Audiosurf

Odreagovat se je pro mnohé z nás často nedosažitelné přání a je třeba říct, že dnešní hry nějakému relaxu ne vždy úplně vyhovují. Nikoliv Audiosurf, závodní hříčka, která splní požadavky jak nenáročných hráčů, tak závodivých typů.

Na vlnách hudby

Nejzákladnější podstatou celého Audiosurfu je spojení závodů s hudbou. Na tom by nebylo nic tak divného, vždyť téměř každá závodní hra dnes obsahuje nabušený soundtrack. Jenže ten je pevně dán, žádné přídavky, a navíc nemusí sednout každému. V této hře jde ovšem právě o hudbu, kterou si sami zvolíte a podle níž se generuje určitá trať. Geniální na tom je, že algoritmus, který tratě „staví“ podle vámi vložených písniček (snad ve všech možných formátech), vytváří přesně tak klidné / divoké úseky, jak klidná nebo divoká je sama píseň.

Důležitost tomu dodává různé blikání a změny barev během celého závodu. Věřte mi, že si to naplno užijete. Hra totiž podporuje i jakýsi relaxační mód, ve kterém jde opravdu jen o pocit z jízdy na vlnách hudby. Je tu však mnohem zajímavější vyžití, soupeření s ostatními hráči.

Závody co mají kou... teda šťávu!

V celé hře funguje po registraci systém online žebříčků, které zaznamenávají počet bodů, jež nasbíráte pro každou jednotlivou písničku. Dnes už skoro nehrozí, že budete v něčem originální, takže dostat se na top pozici vybraného songu nebude snadné. Každopádně jde o dokonalý motivační systém. Například jsem si odjel závod, nasbíral dost bodů a dostal se na první místo. Druhý den mi však přišel email s tím, že mě nějaký jiný hráč předstihl... co bych to byl za hráče, kdybych takhle drzou výzvu nepřijal, že?

Soutěžíte tedy nezávisle na jiných hráčích, jelikož multiplayer jako takový zde chybí (max. hra dvou hráčů na jednom pc), ale ve skutečnosti hrajete proti tisícům hráčům naráz, a to hlavně v případě, že nebudete dodávat programu své vlastní zásoby hudby. Audiosurf totiž obsahuje rádio se spoustou hudby např. z herních soundtracků, což je podle mě jedinečná příležitost pro opravdové maniaky.

Obtížnosti, body a infarkt

Jelikož tvůrce Audiosurfu myslel na různé druhy hráčů, není program určen jen hardcore hráčům, ale všem skupinám, což je jedině dobře. Osobně mi dalo ze začátku docela zabrat, než jsem si zvykl na fungování různých módů a nalezení vhodné obtížnosti. Na výběr je prakticky z až jedenácti obtížnostních druhů, rozdělených do tří kategorií. Každý stupeň pak reprezentuje jedna raketka, kterou ovládáte. Úplně nejednoduší to budete mít s modrým letadýlkem Monem, se kterým se stačí vyhýbat překážkám a sbírat barevné kostičky. Ovšem čím obtížnější cestu si vybere, tím získáte více bodů.

Naštěstí to pořád nikomu nezavírá cestu za zviditelněním sebe sama v nějakém žebříčku, jelikož ty jsou vedeny právě ve třech obtížnostních kategoriích a dávají tak šanci úplně každému. Soutěživost ve spojení s pro vás kvalitní hudbou a až luxusními vývrtkami vykouzlené herním algoritmem je hlavní cílem hry. Což vám mnohokrát tak zamotá hlavu, že zdánlivě luxusně rozjetou trať těsně před koncem zkazíte nepovedeným manévrem a první místo vám uteče o pár bodů. To samozřejmě naštve a o infarktové situace jednoduše není nouze.

Výbuchy, barvičky a točíme se...

Jedinečnost celého projektu podtrhuje hravá grafika. Okolo pestrobarevných tratí neustále vybuchují ohňostroje, lítají lesklé pentle a točí se různé skulptury, to vše je ještě možné okořenit různými filtry. Opravdové grafické pošušňáníčko si bohužel dopřejí jen majitelé silnějších PC, jelikož pro závodění je klíčová hlavně plynulost a hra má zatím tendence dělat si s frameratem, co chce. Naštěstí je to s každým patchem lepší a lepší, jenže tak to určitě nepůjde do nekonečna a navíc hra vypadá skvěle i na střední detaily, které si určitě bude moci dovolit většina z vás.

Jediné, na co si tedy budu stěžovat, je právě jistá počáteční nevyladěnost, všechno ostatní ale mluví ve prospěch hry. Audiosurf je ve své podstatě geniální, ale též velice jednoduchý závodní počin. Na hráče podle zvolené obtížnosti klade jen nárok na reflexy a za cenu cca 10$ se jedná o jasnou koupi.