Crash Bandicoot N. Sane Trilogy Recenze Crash Bandicoot N. Sane Trilogy

Crash Bandicoot N. Sane Trilogy

Jiří Bigas

Jiří Bigas

9. 7. 2017 08:35 12
Reklama

Ty blbá krávo, chcípni už konečně! Snad potisící jsem počastoval hlavní hrdinku Coco sprškou nadávek a výčitek stejně vulgárních jako iracionálních a zbytečných. Jednak nebyla naděje, že by mě Crashova sestra mohla vyslyšet, a hlavně - byla už stejně po smrti. Kolikrát ještě zhebnu na tomhle zatraceném místě?! Mé přání mělo být předem splněno. Řeknu vám, vrátit se do roku 1996 (Crash Bandicoot), 1997 (Crash Bandicoot 2: Cortex Strikes Back) a 1998 (Crash Bandicoot: Warped) bylo chvílemi o nervy. Hry bývaly tvrdší, my jsme bývali tvrdší. A tak se pro mě kolekce N. Sane Trilogy stala především jednou velkou lekcí z pokory. Jakkoli jsem si namlouval, že jsem připravený na to, jak tyto tituly dokázaly hráče potrápit, vzpomínky byly milosrdnější než krutá skutečnost. Crash Bandicoot ani po více než dvou desetiletích hráčům nic neodpouští. Na oplátku ale servíruje prvotřídní hratelnost. I když poněkud zašlou prachem.

ZROZENÍ HRDINY

Pro nás, kteří měli to štěstí, že se stali hrdými majiteli prvního PlayStationu hned po jeho uvedení do Evropy, zůstane navždy Crash ikonou. I když zpočátku působila snaha Sony vytvořit z něj maskota značky, který by konkuroval Mariovi od Nintenda a Sonicovi od Segy, jako kalkul, s odstupem let se zřejmě i mezi vámi najdou mnozí hráči, kteří si minimálně první konzoli od Sony s tímto svérázným hrdinou neodmyslitelně spojují. Naughty Dog vdechli Crashovi život, ale starali se o něj jen od roku 1996 do roku 1999. Kromě zmíněných tří dílů rozšířili značku ještě o závodní spin-off Crash Team Racing, ale pak už se série ujali další autoři. Do roku 2010 vyšly nakonec v rychlém sledu bezmála dvě desítky titulů, jejichž kvalita ovšem s přibývajícími díly povážlivě kolísala. Práva putovala od vydavatele k vydavateli, od vývojářů k vývojářům a postava Crashe se nakonec kromě několika PlayStationů objevila také na mnoha konkurenčních platformách.

Představitelé Sony nás v uplynulých letech opakovaně škádlili všemožnými náznaky, které si komunita ochotně vykládala tak, že comeback Crashe je na spadnutí.

Vedle mnoha jiných studií, jako byl Eurocom (2000 až 2001), Traveller's Tales (2001 až 2004) nebo Radical Entertainment (2005 až 2008) o Crashe opakovaně pečovali i ošetřovatelé z týmu Vicarious Visions. Americké studio založené v roce 1990 má hodně bohatou historii a podílelo se na mnoha slavných sériích jako Spider-Man, Tony Hawk, Guitar Hero, Transformers nebo Jedi Knight. Častokrát zodpovídali za porty a konverze, a tak zřejmě nebylo náhodou, že remasterovaná trilogie skončila právě v jejich rukou. Ostatně Activision, který práva na Crashe vlastní od roku 2008, studio Vicarious Visions už před 12 lety koupil. Povinnou přednášku z digitálního dějepisu jsme si nemohli protentokrát opustit, protože je důležité znát alespoň něco z celkového kontextu proto, abyste pochopili, proč novinka skončila tam, kde skončila, a proč ji kupříkladu nevydává Sony, jejíž představitelé nás v uplynulých letech opakovaně škádlili všemožnými náznaky, které si komunita ochotně vykládala tak, že comeback Crashe je na spadnutí. Dlouho přitom nebyl.

SÁZKA NA NEJISTOU KARTU

O tom, zda se dočkáme i regulérního pokračování, nepochybně rozhodne úspěch, nebo naopak případný neúspěch trilogie. Ta může být předvojem nových skvělých her, ale pokud by nedokázala zaujmout dostatek hráčů, Activision by zřejmě vystavil dalším podobným snahám na dlouho stopku. A nelze se přitom spoléhat výhradně na mnohokrát zmiňovanou renesanci plošinovek, hopsaček a skákaček, která je ale stále velmi křehká. Jak k ní přispěje novinka, jsem sám hodně zvědavý, s jejím hodnocením to totiž není vůbec snadné. Jestliže jste původní hry nehráli a nedošlo vám to z úvodního odstavce, měli byste vědět, že jde o velmi těžké tituly, které nic neodpouští. Jde navíc v mnoha směrech o kousky dosti - při vší úctě - zastaralé, jejichž design byl dávno překonán. Pokud jste hráli loňský Uncharted 4: A Thief's End, kde se objevil sympatický easter egg v podobě úrovně z prvního dílu, určitě už alespoň tušíte, co můžete od kolekce očekávat. Přímočarou zábavu, rozbíjení beden, hodně skákání, vykutálené nepřátele, prosté ovládání a nekompromisní úrovně, které nic neodpouštějí.

Samotní autoři ze studia Vicarious Visions se vyhýbají označení remake a nazývají svou trilogii remasterem. Navzdory tomu, že má úplně novou grafiku i dabing. Jenže autoři her Crash Bandicoot: The Huge Adventure, Crash Bandicoot 2: N-Tranced nebo Crash Nitro Kart dobře vědí, že základ hry zůstal naprosto věrný originálu z poloviny devadesátých let. A tak se kromě několika málo bonusů nemůžete těšit z žádných novinek v obsahu nebo pojetí. Je přitom klíčové, abyste si uvědomili, že i když mnohdy vzpomínáme na první 3D plošinovky se značkou dávkou nostalgie, Crash stál někde na pomezí mezi dvěma světy. Zatímco na PS2 už zářily plně trojrozměrné a relativně otevřené série jako Jak and Daxter, Ratchet & Clank nebo Sly Cooper, Crash má v mnoha ohledech blíže k těm tradičním dvourozměrným, i když se svého času pyšnil oslnivou grafikou. Něž totiž přišel v roce 1998 na PS1 Spyro od Insomniac Games větší úspěch tu zpravidla měly 2D plošinovky. A otevřenost Super Maria 64 mohli fanoušci PlayStationu i Crashe Nintendu jen závidět. Jasně, oba tituly byly skvělé, ale Mario z roku 1996 stejně starého Crashe v mnoha směrech překonal a svým pojetím o několik let předběhl svou dobu. Když se tak autoři pustili do kříšení maskota PlayStationu, muselo jim být hned jasné, že si musí vybrat: buď udělají remake tak, aby se trefil do vkusu i novým hráčům, ale zpronevěří se předlože, anebo naopak budou maximálně věrní originálu, ovšem pak riskují, že se mladším ročníkům nezavděčí.

RESPEKT K ORIGINÁLU

Obdivuji studio za odvahu zvolit si tu obtížnější cestu, když nám zlenivělým, změkčilým a zpovykaným hráčům servíruje klasiku se vším všudy. Ale má to svá úskalí pochopitelně. Všechny tři díly se hrají a vypadají, ve smyslu návrhu, od A do Z jako před dvaceti lety. Technické zpracování je na vysoké úrovni a grafika je víceméně aktuální a srovnatelná s dnešní konkurencí, když člověk vezme v úvahu, že se tým musel držet předem dané a dnes už trochu omezující stylizace. Řemeslné stránce nelze téměř nic vytknout, snad až na “kauzu” se skákáním. V té jde ve zkratce o to, že hra je paradoxně ještě těžší než originály, protože skoky, respektive pády jsou prokazatelně rychlejší a modely mají tvar pilulky namísto kvádru, takže postavy mají tendenci “záhadně” sklouzávat po doskoku z míst, kde se dříve bez problému udržely. Grafika jako taková je ale parádní. Některé úrovně umožnily autorům více si vyhrát s detaily, jiné méně, ale třeba pravěká džungle vypadá výborně. Zpravidla také platí, že čím novější hru hrajete, tím se vám zřejmě bude zdát vizuální stránka propracovanější. To vyplývá z toho, že každý další díl byl o něco pestřejší, detailnější a celkově pohlednější už na PS1.

Měli byste myslet na to, že kromě vysoké obtížnosti, která nenabízí žádnou úlevu nebo možnost usnadnění, je hra hodně svázána svým tunelovým level designem, který dnes už většinu mladších hráčů zřejmě neoslní a připomene jim spíše mobilní běhačky.

Když už je řeč o pestrosti, variabilnější a zajímavější je s každým dalším dílem i obsah hry. I když drtivá většina lidí nedá dopustit na první díl, já bych řekl, že původní trilogie se neustále zlepšovala. Možná podobně jako série Uncharted od stejných autorů. Jasně, jednička je klasika, ale dvojka původní koncept značně vylepšila a třetí díl ho dotáhl, dalo by se říct, k dokonalosti, než už pod jiným vedením vstoupil poprvé Crash trochu neohrabaně do skutečně trojrozměrného světa. Stále byste ale měli myslet na to, že kromě vysoké obtížnosti, která nenabízí žádnou úlevu nebo možnost usnadnění, je hra hodně svázána svým tunelovým level designem, který dnes už většinu mladších hráčů zřejmě neoslní a připomene jim spíše mobilní běhačky. Pokud byste ve hře hledali nějaký easy mód, nebo zjednodušení v podobě více životů, spletli byste se. Dokonce autoři moc nesáhli ani do ovládání, které je na křížovém ovladači zcela původní a na analogu jen o něco málo pohodlnější. Jeho nepřesnost tak nějak ke značce už patří. Stejně jako rozčilování se nad tím, že jste něco minuli, skočili moc pozdě, anebo naopak příliš brzy. Tady se počítá s milimetrovou přesností.

NOVINEK JE POSKROVNU

Nakonec si ale člověk přeci jen zvykne i na vyšší obtížnost a pak si začne hru skutečně užívat. Věci, které dnes považujeme za samozřejmé, se tu teprve rodily, a tak je třeba být vděčný za každé zpestření. Třeba když usednete na zvíře nebo do nějakého dopravního prostředku. Nechybí dokonce ani závodní minihra předznamenávající další směřování značky. To ale neznamená, že by trilogie nenabízela vůbec nic navíc. Většinu levelů například můžete namísto Crashe absolvovat s jeho už zmíněnou sestrou Coco. Úrovně lze navíc procházet opakovaně v honbě za nejlepším časem, což je funkce, která se také původně objevila až ve třetím dílu s podtitulem Warped. A samozřejmostí jsou takové ty úplně nejzákladnější věci jako autosave. Naproti tomu checkpointy mi přišly stejně nemilosrdné jako kdysi a opět by se v jejich případě nabízela možnost si s nimi trochu pohrát a rozmístit je v režimu pro začátečníky o něco shovívavěji.

Samozřejmě stěžovat by si šlo i věcně a adresně. Loading je trochu dlouhý na to, jak krátké úrovně jsou a byly. Proč člověk nemůže přeskočit úvodní zdlouhavou animaci?! Autoři se mohli alespoň pokusit odstranit některé výkyvy v obtížnosti, i když ke hrám patřily. To je takový ten případ, kdy skoro celou úrovní opakovaně projdete s prstem v nose, abyste pak pokaždé spálili všechny životy na jediném místě. A pochopitelně na řadu lidí bude trochu zvláštně působit rovněž skutečnost, jak hry mísí v podstatě moderní grafiku se staromódním designem. Nehledě na fakt, že i když se mi větší variabilita novějších dílů líbí, ne vždy lze označit minihry za povedené a často pokulhávají za klasickými úrovněmi. Což platilo před lety stejně jako dnes. Na druhé straně Crash Bandicoot N. Sane Trilogy nabízí tři kdysi nepochybně výborné hry za velmi sympatickou cenu. Kdyby ty hry vyšly dnes, nejenže by se nestaly hitem, ale zřejmě by se vůbec neobjevily v mainstreamových médiích. Ale to jim nemůžeme vyčítat. Pak by neobstála v hodnocení žádná klasika. Co naplat, je třeba říci, že se zub času zakousl do Crashe hlouběji než do některých jiných titulů. A to, že se vám líbil loňský Ratchet & Clank, rozhodně není zárukou, že se vám bude líbit i tato kolekce. Dlouho jsem proto byl přesvědčený, že výš než na trojku trilogie nedosáhne.

CO JSME ČEKALI?

Ale pak mi došlo, že by to bylo nefér. Vývojáři totiž skoro vše udělali správně a my bychom je neměli penalizovat za to, že se rozhodli zavděčit především pamětníkům a naservírovali jim/nám co možná nejautentičtější remaster. I když to znamená, že obsahuje některé dvacet let staré chyby, že už se dnes takto hry nedělají a že kvůli tomu dost možná někteří noví hráči nenajdou pro retro v této podobě dost pochopení. Byla by ale věčná škoda, pokud by to mělo znamenat, že se Crash nedočká regulérního pokračování. Z dosavadních ohlasů se však nezdá, že by se to mělo stát, a novinka si vede přesvědčivě. Elementární ovládání má v dnešní překombinované době své kouzlo, stejně jako fakt, že relativně krátké hry vám zaberou poměrně dost času právě s ohledem na jejich náročnost. Což bylo pro mnoho starších her typické. Měli byste ale při uvažování o koupi rozhodně pamatovat na to, že jde v jádru o poměrně prosté hry, které byly v mnoha směrech poplatná době, v níž vznikly. Pokud to akceptujete, nespálíte se. V opačném případě by vás mohlo čekat nemilé vystřízlivění z nostalgického opojení.

Crash Bandicoot N. Sane Trilogy
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 4
Nintendo Switch Switch

Verdikt

Není divu, že Naughty Dog restaurátory ze studia Vicarious Visions za jejich úsilí pochválili. Jakmile si zvyknete na vysokou obtížnost a smíříte se tím, že Crash není Ratchet ani Jak, dojde vám, že je to výjimečná příležitost připomenout si tři klasiky za skvělou cenu a v aktuální grafice.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama