Bravely Second: End Layer Recenze Bravely Second: End Layer

Bravely Second: End Layer

Vojta Dřevíkovský

Vojta Dřevíkovský

17. 4. 2016 14:00 4
Reklama

Pokud jste hráli předloňské JRPG Bravely Default, asi mi dáte za pravdu, že se vývojářům ze Silicon Studio povedlo namíchat až překvapivě vynikající koktejl ze starých tradic žánru JRPG se špetkami moderních principů a zvyklostí. Výsledek nemohl zklamat žádného fanouška japonských RPG a byť se nejednalo o zcela bezchybnou hru, od záhy oznámeného pokračování se dalo čekat, že slabší stránky původní hry napraví a svého předchůdce překročí. Inu, mám dobrou a špatnou zprávu. Ta špatná je, že Bravely Second je v podstatě pouze stejné jako Bravely Default. Ale ta dobrá je, že Bravely Second je alespoň v podstatě stejné jako Bravely Default.

BYLO, NEBYLO...

Příběh Bravely Second navazuje na velké události na konci jedničky. Agnès je papežkou, Tiz je stále v kómatu, Edea se vrátila do Eternie a svět tak nějak zažívá období klidu. To trvá pouhé dva roky a Agnès, nyní velice důležitá politická osoba, je náhle unesena mocným Kaiserem Oblivionem. Na její záchranu se vydává dobrosrdečný hlavní hrdina Yew, k němu se brzy přidá stará známá Edea, partu brzy doplní tajemná Magnolia a nakonec i Tiz. Společně cestují po čtyřech kontinentech ve snaze dostihnout Kaiserův létající válečný zámek, potkávají staré i nové přátele a nepřátele, řeší invazi monstrózních Baalů z Měsíce, občas zažijí komickou epizodku, občas zase něco vážného a tak dále podle mustru nastaveného prvním dílem.

Již tak uživatelsky přístupná hra je ještě o něco otevřenější a příjemnější ke hraní, ale máloco by šlo nazvat skutečným krokem vpřed.

Asi sami vidíte, že příběh je ve své primární rovině až zoufale tradiční. Stejně jako cestování za krystaly z Bravely Default, i záchrana Agnès sleduje tisíckrát obehrané schéma. Budiž vývojářům k dobru přičteno, že místy, a to především ve vedlejších úkolech, si s očekáváním hráčů trochu pohrávají a nechávají je rozhodovat v morálně šedých zónách. Jinak ale hra až tvrdohlavě nabízí jednu předpovídatelnou událost za druhou, jejíž výsledek vy odhadnete dlouho před vašimi hrdiny. Pokud však znáte velké odhalení z jedničky, můžu jen potvrdit, že Bravely Second opět hraje na lahodnou meta strunu a že se máte na co těšit. Pokud ne, mohu jen doporučit, abyste tuto záměrnou, leč zbytečně prostou habaďůru překousli a nechali se hrou nakonec překvapit.

TOHLE JSEM UŽ JEDNOU HRÁL

Můj největší problém s Bravely Second je ten, že se vývojáři příliš drželi všeho, co představili již v Bravely Default. Mírné změny v systémech jsou povětšinou k lepšímu, již tak uživatelsky přístupná hra je ještě o něco otevřenější a příjemnější ke hraní, ale máloco by šlo nazvat skutečným krokem vpřed. Nebylo by fér tvrdit, že je v Bravely Second všechno stejné, ale rozdíl mezi první a druhou hrou by šel spíše přirovnat k rozdílu FIFA 15 a 16 než Final Fantasy X a Final Fantasy X-2.

Vezměme si například svět. V podstatě téměř všechny lokace, které jsme navštívili v Bravely Default, se v Bravely Second vrací. Města zůstala zcela beze změn, původní dungeony zde fungují jako sekundární dungeony pro vedlejší úkoly, mapa světa až na pár výjimek obsahuje ty stejné lokace. Od krutého označení za rehash Bravely Second zachraňuje fakt, že hra přichází i s novými dungeony, oblastmi a městy a poměr mezi novými a starými lokacemi bych se nezdráhal označit jako rovnocenný. I tak ve známých lokacích (s pastmi, zamčenými dveřmi a pákami k jejich otevření na stále stejných místech) trávíte až příliš mnoho času.

KLASIKA V NOVÉM HÁVU, ČÁST DRUHÁ

Bravely Second zůstává stále docela pomalou hrou, což vám na začátku potvrdí tutoriálová první kapitola trvající dlouhých šest až deset hodin. Ano, některé hry stihnou skončit dříve, než Bravely Second začne a herní dobu natahuje přetrvávající důraz na časově náročný grind. Připravte se, že v pozdějších fázích budete setrvávat v dungeonech až několik hodin navíc, abyste dostali své svěřence na potřebný level a mohli se pustit do bosse na konci lokace. I tentokrát máte k dispozici snadnou možnost nastavení četnosti výskytu náhodných soubojů, a urychlit tak zisk zkušeností. Boje je stále třeba odehrát a - odpusťte mi tuto kacířskou myšlenku - možná by hře napomohlo nějak zprostředkovat možnost zvýšit zisk XP a ulevit tak grindu, kterého se lze především v oněch starých dungeonech rychle přejíst.

Nová povolání jsou snad ve všech případech lepší a navzájem se skvěle doplňují.

Všechno by to bylo určitě méně snesitelné, pokud by hra obsahovala jiný bojový systém než Bravely Default, ale v tomto případě jsem rád, že zde hra zůstala naprosto při starém. Kolové souboje opět využívají jednoduchého systému akčních BP bodů, které se dají střádat pomocí akce bránění a později naráz vyčerpat při několikanásobných útocích či používání dovedností. Nově snad pouze nabízí čtyři přednastavitelné sety útoků pro rychlé automatické bitvy  a především možnost pokračovat v souboji s utracenými BP body, pokud nepřítele zabijete v prvním kole. Odměnou vám bude zvýšený zisk XP, ale vaše postavy začnou s případnou bodovou penalizací a bez možnosti se před bojem vyléčit. Budu se opakovat, ale soubojový systém nabízí hluboké kombinační možnosti a patří mezi to nejlepší, co jsem v žánru zažil a drobná novinka jen podtrhává zábavnou potřebu balancovat na hraně vyššího rizika a vyšší odměny, která celým systémem prostupuje. Zcela totožný zůstal systém speciálních SP bodů, které dávají postavám akci navíc a dobíjejí se ve spánkovém režimu, případně skrze nepotřebné mikrotransakce. Bez změn se vrátil i asynchronní multiplayer přes StreetPass, kdy vám mohou v boji vypomoci hrdinové dalších hráčů, i minihra se stavěním městečka, čímž si otevíráte nové útoky a přístup k vybavení speciálních obchodů. Novinkou pak je jiná, trochu pitomá minihra, či spíše interaktivní spořič obrazovky a jukebox v jednom, kdy se hrdinové pustí do výroby plyšových zvířátek, které pak prodávají, a mohou si tak přijít na nějaké peníze. Vy můžete nechat postavy pracovat v klidu, či jim dokupovat powerupy, které na čas zvýší jejich produktivitu či kvalitu jejich práce a vy díky tomu ve výsledku prodáte plyšáky za víc peněz. Jakoby se Bravely Second snažil být tady pro hráče v jakékoliv situaci - při hraní, když si chce jen pustit písničky ze hry, i když zrovna hrát nemůže.

TAK PROČ TO ZNOVU HRÁT?

Pokud někde Bravely Second svého předchůdce převyšuje, pak je to skladba jobů. Job system se vrací a kromě osmnácti jobů zděděných z jedničky nabízí dvanáct nových, skvěle navržených, nápaditých a především zábavných povolání. Ty si tradičně otevíráte postupem hrou a stále je můžete přiřadit jakémukoliv členovi své party, levelovat a odemykat si jejich unikátní dovednosti. Například základní Wizard (neplést s Black Mage) může kombinovat formu kouzla s vybraným elementem a vytvářet třeba ledový útok, který zasáhne nepřítele na začátku kola, nebo bleskový útok na všechny nepřátelé jednoho typu, případně v kombinaci s bílou magií léčivou mlhu, která může vaši partu po několik dalších kol automaticky léčit. Legrační povolání Catmancer vychází z FF třídy Blue Mage a kromě toho, že vám umožní komunikovat s kočkami, můžete pomocí pamlsků z inventáře přivolávat chlupaté kočouchy do boje a používat útoky, které se naučíte od nepřátel. Cukrář Pattisier pak různými dortíky oslabuje své protivníky, kovbojský sniper Hawkeye zasazuje úchvatná elemetální zranění, šermíř Fencer zaujímá různá postavení a boostuje si tak útok, obranu či rychlost, a šlo by pokračovat dále.

Bravely Second: End Layer
i Zdroj: Hrej.cz

Nová povolání jsou fantastická a i přesto, že plněním vedlejších úkolů můžete získat přístup k povoláním z Bravely Default, ta nová jsou snad ve všech případech lepší a navzájem se skvěle doplňují. Přišlo mi, že v některých případech nová povolání kombinují vlastnosti jobů z první generace, v jiných případech jakoby až v Bravely Second vývojáři přišli na to, jak si mohou se systémem BP bodů při navrhování povolání vyhrát. I Bravely Second samozřejmě nabízí ikonické propojování schopností dvou povolání a vytváření účinných synergií. Opět platí, že se nic nevyrovná tomu pocitu, když sami přijdete na naprosto ultimátní kombinaci dovedností různých tříd a v boji rozehráváte symfonii útoků a doprovodných skillů v kombinaci s dalšími členy party.

TAK MI PODEJTE INDEX...

Bravely Second představuje takový kus dobrého dortu, který jste už jednou jedli. Pořád je to dobré, ale už to není tak ohromující jako poprvé. Soundtrack sice postrádá silnější skladby, ale grafice stále nelze nic vyčíst. Ručně kreslená města pořád vypadají naprosto úchvatně a návrhy kostýmů pro jednotlivé joby jsou znovu vydařené, jen místo klobouků se často soustředí na sukně. Osobně se mi docela líbil i místy teatrální anglický dabing, ale Square Enix opět přidal pro fajnšmekry původní japonský. Kvůli kompletnímu namluvení téměř všech postav ve hře jsou i tentokrát obě zvukové stopy pouze monofonní.

S přimhouřenýma očima to sérii Bravely vyšlo i napodruhé.

Je mi jasné, že fanoušci Bravely Default mají o koupi pokračování jasno a i nováčci se v Bravely Second mohou rychle zorientovat a užít si nejmodernější klasické JRPG na trhu. S přimhouřenýma očima to sérii Bravely vyšlo i napodruhé - ostatně pořád je to ten pomyslný kus zatraceně dobrého dortu - ale pokud se Square Enix rozhodne naservírovat to samé potřetí, obávám se, že to už nedopadne dobře.

Bravely Second: End Layer
Nintendo 3DS 3DS

Verdikt

Bravely Second se od svého předchůdce v ničem zásadním neliší a spíše než pokračování připomíná takové rozšíření. Pořád se však jedná o mimořádně podařenou hru s hlubokým RPG systémem a špičku ve svém žánru.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama