Battleborn Recenze Battleborn

Battleborn

Vojta Dřevíkovský

Vojta Dřevíkovský

10. 5. 2016 11:00 33
Reklama

Několik hodin strávených s Battleborn mi připomnělo, jak moc mi ve hrách chybí humor. Ne, že by snad současné hry byly pouhou přehlídkou vážných tváří a lidských dramat, ačkoliv i tímto směrem se moderní hry ubírají, ale kdy naposledy se vám stalo, že jste hráli s úsměvem na tváři? Kdy naposledy vás hra nahlas rozesmála? Kdy se jí to povedlo opakovaně několikrát za sebou? Battleborn má tu moc hráče zabavit a především pobavit, ať už k němu usedne na půl hodiny nebo na celý večer.

JE TO ZELENÉ, CHLUPATÉ A VISÍ TO NA STĚNĚ

Je mi jasné, že humor je značně osobní věc a ne každého rozesměje ten stejný vtip. Nebudu však zastírat, že jsem se při hraní Battlebornu často smál tomu, co postavy ve hře povídaly. Občas se hašteřily, jindy se chvástaly nebo vysmívaly svým protivníkům, ale díky skvělému dabingu a břitkému vtipu scénáře jsem se neustále bavil v přítomnosti takových osobností, jaké nejnovější hra od Gearboxu představuje. Battleborn mi stylem svého vyprávění a charakterizací postav připomíná animovaný seriál Futurama - i zde se skupinka různorodých a unikátních postav dostává do legračních situací, hláškuje ostošet, hláškují i jejich nepřátelé, občas někdo zanadává, odkáže na něco, co chytnou jen popkulturně znalí nerdi nebo jen řekne něco, co by děcka prostě nepochopila. Battleborn se zkrátka nebere vážně a jste-li naladěni na stejnou vlnu humoru jako Gearbox, pak vás čekají hodiny dobré zábavy s povytaženými koutky úst.

Příběh hry vypráví o katastrofě, která různé rasy a živočišné druhy shromáždí k Solusu, poslední hvězdě v celém vesmíru.

Battleborn je MOBA, která si pouze vypůjčila kabát stříleček z pohledu první osoby. Pokud k ní přistoupíte jako k Team Fortess 2 nebo kterékoliv jiné class-based multiplayerové střílečce, budete nemile zaskočeni tím, jak pomalu vaši nepřátelé umírají ve střetech jednoho na jednoho. Kdepak, Battleborn je hra založená na souhře více hráčů, sbírání zkušeností, obtěžování protivníků, zamezování postupu, vylevelování a následných explozivních střetech, při kterých přicházejí ke slovu mocné schopnosti a zaměření jednotlivých hrdinů. Tedy alespoň v PvP multiplayeru. Battleborn ve svém jádru v podstatě představuje dvě různé hry spojené stejnými mechanismy. V příběhových misích se ze hry navzdory stejným pravidlům stává kooperativní průchod povětšinou lineární úrovní, kdy každý z hráčů střílí do všeho, co se hýbe, sbírá power-upy a krystalické střepiny, za které si kupuje pomocné drony či obranné věže, když dojde na obranu území. Dynamika Battlebornu je v obou režimech naprosto odlišná, opatrnost z PvP módu v tom příběhovém letí z okna a celý tým probíhá úrovní, rychle řeší střety s nepřáteli a zastavuje se jen tam, kde na něj čekají vlny nepřátel.

PŘÍBĚH TO MÁ, ALE K ČEMU?

Příběhové mise můžete hrát sami, s přáteli nebo v týmu až pěti náhodných hráčů, které dá dohromady matchmaking. Příběh hry vypráví o katastrofě, která různé rasy a živočišné druhy shromáždí k Solusu, poslední hvězdě v celém vesmíru. Tajemná rasa Valersi pohltila všechny ostatní hvězdy a zahubila tak život na většině planet. V jejím snažení jí pomáhá Rendain, zrádce z jenneritského impéria, s jehož armádou a technikou je konec světa na spadnutí. Proti jenneritské armádě a Valersi se staví skupina bojovníků, Battlebornů, kteří chtějí Rendainovi v jeho plánu zabránit. Odboj se skládá z pěti frakcí: přírodních Eldridů, technologicky vyspělých zbohatlíků z LLC, nezávislých darebáků Rogue, vojenských Peacekeeperů a odpadlých Jenneritů, kteří se rozhodli Rendainovi vzdorovat.

Jak asi vidíte, příběhového pozadí má Battleborn na rozdávání. Proto je tak překvapivé, že s ním v podstatě nic nedělá. Příběhová část hry se skládá z osmi misí, každá zabere zhruba půl hodiny na dohrání a jelikož se s výjimkou prologu a poslední mise nemusejí hrát chronologicky, připomínají nejvíce právě epizody ze seriálu, které hlavní hrdiny vyplivnou vždy na nové planetě, tam se poperou s nepřáteli, na konci porazí klasického bosse a po splnění úkolu zase odletí. Jistě, někdy skupinka musí doprovodit pohyblivý tank přes úroveň, jindy ubránit bod před vlnami nepřátel, někde se dostane do chrámu plného smrtonosných pastí, ale i přesto, že se vývojáři snažili každou misi obdařit nějakou unikátnější aktivitou, ve výsledku si jsou všechny docela podobné. Navíc ani nelze mluvit o nějakém propojujícím příběhu - žádný zvrat se nikdy nestane, ačkoliv pro něj postavy v dialozích připravují půdu, a v nabídnutých misích si tak hrdinové prostě odškrtají seznam a pak se pustí do hlavního záporáka. V základu Battleborn připomíná spíše krátkou pilotní sezónu seriálu, která ani neodpoví na větší nastolené otázky lorem hry a pouze se v ní vyřeší jeden akutní problém (Ahoj, Firefly).

NEČEKANÝ DRAHOKAM

Mnohem lepší pocit mám z PvP multiplayeru, který sice také působí trochu podvyživeně, ale ve výsledku to tolik nevadí. V PvP si můžete vybrat z trojice herních režimů, z nichž každý přichází pouze se dvěma mapami. Jasně, taková DOTA 2 taky obsahuje jedinou mapu a nikomu z hráčů to nevadí. Ostatně, i fotbal či šachy se hrají na stále stejném hřišti. Režim Capture je tradiční hra o zabírání tří bodů na mapě a jeden zápas zabere zhruba deset minut. Mě bavil ze všech nejméně, přijde mi, že se spíše hodí do multiplayerových stříleček, ale nelze mu upřít, že představuje místo pro intenzivní kooperaci postav v týmu a potyčky, které rychle začnou a rychle skončí.

Hláškování Gearbox zvládl již v Borderlands a v Battlebornu jej snad dovedl k dokonalosti.

Kde však hra září, je podle mě zbývající dvojice režimů - Incursion a Meltdown, které působí svěžím a novým dojmem. Incursion je taková očesaná klasická MOBA. Místo tří cest je zde v podstatě jen jedna, na které má každý z týmů dva pavoučí tanky. Úkolem je s robotími miniony proniknout do nepřátelské základny a oba tanky zničit nebo jim alespoň do konce časového limitu způsobit větší poškození, než mají ty vaše. Na mapě se nacházejí krystaly, za jejichž střepiny můžete stavět obranné věže, léčebné stanice, zrychlovací pylony či jednorázově koupit silného robota. V jistých oblastech můžete najímat AI žoldáky, kteří dokáží při útoku na nepřátelskou základu pořádně pomoci. Týmy i jednotliví hráči se tak musí věnovat několika aktivitám najednou a ke slovu přicházejí třídy a specializace jednotlivých hrdinů. Podobně tomu je i v módu Meltdown, ve kterém je třeba dovést konvoje vašich robotích minionů do obětovacích míst, kde zahynou a vašemu týmu přidají skóre. Robůtci chodí po dvou paralelních cestičkách a pravidelně se střetávají s nepřátelským konvojem, přičemž často dochází k vyhroceným konfliktům mezi oběma týmy, kdy se někdo musí věnovat útočení, někdo zase bránění, někdo podpoře, a celý tým musí fungovat jako dobře naolejovaný stroj..

NĚCO JAKO NAŠI FURIANTI

V těchto podobných, ale přesto odlišných módech Battleborn nabízí streamlinovaný zážitek z klasických MOBA her, který společně s bohatou nabídkou různých herních stylů zosobněných v pětadvaceti hrdinech může dobře sloužit jako snadný způsob rozšíření hráčských obzorů. Hrdinové jako Oscar Mike nebo Whiskey Foxtrot se hrají prakticky jako postavy z FPS včetně tradičního pohledu přes zaměřování pušky. Od nich je snadný krok s Marquisovi, snobskému robo-sniperovi, který dokáže klást na pole výbušné sovičky, na malém území zpomalit nepřátele v časové bublině a všechny ostatní nazývá špinavými vandráky. Nebo mohou čerství hráči sáhnout po zběsile rychlé čarodějce Orendi, která chce hlavně své nepřátele roztrhat na kousky, pobíhá po bojišti, dokáže otravovat protivníky, poutat jejich pozornost a případně je pořádně vytrestat vyvoláním magického sloupu, který zraní všechny nepřátele v okolí. Když se otrkají, mohou vyzkoušet nějakou méně tradiční postavu, třeba kouzelnici Ambru, jejíž stacionární ohnivé koule nepřátele zraňují a přátele léčí, nebo Reynu, která dokáže parťákovi v případě nouze okamžitě nahodit štíty, či démonickou bojovnici Galileu, která dokáže proklít území kolem sebe, a hodí se tak na obranu úzkých průchodů před skupinami nepřátel. Nebo si vyberou jednoho z mnoha útočníků na blízko - třeba upířího Ratha, kterého útoky jeho samurajskými meči léčí nebo Phoebe s kordy, která umí pořádně zasáhnout, ale je třeba, aby se svými přesnými výpady do nepřátel trefila.

Každý z hrdinů má nejen specifický vlastní herní styl a roli v týmových aktivitách, ale i vlastní osobnost, kterou poznáte již třeba z toho jak vypadá či postává, ale při hře si ještě vychutnáte jejich vtipné komentáře úspěchů, neúspěchů, pošklebky nepřátelům nebo jen hlášky v daných situacích. Hláškování Gearbox zvládl již v Borderlands a v Battlebornu jej dovedl skoro k dokonalosti. Hlášek je tolik, že se během zápasů snad ani neopakují, stačí se jen trochu zaposlouchat a různé vtípky a bonmoty vás dokážou snadno rozesmát, i když se zrovna musíte chystat na útok partičky nepřátel.

V KAŽDÉ MISI HRAJU TROCHU JINAK

Kromě ostrého jazyka svým postavám vývojáři nadělili ještě unikátní systém postupu a levelování, který podtrhuje znovuhratelnost celé hry a patří mezi její nejlepší prvky. Každá postava přichází se dvěma základními útoky a třemi dovednostmi, přičemž ta ultimátní se odemyká až v průběhu zápasu či mise. Postavy za zabíjení nepřátel (ale třeba i za stavění struktur, asistenci či léčení) dostávají zkušenosti a postupně levelují až na desátou úroveň. Na každém novém levelu si mohou vybrat ze dvou možností, jakým způsobem se specializují v dané misi či zápasu. Je to takový jednoduchý systém a je až s podivem, že to nikoho dosud nenapadlo zpracovat tak efektivně. Během akce se postava snadno přizpůsobuje skladbě nepřátelského týmu nebo jen hernímu stylu hráče a momentálnímu rozmaru. Například jedno z rozhodnutí šermíře Ratha tkví ve volbě mezi přidáním 3 vteřin zpomalení nepřítele při zásahu jedním útokem, nebo rozšířením pole působnosti jiného útoku. Volbu již nelze vzít zpět, některé se hodí více do příběhových misí, jiné do PvP, vždy je ale lepší si při vylevelování zalézt na chvíli někam do bezpečí, obě možnosti si přečíst a rozhodnout se, která je v současné situace lepší.

Na začátku nejsou dostupné všechny postavy a je třeba si je nejprve odemknout splněním jednoho ze dvou úkolů.

Tím to však nekončí. Za opakované hraní s jednou postavou stoupá její character rank a v nabídkách specializací se postupně objevují takzavané mutace - třetí volby, které nejsou nutně lepší než předchozí dvě, ale spíše mění podstatu základních dovednosti a opět jsou vhodné do určitých situací a určitých buildů. Z výbušných granátů se tak mohou stát nášlapné miny, ze stacionárního útoku se může stát pohyblivý a tak podobně. Kromě mutace se za vyšší rank odemykají i alternativní skiny, respektive trochu líně pouze změněné barvy stále stejného modelu, případně posměšky, které můžete při zabití nepřítele promítnout do jejich killcamu. K tomu všemu každá z postav přichází z pěticí challenge úkolů, za jejichž splnění se vám odkryje část jejich historie, která je často propojená s dalšími postavami. Challenge prohlubují lore hry, jenž je trestuhodně v příběhové části nevyužitý a přímo prosí o rozšíření v připravovaných DLC.

VŠEHO MOC ŠKODÍ

Battleborn zvládá upravitelnost postav a síť propojující herní úkoly s odemykatelným obsahem na jedničku, a podporuje tak znovuhratelnost těch několika misí, které obsahuje. Navíc na začátku nejsou dostupné všechny postavy a je třeba si je nejprve odemknout splněním jednoho ze dvou úkolů. Vím, že to bude asi trochu kontroverzní, ale přijde mi to jako správné rozhodnutí. Namísto zahlcení pětadvacítkou postav jsou nováčci popostrčení k tomu, aby se naučili hrát s jedním z hrstky startovních hrdinů. Až se naučí pravidla hry, mohou bez obav postoupit na další postavy a pustit se do odemykání dalších Battlebornů. S novým hrdinou je vždy lepší nejprve jít do příběhové mise, osahat si jeho schopnosti v akci a až pak ho vzít na projížďku PvP.

Battleborn
i Zdroj: Hrej.cz

Bohužel, kde však k chaotickému zahlcení dochází, je systém gearu, podpůrných předmětů, které lze během hry aktivovat za jednorázovou útratu krystalických střepin. Gear se získává ze zabitých bossů v příběhových misích, generuje náhodně a nabízí procentuální zvýšení rychlosti útoků, pohybu, regenerace štítů nebo zdraví a tak dále v tomto stylu. Náhodné generování však znamená, že spousta toho, co vám padne, je špatně použitelný odpad, který se hodí leda na rozložení. Když hledáte něco specifického, můžete vyzkoušet nákup balíčků s gearem za herní kredity, ale otevírání balíčků je pomalé a otravné a osobně bych byl nejradši, kdyby celý systém prošel razantní změnou. Ne každý gear se navíc hodí pro každou postavu a volba gearu před výpravou na misi či zápas není na první pohled přehledná. Tudíž se může stát, že zapomenete přesné účinky toho či onoho gearu, a nakonec si s sebou vezmete něco, co využít vůbec nemůžete.

RANDY, TOHLE BUDE CHTÍT OPRAVIT

Můj osobní problém se systém gearu je však jen drobností vedle zmiňované obsahové chudosti, která představuje nejpalčivější problém Battlebornu. Gearbox se zavázal, že do hry zdarma zamíří noví hrdinové a nový obsah pro příběhový režim, ale věřím, že by hra měla na trh přijít s dostatečným obsahem a v tomto případě Battleborn balancuje na hraně toho, na co mohou hráči ještě přistoupit. Čtyři až pět hodin příběhového módu je prostě málo. Prozatím to zachraňuje PvP multiplayer, ale mapy se během následujících týdnů ohrají a hra bude vyžadovat brzkou obsahovou injekci.

Battleborn konečně předvádí to, co by měla každá slušná hra - plnou podporu splitscreenu ve všech herních režimech.

Dalším velkým problémem je koncepce matchmakingu, která často rozhodne výsledek PvP zápasu ještě předtím, než hra začne. Hra nejprve utvoří tým z pěti hráčů, který pak spojí s jiným týmem z pěti hráčů. Pak dochází ke hledání volného serveru a pokud se během tohoto momentu kdokoliv z hráčů odpojí, hra začne bez jeho přítomnost v nevyváženém poměru hráčů. Podobná situace nastane, pokud se někdo rozhodne během zápasu odejít. Battleborn na jeho místo nikoho nového nesežene, dokonce ani AI zástupce a asi si dokážete představit, jak moc může absence byť jen jediného člena týmu uškodit. Na PlayStationu 4 se taková situace stává častěji, než by se mi líbilo, a mělo by to být to první, na co se Gearbox nyní zaměří a pokusí se uspokojivě opravit.

UČ SE, BATTLEFRONTE

Co si však zaslouží pochvalu a nemůže zůstat nezmíněno, je plná podpora splitscreenu, který na konzolích umožňuje dvěma hráčům společně hrát jakýkoliv herní mód, který hra nabízí. Konec nedomrlým hordám a sekundárním herním režimům z jiných stříleček. Battleborn konečně předvádí to, co by měla každá slušná hra, a to bez ztráty grafické kvality či plynulosti. Ano, Battleborn na konzolích běží v 30 snímcích za vteřinu, ale nemůžu říct, že bych zaznamenal zásadní propady i v chaotičtějších momentech či právě při splitscreenu.

Battleborn
i Zdroj: Hrej.cz

Uf. Je to dlouhá recenze, ale měl jsem toho na srdci dost. Upřímně, mám takový pocit, že si Battleborn povede mezi hráči lépe než mezi kritiky. V jádru je to totiž vcelku dobrá hra, kterou sráží momentální nedostatek obsahu a problémy s matchmakingem. Nepřijde mi však, že by ani jeden z nich nemohl být časem vyřešen, ale opět nechci hře přidat k dobru něco, co prostě v současné době neobsahuje. Co jí však v mých očích povyšuje nad průměr, je čirá zábava, kterou představuje každá minuta strávená s partou podivných hrdinů zachraňujících vesmír a mydlících se v mobovitých zápasech. Navíc dobrému dojmu napomáhá fakt, že Battleborn je po dlouhé době nová onlinová hra, která dokáže svého hráče za strávený čas pořádně odměnit odemykáním nových postav, lore a speciálních gearů. A teď mě již prosím omluvte, po tak dlouhém psaní o Battleborn jsem zase dostal chuť osázet pole robotickými sovami a proškolit nějakého špinavého vandráka v tom, co znamená trojitý headshot. Nashledanou u Solusu.

Battleborn
Xbox Xbox One
Windows PC
PlayStation PlayStation 4

Verdikt

Slušný pokus, jak zpracovat MOBA hru tak, aby přilákala i žánrem nepolíbené hráče. Co Battleborn definuje, je nezpochybnitelný šarm a vtip, díky němuž se z podvyživeného dobrodružství stává komiksová švanda, které lze leccos odpustit.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama