektrických obvodech. Občas si s nimi užije dost legrace. Jako když musel na hřbitově zapalovat smuteční louče, aby se dostal do blánou oslizlé kaple. Jindy ale Jardu elementy spíš zdržují a vůbec mu celý ten jeho pobyt tady na východě nezpestřují jak doufal. Ale lepší než drátem do oka, říká si Jarda. Drát v oku on už viděl a vůbec se mu tam nelíbil. Ten drát. V tom oku.

A najednou je konec a Rasputin je mrtvý. A Jarda bilancuje. Byla to fajn mise, říká si. Ani ne moc dlouhá, aby se začal vysloveně nudit. Ani ne moc krátká, aby si řekl, že mu to za všechno to úsilí vlastně nestálo. Krajina tam byla pěkná a atmosférická. Škoda jen, že ho nepustila dál. Škoda těch zatarasených ulic a zasypaných chodeb. Zamčených dveří a propadlých stropů. Kdyby znal Jarda slovo lineární, byl by ho neváhal použít. Taky ho mrzelo, že mu vlastně nikdo neřekl co a proč dělá. Zkoušeli to, jistě. Ale marně… Připadal si jako vytržený z kontextu, a to Jarda nemá rád. Když ho někdo vytrhává. Pak ale pomyslí na všechny ty hlavy, co posekal, všechna ta střeva, co vyhřeznul, a trupy, co rozpůlil, a řekl si bať. Byla to sranda. Tuctová jistě. Jednorázová natuty. Jednoduchá a lineární až hanba. Ale pořád sranda. Klasická řezničina, jak ji má Jarda rád.

Dark Sector
Windows PC
PlayStation PlayStation 3
Xbox Xbox 360

Verdikt

Dark Sector je obstojně provedená, třebaže trochu v čase zaseknutá 3D akce. Před pádem do temných hlubin podprůměru ji zachraňuje úžasný Glaive, díky němuž se zprvu monotónní akce promění v příjemně nekomplikované víkendové odreagování.

Co se nám líbí a nelíbí?

Glaive ve všech svých podobách a funkcích, temná, post-apokalyptická atmosféra.
Tuneloidní design, absence jakékoliv smysluplné příběhové linie, příliš malá obtížnost.
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama