Child of Light Recenze Child of Light

Child of Light

Vojta Dřevíkovský

Vojta Dřevíkovský

4. 5. 2014 22:33
Reklama

Child of Light je výjimečná hra. Obsahem i formou je zřejmě tím posledním, co bychom čekali od masivního studia, jako je Ubisoft Montreal, které nás pravidelně zásobuje AAA tituly. Od prvního odhalení se kolem malovaného RPG vytvořila aura přání a očekávání. Mnoho hráčů, mě nevyjímaje, velice brzy bažilo po každé nové informaci, dalším screenshotu či traileru a odpočítávalo dny do vydání. Pokud se mezi ně počítáte, mám pro vás velice dobrou zprávu - Child of Light je hra vašich snů, okamžitě si ji pořiďte a vydejte se za pohádkovým dobrodružstvím. Vy ostatní čtěte dál a dozvíte se, proč by vás hratelná pohádka z akvarelu měla zajímat.

Od prvních momentů až do těch posledních je hra orámovaná jako pohádka vyprávěná ve verších. Ne jako ty lidové, od Grimmů či Němcové. Příběh Child of Light je sofistikovanější, místo folklorní morality se jedná o dobrodružství ve stylu moderních klasik jako Čaroděj ze země Oz, Narnie či Koralína. Aurora, dcerka rakouského vévody, se ocitá v neznámé zemi Lemuria, kterou souží zlá Noční královna. Dozvídá se, že byla královnou unesena a jediný způsob, jak se vrátit ke svému žalem ztrápenému otci, je projít skrze kouzelné zrcadlo ve vzdáleném Měsíčním chrámu.

CESTA DO FANTAZIE

Hra se odehrává ve dvou rovinách - první je dvourozměrný plán Lemurie, který v roli Aurory prozkoumáváte, ať už po vlastních nohách, anebo díky křídlům ze vzduchu. Pokud v prvních minutách hra připomínala plošinovku, možnost poletovat po okolí jakékoliv připodobnění s hopsavým žánrem ruší. Jednotlivé mapy jsou detailně zpracované a většinou rozvržené nejen klasicky, na zemi, ale také vertikálně s nutností prolétávat korunami stromů nebo mezi vršky skal, kde se schovávají truhličky s poklady. Kromě lesů a hor navštívíte kamenné pláně s větrnými mlýny, v krystalech vystavené podmořské město i létající zámek v oblacích. Brilantní zpracování prostředí vás vtáhne do hry a když budete dávat pozor, často se dozvíte něco z dějin této země. Druhou rovinu pak zastupují hybridní tahové souboje dvou členů vaší družiny až se třemi nepřáteli najednou. Ti se ostatně volně potulují po Lemurii a vy se často při průzkumu můžete rozhodnout, zda se do boje s nimi pustíte, nebo se potyčce vyhnete.

Child of Light
i Zdroj: Hrej.cz

Postupem hrou narazíte až na osm potenciálních spolubojovníků, kterým můžete pomoci s nějakým jejich problémem - vyřešit hádanku, najít jistý předmět nebo porazit dané nepřátele. Odměnou za splnění vedlejšího úkolu se k vám mohou přidat do družiny a jejich pomoc v bojích určitě oceníte. Ve stylu klasických JRPG každý člen party představuje jistou třídu a pro úspěch v soubojích často musíte nalézat správnou kombinaci postav a jejich dovedností. Za ocenění stojí originální přistup k designu jednotlivých postav, jenž obrací zažité stereotypy na hlavu - malá Aurora je dlouho hlavním útočníkem party, trpaslík zastává roli útočného mága, bílá princezna sesílá na nepřátele kouzla negativně ovlivňující jejich stav a o léčení a podporu v boji se stará duo šašků. Na druhou stranu je docela škoda, že psychologie většiny vedlejších postav či alespoň rozhovory s nimi nejdou nikterak hluboko. Většinou se dozvíte základy jejich motivace při plnění úkolu, ale pak už je vídáváte vlastně jen při soubojích. Ano, i Dlouhý, Široký a Bystrozraký se k onomu kralevicovi přidali prostě jen tak, protože šel do světa, ale u RPG her jsme si už tak nějak zvykli na propracované dialogy, které nám umožní nahlédnout do duše našich nových přátel.

O PRINCEZNĚ S OSTRÝM MEČEM

SVĚT PŘED ZRCADLEM
Child of Light
i Zdroj: Hrej.cz


Při průzkumu Lemurie můžete najít celkem 16 záznamů z deníku, které veršovanou formou nastiňují historii zdejší čarovné země. Nicméně, několik posledních listů jsou zprávy, které někdo jménem Sophie zanechá jakémusi panu Elmemu.

Zmínky Manhattanu, pistole a internetu naznačují, že Sophie pochází z naší současnosti, zatímco jiné odkazy na jakýsi Klub, Balthazarovu knihu, Trhlinu, tajemnou událost v 14. století a cestování mezi světy naznačuje, že Ubisoft má s Lemurií plány do budoucna. Máme očekávat Child of Light 2?

Podobně rozpolceně působí soubojový systém, který odkazuje na populární active-time battle system z klasických Final Fantasy, případně na systém z Grandie, po několika hodinách hraní si však uvědomíte, že mu chybí hlubší propracovanost. Tradičně, nepřátelé mívají slabosti vůči jistým elementům a vy se během bitvy snažíte zjistit, zda jim větší zásah způsobí oheň, blesk, voda či světlo a dle toho uzpůsobíte svoji skupinku. Během souboje si můžete vybrat, jaké dvě postavy z družiny se budou boje s nepřáteli účastnit a můžete tak kombinovat své bojovníky do dvou pozic dle libosti.

Souboje využívají časové osy, jež ukazuje, který bojovník bude následovně útočit. Pokud však nepřítele zraníte ve správnou chvíli, je možné zrušit jeho připravovanou akci, vrátit ho na začátek osy a tak jej připravit o kolo. S pozicí nepřátel na časové ose lze částečně strategicky manipulovat pomocí kouzel, která protivníky zpomalí nebo je po ose posunou zpět a šikovné načasování útoků spolu s kombinováním dovedností vašich bojovníků může mít za následek rušení akcí vašich nepřátel i po několik kol. Ovládnutí tohoto systému přerušování akcí je stěžejní, neboť umělá inteligence bude stejnou možnost využívat proti vám, kdykoliv to jen bude možné.

A to je prakticky veškerý princip soubojů v Child of Light. Hra je ve většině ohledů jednodušší, ne tak systémově komplexní, jako jsme zvyklí z pravých JRPG. Místo vybírání zbraní, štítů, zbroje, bot, helem a magických prstenů je vyzbrojování postav nahrazeno vkládáním rozdílných drahokamů do tří okének, což postavám přidává elementální zranění k útokům, obranu proti elementům nebo zvyšování atributů jako rychlost či pravděpodobnost vyhnutí se útoku. Levelování pak každé postavě nejen zvýší základní atributy, ale také dá bodíky do vlastního trojvětvého stromu dovedností, kterým lze každou ze svých postav postupně vylepšovat, či profilovat jedním směrem soustředěním se pouze na jednu z větví. Proč tedy odsuzovat efektivitu titulu, když zcela očividně nemíří primárně na hardcorové hráče?

POHÁDKA O SPLNĚNÝCH PŘÁNÍCH

Harmonie všech prvků hry totiž nevyústí ve vítězný pocit z pařby, ale spíše v uklidnění, ponoření se do melancholické atmosféry a příběhu a - snad odpustíte toto klišé - užívání si hry. Od přenádherného grafického zpracování, po neméně skvělý hudební doprovod, všechny ladné animace, pastelové barvy i veršované vyprávění drží na uzdě tempo hry i v určitých příběhově vypjatých momentech a Child of Light je tak porovnatelné s listováním v ilustrované knize pohádek.

Hra není do češtiny přeložená a složitost veršovaného textu dělá ze hry v našich končinách spíše záležitost pro angličtiny znalé hráče.

V návaznosti na poklidnou filozofii hry je v Child of Light unikátním způsobem zakomponován multiplayer. Aurora z kraje hry potká světlušáka Ignicula, který se stane jejím stálým společníkem na cestách i v soubojích. Igniculus dokáže téměř vše co Aurora - létá po okolí, sbírá léčivá přáníčka, otevírá truhly a navíc umí vypínat nástrahy v dungeonech a v tmavých prostorech dokáže osvětlit cestu vpřed. V soubojích pak umí nepřítele oslepit a zpomalit tak jeho postup po časové ose a přátelé naopak vyléčit a doplnit chybějící manu. Hráč ovládá Auroru levým analogem a Ignicula tím pravým, avšak kdykoliv se může přidat druhý hráč a světluškou prvnímu hráči ovládat pomocí druhého ovladače, případně myši. Aurora je vždy tím primárním hybatelem, a i přesto, že zapojení druhého hráče není kritické, jeho potenciální způsob podílení se na hře je takřka rovnocenný. Tímto způsobem je Child of Light ideální hrou, kterou můžou hráči sdílet s mladším sourozencem, potomkem či drahou polovičkou. Tedy v anglicky mluvících zemích. Hra do češtiny není přeložená a složitost textu veršovaného jambickým pentametrem dělá ze hry v našich končinách spíše záležitost pro angličtiny znalé, dospělé hráče.

I tak je Child of Light drahokamem mezi hrami. Ubisoft umožnil svojí technologií, know-how a zázemím vznik hry, která je po všech stránkách výrazně autorská a svým způsobem velice ambiciózní. V prvé řadě je to důkaz, že i ve velkých studiích pracují lidé, kteří chtějí a umějí tvořit unikátní hry. V druhé řadě je to důkaz, že se velké společnosti nemusejí soustředit pouze na AAA tituly. A nakonec je to důkaz, že není třeba odchodu talentovaných vývojářů do vlastních studií k vytvoření herního titulu, jenž je vlastně každým coulem nezávislý, jen bez oněch vad na kráse, které se takovým hrám odpouštějí.

Child of Light
i Zdroj: Hrej.cz

Child of Light
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 3
Wii U Wii U
Xbox Xbox 360
PlayStation Vita Vita
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Zhruba dvanáctihodinové dobrodružství v Lemurii je stejnou měrou umělecké dílo a velice povedená hra. Jedinečná symfonie obsahu, prezentace, ilustrace, hudby a hratelnosti činí z Child of Light hru, na kterou budete po dohrání dlouho vzpomínat.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama