BioShock 2 Recenze Bioshock 2

Bioshock 2

Lukáš Grygar

Lukáš Grygar

16. 2. 2010 23:24 23
Reklama

Jakkoliv má Hérakleitos tendence se vyjadřovat k opakovanému vstupování do stejné řeky, v současném marketingu zastává antická filozofie zhruba takové místo, jako mrakodrapy na dně oceánu. Nepatří tam. Přesto ale dávný citát platí i dnes. 2K Marin / Australia neměli šanci zopakovat dílo svých kolegů z Irrational Games – mohli ho pouze přebít, nebo odbočit na odlišnou cestu. Jiné řešení by bylo vnímáno jako neúspěch. A podmořský světe div se, oni se odvážili zvolit první možnost. Umělecká sebevražda?

Smrt pod vodou

Od původní hry uběhly tři roky, od událostí v Rapture celé desetiletí. V obou případech se jako nejdůležitější otázka nabízí: co se za tu dobu změnilo? Tak především už hra ani trochu neskrývá, že je brutální střílečkou. Ve chvíli, kdy všude kolem vás šlehají plameny, pod stropem se potkávají rakety a vrtuloví hlídači, a vy do toho všeho metáte blesky a roztáčíte vražedné soukolí rotačního kulometu, jde veškerá intelektuální hloubka stranou a monitor, respektive televizi vám z opačné strany zacáká štědrá dávka virtuální krve. Přežití v utopené utopii Rapture není otázkou filozofických disputací nebo rafinované interakce, ale platformou pro náboje, nadlidské schopnosti a hráčskou rozvahu v rozmezí několika málo sekund.

Tempo, nastolené v prvním Bioshocku, túruje dvojka na podstatně vyšší obrátky a pokud jste dřív prskali nad instantním oživováním skrze Vita-chambers (které jdou tentokrát už od základní verze vypnout), tady se jejich návštěvě vyhnete jen skrze precizní souhru reflexů a taktiky (nebo nejnižší obtížnost). Někdo si zavýskne, že hra je konečně opravdovou výzvou i pro ostřílené hráče, ale s tím souvisí i jeden možná klíčový kámen úrazu. Na dno oceánu jste se totiž vrátili v těle jednoho z Velkých tátů, skoro nezničitelných behemotů, co bývali postrachem starého Rapture. Děsivý vrták vám sice zůstal, ale ohromná výdrž je ta tam – několik ran z pistole pošle Tátu k zemi a navíc se zničeným městem prohánějí vaše mnohem hbitější dívčí varianty, Sestřičky dorostlé do hysterických bestií a odlehčených skafandrů. Něco je špatně.

Drzá dialektika

Jde o první z dilemat, která si budete muset vyřešit, pokud na vás má Bioshock 2 skutečně zapůsobit. V mnoha ohledech jde totiž pokračování proti originálu a rozbíjí mytologii, ustanovenou týmem kolem Kena Levina. To nemusí být nutně zápor, ale do začátku to vnese pocit určitého odtržení od předchozího dramatu. Klíčové postavy jako doktorka Tenenbaumová jsou odklizeny na vedlejší kolej a nahrazeny novými, kterým vévodí psycholožka Sofia Lamb. Ta se stává jak protivníkem hráče, tak protiváhou Andrewa Ryana, kterému její vzrůstající kult naboural vizi světa, kde nespoutaně vládne lidské ego.

Vůbec celý Bioshock 2 si dává práci s tím, rozebrat Ryanovu filozofii Parazita do posledního šroubku. Pokud vezmeme Bioshock 2 na milost jako pokus o sofistikovanou polemiku s prvním dílem, okamžitě to celou hru posouvá do nového, velmi zajímavého světla. Osobně mi takový výklad konvenuje a vývojáři ze sebe ždímají maximum, aby mě v mém shovívavém rozpoložení udrželi: produkční hodnoty jsou opět z jiného světa a hra je prošpikovaná drobnými nápady, co v přímém kontaktu berou dech (a bohužel je tu nejde jmenovat, protože jejich prozrazení dopředu by zabilo moment překvapení... slídilové mohou hledat náznaky v přiložených obrázcích). Hře sice chybí moment, jehož síla by se mohla rovnat golfové etudě z jedničky, ale finále je tu po všech stránkách působivější a uzavírá osud celého Rapture na výbornou – ať už se prostřílíte k libovolnému z šesti (!) plnohodnotných konců.

Slaná evoluce

Za sebou budete mít kolem deseti hodin vyzrálé zábavy, která má co nabídnout širokému spektru hráčů. Bioshock 2 rozšiřuje tunel své akce do pestrého koridoru, který vás nežene dopředu okoukanými berličkami, ale vypravěčským umem a nabízenými možnostmi, jak se vyřádit. Těm jde naproti záplava nových plasmidů i genových toniků, z jejichž odstupňovaných variant lze poskládat nápadité kombinace a ty potom dál zapracovat do využití různých zbraní. Arzenál prošel výraznou obměnou a nabízí fantastické kousky, jako třeba dvouhlavňovou brokovnici, ze které se postupným vylepšováním stane famózní dělo. Příznivce tunelu Blanka možná zklame Tátův vrták, který je bez příslušných toniků celkem k ničemu a jeho pravý potenciál si lze odemknout jen skrze přepracovaný systém výzkumu (foťák byl nahrazen filmovou kamerou). Stejně tak doznalo změn i hackování obranných systémů, kde člověk konečně uplatní ta léta u Mario Smash Football: trefování barevných úseků je rychlé, elegantní a chytře nabízí odměnu pro ty, kdo si svým postřehem troufají na víc.

Tou nejzásadnější novinkou ale zůstává možnost „adoptovat“ Sestřičky, rozeseté klasicky po celém Rapture. Pouze ony dokážou z mrtvých těl vysát drahocenný ADAM a celá operace je pak něčím na způsob bránění vlajky – musíte odrážet vlny splicerů, pokoušejících se o vaši holčičku. Právě tady najde největší uplatnění již zmiňovaná šíře taktických možností.

Ω? Δ!

Lze si jen výsknout, jak tohle celé funguje novým autorům dohromady a jak se vyhnuli pasti pokračování jako rozmělnění originálu. A jestli se jim podařilo naplnit vytyčený cíl? Letmý pohled na hodnocení prozrazuje, že ani náhodou, jenomže s Bioshockem je to složitější. Jsou hráči, kteří prvnímu dílu neodpustili zjevné nedostatky a právě tyto byly ve dvojce napraveny. A pak jsou hráči, kteří se jen tak nepřenesou přes evoluci Sestřiček a Tátů a neodpustí autorům, že se vůbec odvážili na posvátnou půdu a v žoldu marketingového oddělení to tam setsakra zdupali. Jak z toho ven? Spíš, než číslem, hlavně konstatováním, že Bioshock 2 je inspirativní pokračování a... výborná hra.

Ken Levine se nechal slyšet, že od ní dal ruce pryč z čistě prozaického důvodu: chce ji zažít z pohledu hráče, ne vývojáře. Troufám si odhadnout, že bude příjemně překvapený.

BioShock 2
Windows PC
PlayStation PlayStation 3
Xbox Xbox 360

Verdikt

Noví autoři poskládali dohromady lepší střílečku, ale ve výsledném součtu „rozporuplnější“ zážitek. Uvozovky jsou tu ovšem na místě – i napodruhé je návštěva Rapture výletem, na jaký se nezapomíná.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama