Chuchel Recenze Chuchel

Chuchel

David Plecháček

David Plecháček

7. 3. 2018 09:45 10
Reklama

Chuchel by si mohl odnést 1/5, ale dost možná i 5/5. Stejně bude chomáč chlupů a dalšího bordelu pravděpodobně polarizovat i samotné hráče, přičemž ani jednomu táboru se nedá prakticky nic vytknout, protože každý si svou pravdu obhájí. V podobném rozpoložení jsem se nacházel během hraní i já. Smál se od ucha k uchu, ale zároveň jsem uvažoval, k čemu jsem se to proboha dostal. A to jsou pocity, které nám Amanita nadělila vůbec poprvé.

ČESKÁ STOPA

Studio Amanita Design je českým synonymem pro point-and-click adventury. Řekne-li se Amanita, člověku okamžitě vyskočí například Samorost. Na hru Jakuba Dvorského ale v tuto chvíli zapomeňte. Zakladatel jednoho z nejúspěšnějších tuzemských týmů současnosti sice vystupuje v Chuchlu jako producent, ale hlavní zásluhu musíme připisovat Jaromíru Plachému. Jeho hravost mohli hráči okusit už v Botanicule, ale Chuchel si jde vlastní cestou, a ačkoliv ho stejně nakonec označíme za adventuru klasického ražení, toho klasického v ní příliš není. Právě netradičnost je alfou a omegou této recenze, stejně tak jako všemi klady a zápory hry.

Chuchel je totiž jiný. Ostatně Jára Plachý se netradičnost projektu snažil přiblížit i v našem vidcastu, přesto jsme si asi ani nedokázali představit, v čem konkrétně. Chuchel totiž není ani tak hrou, jako spíše komedií, kterou čas od času postrčíte vpřed. Ve zkratce jej lze přirovnat k Mimoňům, jejich bezmezné lásce k banánům a komickým situacím, které díky (nebo kvůli) tomu zažívají. Chuchel je taktéž takový mimoň. Jen nemá rád banány, ale třešně. A stejně jako bandě žlutých negramotů nebo veverčákovi z Doby ledové, ani Chuchlovi se nepoštěstí získat třešničku k vlastnímu užití na tak dlouho, aby jí mohl zbaštit a jít zase o dům dál.

ČUČEL NA MĚ CHUCHEL

Tolik k zápletce. Jednak není složitá, ale především není ani čas k tomu, aby se nějak rozvinula. To není vyloženě žádoucí, Chuchel stojí na situační komedii, v níž není žádná hloubka potřeba, ale bez ní nemůžete čekat výraznější herní dobu. Jinými slovy, s Chuchlem si toho užijete po čertech málo. Na rozdíl od jiných předchozích her je prostě chomáč chlupů nejméně hrou a mnohem více odpovídá interaktivní komedii. Při troše snahy by Chuchel fungoval i jako komedie filmová. Jít na něj do kina, možná si budete klepat na čelo, protože je na film až příliš ujetý, ale fungoval by. Skvělé výtvarné zpracování by vyniklo i na stříbrném plátně, hudba by si zasloužila ocenění i v konkurenci dalších snímků a situační humor by utáhl celé dvě hodiny.

Adventurní prvky musí mít nějakou logiku a pochopitelnou návaznost, kterou budete na většině obrazovek až na výjimky postrádat. 

Jenže komorní tým Amanity chtěl hru, ne film. A co se týče herní náplně, tam Chuchel selhává. Adventurní prvky musí mít nějakou logiku a pochopitelnou návaznost, kterou budete na většině obrazovek až na výjimky postrádat. Rozumím tomu, že to byl do jisté míry záměr – každá vaše akce totiž vyvolá specifickou odezvu, takže je žádoucí vidět co nejvíce komických scének. Ani tak to pro mě není ospravedlnění. Pokud bych na to opravdu přistoupil, sledoval bych ve finále vážně sestřih scének, které posouvám občasným klikáním. A to je škoda. Zbytečně to Chuchla sráží a dává možnost kritikům, aby na něm nenechali nit suchou. Navíc to není nic nepochopitelného a nelze se nikomu za podobné nařknutí divit. Pokud tak nějak cítíte, že to je pro vás překážka, Chuchel není to pravé pro vás. Pokud jste s tím smíření, budete možná až překvapeni tím, co na obrazovkách uvidíte.

OTEVŘENÁ MYSL

Největší sílou Chuchla je nekonečný zásobník nápadů Jaromíra Plachého, autora hry. Chuchel vás bude neustále překvapovat, budete přemýšlet, jak tohle někoho mohlo napadnout, abyste v příštích deseti sekundách museli nasazovat pokleslou dolní čelist zpět do pantů. Od úvodní obrazovky až k té poslední třicáté budete stále objevovat nové prvky, nové zápletky a další šílenosti, z nichž půjde hlava kolem. Doslova. Kromě skvělé obrazotvornosti dodává jedinečnou atmosféru i soundtrack od české skupiny, která si říká DVA. I když soundtrack je možná silné slovo, říkejme tomu spíše zvukovou kulisu. Bára Ungerová a Jan Kratochvíl vytvořili doprovod, který... těžko vlastně říct, jestli vám v hlavě utkví. Hudební složka je totiž stejně bláznivá a chytlavá v jednom, jako je celý Chuchel. Někdy na vás půjdou mrákoty za zvuků psychedelické hudby, jindy se budete díky ní dostávat do tranzu.

Každopádně k sobě obrazová a zvuková stránka skvěle pasují a nedílně vytváří jeden z nejosobitějších projektů poslední doby. Chuchel kromě klasických adventurních pasáží obsahuje i občasné minihry v podobě Pac-mana, Space Invaders a dalších, které ředí hratelnost a snaží se čas od času navodit trochu jiné pocity, než jindy. A alespoň částečně se pokouší ředit pocit toho, že jste jen člověk, který nahodilým klikáním posouvá scény zdařilého, byť značně svébytného dvou až tříhodinového snímku. Čímž se vlastně dostáváme zpět na úvod. Chuchel je všechno, jen ne klasickou, tradiční hrou. A buď ho musíte respektovat, nebo jej nechat být ostatním. Nic mezi neexistuje.

V ČESKÉM ZNĚNÍ...

Pokud raději využíváte svou pravou, kreativní mozkovou hemisféru anebo chcete vědět, čeho jsou díky ní schopní jiní, a pokud máte ve svém okolí stejně naladěného partnera, možná se spíše nabízí vyrazit na Chuchla, Kekla a Chrlchla jako do kina. Udělat si pěkný večer, vzít si do ruky myš, mít nablízku i klávesnici, a sledovat, s čím a s kým se bude osobitý chuchvalec potýkat tentokrát. Vyjde vás navíc stejně draho, a pokud půjdete ve dvou, dokonce ušetříte.

Z Chuchla sálá čirá radost autorů, která se přenáší i na diváky, jenž mají novinku před sebou. Není si potřeba nalhávat, že je Chuchel nejlepší hrou pod sluncem. Není. Diskutabilní je, jestli je vůbec hrou. Ale zaslouží si obdiv.

Po závěrečných titulkách budete promítací sál opouštět s pozitivní náladou. A to je, myslím, to nejdůležitější. Z Chuchla sálá čirá radost autorů, která se přenáší i na diváky, jenž mají novinku před sebou. Není si potřeba nalhávat, že je Chuchel nejlepší hrou pod sluncem. Není. Diskutabilní je, jestli je vůbec hrou. Ale zaslouží si obdiv a náš/váš zájem. Nejen proto, že se jedná o tuzemskou hru. Ale proto, že se jedná o něco unikátního, co nemá u nás ani ve světě obdoby.

Chuchel
Windows PC
Apple Mac

Verdikt

Čím méně toho ze hry uvidíte, tím lépe pro vás. Největší síla Chuchla nespočívá v hratelnosti, které chybí větší hloubka, ale v tom, co se děje před vámi. Před koupí si pořádně promyslete, jestli je to něco pro vás. Někomu Chuchel sedne, jinému ne, vzhledem k ceně ale příliš neriskujete.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama