Beyond: Two Souls Recenze Beyond: Two Souls

Beyond: Two Souls

konfrst.jan@gmail.com

konfrst.jan@gmail.com

21. 12. 2015 09:00 37
Reklama

Beyond: Two Souls je příběhem dvou duší – ve hře sledujeme dospívání dívky Jodie, jež se od útlého dětství střetává se spřízněnou duší ze spirituálního světa. Tento kamarád se jmenuje Aiden, není imaginární, ale skutečnější, než by mnozí čekali. Dokáže totiž ovlivňovat skutečný svět, manipulovat s předměty v blízkém okolí mladé Jodie a dokonce dokáže ovlivňovat myšlenky druhých postav. Příběh této dvojice vyšel před dvěma lety na PlayStationu 3 a byť se ovací ve stoje zrovna nedočkal, byla by však škoda toto vyprávění a remaster zatratit úplně.

A stejně tak jako je Beyond: Two Souls příběhem dvou osob, tak i recenze na současnou verzi lze uchopit hned dvojím způsobem – buďto se lze na hru dívat jako na remaster staršího titulu, nebo lze recenzi uchopit jako pohled na novou hru. A vzhledem k tomu, že statisticky řečeno řada majitelů PS4 nevlastnila minulou generaci této konzole, tak bude určitě lepší opomenout pamětníky a představit Beyond: Two Souls pěkně od začátku tak, jako bychom činili u titulu nového.

VELKÝ PŘÍBĚH V DROBNÝCH DÁVKÁCH

David Cage je již od počátku své tvorby poutavým vypravěčem a v Beyond tuto jeho dovednost dotahuje ještě o krůček dále právě tím, že příběh svého týmu odvážně rozstříhal na kapitoly, které hráči zpřeházeně dávkuje na truc pořádku na časové linii. Pozornost hráče tak je neustále žádaná, aby sám nacházel odkazy na budoucí či minulé události a investoval do příběhu trochu ze sebe, než aby jej jen pasivně přijímal. Až tento remaster nabízí možnost si hru zahrát chronologicky, ale to až poté, co ji jednou projdete celou. Noví hráči tak jsou odkázáni na časové skoky v životě Jodie a tajemného Aidena.

Fragmetací děje na nesourodé epizody však nejvíce trpí celkový příběh, tedy paradoxně nejdůležitější složka hry.

Jsme svědky jejího dospívání ve vědecké laboratoři, mladistvé rebélie a souboje se systémem i s nedůvěrou vůči druhým, kteří by rádi využili jejího nadpřirozeného daru. Jodie nevyrůstá společně s ostatními dětmi a její schopnost navazovat vztahy s dalšími lidmi je velice omezená. Když pak přijde do hledáčku bezpečnostních složek, kterým by se agentka s paranormálními schopnostmi více než hodila, život Jodie nabírá zcela jiný směr a z komorního nadpřirozeného drama se stává akční dobrodružství, které si nezadá s hollywoodskou filmovou produkcí

PORUCHA UDRŽENÍ POZORNOSTI

Každá kapitola představuje určitý segment příběhu a hra často servíruje náladou zcela protichůdné epizodky. Kupříkladu jedna ze scén se věnuje výcviku bezpečnostních složek, další se odehrává na narozeninové párty u „kamarádů“, jiná nachází Jodie mezi bezdomovci na ulici a následně nás může hra zavést do jejího raného dětství. Každou ze scén lze při hraní navíc ovlivnit – Beyond: Two Souls před hráče konstantně předhazuje menší i větší volby a rozhodnutí, a často tak ani nevíte, že vlastním počínáním ovlivňujete nejenom následující vývoj aktuálního děje, ale dost možná také samotný konec hry.

Fragmetací děje na nesourodé epizody však nejvíce trpí celkový příběh, tedy paradoxně nejdůležitější složka hry a stěžejní prvek specifického žánru interaktivních filmů. Stejně jako je řetěz silný tak, jako pevné jsou jeho jednotlivé části, tak i celý příběh Beyond: Two Souls stojí a padá s tím, jak důvěryhodné jsou jeho kapitoly. To byl ostatně největší problém původní hry, se kterým si však remaster logicky neporadil.

SLAVNÉ TVÁŘE PŘÍBĚH NEDĚLAJÍ...

Jednotlivé kapitoly představují malé uzavřené příběhy, které by překvapivě uspěly mnohem lépe samostatně než jako součást velkého celku. Poslepované oddíly dohromady působí jako ten splácaný dort pejska a kočičky a ani v chronologickém pořadí příběh nepůsobí uceleně. Epizody působí spíše jako náhodné pohledy do jistých částí života mladé Jodie než jako události, které přispívají k finální pointě celé hry. Snad by bylo lepší soustředit se na menší počet segmentů a ty rozvést ke chtěné dokonalosti. 

Beyond selhává ne kvůli mystérioznímu příběhu jako takovému, ale kvůli práci scénáristů.

Kapitolou samotnou jsou herecké výkony postav. Mnozí si možná ještě vzpomenete na Fahrenheit a Cageův enginový úvod do hry, ve kterém se sám přiznává spíše k roli režiséra než game designéra. Tentokrát v tomto nápadu jde francouzský herní filmař ještě o krůček dál, neboť v případě Beyond: Two Souls zařídil pro hru dvojici známých herců, a hlavní role si tak zahráli Ellen Page a Willem Dafoe. Bohužel ani takto zkušení herci nezachraňují příběhovou rozháranost a ačkoliv Page i Dafoe svými výkony dokazují nesporný talent a profesionální um, dialogy postav ve hře šustí papírem a hlavní i vedlejší postavy trpí nekonzistentní motivací, šablonovitou psychologií a zkrátka plochým vykreslením.

... A REMASTER SCÉNÁŘ NEZACHRÁNÍ

Kolem a kolem tedy od PS4 edice hry můžete očekávat pouze to samé, co od minulé generace - interaktivní film se spoustou voleb, možnost drobnými krůčky ovlivňovat běh příběhu i mírně ohýbat jeho konec. Nově dokonce můžete za pomocí statistik sledovat svá rozhodnutí ve srovnání s volbami dalších hráčů, nejedná se však bohužel o nic objevného, a tvůrci tak spíš reagují na trend daný hrami od Telltale. Hratelnost je postavená na chození, na QTE, na jednoduše poskládaných dialozích a především na bezbřehém sledování jednoho filmečku za druhým. Poměrně často lze také ovládat Aidena a prolétávat prostředím s kamerou z první osoby, ale se hra v těchto scénách vždy chová trochu jinak - někdy se lze od Jodie vzdálit více, někdy méně, s některými předměty lze manipulovat a s jinými ne, nějaké postavy můžeme ovládat, jiné ale ne... Beyond: Two Souls nikdy nesdělí přesná pravidla Aidenových schopností, a volnost aktivit tak jde stranou na úkor vůli game designu a předem danému scénáři.

Beyond: Two Souls
i Zdroj: Hrej.cz

A stejně tak jako FPS stojí a padá se zpracováním samotné střelby, tak i interaktivní film vyžaduje konzistentní a perfektně vykreslený příběh plný uvěřitelných postav. Jenže právě zde Beyond selhává a není to kvůli mystérioznímu příběhu jako takovému, ale kvůli práci scénáristů. Beyond tak lze doporučit jedině fandům žánru. Konkurence je mezi interaktivními filmy malá a žádná jiná podobná hra se nemůže z hlediska technologického zpracování s Beyond: Two Souls měřit. Samotná premisa příběhu je velmi lákavá, hra má co nabídnout a umí vybudovat jedinečné napětí. Pokud jste však čekali perfektní vyprávění a jestliže zároveň vyhledáváte svižnou hratelnost, tak se raději poohlédněte jinde.

Beyond: Two Souls
PlayStation PlayStation 3
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Beyond: Two Souls je stejný jako před lety – David Cage stále nabízí poutavé vyprávění, ale grafický remaster nemůže napravit skutečné chyby původní hry. Stále tu máme čest s nekonzistentním příběhem a nevyužitým potenciálem, který ale vypadá naprosto skvěle.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama