Cossacks 3

Doteď si pamatuji na den, kdy můj starší bratr v roce 2002 přitáhl domů papírovou krabici s prvním dílem Cossacks. Ani jsme nestihli vložit CD do mechaniky a už se k nám vrhl náš nesmírně technicky založený otec: „Hmm..Kozáci, jo? To jsou nějaký ukrajinský viry, ne?“ pravil s nedůvěrou v očích. Stačila ale chvíle přemlouvání a už jsme se mohli vrhnout do této ukrajinsky megalomanské strategie sedmnáctého a osmnáctého století. Přesto se zdá jako trochu podivný nápad vydat třetí pokračování této kultovní hry po celých devíti letech od posledního dílu. Jedná se tedy o snahu obnovení polomrtvého žánru RTS strategií? Či o pouhou snahu vydělat na  nostalgických moulech pomocí  líného remaku?

KÁMEN, NŮŽKY, PAPÍR

Řekněme si to narovinu - Ukrajinští vývojáři GSC Gameworld se tentokrát příliš nenadřeli. Cossacks 3 jsou „pouhým“ remakem prvního dílu v celé své kráse. Jedná se však vůbec o problém či snad kritickou chybu? Přeci jen už dlouho nikdo neviděl pořádnou real-time strategii plnou stavění základen, sbírání zdrojů a trénování postradatelných vojclů, což Cossacks 3 přesně je. Pokud preferujete taktičtější hratelnost novějších RTSek jako Warhammer 40k: Dawn of War 2, tak od Cossacks opravdu raději dejte ruce pryč – zde hraje prim velikost armády, nikoliv hráčův um. Relativně unikátním prvkem Cossacks vždy bylo rozpětí jednotlivých bitev, kde na rozdíl od ostatních strategií najednou bojovaly stovky až tisíce jednotek. Nejednalo se nikdy o propracovanou a taktickou strategii á la série Total War, nýbrž o tradiční RTS podobnou Age of Empires, užívající systém kámen, nůžky, papír, kde každá z jednotek má své síly a slabiny. Jednoduše řečeno, jezdcem nikdy nesmíte útočit na kopiníky. Tento systém je však dotažen do obdivuhodné hloubky celkovým počtem druhů jednotek. Hráč je tedy vystaven dilematu, zdali se spíše soustředit na sílu či rychlost, ať už za cenu nižšího počtu či užití většího množství zdrojů. Každou z jednotek je dále možno vylepšit vývojem nových technologií. Nejedná se o nic revolučního, avšak zrovna v tomto případě dokázali vývojáři z GSC umně vyvážit management malých i velkých detailů. Základ je sice jednoduchý, ale rozhodně není primitivní.

Očekávat srdceryvný příběh hrdinství a tragédie války zde opravdu nelze – kampaně spíše slouží jako způsob, jak ozvláštnit a zamaskovat jinak jednolitou náplň hry.

Jeden by si možná pomyslel, že se v Cossacks dočkáme detailního zpracování vývoje války v sedmnáctém a osmnáctém století. Opak je pravdou. Krom několika nových jednotek uvolněných odbitím osmnáctého století nehraje posun času nikterak důležitou roli v hratelnosti Cossacks 3. Změna století se tudíž dočká pouze jediného chytrého využití v celkem pěti kampaních, které hráče provedou specifickým konfliktem, Anglickou občanskou válkou počínaje a Rakousko-Tureckými šarvátkami konče. Očekávat srdceryvný příběh hrdinství a tragédie války zde opravdu nelze – kampaně spíše slouží jako způsob, jak ozvláštnit a zamaskovat jinak jednolitou náplň hry. Společně s až zarážející délkou misí (obvykle přes hodinu) a uměle nataženou obtížností jsem proto občas raději rozehrál partii náhodné hry. Právě ve „skirmish“ módu vyniká hratelnost Cossacks 3 nejvíce, stačí si vybrat jednu ze dvanácti zemí a vrhnout se do boje. Přestože je nabídka mocností poměrně obsáhlá a různorodá (od Anglie po Turecko), nejedná se o příliš důležitou volbu. Rozdíly zde jsou opět veskrze kosmetické, buď postavíte kostel či mešitu, toť vše. Ovšem, na atmosféře to dodá, ale odlišné hratelnosti se nedočkáte.

DUCH DOBY DÁVNO ZAŠLÉ

Cossacks 3 jsou remakem prvního dílu skutečně se vším všudy, tudíž i s četnými bugy a stupidní umělou inteligencí. Celá hra je jakýmsi de ja vu, které má ve výsledku poměrně úsměvné následky. Hráč má sice možnost taktizovaní a volení všemožných bojových formací, ať už spíše útočných či obranných, stejně se pluky během několika chvil rozpadnou do chaotické vřavy. Jeden by mohl tvrdit, že tomu tak bylo i „tehdy“, ale vážně pochybuji nad tím, že  by rozhodnutí padesáti mušketýrů přestat střílet a raději začít mlátit náhodné jezdce pažbami bylo jaksi historické. Cossacks 3 jsou také opravdu neskutečně prolezlé všemožnými chybami, které, přestože otravné, dosti pobaví. Nelze si nevzpomenout na obléhání obří hvězdicové pevnosti s kanóny bez posádky. Desítky tureckých děl se sami od sebe rozjely k hlavním branám a rozstřílely bránu do Vídně. Inu, když Bůh jinak nedá.

Co se grafiky týče, vývojáři z GSC Gameworld úspěšně zachovali charakteristický vzhled série a zároveň ho zmodernizovali. Nejedná se o krásnou hru, ale také nejde o bolestivý pohled. Možnost zoomu se přesto nezdá jako jedno z nejšťastnějších řešení, nevynikne tím detailní vyšívání tmavě modrých pruských uniforem, nýbrž spíše trhliny v celkovém vzhledu hry. O animacích také nelze příliš pět chválu, vše vypadá mnohem lépe bez pohybu. Bitvy vás tedy nepohltí velkolepou řeží – spíše se zasmějete nad nesmyslně vypadajícími situacemi, kupříkladu když se horda tatarských nájezdníků shromáždí okolo jednoho neschopného nevolníka a naráz do něj střelí stovky šípů. Podobně úsměvný je i soundtrack hry, který je plný syntetických sborů a dokola se opakujících se smyček. Netřeba říci, že zrovna na poli ozvučení Cossacks opravdu nevládnou.

DVĚ TVÁŘE NOSTALGIE

Pokud bylo cílem vývojářů z GSC Gameworld udělat skutečně autentickou Cossacks hru se vším všudy, tak uspěli na jedničku. Problém je, že toto je v mnohém spíše na úkor kvality a zábavy. Bylo až zarážející, jak strašně dlouho všechno v této hře trvá, obzvláště když musíte prvně postavit celou základnu. Samozřejmě, kouzlo hry je právě v této jakési zastaralosti, přesto si nelze nevšimnout toho, jak moc se mainstreamové strategie změnily v průběhu deseti let. Nepřetržitá dynamická akce je přeci všude, proč raději pečlivě nebudovat město několik desítek minut a potom vše ukončit minutovou bitvou. Zastaralost v tomto případě neznamená rovnou i nepřístupnost, i když se tomu prvně může ze screenshotů tak zdát. Ano, Cossacks 3 jsou v porovnání s jinými strategiemi o dost obtížnější, avšak zároveň neobsahují přespříliš komplikované mechanismy. Stačí jen vše dostatečně vybudovat a vylepšit. Vše je samozřejmě mnohem obtížnější v multiplayeru, avšak i zde je pouhou otázkou času, kdy se hráč naučí postupům a dokáže porazit zdánlivě nacvičené protivníky.

i Zdroj: Hrej.cz

Cossacks 3 jsou jako čtení vašich starých deníků. Nechápete mnohé, ale zároveň vás to baví. Jsou pravověrným remakem svých předchůdců, návratem v čase o celých čtrnáct let do doby, kdy real timeové strategie ještě byly na výsluní. Pokud si chcete zavzpomínat na tyto časy, bez pochyby si Cossacks 3 užijete. Jinak se jich spíše vyvarujte.