Conan Exiles Recenze Conan Exiles

Conan Exiles

daniel.hlas@gmail.com

daniel.hlas@gmail.com

18. 5. 2018 17:40 7
Reklama

Conan Exiles není na herní scéně žádnou novinkou. Vždyť do jeho nepředvídatelného světa, kde na každém rohu číhá nebezpečí, jsme se v předběžném přístupu mohli vydat už minulý rok. Dlouhý vývoj plné verze však skončil teprve před pár dny a tak nám nezbývá nic jiného, než finální počin norské společnosti Funcom patřičně zhodnotit. Hned z kraje si upřímně připusťme, že o příběhu se tady snad ani nedá hovořit. Hra nám pouze sdělí, že jsme v kůži zločince odsouzení k ukřižování kdesi v opuštěných končinách. Víme také, že odsud nelze odejít, dokud si nesundáme speciální náramek. Tak lze však učinit jen za určitých okolností. Jakých? Na to si už ve hře musíte přijít sami.

PROZKOUMAT BÁJNÝ SVĚT

Ještě před samotným vypuštěním naší maličkosti do rozmanitého světa plného příšer, je nejprve zapotřebí si vlastní postavu vytvořit. Kvůli tomu se před námi zjeví na kříži přibitá osoba, zatímco my měníme pohlaví, barvu kůže či vlasů, typ účesu, vousy, obličej, obočí, oční stíny, hlas, vyznání a v neposlední řadě i velikost poprsí nebo penisu. Pokud si to zvolíme a daný server to dovoluje, pak začínáme s naprosto nahou postavou, kde se i ty nejintimnější partie odhalují v celé své kráse. Není tak divu, že Steam hře rovnou přiřadil tag „nudity“ (nahota).

Podíváme se na savanu, po které se prohání obrovití sloni, nebo do neprostupných džunglí, kde na nás pro změnu vyskáčou gorily a lidoopi.

Dále už je naše postava osvobozena samotným Conanem, který nás ale vzápětí zase opouští. Hned od začátku se zdá, že se po zbytek hry budeme topit v nekonečném písečném moři. Naštěstí tomu tak není a brzy nacházíme vegetaci i všelijaké tvory. Tím náš cestopis ale nekončí a člověk se dříve či později promění v odvážného průzkumníka, jež se neohroženě vydá do tajůplných lokalit. Podíváme se na savanu, po které se prohání obrovití sloni, nebo do neprostupných džunglí, kde na nás pro změnu vyskáčou gorily a lidoopi. Nechybí ani nadpřirození protivníci v podobě ozbrojených kostlivců či obřích kamenných obrů, kteří chrání dávno zapomenutý chrám. Nejsme tu ale jediní lidští vyvrhelové a kromě nepřátelských primitivních kmenů, potkáme i rozumnější přeživší, jež se s námi dají do řeči (ač poměrně stručné).

Musíme bohužel připustit, že druhů nepřátel mohlo být přece jen více. V dalších lokalitách si totiž kvůli silnějším nepřátelům zpočátku ani neškrtneme a poměrně velké kusy území zpravidla obývá jen malý počet druhů protivníků. Když tak několik hodin neustále válčíte se stejnými soupeři, kteří se navíc pokaždé respawnou na úplně stejném místě, stereotypnost se do hry nevkrádá pomalu, ale přímo se valí. Jelikož si hráč musí postavu dostatečně vylepšit, aby se bezpečně dostal dále, což nějakou dobu trvá, čekají na něj desítky hodin prozkoumávání dalších a dalších oblastí. Jinými slovy, vývojáři raději vytvořili rozsáhlý svět, který ale není tak zajímavý jako třeba svět Skyrimu. A protože člověk překonává stále delší trasy, po čase rád využije obelisky, jež umožňují okamžité cestování.

BOJOVAT, NEBO UTÍKAT?

Nepřátelské kreatury vyřešíme buďto útěkem nebo bojem. A jelikož mnoho nepřátel je stejně rychlých nebo i rychlejších, zatímco nám kvůli výdrži brzy dojde dech, boj je mnohdy jedinou variantou (pokud zrovna nevylezeme na nějakou skálu). Bojovat lze holými pěstmi i krumpáčem, ale nejlepší je samozřejmě popadnout na zakázku vyrobenou zbraň. Vytasit tak můžeme obouruční meč, kopí, dýky, meč se štítem nebo vše vyřešíme pěkně z dálky s lukem a šípy. Každý typ zbraně má vlastní typy útoků, které samozřejmě doprovází i patřičné animace. K dispozici je rychlý útok a pomalejší útok způsobující větší poškození. Spolu pak vytváří hezké komba, která se však neustále opakují a stávají se zcela předvídatelnými (stejně jako útoky nepřátel). K obraně slouží blokování v případě štítu nebo úskok, který však sebere citelnou část výdrže. Právě tu je nutné hlídat, aby nám úplně nedošla, jinak toho zmůžeme asi tolik jako červená karkulka proti vlkovi. Pro úplnou akceschopnost si vyrobíme i nějaký ten lektvar, ať už jed, který aplikujeme na vlastní zbraně nebo lektvar na uzdravení. Pít ale budeme zejména vodu, abychom zahnali žízeň našeho válečníka. Ten však kromě pití potřebuje také jíst. Jídlo mu ale nakonec budeme cpát nad rámec povinností, neboť se díky němu dočasně uzdravuje (automatické léčení je minulostí).

Veškeré používané vybavení se naneštěstí opotřebovává, a tak je nutné jej jednou za čas opravit. 

Aby nás netvoři ze všech koutů světa nesnědli jako právě utrženou borůvku (a zakryli jsme své poskakující intimní partie), je vhodné se obléci do co nejodolnějšího brnění. Začneme se slaměnými hadříky, ale po čase se už pyšníme brněním z kůže či lesknoucím se kovovými pláty. Veškeré používané vybavení se naneštěstí opotřebovává, a tak je nutné jej jednou za čas opravit. Bez craftinu to prostě nejde. Každopádně musíme přiznat pocit, že mi tu přece jen chybí trocha té magické jiskry. Proč hráč nemůže získat začarované brnění či zbraně se speciálními účinky a epickým vzhledem? Jelikož hra nabízí spoustu možností, ale žádný tutoriál, zachvátí některé začínající hráče chaos. Ten částečně řeší trojice úkolů, které v rohu obrazovky říkají, co zrovna máme udělat. Po splnění některého z nich se na jeho místě okamžitě objeví úkol jiný. Zároveň za splnění získáme solidní dávku zkušeností a často se tak rovnou přehoupneme na novou úroveň. Nový level znamená jednak body navíc pro odemknutí nových receptů pro craftění, ale také body pro rozdělení do dovedností. Ty aplikujeme do síly, obratnosti, zdraví, přesnosti, výdrže, zatížení (kolik uneseme) nebo přežití. Jakmile určitá dovednost navrší určitý počet bodů, odemkne se perk se zajímavým bonusem. Například maso už nebudeme muset opékat, abychom se vyhnuli možné otravě. Nejde však o nic, kdo ví, jak zajímavého a možná tady chybí zajímavější skilly, na které jsme se tolikrát těšili třeba ve zmíněném Skyrimu. Škoda.

BEZ CRAFTĚNÍ ANI RÁNU

Průzkum i boj jsou podmíněny dostatečně kvalitním vybavením. Po celou herní dobu tak budeme sbírat suroviny, craftit nejrůznější předměty a budovat stavby, abychom se posunuli dále. Práce s inventářem však není tak intuitivní, jak by bylo potřeba a craftění je tak někdy zbytečně zdlouhavé. Ne každý předmět je možné vyrobit si na koleni a pokročilejší vybavení či materiál tak vyžaduje speciální zařízení jako je pec či kovářský stůl. Kromě nezbytných záležitostí si můžeme postavit i nepovinné položky jako je vlastní dům, hrad či rovnou celé město. Na výběr jsou různé typy zdí, dveří či střech z různých materiálů a každý hráč tak může upustit uzdu své fantazii a stavět téměř jako v Minecraftu.

Zpočátku si vystačíme s natrháním trávy, ale už brzy budeme kácet stromy, těžit kamení i železnou rudu. Pro vzácnější materiály se pak budeme vydávat stále dále, díky čemuž vyrobíme ještě užitečnější věcičky, jež nám příště umožní probojovat se ještě hlouběji do světa Conana. Právě tento koloběh je základním kamenem celé hry a crafting-průzkum-boj společně prochází hrou jako vlákna jednoho provazu od začátku do konce. Pokud si chcete své bydlení trochu opepřit, povolte hře možnost útoků NPC na vaše stavení. Pak už nezbývá, než svůj domov chránit vlastním tělem před vším, co přijde. Kromě toho lze také stavět řadu staveb pro naše božstvo. Tím získáme možnost vycraftit si speciální předměty a nakonec dokonce povolat i samotného boha, aby nám pomohl v boji. Prvotní volba boha není definitivní a uctívat můžeme i bohy jiné. Jednou z možností je také omráčit a zajmout primitivní lidi, které vzápětí využijeme jako otroky. Kromě toho, že je lze využít k rychlejšímu craftění, je možné je jmenovat strážemi našeho bydlení. Jak již bylo zmíněno, vlivem tlaku na kvantitu místo na kvalitu často narazíme na řadu chyb. Například při šplhání je mnohdy mezi námi a skálou půl metru volného místa. Nehezky působí i fakt, že na se stejném místě odehrává pokaždé stejná situace, když zrovna jdeme kolem. Má skromná chatka se tyčila vedle ostrovního výběžku, na kterém spolu pokaždé začali zápasit lidé s krokodýly, když jsem zrovna šel kolem. Vyladit je třeba i optimalizaci, která na tom opravdu není nejlépe.

Conan Exiles
i Zdroj: Hrej.cz

Conan Exiles si můžeme zahrát i v multiplayeru. Stačí si vybrat PvE nebo PvP server a o kolegy už není nouze. Na každém serveru však začínáme od nuly, což vzhledem k ne zrovna rychlému vývoji postavy a vybavení není dvakrát lákavé. Ostatně i smrt je vcelku nepříjemná, jelikož všechno vybavení zůstane na místě, zatímco my se narodíme u své postele (pokud ji nemáme tak rovnou na samotném začátku hry). Jsme tak znovu bez patřičného brnění a zbraní, takže i když je na mapě označeno místo smrti, vydat se doprostřed tlupy nepřátel je přinejmenším nebezpečné.

Conan Exiles
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

I přes řadu půvabných míst není svět Conana tak pestrý, jak jsme očekávali. Vcelku zábavné souboje doplácí na opakující se bitvy, a tak si hráč zážitek rád okoření craftěním, budováním a užíváním si zdejší atmosféry. Celkově jde o průměrný počin, který v předběžném přístupu dostatečně neuzrál.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama