Blueberry Garden

Dostat se do společnosti Gishe, Darwinie nebo Aquarie, čili předchozích vítězů Independent Games Festivalu, přináší velkou zodpovědnost. Ačkoliv jsme na zmíněné tituly většinou čekali hodně dlouho, výsledek stál za to. Svědčí o tom i hodnocení zahraničních médií, kde se tyto hry dostaly všechny v průměru přes 80 procent! Pouze loni přinesla plná verze Crayon Physics Deluxe spíše rozpaky – ale co naplat, i porotci se mohou splést, obzvlášť když soudí hry podle pracovních verzí. A co letos? Zvolení sympaticky vypadající, ale jinak prakticky neznámé plošinovky Bluberry Garden působilo odvážně; zvlášť vedle ambiciózních titulů typu Zeno Clash či CarneyVale: Showtime. Leccos už napověděly dojmy z preview verze, jak si vedla ta plná?

Borůvky a jiné pochutiny

Inu, všelijak. Základní koncept zůstal samozřejmě nezměněn: hráč je vhozen se svoji postavičkou do roztodivného, ale krásně graficky provedeného světa, plného stromů s prazvláštními plody a všelijakých předmětů denní potřeby. Je jen na něm, aby zjistil, co se po něm chce – Svedäng záměrně napovídá pouze jak hru ovládat, instrukce ohledně jejího dokončení však pouze naznačí. I přes počáteční zmatení Blueberry Garden zaujme už svým ovládáním: kromě chůze může hráč také létat, díky čemuž má usnadněný rychlý pohyb po rozsáhlé úrovni. Celá BG se totiž odehrává v jednom velkém levelu, který však nelze od začátku prozkoumat celý. Důvodem je fakt, že plachtit můžete jen doleva či doprava, nahoru se musíte dostat „po svých“. I proto není tak těžké si domyslet, co se po hráči chce – přibližováním se k jednotlivým předmětům se tyto objekty přesouvají na začátek úrovně a staví se na sebe, díky čemuž může hráč dosahovat vyšších pater levelu.

Klíčem je však přijít na to, jak se ke všem předmětům dostat. Některé jsou totiž příliš vysoko, jiné zase skryté za překážkou či ponořené ve vodě. Pomoci vám mohou exotické plody, jež rostou na různých místech úrovně. Účinek jejich snězení musíte vyzkoumat sami, ale není tak těžké uhodnout, že některé vám umožní létat krátkodobě i směrem nahoru, další ponořit se pod hladinu a jiné vás nasměrují k nejbližšímu předmětu. Ne vždy jsou však plody, které zrovna potřebujete, na tom správném místě, a proto s nimi občas budete muset proskákat kus úrovně (při přenášení předmětu totiž nelze létat).

Zajímavý nápad, říkáte? Ano, ale...

Blueberry Garden je pěkná plošinovka, bezpochyby. Když budete poklidně plachtit ve vzduchu a z obrazovky se rozezní překrásné melancholické melodie skladatele Daduka, získáte pocit, že hrajete tu nejúžasnější hru pod sluncem. Ale jen velmi krátkodobě: brzy totiž zjistíte, že kromě pěkného zpracování a zajímavého, avšak hratelnost nijak zvlášť obohacujícího konceptu na ní nic úžasného vlastně není. Skákání, létání a hledání předmětů rozmístěných všude možně po úrovni bych si uměl představit i v kvalitně provedené freewarovce. Blueberry Garden je však o něco ambicióznější počin a podle toho je třeba jej i hodnotit.

A tak si pojďme shrnout fakta: Svedäng vydal audiovizuálně nádhernou záležitost, ovšem jen s průměrnou hratelností a minimální hrací dobou. Po jedné úrovni totiž BG skončí – a její dohrání zabere při úspěšném pokusu zhruba dvacet minut. Napoprvé se vám to sice pravděpodobně nepovede, ale navyšování hrací doby opakovanými pokusy chválit nemohu; jestli totiž při prvním hraní ještě koncept BG působí trochu zajímavě, při druhém, třetím, čtvrtém, kdy se po vás chce stále úplně to samé, už zavání nudou. Jako jedinou omluvu pro krátkost BG lze brát cenu: prodávat za necelých 5 eur (4.99 €) podobnou „jednohubku“ je férová nabídka. Kvality hry ale na vyšší než šestkové hodnocení nestačí.

Poznámka: Navzdory Svedängovým prohlášením o plánovaných vylepšeních v plné verzi jsem žádné změny oproti té předchozí nezaznamenal. Možná je hra jen o něco lépe optimalizovaná, preview verze se totiž na slabších počítačích hodně trhala.