Blur

Podobně jako loni, jen o několik měsíců dříve, obrací se velká část naší pozornosti na závodní hry. V uplynulých dnech jsme vám přinesli recenzi Split / Second, chystáme podrobný test nových Superbiků a ještě před nimi se společně podíváme na Blur. Hru, kterou mnozí označují za nástupce povedeného Burnout: Paradise, jenž v minulém roce učaroval i jinak spíše svátečním jezdcům. Když vám ale prozradím, že Blur sází spíše na využívání power-upů, čímž odsouvá závodění až na druhou kolej, asi už chápete, kam tím mířím. A kdyby vám to přeci jen nedocházelo, hned na začátku si můžeme ujasnit, že se Blur zmiňovaný Burnout nahradit nesnaží.

Zábava po staru

Moje slova ostatně potvrdí hned první závod, ve kterém na vás protivníci skočí jako hladoví psi a nepustí, dokud neprotnete cílovou pásku. Důvodů je hned několik a ten nejlepší z nich jsem už jmenoval - jedná se o power-upy, které jsme mohli vidět v podobných hrách již mnohokrát. Jistě, z jednoho úhlu pohledu bych teď mohl Blur nařknout z toho, že nepřichází s ničím novým, když ale pokličku nadzvednete, tento jinak vcelku archaický koncept vás nečekaně uspokojí. Především díky různorodosti jednotlivých zbraní a možnosti střílet i dozadu. V kombinaci s faktem, že každé auto uveze najednou až tři bonusy, to pak dává vcelku široké spektrum možností, jak dosáhnout svého. Vám i všem ostatním.

Závodění až na druhém místě

Ani na vteřinu tohle nesmíte pustit z hlavy, jinak budete za okamžik se svým vozem metat kozelce kdesi u svodidel a všichni ostatní vám zmizí z dohledu. Jedinou možností, jak se těmto nepříjemnostem vyhnout, je naučit se hodně rychle rozhodovat a ve správný okamžik použít potřebný power-up. Ve výsledku by to tedy mohlo vypadat nějak takhle - protáhnete se mezi dvěma soupeři, seberete naváděnou raketu a pošlete ji na vozidlo před vámi. V ten moment stočíte auto tak, abyste nabrali nitro, které záhy použijete k přiblížení se k vedoucí skupině vozidel, dlouhým smykem vracečkou se štěstím získáte štít a vzpomenete si, že na třetím slotu je stále k dispozici elektrošoková vlna. V dlouhé rovince tedy vletíte mezi skupinku vozů, rychle přehodíte zbraň, aktivujete ji a užuž se řítíte do cíle. Všechno ale začne pískat, houkat, pohledem v zadním zrcátku uvidíte přibližující se rudou kouli, v poslední možný moment aktivujete kolem auta neprostupný štít a za jásotu diváků proletíte cílem. Tohle všechno se odehraje v posledním kole vypjatého závodu, abyste se po chvilce pustili do dalšího.

Jezdíme poslepu

Pokud tedy Bluru něco chybí, akčně-závodní atmosféra to rozhodně nebude. Ruku v ruce totiž jde i s vybalancovanou, leč místy možná až trochu přestřelenou obtížností, která toho v pozdějších fázích příliš neodpouští. Z tohoto hlediska se proto budete muset naučit jednotlivé tratě nazpaměť a sžít se také s vlastnostmi jednotlivých vozů. Bohudík, ale v tomto případě spíš bohužel, tohle nebude kvůli malému počtu tratí a pouhé šedesátce vozidel příliš velký problém. Na druhou stranu, vývojáři si dali na vozovém parku opravdu záležet, a tak potkáte na tratích inspirovaných světovými velkoměsty výhradně reálná licencovaná auta. Jen namátkou se povozíte například v oblíbeném Golfu, velkém SUV od Nissanu, anebo usednete do speciálně vytuněného Brouka, který pod rezavou kapotou skrývá nadupaný motor. Každé z vozidel má odlišné vlastnosti, které však nejsou dle mého názoru tolik patrné, natož rozhodující.

Volím multiplayer

Jak jsem řekl v úvodu, Blur je spíše o zbavování se protivníků, nežli samotném závodění, takže vám bude vcelku jedno, jestli zrovna tohle auto více klouže v zatáčkách, nebo zda má tohle o chloupek větší akceleraci. Místo toho budete mít plné ruce práce s odrážením útoků a vysíláním svých vlastních, což se samozřejmě naplno projeví až v multiplayeru. Ten je dostupný v offline i online variantě, a ačkoliv to bude znít jako jedno z novinářských klišé, skutečně posouvá zážitek mnohem výše. Pokud totiž strávíte se singleplayerem nějakou tu dobu, přijdete na to, že se počítačem ovládaná auta chovají podle opakujících se šablon. A právě nápaditost, kterou umí zatím vymyslet jen lidský mozek, je na Bluru to nejpodstatnější. Ať už tedy ve čtyřech na jednom monitoru, nebo online s více lidmi, zažijete vskutku brutální závody, ve kterých se o vítězi rozhoduje až v závěru.

Nějaký problém?!

Právě kvůli tomu budete Blur milovat i nenávidět, neznamená to ale, že by vítěz bral vše. V kariéře, kde se vám postupně odemykají jednotlivé lokace, uspějete i ze druhého, nebo třetího místa a ve hraní můžete pokračovat i nadále. Vše ale záleží na tom, kolik máte na kontě žetonků Světla, skrze které se posouváte dál - pokud vám nějaké chybí, není problém se k nepovedenému závodu vrátit, v jiném případě uvítáte malé výzvy během jízdy, pomocí kterých si můžete vydělat extra Světlo navíc. V základu se jedná o rychlé projíždění světelných bran, případně plnění dílčích požadavků od fanoušků. Tímto směrem se navíc zaměřuje i jeden celý mód, takže si požadovaně dlouhých smyků, nárazů a ničení více protivníků naráz užijete habaděj. A když už jsme u těch herních variant, povedenou je také destrukce, ve které rozstřelováním auťáků před vámi sbíráte cenné sekundy, čímž se snažíte dojet co nejdál. Na to pak navazuje klasický souboj s časomírou a... A to je znovu vše.

Ať se tedy dívám na Blur zleva, zprava, musíme jednoduše uznat, že je to hra akční a nápaditá, ovšem postrádám v ní potřebnou dávku lehkosti. Vše musíte během závodů dřenit až na kost, a pokud jen na moment slevíte, bude to mít za následek opakování celého závodu. Kvůli výše popsané polovičatosti v určitých ohledech proto hodnotím tak, jak hodnotím, zaručuji vám ale zábavu v multiplayeru s perfektními efekty a vypjatými momenty.