Assetto Corsa

Uznávám, naše poslední setkání nebylo příliš sladké. Posezení nad koláčkem v podobě Valentino Rossi The Game nepřináší ty nejlepší zážitky, máme pro vás ovšem nápravu! Z italského Milána se tentokrát přesouváme do nedalekého Říma přímo na okruh Vallelunga, kde sídlí třicetičlenná skupinka nadšenců pod hlavičkou studia Kunos Simulazioni. Téměř neznámý producent závodních simulátorů pro soukromé týmy a profesionální závodníky se před dvěma lety transformoval do pozice herního vývojáře, který si klade za cíl mezi hejno myší v podobě sérií Gran Turismo, Forza Motorsport a Project CARS vypustit hladovou kočku. Ambiciózní závodní simulátor Assetto Corsa čerstvě vyšel i na konzolích a z výše zmíněných nabízí prozatím nejspartánštější svezení. A jak známo, největší výzvy přináší největší odměny! 

FLUGPLATZ

Již tolik hojná půda závodních her se na konzolích rozrostla o další zásadní počin, který v repertoáru aktuálních titulů citelně chyběl. O sériích Forza Motorsport a Gran Turismo se obecně ví, že úspěšně již léta balancují na hranici závodní simulace a přístupné, na pohled líbivé závodní hry. Slightly Mad Studios se svým titulem Project CARS vzali recept přístupné závodní hry a více se přiklonili k autentičnosti. Znáte to, když to myslíte vážně, ale přeci jen se potřebujete zavděčit všem. A teď je tu i Assetto Corsa, která se vůbec nesnaží maskovat hardcore tvář a dává na obdiv svou nepřístupnost. Ba naopak, její krásy podtrhuje fakt, že hráč běžných závodních her bude pravděpodobně trpět jako zvíře už při vyjíždění z boxů na trať. 

Z původně malého projektu představeného v roce 2013 se nakonec stal jeden z nejopěvovanějších early access zážitků, který se skrze podporu vydavatele a zejména komunity dostal až na konzole. I přes vysoké ambice na hře aktuálně pracuje zhruba 30 lidí, což je zhruba čtvrtina velikosti týmů běžně vyvíjejících velkonákladové tituly. Stejně jako Project CARS i Assetto Corsa v rané early access fázi nejvíce těžila z přínosu komunity, která efektivně zastoupila testery a sama přispěla svou dávkou odborných znalostí. Nyní, když vydání konzolové verze v podstatě oznámilo ostrý start, je na čase udělat tlustou čáru za minulostí a začít se zabývat přítomností. 

Jak již bylo řečeno, Assetto Corsa není jako nic z toho, co jste na aktuálních konzolích měli možnost doposud hrát. Máte totiž tu čest s hardcore závodní simulací, jejímž cílem je hráče přivést co nejblíže k okruhu a k řízení auta. Pakliže se nevěřícně šklebíte a mumláte si cosi o blbci, zkuste si sami vzít své dosavadní dovednosti a aplikovat je na AC. S největší pravděpodobností vyletíte hned z první zatáčky, omluvíte se mámě a přijmete Boha. Tvůrci si pro nás skutečně připravili fenomenální jízdní model, který na hráče klade nároky zhruba stejně vysoké jako neukojená učitelka na základce. Během senzačního svezení se sami naučíte nespočet nových věcí a s největší pravděpodobností budete nuceni své dosavadní znalosti posbírané v jiných hrách zapomenout.

NEFALŠOVANÁ ITÁLIE

Zatímco většina vážněji se tvářících závodních her souběžně se svým simulačním režimem nabízí i odlehčenější jízdní model pro ty méně náročné z nás, Kunos Simulazioni alternativní možnosti nectí. Jízdní model je zcela jistě ta nejskvělejší věc na celém projektu. Pokud považujete za svůj největší životní úspěch zplození potomka, zaplacení hypotéky či nepřeslazení ranní kávy, měli byste si vyzkoušet zkrocení Ferrari F40 na Nordschleife. Pokud ani jednou nevyjedete mimo asfalt nebo neťuknete mocný spojler při výletu mimo apex, děláte to špatně. Odměnou vám budiž ten nejmocnější pocit absolutní moci a bouřlivá erekce. Teď, když jsme odradili všechny potenciální zájemce, můžeme se vrhnout na pravý nerd talk pro závodní nadšence. 

Vlastní engine nabízí simulaci v podstatě všech klíčových prvků moderní závodní hry, fyzikou deformace pneumatik počínaje, dynamikou teplotních rozdílů mezi kapalinami, asfaltem a prostředím konče. Kunos ve velkém čerpají znalosti svého takticky umístěného centra na okruhu Vallelunga, kde pravidelně komunikují se závodními týmy. Tou největší přidanou hodnotou je rozdílnost každého z momentálně dostupných 90 aut. Každé z nich je unikát a je jedno jestli se bavíme o Fiatu 500 z roku 1967 nebo o okruhové žehličce Ferrari LaFerrari FXX-K. Aristotelis Vasilakos je člověk zodpovědný za fyziku a chování aut, důkaz o jeho kompetentnosti lze najít na internetu, kde v rámci testování pro hru dráždí Lamborghini Aventador SV na okruhu a porovnává virtuální chování vozu s tím reálným. 

Jen opravdu malý zlomek her dokáže takhle dobře přenést intenzitu závodění do hry bez pomoci různých grafických vychytávek a umělých zlepšováků. Konzolová verze se od počítačové v tomto ohledu naštěstí nijak neliší a nabízí neobvykle náročné a osvěžující svezení současně. Otáčení volantem musíte neustále manuálně vyvažovat, vypnutím kontroly trakce maximálně procvičíte své umění práce s plynovým pedálem a chování auta se značně mění i podle dostupných dobových technologií, profilu tratě či teploty okolí. Pohyby auta v jednotlivých stavech, ať už při prudkém brždění nebo při překonávání hrbolatých vozovek, mají blahodárný vliv na pocit z řízení a zajetí čistého kola se rovná nadšení z výhry v loterii.

ZATÁČKY PRO PRAVÉ ŘIDIČE 

Nejen že Assetto Corsa velice dobře zachycuje řízení silničních aut, podařilo se jí vymýtit i několik neduhů, s nimiž bojuje konkurence. Příklad číslo jedna - brždění! Přestože doopravdy spousta závodních strojů nepoužívá systém proti zablokování kol, při brždění je velice, VELICE těžké kola skutečně zablokovat. Většina závodníků vám potvrdí, že kola doopravdy zablokujete v podstatě jen tehdy, když na brzdový pedál šlapete nemilosrdně tvrdě. Gran Turismo je s vypnutým ABS na hranici hratelnosti, Project CARS tento problém zjemňuje, ale Assetto Corsa jeho řešení dotahuje do konce. Totéž platí o závodních pneumatikách. Rozdíl mezi studenou a zahřátou gumou je propastný, zatímco první kolo kloužete od jednoho obrubníku k druhému, již během druhého kola jste připraveni překonávat rekordy. 

Auta se skutečně nedají a bojovat budete i s počátečními hatchbacky. Potíže s nedotáčivostí a nedostatkem trakce ovšem později vyměníte za charakteristické potíže různých pohonů, převodovek a typů motorů. Svezení v cestovní BMW M3 GT2 ve vás probudí Boha, zatáčky budete řezat s maximální precizností a nával sebevědomí vás přinutí si změnit příjmení z Nováka na Sennu. Když už si začnete myslet, že víte, co děláte, osud vás přinutí se posadit například do legendární "efjedničky" Ferrari 312T z roku 1975. Masivní turbolag mýtických závoďáků udělal z nespočtu žen vdovy, jakmile se totiž příval výkonu přihlásí o slovo, budete mít co dělat abyste stroj udrželi v jedné rovině. Je radost řídit každé z aut – je totiž jedno, jestli je staré, nové, pomalé nebo rychlé - každé s sebou přináší řadu svých vlastních výzev. 

Podobně euforické pocity ve vás hra vyvolává i přes zcela sterilní grafiku, která je kromě samotných modelů aut prakticky průměrná, místy až podprůměrná. Ruku na srdce, to je také umění. Pro největší puritány se nabízí možnost použít tovární nastavení pro ABS a kontrolu trakce a pokud to daný vůz nabízí, úrovně trakce lze kontrolovat i přímo za jízdy. Kunos má navíc velice dobrou ruku při výběru aut, které zapadají do prakticky všech kategorií. Zalíbení najdete ve středně rychlých sporťácích, přemotorovaných hypersportech, ale největší zastoupení ve hře mají moderní cestovní speciály, klasické formule a závodní mašiny obecně. Nerovnoměrné rozložení aut napříč jednotlivými třídami je ovšem jedním z prvních příznaků negativního early access syndromu.

KDYŽ DOJDE TALENT

Momentálně je plně soběstačná v podstatě jen závodní třída GT3, která nabízí dostatek různých modelů a eliminuje tak pocit opuštěnosti. Silné jsou pak také starší cesťáky, kterým vévodí Mercedes-Benz 190 Evo, BMW M3 a Alfa Romeo 155 V6, v jejichž případě menší množství aut tolik nebolí, jelikož jde o podnik spjatý stejnými pravidly a tedy i určitou vyrovnaností. Zbytek tvoří relativně osamocené hypersporty, klasické monoposty z různých období a výkonnostních tříd a speciály, které vznikly v podstatě jen pro blbnutí na okruzích. Chybí například moderní LMP prototypy a jinak vzrušující skupina C pod svou plachtou schovává jediný Mercedes-Benz Sauber C9. Nezbývá než doufat, že vývojáři neudělají se svým titulem stejnou chybu jako Slightly Mad Studios s Project CARS a budou v bezplatných aktualizacích a placených rozšířeních nejprve obohacovat aktuální třídy aut a až poté zakládat nové. 

Zatímco jsme byli doposud veskrze pozitivní - a to zcela oprávněně, jízdní model a zážitek z jízdy je totiž excelentní - konzolová verze Assetto Corsa je bezpochyby jeden z technicky nejhorších portů, s nímž budete mít tu čest. Hra je jako den a noc, na jedné straně máte vynikající jízdní model a na druhé pak zmršené uživatelské rozhraní, bugy a chybějící obsah. Který nůž chcete do masa zabodnout jako první? Začněme s UI. Konzolová verze se pyšní svým specifickým uživatelským rozhraním, které graficky vypadá zcela v pořádku, jeho největším problémem je ovšem silná nečitelnost. V kariérním žebříčku se velice špatně orientuje jelikož není na první pohled jasné který závod jste už dokončili a který ne. Zvýrazněné položky v garáži používají jen o něco světlejší odstín barvy než je ohraničení jednotlivých rámečků a přechody mezi obrazovkami jsou také pochybné. 

Na druhé straně, navzdory komplexnosti projektu a povaze závodního simulátorů se tvůrcům podařilo vyvarovat přehnaně detailních nastavení volantu, grafických a herních prvků. Pokud si například vzpomínáte na nastavení hudu v Project CARS, jistě se stále ještě třesete. Kvůli technickým omezením a nedostatku času je aktuální konzolová verze pozadu v porovnání s tou počítačovou i ve smyslu obsahu a mechanismů. Zatím například chybí foto režim, možnost drag závodů na rovince, nedávno vydaná fiktivní trať Black Cat County či nastavení kluzkosti povrchu. Maximální množství aut na trati je omezeno na 15, což dle zkušenosti bohatě stačí, škrty se ovšem v rámci zachování rozlišení, snímkovací frekvence a náročnosti fyzikálního modelu dotknuly i grafiky, která je, co se detailnosti tratí a kvality textur týká, spíše zklamáním.

KRÁSA NIC NESTOJÍ

V čem ovšem Assetto Corsa zatím ještě nemůže s prakticky žádnou z výše zmíněných her od konkurence bojovat, je množství a pestrost obsahu. Chybí například noční závody a déšť či mokrá vozovka. To se dá částečně vysvětlit omezeným rozpočet a zcela jiným zaměřením, teď když se ale tvůrci pouští do vrchní vrstvy komerčních her, musí počítat s tím, že budou srovnávání i s dlouholetými harcovníky v oboru. Absence obsahu a prvků v jádru hratelnosti naštěstí nemá vliv na dynamiku jízdy, jelikož budete mít co dělat, abyste se naučili plně využívat potenciálu jednotlivých strojů a možností ladění. Proti všem nedostatkům se spolu s fyzikou pojí i zvuky a profily tratí. 

Auta zní v Assetto Corsa senzačně a sytost zvukových projevů od prvních audio vzorků až po aktuální verze urazila ohromný kus cesty. Vysokootáčkové dvanáctiválce od Ferrari skvěle doplňují hluboké, až robotické vrčení McLarenu P1. Neurotické BMW M3 skupiny A vás bude strašit ve spánku stejně jako cvrkot šestiválce závodní Alfy Romeo 155. Všemu pak kralují ohlušující monoposty. Závody jsou jedno velké drama, ve kterém hrají roli i ambientní zvuky, jako je cvakání kamínků narážejících do karoserie poté, co vyjedete mimo trať či rychlé průlety ostatní aut kolem vás. Skvěle působí i jednotlivé zvuky, které například vydává karoserie při ohýbání či tření podvozku o asfalt. K zážitku si rozhodně připočtěte i rozdílné profily tratí. Většina okruhů je totiž naskenovaná a přenesená do hry jen s minimálními odchylkami.

Hra nabízí tradiční mix těch nejznámějších tratí (nechybí Spa, Silverstone, Nürburgring, Monza a další), ale také několika méně známých kousků a třeba i malé specialitky v podobě historické Monzy. Prakticky všechny okruhy provětráte v provizorním kariérním režimu, který vás sice zasytí, ale ani tvůrci mu nevěnovali příliš mnoho pozornosti. Problémem budiž nevyvážená obtížnost - zatímco 80 % závodů s dostatečným tréninkem vyhrajete, u zbytku budete potit krev a stejně se k pódiové pozici ani nepřiblížíte. Příkladem budiž jeden z prvních závodů, kdy musíte ve staré BMW M3 dohnat nejnovější modely značky, což je proti srsti už jen na papíře. Provedení selhává ještě o trošku více. Není úplně snadné posoudit, zdali jde o chybu v nastavení umělé inteligence, či jen přehlednutí v rámci game designu

ZJEDNODUŠIT A ODLEHČIT 

Assetto Corsa je po delší době závodní titul, kde je závodění proti umělé inteligenci stejně náročné jako závodění proti ostatním hráčům. Počítačem ovládaná auta podléhají stejnému fyzikálnímu modelu, tudíž platí pro všechny zúčastněné stejná pravidla. Pravdou však zůstává, že tam, kde lidští hráči mohou zaváhat, počítač reaguje prakticky okamžitě, tudíž bude mít vždy navrch. I během singleplayerových závodů ovšem zažijete nespočet dramat a soubojů o jednotlivé pozice. V čem umělá inteligence rozhodně exceluje, je orientace v prostoru a vyhýbání se kolizím. Když jste například hodně drzí a vletíte do zatáčky zevnitř ve snaze se o jiné auto trošku opřít, s největší pravděpodobností se bude oponent snažit uhnout místo toho, aby se s vámi pral o místo. Přesto se občas stane, že vás jiný závodník vystrčí když mu prudce vjedete do jeho stopy, tento jev je ovšem méně častý než u jiných závodních her. 

Online režimy jsou ovšem stále tím primárním působištěm jak ozkoušet své dovednosti v celosvětovém měřítku. Ty mají ovšem jeden zásadní problém a tím jest absence možnosti zakládat vlastní lobby. Připojit se můžete do předem nastavených místností, ale pokud chcete pozvat kamaráda, budete to mít setsakra těžké. Konzolová verze tím pádem v podstatě pohřbila veškeré ligové závodění a šampionáty, pro něž je Assetto Corsa jako stvořená. Dle vyjádření vývojářů jde navíc o jeden z prvků, na který si budeme muset ještě nějakou dobu počkat.

DOMŮ PO VLASTNÍ OSE 

Chybějící mechanismy jsou jedna věc, jádro hry totiž funguje a vše ostatní lze dodat časem. Chyby a glitche všeho druhu ovšem celkově hrubé prezentaci taktéž nikterak nepřispívají. Jakmile se poprvé přepnete do kokpitu a uvidíte animaci otáčení volantu při plném kontrování, vše vám dojde. Hře občas na půl vteřiny vypadnou zvuky, snímkování na moment brutálně klesne například i během časovek, během nichž jste na trati sami. O pravidelném obrazovém tearingu ani nemluvím a flow dokončení závodu potřebuje reálně doladit ještě víc. Věc se má tak, že poté, co závod skončí, se náhle skokově objevíte v boxech a nevíte, co se děje! Pravděpodobně nejzávažnější potíže ovšem postihují vlastníky volantů, u kterých se během závodu může stát, že zpětná vazba přestane kompletně fungovat. 

Konzolové vydání Assetto Corsa je od pohledu uspěchané a jak už to tak bývá, ne tak úplně z vlastního rozhodnutí vývojářů. Titul by si zasloužil ještě minimálně další 3 měsíce dolaďování a oprav. Chybějící obsah je paradoxně tím nejmenším problémem v kontrastu s množstvím bugů a logických přešlapů. Jaká škoda, jízdní model a prakticky vše co se týká jádra hry, aut a požitků z řízení je na špičkové až zcela unikátní úrovni. Pakliže jste lovci zážitků, kteří vstřebávají emoce skrze volant, očekávejte perfektní svezení, možná byste ale měli ještě pár týdnů počkat, než se tvůrcům podaří vyladit zásadní problémy.