Blair Witch Recenze Blair Witch

Blair Witch

Jan Bors

Jan Bors

5. 9. 2019 12:45 10
Reklama

Mám v živé paměti trailer na konferenci Microsoftu na E3. Světová premiéra! Vidíme záběry z video-kamery, muže v rohu, les, temnou atmosféru, psa, lekačky. Jasné znaky toho, že by mohlo jít o herní vzkříšení značky Blair Witch, a taky že jo. V sále se všem tajil dech, včetně mě, a hlavou se mi jen hnalo, že tohle nikdy nebudu chtít hrát. Nikoliv proto, že by mě ukázka nenadchla, ale právě naopak. Představa, že lítam s kamerou, baterkou a psem v tomhle temném lese, mi fakt nedělala dobře. Připočtěte si k tomu, že jsem pamětník původního filmu z roku 1999, tedy minulého století a… najednou jsem tam.

Burkittsville, Maryland. Les temnější než vaše nejčernější představy, ztracené dítě a hlavní hrdina Ellis, který se snaží odčinit něco ze své minulosti. To je úvod hry, který naznačuje, kolem čeho se to celé bude točit. Lépe řečeno, kolem koho. Příběh psychicky poznamenaného ústředního protagonisty pod vaším velením totiž od prvních vteřin nedává prostor pro jakékoliv jiné linky. Alespoň to byl můj první dojem, který se následně potvrdil. Otázkou je, proč je to tak trochu magor. A je to vůbec magor? Není to spíše ten les, a co čarodejnice, co malý ztracený chlapec a co celá armáda dalších lidí, kteří se ho vydali hledat? Odpovědi jsou zahaleny ve velmi tísnivé atmosféře lesa Black Hills, do kterého se záhy vydáte vy v roli Ellise spolu s věrným psem Bulletem. Výprava do duše (nejen) lesa právě začíná. Píše se rok 1996.

PRO PAMĚTNÍKY

Začátek hry je docela zajímavý, protože vám velmi záhy ukáže většinu prvků hratelnosti, jejichž kombinaci budete využívat po celou dobu hry. Hned z kraje budete mít k dispozici mobil a vysílačku. Ty, jak asi tušíte, slouží ke komunikaci s dalšími postavami. Obě zařízení navíc můžete, ale také nemusíte, používat, nicméně si díky zvedání telefonu či aktivním jeho vytáčením můžete o světě nebo hlavním hrdinovi udělat nějakou představu. Obdobné to je u vysílačky.

Jde totiž spíš o jakousi psychologickou hru a na můj vkus se mohli autoři trochu více posnažit a přes tyto dva prvky vás i více děsit.

Přiznám se, že já jel stylem odpovídání na vše a snažíl jsem se volat kdykoliv budu na signálu, ne vždy je to totiž možné. Že bych z toho ale byl zase tak moudrý se také říct nedá. Jde totiž spíš o jakousi psychologickou hru a na můj vkus se mohli autoři trochu více posnažit a přes tyto dva prvky vás i více děsit. I když pár příchozích SMS mě v klidu úplně nenechalo. Vtipné je pak také jeho rozhrání a pravděpodobně spousta z vás může zažít v Blair Witch svou premiéru s jeho ovládáním. Nechybí ani obligátní had!

Nedílnou součástí vaší výbavy se dále stane baterka a videokamera. Další dva prvky, které hrají v hratelnosti zásadní roli. Začněme u baterky. Ta samozřejmě plní svůj primární účel svítilny, protože se logicky častokrát objevíte v absolutní tmě. Druhou její funkcí je zbraň; tedy ne, že byste s ní někoho mlátili, ale stejně jako v Alanu Wakeovi ji nepřátele nemají zrovna v lásce. Můžete s ní některé duchy doslova usmažit.

Videokamera je pak takovým strojem času, to je její primární funkce. V lese postupně nacházíte různé kazety, které odhalují další střípky děje, ale zároveň fungují jako jakýsi portál mezi tím, co vidíte na displayi a co se děje v Ellisově realitě. Co je ale podstatné, díky tomu můžete manipulovat s časem a třeba vracet staré předměty na jiné místo, případně otevírat dveře, které by vám jinak zůstali zavřené. Prostý a přitom celkem zajímavý herní prvek. Sekundárním prvkem je pak odhalování paranormálních jevů, skrytých cest a prostě všeho, co chtěli autoři nechat skryté běžnému zraku. Díky kameře se tak můžete vyhýbat přízrakům, se kterými byste jinak museli pomocí světla bojovat. Nicméně s negativním efektem, ze hry v podstatě uvidíte úplný prd a na rozdíl od filmu to atmosféře nijak nepomáhá.

PARŤÁK DO NEPOHODY

Nejdůležitějším a nejzajímavějším aktivním prvkem hry je přes všechny retro vychytávky pes Bullet. Věrný přítel hlavního hrdiny, který vlastně do velké míry určujte charakter a atmosféru celé hry a bez kterého by to asi byl těžký podprůměr. Bullet čenichá, hledá, přináší, ale také se bojí. Je to člen výpravy, ke kterému si vytvoříte nějaké pouto a jehož herní přínos není jen psychologický, ale i praktický. Nejen, že s jeho pomocí musíte řešit většinu zdejších hádanek, ale v případě boje s duchy slouží i jako zaměřovač. Je dobré sledovat jeho postoj, kterým směrem vrčí a tak dále. Koneckonců pozorovat jeho reakce je velmi důležité v hledání dalších cest, skrytých pokladů, ale třeba i v tom, zdali je poblíž něco nebezpečného či děsivého.

Ne, že by Bloober Team nedokázali vytvořit strašidelné kulisy nebo využívat nervy drásající hudbu, ale prostě nedokázali dostat do hráče trvalý strach.

Ale to je asi tak vše. Jasný, je možné se k němu chovat dobře i zle, můžete ho nechat se bát nebo ho prostě nechat běhat, kde se mu zachce. Nicméně na to, abyste si vyzkoušeli různé možnosti a objevili všech šest proklamovaných konců, byste museli hru tolikrát rozehrát od znovu, resp. museli byste ji chít dohrát, a tím se dostáváme k další a to podstatnější části hry.

KDO SE BOJÍ, NESMÍ DO LESA

Řekla babička a při hraní Blair Witch ani do tanku nemusela. Ne, že by Bloober Team, tedy autoři dalších hororových her jako jsou třeba Layers of Fear, nedokázali vytvořit strašidelné kulisy nebo využívat nervy drásající hudbu, ale prostě nedokázali dostat do hráče trvalý strach - obavu dělat ten krok dál. Hrát s ním tu psychologickou válku. Napínat ho, nechat ho netušit, děsit postupně. Bohužel. Všechny esa z rukávu vyhodí v podstatě záhy. A tady je pár důvodů, proč. 

Prostředí je sice strašidelné, ale pokud se vám opakuje jedna mapa, jen s jiným nasvícením, pořád dokola, začne vás to otravovat. Pokud se autoři jako s vražedným prvkem spokojí s duchoidními démony a odhalí vám to „zlo“ a navíc z toho trochu udělají akční hru, přestanete se bát. Přidejte k nepřátelům ještě posedlé chuchvalce listí rotujících mezi ostrůvky bezpečí a potom neviditelné stvůry, které odhalíte kamerou. Prostě a jednoduše, nebýt skvělé hudby, nemáte důvod se bát, a to ani v závěrečné pasáži hry, kde se alespoň začne něco dít. Řeknete si, tak tohle je hustý, jenže nějakým nedopatřením je tato pasáž zase zbytečně dlouhá a její skvělá atmosféra vyprchá prostě proto, že je uměle natáhnutá a opět, přestanete se bát.

Otázkou totiž je, proč by to sakra někdo chtěl hrát podruhý? Kvůli zábavě ani strachu to nebude. Co navíc teda Blair Witch vlastně nabízí?

Kde je sakra ten šílený strach? Proč k němu používám ty nejtrapnější nástroje? Proč tam vůbec cpu nějaké nepřátele, vždyť se dal teror zasadit pod kůži jinak, nápaditěji. Ale ok, blbý, jenže tohle by možná ještě šlo nebýt zdejších „hádanek“. Uvozovky píšu schválně, protože jde spíše o schovávanou předmětů na nejblbějších místech a takovou tu old-school adventurní blbost. Třeba v situaci, kdy musíte k postupu dál využít drážní vozík. Na cestě je ale kmen a vy tak musíte najít součástky ke stroji, který ho zvedne z cesty. To, že byste mohli jít pěšky okolo, nikdy asi nikoho nenapadlo. Ok. Ale že hledáte schované součástky po mapě jak trotlové s baterkou… řeknu to takhle. Pokud omylem něco přehlédnete, budete tam chodit dlouhé minuty a celé kouzlo hororu je zase zcela spolehlivě pryč. Proč? Protože je za A) tma jako v prdeli a svítíte si jen baterkou B) začnete prohledávat i úplně prázdné kousky mapy C) už jste byli všude třikrát D) nic vás nenutí hýbnout kostrou. Prostě vy vlastně vůbec nejste pod tlakem a to je u takového typu hry špatně.

Všemu pak nasazuje korunu příběh. Neříkám, že bych čekal zázraky, ale čekal bych nějakou zajímavou pointu, nebo vůbec něco, nějaký nápad. Tohle je ale děsný prvoplán, kdy od půlky tušíte konec, který se nakonec potvrdí, což je prostě nuda. Ok, je to jeden z mnoha konců, ale kdo tohle bude chtít hrát víckrát. Lovci trofejí jako je u nás v redakci Zdeněk možná, ale kdo dál? Otázkou totiž je, proč by to sakra někdo chtěl hrát podruhý? Kvůli zábavě ani strachu to nebude. Co navíc teda Blair Witch vlastně nabízí? Koneckonců graficky o žádné veledílo nejde a od půlky hry si říkáte, že už by to klidně mohlo začít finišovat. Když už jste ve finiši, říkáte si, že ho autoři nesmyslně protahují, a když už skončíte, říkáte si, aha, tak nic.

Prostě škoda. Zajímavé prvky, Bullet, kamera. Nicméně nejde o špičkovou hru. Rozhodně ne o tak špičkovou, jak se zdála na té E3. Ani zdaleka. Bloober Team i Microsoft, pro něhož je hra exkluzivní, prostě udělali klasický trik filmových trailerů. Ukázali ze hry to nejlepší v nejlepším střihu, aby nakonec předvedli nemastnou neslanou hru maskovanou do strašidelné značky. To ale dobrou hru nedělá a dobrý horor už tuplem ne.

Blair Witch
Xbox Xbox One
Windows PC

Verdikt

Nezajímavý level design, nepřesvědčivé strašení a absolutně nezajímavý příběh odsuzují Blair Witch k zapomnění. Přitom některé herní prvky zaslouží pochvalu, kéž by ale byly lépe využity.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama