Brutal Legend Recenze Brütal Legend

Brütal Legend

konfrst.jan@gmail.com

konfrst.jan@gmail.com

18. 3. 2013 23:23 10
Reklama

Brütal Legend je jednou z těch her, u kterých je od začátku jasné, že to mezi hráči budou mít nadmíru těžké. Předně – na stolní počítače přichází tři a půl roku poté, co hra vyšla původně pouze na konzolích, což je rozdíl, který by mohl dokázat srazit vaz sebelepším titulům. Ovšem jinak tomu může být u hry, která vyniká svojí náplní natolik, že vlastně tak docela postrádá konkurenci.

Srdeční záležitost

Když bychom měli Brütal Legend představit všem neznalým a přirovnat (nepřirovnatelné) k něčemu jinému, tak bychom se asi snížili k výrazům typu tupá 3rd person řežba se sekyrou v sandboxovém světě. Naštěstí to ale až tak jednoduché není.

Hra sleduje strastiplný příběh nešťastného roadieho jménem Jack Black. Tedy vlastně Eddie Riggs, to on jenom jako Jack Black vypadá, mluví a hojně užívá smysl pro humor pro Blacka tak charakteristický. Náš Eddie je ale mimo jiné velkým fanouškem toho nejklasičtějšího metalu v čele s Ozzym a sní o světě, ve kterém je metal ctěn vším božstvem i lidskými pokoleními a kde není przněn ničím, co do něj nepatří.

A svým způsobem se to Eddiemu poštěstí – za velmi podivných a podezřele rituálních okolností opouští náš svět a dostává se do prostor přinejmenším velmi kovových. Svět, kde ze země trčí motory, kde na sebe stromy berou podobu chromovaných výfuků, kde se prohání po ďábelských tříkolkách modly klasického heavy metalu, pavouci vinou ocelové basové struny a především jde o svět, v němž ta pravá hudba ještě nevymřela a nepostrádá koule.

Eddie se zkrátka shodou okolností ocitá ve světě jiném a pro něj ve všech ohledech dokonalejším. Záhy se však dozvídá, že nic není jak se zdá a té úžasné roštěnce neznající taje francouzského líbání hrozí rychlá záhuba.Ne všakpokud Eddie nažhaví struny i sekyru a nenakope někomu šeredně pozadí. A najednou je to až tak jednoduché, až tak primitivní, jenže v jednoduchosti je síla a v případě Brütal Legend to platí rovnou dvojnásob.

Subtilní brutalita

Těžko říct kdo z dua Tim Schafer (mozek stojící za touhle šíleností) a Jack Black (zapálený metloš na jehož výkonu hra stojí i nepadá) si tu splnil sen, jisté však je, že se to někomu zatraceně povedlo. Titul je sešitý s ohromnou láskou k hudbě a především určité skupině jejích fanoušků.

Z hry jednoduše každým coulem teče zápal pro myšlenku. Tou je heavy metal a vše, co k tomu podle přestřelených a patřičně ujetých měřítek patří. Hrdina v běhu se sklánějící k raněné partnerce tak například nemůže udělat nic jiného, než provést geniálně dramatický sjezd po kolenou – už jen ta kytara mu chybí. Nechybí však jinde, souboje se doplňují speciálními schopnostmi – říkejme jim třeba magie – které se nespouštějí ničím jiným, než právě killer sólem na kytaru. Motorizovaná prasata pak samozřejmě nemohou přijít k újmě způsobem jiným, než takovým, že s Lemmym za řídítky a Jackem na korbě s basovou kytarou v ruce jezdíte okolo a vyhráváte z těch čuňat duši. A takovýchto špekatých momentů je hře habaděj.

Nelze nezmínit perfektního Ozzyho, ďábelského zástupce metalových bohů, který vám v autě zpřístupní rádio – z toho se to na vás už pak valí jen a jen radost. Accept, Mötorhead anebo třeba klidné balady ve chvílích méně vypjatých. Jen kdyby hráč měl ty hity ve hře slyšené kupovat na iTunes tak může hravě překročit jinak směšně nízkou cenu hry. A to už o něčem vypovídá!

A nejen soundtrack, ale jak již bylo nakousnuto, tak i smysl pro humor je zde mocný, tedy alespoň za předpokladu, že máte rádi Jacka Blacka a s ním i třeba jeho film se zcela úchylným jménem pro českou distribuci – Králové Ro(c)ku. Není-li vám tvrďácké sypání hlášek z obou rukávů cizí, tak se máte na co těšit. Black se činí, a hráčům to vrhá rovnou lopatou.

Hořce k závěru

Povšechně nadšená recenze ale nemusí nutně značit absolutorium v rámečku pod ní, byť mnohé extrémně vypjaté momenty příběhu si o to svým laděním vysloveně říkají. A ač je třeba s klidným svědomím přiznat, že bránice nezůstala nedotčena a kafe či jiné méně publikovatelné energii doplňující nápoje nebylo možno během bonmoty protkaného hraní požívat, tak máme na srdci mnoho, co je hře třeba vytknout.

Pomineme-li perfektní náplň, peprný smysl pro humor, hezké roštěnky i nápadité mise, tak na hře stejně dokážeme objektivním okem najít jednu či deset malých vad na kráse. Doslova, věk se na hře podepisuje písmem krvavým a ta léta jsou znát. Grafická stránka prostě pamatuje a bohužel jí nemůže pomoci ani rozkošné jméno enginu – Brütal Engine. Stejně tak souboje umí být nepříjemně fádní – jde jen o to dostatečně rychle kombinovat jedno tlačítko pro sekyru a to druhé pro kytaru.

Ale vem to čert a všechen grunge k tomu. Anebo rovnou ďábel! Takovéto hry chybí, a to nejenom na PC. Je to až s podivem jak lehké je hrát a recenzovat titul, který někdo vytvořil s lehkostí jinde neviděnou a především s takovou láskou. Takovým titulům se dá odpustit ledacos, jelikož zpětný pohled dává vytanout tomu jedinému podstatnému – tahle hra je pekelná zábava. A my už jen se slzou v oku vzpomínáme na to, o čem to hraní vlastně v první řadě je!

Brutal Legend
Windows PC
PlayStation PlayStation 3
Xbox Xbox 360

Verdikt

Brütal Legend rozhodně není zážitek bez chyb, navíc přichází pozdě, ale ty karty, které vykládá na stůl jsou jednoduše uchvacující. Humor nemusí sednout všem, stejně narážky na velmi specifickou kulturu nemusí vonět všem, ale když se vám hra trefí do vkusu, je uchvacující.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama