Crackdown 3 Recenze Crackdown 3

Crackdown 3

Tadeáš Pepř

Tadeáš Pepř

14. 2. 2019 13:00 8
Reklama

Jen málokterá hra vstupovala na trh v tak nezáviděníhodné pozici, jako Crackdown 3. Původně oznámen na E3 2014 měl dobývat herní žebříčky už v roce 2016, nekonečná série odkladů ale z Crackdownu udělala nechvalně proslulého potížistu, který pořád ne a ne vyjít. Nakonec to trvalo celých pět let. Až letošní, nekřesťansky nabitý únor se ukázal být tím vyvoleným datem, kdy Sumo Digital druhé pokračování Xboxové ságy konečně přinese. Změnilo se leccos, původní velkolepé plány s absolutní destrukcí počítanou v cloudu vzaly za své a ve skutečnosti jsou exkluzivní pouze pro multiplayerovou složku hry, naopak singleplayerový obsah jako takový dle tvrzení autorů značně nabobtnal a několik odkladů umožnilo tvůrcům Crackdown 3 vypilovat k dokonalosti. Výhodou je, že strastiplný vývoj zapříčinil naprosté vynulování jakýchkoliv očekávání hráčů i nás, recenzentů. Celshadový Terry Crews se svou bandou agentů nás tedy mohli jenom překvapit.

JEDEN ZA VŠECHNY

Princip hry se od jeho předchůdců z let 2007 a 2010 nijak výrazně nezměnil. Pořád jste členem organizace Agency, která produkuje geneticky modifikované agenty, a bojujete proti všudypřítomnému  zlu. Tentokrát se vám do hledáčku dostane teroristický korporát TerraNova, který ze své báze ve městě New Providence rozebírá svět na kusy. První setkání s TerraNovou nicméně nedopadne nejlépe, výsadková loď Agency je i se svou posádkou spálena na prach a vy se díky obnově DNA vydáváte dobývat město pěkně po svých. Hned z kraje příběhové nadšence ubezpečím, že jakékoliv vyprávění hraje v Crackdown 3 třetí, možná čtvrté housle. Váš seznam agentů se liší v zásadě jen modelem a hlasem, ostatní zúčastněné postavy jsou pak jen parta více či méně hodných a zlých ksichtů, které na vás sem tam vyplivnou urážku a jejich motivace je vám srdečně ukradená.

Koncept samotné kampaně je v zásadě velmi jednoduchý

Charisma tak hře dodává pouze navrátivší chraplák vašeho nadřízeného a hratelný kapitán jednotky s tváří Terryho Crewse. V akci si díky tomu někdy připadáte jako v reklamě na nejmenovaný deodorant, Crews se ale prostě svou přiblble infantilní maskulinitou do všeho toho přehnaného bordelu náramně hodí. Koncept samotné kampaně je v zásadě velmi jednoduchý a připomíná například třetí Mafii nebo dvojici her z Mordoru. Na vrcholu potravního řetězce stojí ta nejzlejší šéfová, k ruce má tři poručíky, kteří se starají o jednotlivé součásti fungování organizace (logistika, těžba a obrana) a každý z nich má ještě své zřízence, kteří jsou přímo zodpovědní za dění ve městě. Hlavní hrdinové postupně uřezávají jednotlivé stupínky hierarchie a ničí stále důležitější bosse. Abyste se k nim ale dostali, musíte jim nejdříve narušit jejich operace, čili někam přijít, rozpoutat výbušné peklo a spokojeně jít o dům dál. Když získáte jejich pozornost a zjistíte přesnou lokaci, čeká na vás poměrně přímočarý bossfight, který se většinou liší jen kulisami a množstvím nepřátel a tak pořád dokola. Jen ve větším a hlasitějším.

NIČÍM, NIČÍŠ, NIČÍME

Příběhem ani jeho stavbou nás tedy Crackdown 3 příliš neuchvátí, gró celé zábavy ale leží úplně jinde. Přesněji řečeno ve frenetické a výbušné akci, která se zdaleka neomezuje jen na bezpečí povrchu zemského. Celé město je skutečně velmi členité, spoustu času tak strávíte poskakováním po střechách nebo lezením po roztodivných mrakodrapech. Prakticky pořád jste v hledáčku různých typů nepřátel, které si s přibývajícími vylepšeními mažete na chleba, nikdy se ale nestane, že by vás dostatečný nápor ozbrojených zlounů nedokázal přinejmenším znervóznit. K ruce máte slušnou nadílku zbraní, od pistolí a brokovnic přes granátomety a raketomety až k vražedně přesným paprskům a generátorům černých děr, bohužel mi však přišlo, že některé zbraně jsou nepoměrně praktičtější než jiné. Konkrétně s paprskometem jsem si bohatě vystačil od prvních misí až do úplného konce a vyjma nízké efektivní vzdálenosti je naprosto dokonalou zbraní.

Je ale samotný boj, kterým strávíte absolutní většinu času, zábavný? Překvapivě je. Nevytrhne vás svojí náročností, princip dobíjení štítu skrze zabíjení nepřátel vás ale nutí stále tlačit na pilu, občas na vás hra vyplivne skutečně absurdní množství různých nepřátel, dostatečné množství výbušnin zajišťuje všudypřítomnou pyrotechnickou show a i díky prakticky bezchybnému technickému stavu jsou souboje skvělou oddechovou zábavou. Podobně jako v stejně koncipovaném Just Cause je třeba hraní dávkovat. Nekonečné zabíjení a poletování se vám může docela rychle zajíst, pokud však po dni v práci chcete vypnout a nehledáte nic složitějšího, než naprosto primitivní a instantní palbu, Crackdown 3 je hra pro vás. V opačném případě ruce pryč.

SPIDER-MAN BY ZÍRAL

Kromě střílení ale přeci jen třetí Crackdown nabízí i jiné záliby. Vedle mýcení zla je vaším cílem i postupné vylepšování vašeho hrdiny. To probíhá především skrze dělání daných aktivit (za střílení dostáváte body do střelby, za odpalování zase do kolonky explozí), v případě obratnosti ale musíte sbírat speciální zelené orby roztroušené všude po světě. To vás na jednu stranu motivuje k zkoumání prostředí a hrátkám s doublejumpem, na druhou se ale stane na vyšších úrovních příšernou otravou a absence alternativy zřejmě méně tolerantním hráčům zabrnká na nervy. Čtvrtý atribut síly rozvíjíte házením předmětů po nepřátelích, zbývající pátý je pak věnován vašim řidičským schopnostem. Ano, opět můžete řídit vozidla, vzhledem k schopnostem vašich hrdinů je to nicméně spíše sekundární možnost přepravy. Jízdní model je příšerný a k samotnému nasednutí do vozu vás nic nemotivuje. Váš osobní vehikl s možnostmi transformace je alespoň zajímavý svou schopností jezdit po zdech, bohužel, fyzikální zákony v tomto případě příliš nefungují a prakticky každá překážka v cestě znamená fatální zásek. Za volant se tedy rozhodně hrnout nebudete.

přesunu kamkoliv se proto budete chtít vyhýbat za každou cenu

S tím souvisí i herní prostředí. Město New Providence vybudované na vulkánu s tajuplným nerostem chiméra je na pohled zajímavé a členité, právě jeho přehnaná vertikalita vás ale může začít štvát. Stojí na celé řadě ostrovů, které jsou velice… náhodně pospojované šíleně komplikovanou sítí dálnic a silnic. Pokud se tedy chcete někam dopravit vozidlem, je to při absenci jakékoliv navigace slušná bojovka. Především v prvních fázích hry navíc vaše obratnost neumožňuje příliš pohodlné cestování přes větší vodní plochy, přesunu kamkoliv se proto budete chtít vyhýbat za každou cenu. Crackdown 3 naštěstí nabízí velmi přívětivý systém rychlého přesunu, pokud ve vás ale doprava dokáže vyvolat odpor, je se hrou nebo designem prostředí něco špatně. Město je navíc neživé, čtvrtě poměrně jednoduše zaměnitelné a především obrovité centrum města zoufale nepřehledné.

S NEONY NA VĚČNOST

Audiovizuální podání je tak nějak stejné, jako zbytek hry. Naprosto průměrné. Je pravda, že rozzuřené komentáře hráčů pod posledními gameplayi na YouTube, posílající hru někam do začátků předchozí generace konzolí, jsou naprosto směšné. Crackdown 3 není žádný krasavec a ani se nijak stylově nehýbe, město je ale celkem detailní, světelné efekty jsou především v noci velmi slušné a v souvislosti s vražedným tempem hry vás mírně rozplizlé textury a notně hranaté modely vozidel a postav příliš neurazí. Grafice mocně napomáhá pohledná celshadová stylizace, je ale třeba uznat, že například Gearbox s ní v případě svých Borderlands uměl pracovat o pár úrovní lépe (a že už je to pár let). Je obrovská škoda, že singleplayer nenabízí žádnou formu slibované destrukce. Hroutící se mrakodrapy budete přirozeně hledat marně, ničení se ale v praxi bohužel omezilo jen na poletující lampy a vybuchující cisterny. Možnost rozmašírovat jakoukoliv budovu by hře zatracneně slušela a bláznivou akci pozvedla na novou úroveň, představa, že bych obřího mecha místo palby laserem elegantně pohřbil gigantickým jeřábem mě mírně vzrušuje. Tak snad příště.

Crackdown 3
i Zdroj: Hrej.cz

Soundtrack a ozvučení za obsáhlejší zmínku nestojí. Z šedivého průměru audio vytahuje jen překvapivě obstojný a vtipný dabing. Elektronická hudba nepostrádá náboj a většinou se k dění na obrazovce svým tempem hodí, že bychom si jí ale v prosinci pouštěli během INVAZE? To rozhodně nehrozí.

ŠEĎ

Možná jste si povšimli, že se zatím text nijak nevěnoval slibné multiplayerové složce hry. Režim Wrecking Zone se svou destrukcí nám byl během recenzování dostupný jen ve velmi omezené míře a kvůli technickým problémům mu věnujeme zvláštní článek až po oficiálním launchi hry. Příběhový režim jsem s téměř stoprocentním postupem dotáhl za necelých devět hodin, což na otevřenou městskou akci rozhodně není mnoho. Spousta volných slotů na alternativní světy sice přímo vybízí k znovuhratelnosti, představa, že bych se do kampaně vrhl s vervou znova mi ale přijde víceméně bláhová. Ano, Crackdown 3 není příšernou hrou, dokonce není nějak špatnou hrou. Je ale ukázkovým příkladem ve všech ohledech průměrné hry. Jako primitivní, několikahodinový oddech funguje skvěle, nějaké hlubší herní hodnoty byste v něm však hledali marně. Alespoň technicky je dotažený do puntíku a díky přítomnosti v Game Passu si ho můžete za pár šupů vyzkoušet prakticky bez starostí.

Sumo Digital nám po těch letech prostě dech nevyrazili. A ta trojka, která svítí pod recenzí, je spíše umolousaná než hrdě vydobytá.

 

Crackdown 3
Xbox Xbox One
Windows PC

Verdikt

Crackdown 3 je brutálně průměrná, nepříliš obsáhlá, ale uspokojivě provedená a nenáročná zábava. Jeho ambice začínají i končí u nárazové oddechovky.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama