Cargo: The Quest for Gravity Recenze Cargo: The Quest for Gravity

Cargo: The Quest for Gravity

Dalibor Franta

Dalibor Franta

29. 5. 2011 22:00 3
Reklama

Ve slovníku neexistují slova, která by hru Cargo! Quest For Gravity dokázala vystihnout. Bizarní? Řekněte to nahatému liliputovi, co právě tančí v dešti padajících pián. Bláznivá? Ne dost, když za šlapací ponorkou vlaje provaz šesti zakrslých, nadšením vybuchujících naháčů. Ujetá? To je odvar, když musíte vlastním tělem bránit leteckou turbínu a odkopávat od ní sebevražedné nudistické skřety, odhodlané užít si ultimátní odpoledne skokem do rotujících lopatek. Tihle ruští hoši z Ice-Pick Lodge jsou prostě oříšky. NUTS!

Tři mandle a Babylonská věž

Pro svůj nejnovější výlet do králičí nory vybrali si velmi nevšední pohled na biblickou katastrofu. Partička mechanických bohů jménem Manipu (my všichni jsme Gogo!) po tisíciletích konečně ztratila trpělivost s lidskou rasou a rozhodla se naše nehodné plémě odplavit razantní planetární potopou. Celá věc se jim ale trochu vymknula z rukou (zvlášť, když žádné ruce nemají), a tak si ještě pomohli zpomalením rotace Země, pročež naše nebohá planeta přišla ve vteřině o většinu gravitace a značná část civilizace prostě ulítla do stratosféry. Zatím normálka. To divné teprve přijde. Jako náhradu za zkažené lidské (po)tvory, vybrali si Manipu půlmetrové, nahaté a dočista blbé skřítky, jejichž jediným smyslem života je legrace a adrenalin – jedině tak totiž nikdy nebudou schopni páchat žádné zlo. Ale jak jsou tihle drobci pitomí, jsou taky užiteční. Během nevázané zábavy totiž produkují vzácnou substanci (FUN!), která generuje gravitaci a s jejíž pomocí lze ze stratosféry stahovat části rozpadlé planety.

To se náramně hodí poslední přeživší lidské dvojici – posádce obchodní vzducholodi, která má na ostrov naháčů dopravit náklad drahocenných mechanických přístrojů. Vzducholoď je ale nešťastně sestřelena uvítacím ohňostrojem a nejbizarnější herní zážitek těchto i budoucích herních životů může začít. Hráč se ujímá role letecké mechaničky Flawkes, která se postupně, v sadě ujetých úkolů rozprostřených přes čtyři roční období, snaží sebedestruktivní naháče chránit a využívat jejich vzácnou energii k jakés také obnově planetární rovnováhy.

Mona Lisa s pistáciovými kníry

Cargo je vlastně takovou 3D variací na lemmingy a … a… experiment s LSD. V zásadě jde o to, že naháči si každou chvilku najdou zábavu, která neodvratně směřuje k jejich destrukci. Tuhle se jim zdá jako dobrý nápad proskočit proudovou turbínou, jindy se za všeobecného veselí nechají rozsednout gigantickým tučňákem. Vaším primárním úkolem je proto konstruovat důmyslné dopravní prostředky (auta, lodě, ponorky, letadla) a s jejich pomocí jim v této činnosti bránit. Lovení tonoucích naháčů z vody, závodění na ledové klopené dráze, rytmické minihry, přejíždění agresivních tučňáků, nebo rozehřívání podvodních sopek, to je jen zlomek činností, ke kterým se v průběhu téhle prazvláštní zkušenosti dostanete.

Zároveň je třeba sebedestruktivní prcky citlivě „farmařit“ pro vzácnou FUN substanci, která funguje jako herní platidlo. Můžete za ní nakupovat součástky a plány na výrobu nezbytných dopravních prostředků nebo stahovat ze stratosféry zatoulané budovy, lodě, sochy či ledovce a tím zvyšovat počet naháčů pobíhajících po herní mapě. Získávat substanci je snadné a šílené zároveň – pro menší porce stačí nakopnout naháče do hýždí. Prcek se pak s radostným hýkáním vznese do oblak a obdaří vás menší porcí platidla. Postupem času ale potřebujete na nákladné dopravní prostředky a jejich stavební materiál víc a víc peněz, nejrychlejším řešením je proto připevnit si na stávající vozidlo plavecký kruh a pak ve velkých rychlostech zákrslíky odchytávat. Nadšení naháči utvoří za vozidlem živý řetěz a po chvíli absolutního vytržení blahem vybuchují v reji konfet a záplavě FUN bodů. Za chvílí se ale na svět vrátí, když je ze svých útrob vystřelí kouzelná sopka… to jen tak pro pořádek.

Nutno podotknout, že nic z toho není samo o sobě nějak úchvatně zábavné, ale v kombinaci s naprostou ujetostí světa kolem, jako by se člověk nemohl ubránit podivnému stavu hypnózy. Když netušíte, co se to kolem vás vlastně děje, je přirozenou obrannou reakcí mozku pátrat dál a doufat, že se třeba zachytí na nějakém ojedinělém ostrůvku zdravého rozumu. Nezachytí. V hraní tak člověk pokračuje spíš ze zvědavosti – aby věděl, co šílenějšího může po Big Benu a Chrysler building z nebe ještě spadnout nebo do čeho se banda sebedestruktivních naháčů zaplete příště.

Na bendžo hraje Whistlerova matka

Pokud nám na přístupu ruských vývojářů něco vadilo, bylo to fakt, že světu bezbřehého šílenství podřídili úplně všechno… včetně některých základních herních pomůcek. Na Bros Islandu se s vámi nikdo nebaví… přesněji, nebaví se s vámi nikdo normální. Mechaničtí bohové blábolí úplně mimo mísu, skřeti se vyjadřují jen v ujetých rýmovačkách a paradoxně i váš jediný lidský společník má s jasným formulováním myšlenek docela vážné potíže. Často proto není vůbec zřejmé, co a proč máte vlastně udělat. A když už to zřejmé je, nevíte jak na to. Velkou část hratelnosti proto ukrojí bezcílné bloumání po rozlehlé free-roam mapě, případně aplikace všeobecně neoblíbené metody pokus omyl. Trochu víc instrukcí, třeba i v podobě obyčejné minimapy, by hře rozhodně jenom prospělo. Přes všechno to mozek stimulující LSD šílenství se také dost brzy dostaví prozření, že Cargo! vlastně nepřekračuje mantinely jednoduchých miniher a obecně se, otevřenému a gravitace zbavenému světu navzdory, drží až moc při zemi. Čtyři až pět herních hodin, které vám hlavní příběhový režim (vedle něj je tu ještě volný sandbox mód) nabídne, je proto tak akorát, aby vás sestavování monstrózních lítajících mašin a zachraňování přitroublých kamikaze liliputů nezačalo lézt na nervy.

Forma zkrátka v případě nejnovějšího halucinogenního výtvoru ruského studia Ice-Pick Lodge překonala obsah. Je to nevšední, je to zajímavé, je to vtipné a je to… jiné. Herně však Cargo! dětinsky klopýtá a k místy až mystickému přesahu posledního výtvoru ruských pionýrů, hře The Void, má rozhodně daleko.

Cargo: The Quest for Gravity
Windows PC

Verdikt

Studio Ice-Pick Lodge opět odmítlo kráčet po vyšlapaných stezkách zdravého rozumu, tentokrát však kromě nezvyklé formy nabídlo jen pár fádních miniher. Ujetý výlet do světa nahatých, veršujících trpaslíků se sebevražednými sklony sice pobaví, ale herně neuchvátí.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama