Castlevania: Lords of Shadow 2

Castlevania: Lords of Shadow je poměrně hezká hra... ale ne dost hezká. Tak zněl před více než třemi lety verdikt této přebudované a zmodernizované herní značky. K přímému pokračování se dostáváme mírnou oklikou přes Mirror of Fate, pochopitelně plni velkých očekávání a s vyhlídkami na zlepšení. Tvůrci si bezpochyby připravili mnoho nového materiálu, hrnčíř ale také nevyrobí překrásnou vázu jen díky tomu, že má k dispozici obrovské množství hlíny. Musí tvarovat s pečlivostí a prokázat smysl pro detail.

DRSNÉ PROBUZENÍ DO REALITY

V úvodu hry se vám dostane rychlé a přehledné dějové rekapitulace předešlých dvou dílů série, proto by do hry mohli vstoupit i naprostí nováčci. Tak úplně vám to ale nedoporučujeme, protože Lords of Shadow 2 zkončuje trilogii s charismatickým Drákulou Gabrielem Belmontem a těch předchozích událostí bylo zkrátka hodně. Bez ohledu na to, Gabriel se po několika staletích probouzí do moderní doby a ihned na to potkává zrádce Zobeka, který mu přislíbí vysvobození. Jinými slovy - zbaví ho nesmrtelnosti výměnou za pomoc v odstranění Satana. Gabriel nabídku přijme, protože mu nic jiného ani nezbývá a začíná velkolepě se tvářící závěr dobrodružství.

Dobový přechod do současnosti je jednou z klíčových změn pokračování, avšak z hlediska jeho přínosu se mohou názory různit. Na herní mechanismy sice nemá prostředí valný vliv, což je jedině dobře, otázkou ale zůstává, jestli se s lehkým nádechem futuristické doby ztotožňuje hlavní hrdina. Boje proti strojům a střelným zbraním nám zkrátka ke značce nepasují tak dobře jako tradiční hrdinské bitvy s obřími monstry či příšerami. O ty ale naštěstí nebudete úplně ochuzeni, neboť vás příběh mnohokrát vrátí zpátky do 11. století, kde kromě zmíněných bitev opět čeká hutná atmosféra jedinečných gotických staveb. Vyjádřeno číselně, mezi oba zmíněné světy je přibližně 15hodinový příběh spravedlivě rozdělen.

KOUŠE A PRÁSKÁ BIČEM

Ústředním bodem zájmu je pochopitelně soubojový systém, který se již v prvním díle mohl považovat za velmi zdařilý. Díky volné kameře navíc nyní působí více dynamicky, přičemž jsme nezaznamenali žádný výraznější technický problém, který by dojem z působivých soubojů narušoval. Kromě krvavého biče využíváte k útokům i magii - Void Sword využijete ve chvíli, kdy vám dochází zdraví, protože s každým úspěšným zásahem tímto mečem vám zpětně přibývá. Rukavice Chaos Claws naopak spoléhá na tvrdou sílu a dokážete jí prorazit štíty nepřátel. Využíváním magie již vcelku tradičně spotřebováváte energii, kterou následně doplňujete manou za provedená útočná komba. Složitější komba pak můžete postupem času dokupovat, a ačkoliv se od sebe na první pohled výrazně neliší, v efektivitě boje je jejich přínos značný.

Autoři vám nabízí spoustu obsahového materiálu, ale nepovedlo se jim vytvořit kompaktní celek, který by hrál dohromady a doplňoval se danou vizí.

Povedené souboje ale nejsou tím jediným, co tvoří obsah hry a u Lords of Shadow 2 to platí tím spíš, neboť se o zpestření zážitku snaží celou řadou dalších způsobů. Jedním z nich je přítomnost stealth pasáží, v nichž se přeměníte v krysu a prolézáte šachtami. Jsou tu samozřejmě i hádanky, někdy až zdlouhavé příběhové vyprávění s celou řadou nezajímavých postav, zmíněné cestování časem a další prvky, usilující o vaši plnou pozornost. Vše přitom zaštiťuje otevřený svět, po němž se můžete volně pohybovat, výsledná podoba je ale dosti rozporuplná. Autoři vám nabízí spoustu obsahového materiálu, ale nepovedlo se jim vytvořit kompaktní celek, který by hrál dohromady a doplňoval se v konkrétním směru s danou vizí.

PŘEZDOBENÝ DORT

Až příliš se odbočuje od původní myšlenky prvního dílu, jehož prostší forma měla mnohem větší tah na bránu. Lords of Shadow 2 chybí přímočarost, jakou měla například restartovaná série Devil May Cry a v myšlence otevřeného světa se chce naopak přiblížit Darksiders. Zatímco tam ale měl otevřený svět smysl, nejnovější Castlevania jej v tomto ohledu postrádá. Úroveň vedlejších misí či RPG systém totiž nedosahuje takových kvalit, abyste měli motivaci se neustále vracet, tempo hry je následkem toho značně proměnlivé, zbytečně kouskované a brání konstantnímu přísunu zábavy.

i Zdroj: Hrej.cz

Napříč veškeré kritice však máme za to, že se v určitých chvílích drží úroveň kvality dostatečně vysoko natolik, abyste hře slabší momenty odpustili. Přeci jen zde nemluvíme o problémech, které by se s trochou trpělivosti nedaly překlenout, i tak si ale autoři ukrojili příliš velkou porci, se kterou se jednoduše nedokázali poprat. U velkého počtu připravených inovací navíc nemůžeme mluvit jako o kroku vpřed, což je pro celou sérii špatnou vizitkou.

Pokud na něco, těšte se zejména na souboje s bossy, kteří důrazně upozorní na pompézní podání v jedinečných kulisách. Čeká na vás prozkoumávání lokalit s akrobatickou vložkou, což dodává dobrodružství ten správný nádech a to vše v grafice, nad kterou sice rýpalové ohrnou nos, ale vyprávějte jim, že absolutně netuší, co je pro ně dobré...

A abychom to shrnuli:

„Castlevania: Lords of Shadow 2 je poměrně hezká hra... ale ne dost hezká.“